Americký prezident Donald Trump se odhodlal k diskutabilnímu kroku. Oznámil totiž, že ruší většinu exekutivních příkazů z doby úřadování svého předchůdce Joea Bidena kvůli užívání automatického pera k podepisování dokumentů. Podle médií není jasné, že to Trump může udělat.
Trump na síti Truth Social oznámil, že ruší platnost jakéhokoliv dokumentu, který jeho předchůdce Biden, jehož opět počastoval přízviskem "ospalý", podepsal automatickým perem. Podle současného šéfa Bílého domu jde o zhruba 92 procent ze všech dokumentů. "Blázni z radikální levice kolem Bidena mu prezidentsví sebrali," napsal nynější prezident.
"Proto ruším všechny exekutivní příkazy a cokoliv dalšího, co nebylo podepsáno přímo křivým Joem Bidenem, protože lidé, kteří ovládali automatické pero, tak učinili nelegálně. Joe Biden nebyl součástí procesu. Pokud řekne, že byl, bude předveden pro křivé svědectví," dodal Trump.
Podle americké stanice CNN však panuje mnoho nejasností. Především není jasné, zda Trump má právní autoritu, aby zrušil exekutivní příkazy bývalého prezidenta na základě důvodů, které přednesl.
Trump se tématu automatického pera u svého předchůdce věnuje dlouhodobě. Letos například představil "prezidentský chodník slávy" ve známé chodbě podél západního křídla Bílého domu, kde nechal vyvěsit černobílé portréty prezidentů ve zlatých rámech. Na místě pro Bidena ale nenajdou lidé jeho fotku, nýbrž právě pero.
Úřadující prezident v červnu nařídil prošetření kroků svého předchůdce, přičemž zmínil úpadek jeho kognitivních schopností. Biden se ohradil proti Trumpovým domněnkám v prohlášení. "Aby bylo jasno: Já dělal rozhodnutí během mého prezidentství. Já dělal rozhodnutí o milostech, exekutivních příkazech, a zákonech. Jakékoliv domněnky, že tomu tak nebylo, jsou bláznivé a mylné," uvedl exprezident.
Trump již v březnu prohlásil, že nemá v plánu využívat automatické pero. "Nepoužívám ho. Mohl bych ho použít například k odeslání dopisu nějakému mladému člověku. Ale ne k podpisu milostí a dalších věcí, jak ho používal Biden. Je to ostudné," konstatoval.
Trump prohrál s Bidenem v prezidentské volbě v roce 2020, když se po prvním mandátu neúspěšně snažil o obhajobu. Oba kandidáti si souboj měli zopakovat loni, ale Biden jako úřadující prezident z voleb odstoupil ve prospěch viceprezidentky Kamaly Harrisové, která s Trumpem prohrála.
Napětí mezi Washingtonem, Teheránem a Pekingem dosáhlo kritického bodu. Poté, co americký prezident Donald Trump s okamžitou platností zavedl 25% clo na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, oznámila Čína, že je připravena k odvetným krokům. Tento krok Washingtonu, motivovaný snahou potrestat Írán za brutální potlačení protivládních protestů, hrozí rozvrácením křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Projekt Vladimira Putina na obnovu ruské velmocenské prestiže čelí nejhlubší krizi od svého vzniku. Zatímco se ruská armáda na Ukrajině vyčerpává v opotřebovací válce, která svou délkou právě překonala sovětské tažení proti nacistickému Německu, globální síť spojenců, kterou Kreml budoval dvě desetiletí, se pod tlakem administrativy Donalda Trumpa hroutí jako domeček z karet.
Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.
Německý kancléř Friedrich Merz během své státní návštěvy Indie ostře komentoval aktuální dění v Íránu, kde už více než čtrnáct dní probíhají masové protivládní nepokoje. Podle šéfa německé vlády se teokratický režim v Teheránu nachází v troskách a jeho dny jsou pravděpodobně sečteny. Merz zdůraznil, že pokud se jakákoli mocenská struktura dokáže udržet u kormidla pouze za cenu brutálního násilí vůči vlastním občanům, je to jasný důkaz jejího konce.
V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Plány Spojených států na masivní obnovu těžby venezuelské ropy by mohly zásadně ohrozit globální klimatické cíle. Podle exkluzivní analýzy společnosti ClimatePartner by tento krok mohl do roku 2050 vyčerpat více než desetinu zbývajícího celosvětového „uhlíkového rozpočtu“, který je nezbytný pro udržení oteplování planety pod hranicí 1,5 °C. Venezuelské zásoby jsou totiž natolik rozsáhlé, že by samy o sobě stačily k vyvolání klimatické katastrofy, pokud by byly vytěženy v plném rozsahu.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.