Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Součástí amerického uskupení je letadlová loď USS Abraham Lincoln a několik torpédoborců vybavených řízenými střelami. Kromě námořních sil Washington v regionu posiluje také systémy protivzdušné obrany, které mají chránit americké a izraelské základny. Do operace se na žádost Dauhá zapojuje i britské královské letectvo, které do Kataru vysílá letku stíhaček Eurofighter Typhoon.
Trumpův přístup k Íránu prošel v posledních týdnech vývojem. Ačkoliv demonstrantům sliboval brzkou pomoc, od přímého vojenského úderu před čtrnácti dny ustoupil. Podle diplomatických zdrojů tehdy dospěl k závěru, že žádná z předložených vojenských variant nezaručovala pád režimu bez rizika nekontrolované eskalace. K určité zdrženlivosti jej navíc nabádali i spojenci z arabských států Perského zálivu.
Aktuální vlna nepokojů, která vypukla koncem prosince kvůli pádu měny a ekonomické krizi, je označována za nejvážnější ohrožení teheránského režimu od revoluce v roce 1979. Podle Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka důkazy potvrzují, že bezpečnostní složky střílely do lidí v obytných čtvrtích. Márnice jsou plné těl se střelnými zraněními hlavy a hrudníku, což svědčí o záměrném používání smrtící síly.
Mezinárodní společenství znepokojují také prohlášení íránské justice, která vyloučila jakoukoli shovívavost vůči více než 26 tisícům zatčených. OSN varuje před hromadným vynášením rozsudků smrti a nucenými přiznáními, ke kterým dochází v naprostém informačním vakuu. Režim totiž v zemi udržoval rekordně dlouhý výpadek internetu, aby zabránil šíření videí zachycujících brutalitu zásahů.
Zatímco Trump mluví o vojenském zastrašování, americký ministr financí Scott Bessent vidí hlavní příčinu otřesů v ekonomických sankcích. V Davosu uvedl, že strategie „maximálního tlaku“ funguje, protože vedla k pádu centrální banky a nedostatku dolarů. Podle něj lidé vyšli do ulic právě kvůli zhroucení ekonomiky, což označil za úspěšnou formu ekonomického boje, která nevyžaduje jediný výstřel.
Íránská strana jakákoliv obvinění z bezdůvodného násilí odmítá a tvrdí, že se stala obětí spiknutí řízeného zvenčí. Prezident Masúd Pezeškiján uvedl, že původně spravedlivé protesty byly zneužity silami, které si přejí destabilizaci země. Íránské vojenské velení současně varovalo, že v případě amerického útoku se všechny americké základny v regionu stanou legitimními terči íránské odvety.
Protestní hnutí v posledních dnech pod tlakem represí a poprav zesláblo, ale odpor přetrvává v podobě provolávání hesel na pohřbech obětí. Přestože bezprostřední hrozba masivního amerického útoku v posledních hodinách mírně ustoupila ve prospěch diplomacie, přítomnost americké flotily u íránských hranic udržuje situaci v bodě varu.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Mezi ukrajinskými úřady a britskou miliardářskou rodinou vypukl ostrý právní spor o kontrolu nad společností IDS Ukraine, která je největším výrobcem balené vody v zemi. Ukrajinské orgány se snaží převzít dohled nad tímto podnikem kvůli majetkovým vazbám na sankcionovaného ruského oligarchy. Zahraniční akcionáři se však pokusům o znárodnění a ztrátě vlivu nad svými investicemi brání právní cestou.
Evropský zpracovatelský průmysl čelí hrozbě ztráty až 300 tisíc pracovních míst v důsledku rostoucí konkurence ze strany čínských výrobků a součástek. Před rychlým úbytkem pracovních příležitostí varovalo přední průmyslové sdružení Eurometal, podle něhož Čína postupně ovládá klíčové dodavatelské řetězce. Asijská velmoc v současnosti dosahuje v obchodní výměně s Evropskou unií rekordního přebytku ve výši jedné miliardy eur denně. Pokud unijní orgány nepřijmou účinná opatření, dojde podle odborníků k zásadnímu narušení evropské konkurenceschopnosti.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
