Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Součástí amerického uskupení je letadlová loď USS Abraham Lincoln a několik torpédoborců vybavených řízenými střelami. Kromě námořních sil Washington v regionu posiluje také systémy protivzdušné obrany, které mají chránit americké a izraelské základny. Do operace se na žádost Dauhá zapojuje i britské královské letectvo, které do Kataru vysílá letku stíhaček Eurofighter Typhoon.
Trumpův přístup k Íránu prošel v posledních týdnech vývojem. Ačkoliv demonstrantům sliboval brzkou pomoc, od přímého vojenského úderu před čtrnácti dny ustoupil. Podle diplomatických zdrojů tehdy dospěl k závěru, že žádná z předložených vojenských variant nezaručovala pád režimu bez rizika nekontrolované eskalace. K určité zdrženlivosti jej navíc nabádali i spojenci z arabských států Perského zálivu.
Aktuální vlna nepokojů, která vypukla koncem prosince kvůli pádu měny a ekonomické krizi, je označována za nejvážnější ohrožení teheránského režimu od revoluce v roce 1979. Podle Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka důkazy potvrzují, že bezpečnostní složky střílely do lidí v obytných čtvrtích. Márnice jsou plné těl se střelnými zraněními hlavy a hrudníku, což svědčí o záměrném používání smrtící síly.
Mezinárodní společenství znepokojují také prohlášení íránské justice, která vyloučila jakoukoli shovívavost vůči více než 26 tisícům zatčených. OSN varuje před hromadným vynášením rozsudků smrti a nucenými přiznáními, ke kterým dochází v naprostém informačním vakuu. Režim totiž v zemi udržoval rekordně dlouhý výpadek internetu, aby zabránil šíření videí zachycujících brutalitu zásahů.
Zatímco Trump mluví o vojenském zastrašování, americký ministr financí Scott Bessent vidí hlavní příčinu otřesů v ekonomických sankcích. V Davosu uvedl, že strategie „maximálního tlaku“ funguje, protože vedla k pádu centrální banky a nedostatku dolarů. Podle něj lidé vyšli do ulic právě kvůli zhroucení ekonomiky, což označil za úspěšnou formu ekonomického boje, která nevyžaduje jediný výstřel.
Íránská strana jakákoliv obvinění z bezdůvodného násilí odmítá a tvrdí, že se stala obětí spiknutí řízeného zvenčí. Prezident Masúd Pezeškiján uvedl, že původně spravedlivé protesty byly zneužity silami, které si přejí destabilizaci země. Íránské vojenské velení současně varovalo, že v případě amerického útoku se všechny americké základny v regionu stanou legitimními terči íránské odvety.
Protestní hnutí v posledních dnech pod tlakem represí a poprav zesláblo, ale odpor přetrvává v podobě provolávání hesel na pohřbech obětí. Přestože bezprostřední hrozba masivního amerického útoku v posledních hodinách mírně ustoupila ve prospěch diplomacie, přítomnost americké flotily u íránských hranic udržuje situaci v bodě varu.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.