Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Bílý dům bezprostředně neupřesnil téma chystaného projevu a na žádosti o komentář nereagoval. Oznámení však přichází v době prudkého nárůstu nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem. Jen několik hodin předtím totiž prezident deklaroval záměr obnovit námořní blokádu íránských přístavů a zavést dvacetiprocentní poplatek pro lodě proplouvající Hormuzským průlivem.
Naposledy Trump s takto významným televizním projevem vystoupil 1. dubna. Tehdy poprvé veřejně obhajoval a zdůvodňoval vojenskou kampaň proti Íránu, která započala o měsíc dříve v kooperaci s Izraelem. Tento konflikt tehdy vedl k prudkému růstu cen ropy na světových trzích a zároveň k poklesu prezidentových preferencí u americké veřejnosti.
Trump už v pondělí opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Tento krok přichází v době, kdy obě strany zintenzivnily dronové a raketové útoky, což vedlo k faktickému kolapsu prozatímního příměří. Zavedení poplatků je přitom v rozporu s předchozím prohlášením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který minulý měsíc zdůraznil, že podle mezinárodního práva nemá žádná země právo vybírat mýtné v mezinárodních vodních cestách.
Íránské Islámské revoluční gardy obvinily Washington z ohrožení globálních dodávek ropy a plynu a jejich mluvčí Hosejn Mohebí uvedl, že Teherán bude nadále uplatňovat svou suverenitu a správu nad průlivem.
Nedávno zřízený íránský úřad pro správu průlivu oznámil, že proplutí momentálně není možné kvůli nelegálním přesunům americké armády. Írán se v oblasti snaží zavést vlastní permanentní systém poplatků a varoval plavidla, aby nevyplouvala bez jeho svolení. Podle íránského ministerstva zahraničí skončily neúspěchem také sobotní rozhovory mezi Íránem a Ománem o správě tranzitních tras, a to kvůli zjevnému i skrytému tlaku USA na Maskat.
Vojenské střety mezi oběma státy v pondělí eskalovaly. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americké údery zaútočily na vojenské objekty USA v Bahrajnu a Kuvajtu, zničily radarové systémy v Ománu a zasáhly sklady paliva a munice na letecké základně Prince Hasana v Jordánsku. Kuvajtské ministerstvo obrany potvrdilo útoky na tři pohraniční stanoviště a pobřežní ropnou plošinu.
Výbuchy byly hlášeny také z íránského ostrova Kešm a přístavu Bandar Abbás. Americká armáda uvedla, že již v neděli zasáhla íránskou protivzdušnou obranu, pobřežní radary, odpalovací zařízení a čluny. Íránské nedělní údery zasáhly poprvé od dubna také Katar a Spojené arabské emiráty oznámily, že jejich protivzdušná obrana likvidovala íránské rakety a drony.
Obnovení bojů zvýšilo cenu ropy Brent o více než 3 procenta a vyvolalo obavy světových lídrů z návratu k plnohodnotné válce, která začala v únoru po atentátu na tehdejšího íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelských náletech.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že obnovení masivního konfliktu by mělo katastrofální následky. Rostoucí ceny energií a benzínu představují pro Trumpa citlivé politické téma před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami. Americké námořnictvo prostřednictvím Společného námořního informačního střediska doporučilo lodím využívat rozšířenou jižní trasu poblíž Ománu, která zůstává dostupná pro obousměrný provoz.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
