Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Trump ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social výslovně jmenoval model Global Express od quebecké společnosti Bombardier, ale zdůraznil, že opatření se má týkat všech letadel kanadské provenience. Podle prezidenta Kanada proces certifikace zneužívá k ochraně vlastního trhu před americkou konkurencí. Pohrůžka clem má zůstat v platnosti do té doby, dokud Ottawa plně neschválí provoz amerických strojů Gulfstream ve svém vzdušném prostoru.
Odborníci na letectví však upozorňují, že prezidentův plán naráží na právní i technické překážky. Pravomoc certifikovat nebo uzemňovat letadla totiž v USA nepřísluší politikům, ale výhradně Federálnímu úřadu pro letectví (FAA), který se při rozhodování řídí bezpečnostními standardy, nikoliv obchodními spory. Využívání bezpečnosti letového provozu jako nástroje v obchodní válce označili analytici za bezprecedentní a rizikový krok, který by mohl destabilizovat globální letecký průmysl.
Případné naplnění hrozby by mělo drtivý dopad na americkou vnitrostátní dopravu. V USA je v provozu téměř 650 regionálních letounů Bombardier CRJ, které zajišťují spojení mezi menšími městy a velkými leteckými uzly pro společnosti jako American Airlines, Delta či United. Tato letadla denně přepraví přes 170 tisíc cestujících na více než 2 600 linkách. Jejich náhlé vyřazení z provozu by podle expertů způsobilo kolaps systému a odřízlo by venkovské oblasti od leteckého spojení.
Napětí mezi Washingtonem a Ottawou se v posledních týdnech stupňuje i v jiných oblastech. Jen krátce před Trumpovým prohlášením apeloval kanadský premiér Mark Carney na respektování suverenity své země. Reagoval tak na zprávy o schůzkách amerických úředníků se separatisty z provincie Alberta. Kromě toho Trump již dříve pohrozil Kanadě stoprocentními cly na veškeré zboží, pokud by země uzavřela rozsáhlou obchodní dohodu s Čínou.
Kanadský výrobce Bombardier ve svém vyjádření uvedl, že je v úzkém kontaktu s vládou v Ottawě a zdůraznil, že jeho stroje splňují všechny přísné normy FAA. Společnost také připomněla, že významně investuje do svých provozů přímo na území Spojených států. Zatím není jasné, zda se hrozba vztahuje i na vrtulníky nebo na komerční letouny Airbus A220, které se zčásti montují v Alabamě, ale jejichž kořeny a část produkce jsou rovněž v Kanadě.
Zatímco Bílý dům dosud nevydal žádné oficiální prováděcí nařízení, letecké společnosti situaci bedlivě sledují. Jakýkoliv zásah do platných osvědčení o letové způsobilosti z ekonomických důvodů by mohl vyvolat řetězovou reakci v podobě odvetných opatření po celém světě. Pokud by ostatní státy začaly stejným způsobem zpochybňovat certifikace amerických letadel Boeing, mohl by se mezinárodní letecký systém ocitnout v největší krizi své historie.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.