Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Předseda Evropské rady António Costa navštívil Prahu v rámci své cesty po členských zemích EU, během níž zjišťuje postoje jejich lídrů na připravovaný nový víceletý finanční rámec EU. Premiér Andrej Babiš po jednání v Kramářově vile ocenil zájem předsedy ER o klíčové priority, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu má.
"Jsem velice rád, že nás António Costa navštívil a že jsme měli možnost dvě hodiny diskutovat o našich názorech na klíčové priority Evropské unie. Myslím si, že od nástupu naší vlády jsme aktivní, přicházíme s návrhy, které řeší konkurenceschopnost Evropské unie. Mám na mysli hlavně povolenky ETS I, protože energetika a ceny energií jsou pro konkurenceschopnost zásadní," prohlásil předseda české vlády.
Hlavním tématem jednání s předsedou Evropské rady byl příští víceletý rozpočet EU, který chce António Costa vyjednat do konce letošního roku. "Pro nás je samozřejmě zásadní, aby Česká republika dosáhla v rámci vyjednávání co nejlepšího výsledku. Panu předsedovi jsem řekl náš názor, že škrty v kohezních a zemědělských fondech, které navrhuje Evropské komise, pro nás nejsou přijatelné. Že samozřejmě podporujeme financování obrany nebo investic do technologií, ale nesmí to jít na úkor našich regionů," konstatoval premiér Andrej Babiš.
Příští unijní rozpočet podle premiéra Babiše nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí. "Členské státy si musí být rovné a rozpočet musí zaručit rovnováhu napříč Evropskou unií,“ zdůraznil premiér Babiš. „Samozřejmě je důležité, aby z centrálně řízených programů, které jdou na zvýšení konkurenceschopnosti, mohli těžit všichni, ne pouze nejbohatší a největší země," dodal.
Velkým problémem pro ekonomiku jsou vysoké ceny energií. I na základě velkého tlaku české vlády už Evropská komise v červenci představila návrh revize systému emisních povolenek ETS, ale je třeba v těchto krocích pokračovat a ulevit energeticky náročnému průmyslu, aby kvůli vysokým cenám povolenek nepřesouval své aktivity mimo země EU. "Rovněž návrh rozdělení výnosů z povolenek pro nás není akceptovatelný. Chceme, aby výnosy zůstaly v rukou členských států, které nejlépe vědí, jak je investovat," uvedl premiér Babiš.
K dalším tématům jednání patřila otázka možného rozšíření Evropské unie o další členské státy, a to o země západního Balkánu. Česká republika rozšíření podporuje, pokud kandidátské země splní všechny stanovené podmínky. Premiér Babiš na jednání připomněl, že země západního Balkánu udělaly v tomto směru zásadní pokrok a že například Černá Hora a Albánie už na schválení vstupu čekají dlouho, ačkoli jsou členství velmi blízko. Integrace těchto zemí do EU i jejich začlenění do schengenského prostoru jsou ve strategickém zájmu České republiky.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.