Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Součástí amerického uskupení je letadlová loď USS Abraham Lincoln a několik torpédoborců vybavených řízenými střelami. Kromě námořních sil Washington v regionu posiluje také systémy protivzdušné obrany, které mají chránit americké a izraelské základny. Do operace se na žádost Dauhá zapojuje i britské královské letectvo, které do Kataru vysílá letku stíhaček Eurofighter Typhoon.
Trumpův přístup k Íránu prošel v posledních týdnech vývojem. Ačkoliv demonstrantům sliboval brzkou pomoc, od přímého vojenského úderu před čtrnácti dny ustoupil. Podle diplomatických zdrojů tehdy dospěl k závěru, že žádná z předložených vojenských variant nezaručovala pád režimu bez rizika nekontrolované eskalace. K určité zdrženlivosti jej navíc nabádali i spojenci z arabských států Perského zálivu.
Aktuální vlna nepokojů, která vypukla koncem prosince kvůli pádu měny a ekonomické krizi, je označována za nejvážnější ohrožení teheránského režimu od revoluce v roce 1979. Podle Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka důkazy potvrzují, že bezpečnostní složky střílely do lidí v obytných čtvrtích. Márnice jsou plné těl se střelnými zraněními hlavy a hrudníku, což svědčí o záměrném používání smrtící síly.
Mezinárodní společenství znepokojují také prohlášení íránské justice, která vyloučila jakoukoli shovívavost vůči více než 26 tisícům zatčených. OSN varuje před hromadným vynášením rozsudků smrti a nucenými přiznáními, ke kterým dochází v naprostém informačním vakuu. Režim totiž v zemi udržoval rekordně dlouhý výpadek internetu, aby zabránil šíření videí zachycujících brutalitu zásahů.
Zatímco Trump mluví o vojenském zastrašování, americký ministr financí Scott Bessent vidí hlavní příčinu otřesů v ekonomických sankcích. V Davosu uvedl, že strategie „maximálního tlaku“ funguje, protože vedla k pádu centrální banky a nedostatku dolarů. Podle něj lidé vyšli do ulic právě kvůli zhroucení ekonomiky, což označil za úspěšnou formu ekonomického boje, která nevyžaduje jediný výstřel.
Íránská strana jakákoliv obvinění z bezdůvodného násilí odmítá a tvrdí, že se stala obětí spiknutí řízeného zvenčí. Prezident Masúd Pezeškiján uvedl, že původně spravedlivé protesty byly zneužity silami, které si přejí destabilizaci země. Íránské vojenské velení současně varovalo, že v případě amerického útoku se všechny americké základny v regionu stanou legitimními terči íránské odvety.
Protestní hnutí v posledních dnech pod tlakem represí a poprav zesláblo, ale odpor přetrvává v podobě provolávání hesel na pohřbech obětí. Přestože bezprostřední hrozba masivního amerického útoku v posledních hodinách mírně ustoupila ve prospěch diplomacie, přítomnost americké flotily u íránských hranic udržuje situaci v bodě varu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.