Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Trump ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social výslovně jmenoval model Global Express od quebecké společnosti Bombardier, ale zdůraznil, že opatření se má týkat všech letadel kanadské provenience. Podle prezidenta Kanada proces certifikace zneužívá k ochraně vlastního trhu před americkou konkurencí. Pohrůžka clem má zůstat v platnosti do té doby, dokud Ottawa plně neschválí provoz amerických strojů Gulfstream ve svém vzdušném prostoru.
Odborníci na letectví však upozorňují, že prezidentův plán naráží na právní i technické překážky. Pravomoc certifikovat nebo uzemňovat letadla totiž v USA nepřísluší politikům, ale výhradně Federálnímu úřadu pro letectví (FAA), který se při rozhodování řídí bezpečnostními standardy, nikoliv obchodními spory. Využívání bezpečnosti letového provozu jako nástroje v obchodní válce označili analytici za bezprecedentní a rizikový krok, který by mohl destabilizovat globální letecký průmysl.
Případné naplnění hrozby by mělo drtivý dopad na americkou vnitrostátní dopravu. V USA je v provozu téměř 650 regionálních letounů Bombardier CRJ, které zajišťují spojení mezi menšími městy a velkými leteckými uzly pro společnosti jako American Airlines, Delta či United. Tato letadla denně přepraví přes 170 tisíc cestujících na více než 2 600 linkách. Jejich náhlé vyřazení z provozu by podle expertů způsobilo kolaps systému a odřízlo by venkovské oblasti od leteckého spojení.
Napětí mezi Washingtonem a Ottawou se v posledních týdnech stupňuje i v jiných oblastech. Jen krátce před Trumpovým prohlášením apeloval kanadský premiér Mark Carney na respektování suverenity své země. Reagoval tak na zprávy o schůzkách amerických úředníků se separatisty z provincie Alberta. Kromě toho Trump již dříve pohrozil Kanadě stoprocentními cly na veškeré zboží, pokud by země uzavřela rozsáhlou obchodní dohodu s Čínou.
Kanadský výrobce Bombardier ve svém vyjádření uvedl, že je v úzkém kontaktu s vládou v Ottawě a zdůraznil, že jeho stroje splňují všechny přísné normy FAA. Společnost také připomněla, že významně investuje do svých provozů přímo na území Spojených států. Zatím není jasné, zda se hrozba vztahuje i na vrtulníky nebo na komerční letouny Airbus A220, které se zčásti montují v Alabamě, ale jejichž kořeny a část produkce jsou rovněž v Kanadě.
Zatímco Bílý dům dosud nevydal žádné oficiální prováděcí nařízení, letecké společnosti situaci bedlivě sledují. Jakýkoliv zásah do platných osvědčení o letové způsobilosti z ekonomických důvodů by mohl vyvolat řetězovou reakci v podobě odvetných opatření po celém světě. Pokud by ostatní státy začaly stejným způsobem zpochybňovat certifikace amerických letadel Boeing, mohl by se mezinárodní letecký systém ocitnout v největší krizi své historie.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.