Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Součástí amerického uskupení je letadlová loď USS Abraham Lincoln a několik torpédoborců vybavených řízenými střelami. Kromě námořních sil Washington v regionu posiluje také systémy protivzdušné obrany, které mají chránit americké a izraelské základny. Do operace se na žádost Dauhá zapojuje i britské královské letectvo, které do Kataru vysílá letku stíhaček Eurofighter Typhoon.
Trumpův přístup k Íránu prošel v posledních týdnech vývojem. Ačkoliv demonstrantům sliboval brzkou pomoc, od přímého vojenského úderu před čtrnácti dny ustoupil. Podle diplomatických zdrojů tehdy dospěl k závěru, že žádná z předložených vojenských variant nezaručovala pád režimu bez rizika nekontrolované eskalace. K určité zdrženlivosti jej navíc nabádali i spojenci z arabských států Perského zálivu.
Aktuální vlna nepokojů, která vypukla koncem prosince kvůli pádu měny a ekonomické krizi, je označována za nejvážnější ohrožení teheránského režimu od revoluce v roce 1979. Podle Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka důkazy potvrzují, že bezpečnostní složky střílely do lidí v obytných čtvrtích. Márnice jsou plné těl se střelnými zraněními hlavy a hrudníku, což svědčí o záměrném používání smrtící síly.
Mezinárodní společenství znepokojují také prohlášení íránské justice, která vyloučila jakoukoli shovívavost vůči více než 26 tisícům zatčených. OSN varuje před hromadným vynášením rozsudků smrti a nucenými přiznáními, ke kterým dochází v naprostém informačním vakuu. Režim totiž v zemi udržoval rekordně dlouhý výpadek internetu, aby zabránil šíření videí zachycujících brutalitu zásahů.
Zatímco Trump mluví o vojenském zastrašování, americký ministr financí Scott Bessent vidí hlavní příčinu otřesů v ekonomických sankcích. V Davosu uvedl, že strategie „maximálního tlaku“ funguje, protože vedla k pádu centrální banky a nedostatku dolarů. Podle něj lidé vyšli do ulic právě kvůli zhroucení ekonomiky, což označil za úspěšnou formu ekonomického boje, která nevyžaduje jediný výstřel.
Íránská strana jakákoliv obvinění z bezdůvodného násilí odmítá a tvrdí, že se stala obětí spiknutí řízeného zvenčí. Prezident Masúd Pezeškiján uvedl, že původně spravedlivé protesty byly zneužity silami, které si přejí destabilizaci země. Íránské vojenské velení současně varovalo, že v případě amerického útoku se všechny americké základny v regionu stanou legitimními terči íránské odvety.
Protestní hnutí v posledních dnech pod tlakem represí a poprav zesláblo, ale odpor přetrvává v podobě provolávání hesel na pohřbech obětí. Přestože bezprostřední hrozba masivního amerického útoku v posledních hodinách mírně ustoupila ve prospěch diplomacie, přítomnost americké flotily u íránských hranic udržuje situaci v bodě varu.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.