Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Bílý dům bezprostředně neupřesnil téma chystaného projevu a na žádosti o komentář nereagoval. Oznámení však přichází v době prudkého nárůstu nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem. Jen několik hodin předtím totiž prezident deklaroval záměr obnovit námořní blokádu íránských přístavů a zavést dvacetiprocentní poplatek pro lodě proplouvající Hormuzským průlivem.
Naposledy Trump s takto významným televizním projevem vystoupil 1. dubna. Tehdy poprvé veřejně obhajoval a zdůvodňoval vojenskou kampaň proti Íránu, která započala o měsíc dříve v kooperaci s Izraelem. Tento konflikt tehdy vedl k prudkému růstu cen ropy na světových trzích a zároveň k poklesu prezidentových preferencí u americké veřejnosti.
Trump už v pondělí opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Tento krok přichází v době, kdy obě strany zintenzivnily dronové a raketové útoky, což vedlo k faktickému kolapsu prozatímního příměří. Zavedení poplatků je přitom v rozporu s předchozím prohlášením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který minulý měsíc zdůraznil, že podle mezinárodního práva nemá žádná země právo vybírat mýtné v mezinárodních vodních cestách.
Íránské Islámské revoluční gardy obvinily Washington z ohrožení globálních dodávek ropy a plynu a jejich mluvčí Hosejn Mohebí uvedl, že Teherán bude nadále uplatňovat svou suverenitu a správu nad průlivem.
Nedávno zřízený íránský úřad pro správu průlivu oznámil, že proplutí momentálně není možné kvůli nelegálním přesunům americké armády. Írán se v oblasti snaží zavést vlastní permanentní systém poplatků a varoval plavidla, aby nevyplouvala bez jeho svolení. Podle íránského ministerstva zahraničí skončily neúspěchem také sobotní rozhovory mezi Íránem a Ománem o správě tranzitních tras, a to kvůli zjevnému i skrytému tlaku USA na Maskat.
Vojenské střety mezi oběma státy v pondělí eskalovaly. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americké údery zaútočily na vojenské objekty USA v Bahrajnu a Kuvajtu, zničily radarové systémy v Ománu a zasáhly sklady paliva a munice na letecké základně Prince Hasana v Jordánsku. Kuvajtské ministerstvo obrany potvrdilo útoky na tři pohraniční stanoviště a pobřežní ropnou plošinu.
Výbuchy byly hlášeny také z íránského ostrova Kešm a přístavu Bandar Abbás. Americká armáda uvedla, že již v neděli zasáhla íránskou protivzdušnou obranu, pobřežní radary, odpalovací zařízení a čluny. Íránské nedělní údery zasáhly poprvé od dubna také Katar a Spojené arabské emiráty oznámily, že jejich protivzdušná obrana likvidovala íránské rakety a drony.
Obnovení bojů zvýšilo cenu ropy Brent o více než 3 procenta a vyvolalo obavy světových lídrů z návratu k plnohodnotné válce, která začala v únoru po atentátu na tehdejšího íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelských náletech.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že obnovení masivního konfliktu by mělo katastrofální následky. Rostoucí ceny energií a benzínu představují pro Trumpa citlivé politické téma před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami. Americké námořnictvo prostřednictvím Společného námořního informačního střediska doporučilo lodím využívat rozšířenou jižní trasu poblíž Ománu, která zůstává dostupná pro obousměrný provoz.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.