Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Bílý dům bezprostředně neupřesnil téma chystaného projevu a na žádosti o komentář nereagoval. Oznámení však přichází v době prudkého nárůstu nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem. Jen několik hodin předtím totiž prezident deklaroval záměr obnovit námořní blokádu íránských přístavů a zavést dvacetiprocentní poplatek pro lodě proplouvající Hormuzským průlivem.
Naposledy Trump s takto významným televizním projevem vystoupil 1. dubna. Tehdy poprvé veřejně obhajoval a zdůvodňoval vojenskou kampaň proti Íránu, která započala o měsíc dříve v kooperaci s Izraelem. Tento konflikt tehdy vedl k prudkému růstu cen ropy na světových trzích a zároveň k poklesu prezidentových preferencí u americké veřejnosti.
Trump už v pondělí opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Tento krok přichází v době, kdy obě strany zintenzivnily dronové a raketové útoky, což vedlo k faktickému kolapsu prozatímního příměří. Zavedení poplatků je přitom v rozporu s předchozím prohlášením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který minulý měsíc zdůraznil, že podle mezinárodního práva nemá žádná země právo vybírat mýtné v mezinárodních vodních cestách.
Íránské Islámské revoluční gardy obvinily Washington z ohrožení globálních dodávek ropy a plynu a jejich mluvčí Hosejn Mohebí uvedl, že Teherán bude nadále uplatňovat svou suverenitu a správu nad průlivem.
Nedávno zřízený íránský úřad pro správu průlivu oznámil, že proplutí momentálně není možné kvůli nelegálním přesunům americké armády. Írán se v oblasti snaží zavést vlastní permanentní systém poplatků a varoval plavidla, aby nevyplouvala bez jeho svolení. Podle íránského ministerstva zahraničí skončily neúspěchem také sobotní rozhovory mezi Íránem a Ománem o správě tranzitních tras, a to kvůli zjevnému i skrytému tlaku USA na Maskat.
Vojenské střety mezi oběma státy v pondělí eskalovaly. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americké údery zaútočily na vojenské objekty USA v Bahrajnu a Kuvajtu, zničily radarové systémy v Ománu a zasáhly sklady paliva a munice na letecké základně Prince Hasana v Jordánsku. Kuvajtské ministerstvo obrany potvrdilo útoky na tři pohraniční stanoviště a pobřežní ropnou plošinu.
Výbuchy byly hlášeny také z íránského ostrova Kešm a přístavu Bandar Abbás. Americká armáda uvedla, že již v neděli zasáhla íránskou protivzdušnou obranu, pobřežní radary, odpalovací zařízení a čluny. Íránské nedělní údery zasáhly poprvé od dubna také Katar a Spojené arabské emiráty oznámily, že jejich protivzdušná obrana likvidovala íránské rakety a drony.
Obnovení bojů zvýšilo cenu ropy Brent o více než 3 procenta a vyvolalo obavy světových lídrů z návratu k plnohodnotné válce, která začala v únoru po atentátu na tehdejšího íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelských náletech.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že obnovení masivního konfliktu by mělo katastrofální následky. Rostoucí ceny energií a benzínu představují pro Trumpa citlivé politické téma před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami. Americké námořnictvo prostřednictvím Společného námořního informačního střediska doporučilo lodím využívat rozšířenou jižní trasu poblíž Ománu, která zůstává dostupná pro obousměrný provoz.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.