Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Trump ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social výslovně jmenoval model Global Express od quebecké společnosti Bombardier, ale zdůraznil, že opatření se má týkat všech letadel kanadské provenience. Podle prezidenta Kanada proces certifikace zneužívá k ochraně vlastního trhu před americkou konkurencí. Pohrůžka clem má zůstat v platnosti do té doby, dokud Ottawa plně neschválí provoz amerických strojů Gulfstream ve svém vzdušném prostoru.
Odborníci na letectví však upozorňují, že prezidentův plán naráží na právní i technické překážky. Pravomoc certifikovat nebo uzemňovat letadla totiž v USA nepřísluší politikům, ale výhradně Federálnímu úřadu pro letectví (FAA), který se při rozhodování řídí bezpečnostními standardy, nikoliv obchodními spory. Využívání bezpečnosti letového provozu jako nástroje v obchodní válce označili analytici za bezprecedentní a rizikový krok, který by mohl destabilizovat globální letecký průmysl.
Případné naplnění hrozby by mělo drtivý dopad na americkou vnitrostátní dopravu. V USA je v provozu téměř 650 regionálních letounů Bombardier CRJ, které zajišťují spojení mezi menšími městy a velkými leteckými uzly pro společnosti jako American Airlines, Delta či United. Tato letadla denně přepraví přes 170 tisíc cestujících na více než 2 600 linkách. Jejich náhlé vyřazení z provozu by podle expertů způsobilo kolaps systému a odřízlo by venkovské oblasti od leteckého spojení.
Napětí mezi Washingtonem a Ottawou se v posledních týdnech stupňuje i v jiných oblastech. Jen krátce před Trumpovým prohlášením apeloval kanadský premiér Mark Carney na respektování suverenity své země. Reagoval tak na zprávy o schůzkách amerických úředníků se separatisty z provincie Alberta. Kromě toho Trump již dříve pohrozil Kanadě stoprocentními cly na veškeré zboží, pokud by země uzavřela rozsáhlou obchodní dohodu s Čínou.
Kanadský výrobce Bombardier ve svém vyjádření uvedl, že je v úzkém kontaktu s vládou v Ottawě a zdůraznil, že jeho stroje splňují všechny přísné normy FAA. Společnost také připomněla, že významně investuje do svých provozů přímo na území Spojených států. Zatím není jasné, zda se hrozba vztahuje i na vrtulníky nebo na komerční letouny Airbus A220, které se zčásti montují v Alabamě, ale jejichž kořeny a část produkce jsou rovněž v Kanadě.
Zatímco Bílý dům dosud nevydal žádné oficiální prováděcí nařízení, letecké společnosti situaci bedlivě sledují. Jakýkoliv zásah do platných osvědčení o letové způsobilosti z ekonomických důvodů by mohl vyvolat řetězovou reakci v podobě odvetných opatření po celém světě. Pokud by ostatní státy začaly stejným způsobem zpochybňovat certifikace amerických letadel Boeing, mohl by se mezinárodní letecký systém ocitnout v největší krizi své historie.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.