Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Předseda Evropské rady António Costa navštívil Prahu v rámci své cesty po členských zemích EU, během níž zjišťuje postoje jejich lídrů na připravovaný nový víceletý finanční rámec EU. Premiér Andrej Babiš po jednání v Kramářově vile ocenil zájem předsedy ER o klíčové priority, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu má.
"Jsem velice rád, že nás António Costa navštívil a že jsme měli možnost dvě hodiny diskutovat o našich názorech na klíčové priority Evropské unie. Myslím si, že od nástupu naší vlády jsme aktivní, přicházíme s návrhy, které řeší konkurenceschopnost Evropské unie. Mám na mysli hlavně povolenky ETS I, protože energetika a ceny energií jsou pro konkurenceschopnost zásadní," prohlásil předseda české vlády.
Hlavním tématem jednání s předsedou Evropské rady byl příští víceletý rozpočet EU, který chce António Costa vyjednat do konce letošního roku. "Pro nás je samozřejmě zásadní, aby Česká republika dosáhla v rámci vyjednávání co nejlepšího výsledku. Panu předsedovi jsem řekl náš názor, že škrty v kohezních a zemědělských fondech, které navrhuje Evropské komise, pro nás nejsou přijatelné. Že samozřejmě podporujeme financování obrany nebo investic do technologií, ale nesmí to jít na úkor našich regionů," konstatoval premiér Andrej Babiš.
Příští unijní rozpočet podle premiéra Babiše nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí. "Členské státy si musí být rovné a rozpočet musí zaručit rovnováhu napříč Evropskou unií,“ zdůraznil premiér Babiš. „Samozřejmě je důležité, aby z centrálně řízených programů, které jdou na zvýšení konkurenceschopnosti, mohli těžit všichni, ne pouze nejbohatší a největší země," dodal.
Velkým problémem pro ekonomiku jsou vysoké ceny energií. I na základě velkého tlaku české vlády už Evropská komise v červenci představila návrh revize systému emisních povolenek ETS, ale je třeba v těchto krocích pokračovat a ulevit energeticky náročnému průmyslu, aby kvůli vysokým cenám povolenek nepřesouval své aktivity mimo země EU. "Rovněž návrh rozdělení výnosů z povolenek pro nás není akceptovatelný. Chceme, aby výnosy zůstaly v rukou členských států, které nejlépe vědí, jak je investovat," uvedl premiér Babiš.
K dalším tématům jednání patřila otázka možného rozšíření Evropské unie o další členské státy, a to o země západního Balkánu. Česká republika rozšíření podporuje, pokud kandidátské země splní všechny stanovené podmínky. Premiér Babiš na jednání připomněl, že země západního Balkánu udělaly v tomto směru zásadní pokrok a že například Černá Hora a Albánie už na schválení vstupu čekají dlouho, ačkoli jsou členství velmi blízko. Integrace těchto zemí do EU i jejich začlenění do schengenského prostoru jsou ve strategickém zájmu České republiky.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Papež Lev XIV. oznámil věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí, že se v nejbližších dnech podrobí chirurgickému zákroku kvůli nálezu plicního uzlíku, který lékaři objevili v počátečním stádiu.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž zareagoval na hlubokou politickou nestabilitu, vládní křehkost v parlamentu a rostoucí tlak veřejnosti spojený s palčivými problémy v oblasti bydlení a ekonomiky.
Streamovací platformy v čele s Netflixem čelí rostoucí kritice rodičů kvůli zařazování populárních internetových tvůrců z platformy YouTube do dětského vysílání. Řada rodin upozorňuje, že tento typ pořadů přináší do domácností hyperstimulační obsah, který se zaměřuje na rychlý střih a neustálé výzvy.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
Nejnovější ruské útoky na jihovýchodní ukrajinské město Záporoží si vyžádaly životy nejméně sedmnácti lidí včetně tří dětí, přičemž desítky dalších utrpěly zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tuto tragédii označil bombardování za ruský projev poděkování Spojeným státům za nedávné uvolnění sankcí na export ruské nafty. Útoky zasáhly obytné budovy a záchranářské týmy nadále prohledávají trosky zničených domů, zda se pod nimi nenalézají další přeživší.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.