Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Trump ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social výslovně jmenoval model Global Express od quebecké společnosti Bombardier, ale zdůraznil, že opatření se má týkat všech letadel kanadské provenience. Podle prezidenta Kanada proces certifikace zneužívá k ochraně vlastního trhu před americkou konkurencí. Pohrůžka clem má zůstat v platnosti do té doby, dokud Ottawa plně neschválí provoz amerických strojů Gulfstream ve svém vzdušném prostoru.
Odborníci na letectví však upozorňují, že prezidentův plán naráží na právní i technické překážky. Pravomoc certifikovat nebo uzemňovat letadla totiž v USA nepřísluší politikům, ale výhradně Federálnímu úřadu pro letectví (FAA), který se při rozhodování řídí bezpečnostními standardy, nikoliv obchodními spory. Využívání bezpečnosti letového provozu jako nástroje v obchodní válce označili analytici za bezprecedentní a rizikový krok, který by mohl destabilizovat globální letecký průmysl.
Případné naplnění hrozby by mělo drtivý dopad na americkou vnitrostátní dopravu. V USA je v provozu téměř 650 regionálních letounů Bombardier CRJ, které zajišťují spojení mezi menšími městy a velkými leteckými uzly pro společnosti jako American Airlines, Delta či United. Tato letadla denně přepraví přes 170 tisíc cestujících na více než 2 600 linkách. Jejich náhlé vyřazení z provozu by podle expertů způsobilo kolaps systému a odřízlo by venkovské oblasti od leteckého spojení.
Napětí mezi Washingtonem a Ottawou se v posledních týdnech stupňuje i v jiných oblastech. Jen krátce před Trumpovým prohlášením apeloval kanadský premiér Mark Carney na respektování suverenity své země. Reagoval tak na zprávy o schůzkách amerických úředníků se separatisty z provincie Alberta. Kromě toho Trump již dříve pohrozil Kanadě stoprocentními cly na veškeré zboží, pokud by země uzavřela rozsáhlou obchodní dohodu s Čínou.
Kanadský výrobce Bombardier ve svém vyjádření uvedl, že je v úzkém kontaktu s vládou v Ottawě a zdůraznil, že jeho stroje splňují všechny přísné normy FAA. Společnost také připomněla, že významně investuje do svých provozů přímo na území Spojených států. Zatím není jasné, zda se hrozba vztahuje i na vrtulníky nebo na komerční letouny Airbus A220, které se zčásti montují v Alabamě, ale jejichž kořeny a část produkce jsou rovněž v Kanadě.
Zatímco Bílý dům dosud nevydal žádné oficiální prováděcí nařízení, letecké společnosti situaci bedlivě sledují. Jakýkoliv zásah do platných osvědčení o letové způsobilosti z ekonomických důvodů by mohl vyvolat řetězovou reakci v podobě odvetných opatření po celém světě. Pokud by ostatní státy začaly stejným způsobem zpochybňovat certifikace amerických letadel Boeing, mohl by se mezinárodní letecký systém ocitnout v největší krizi své historie.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.