Americký prezident Donald Trump se odhodlal k diskutabilnímu kroku. Oznámil totiž, že ruší většinu exekutivních příkazů z doby úřadování svého předchůdce Joea Bidena kvůli užívání automatického pera k podepisování dokumentů. Podle médií není jasné, že to Trump může udělat.
Trump na síti Truth Social oznámil, že ruší platnost jakéhokoliv dokumentu, který jeho předchůdce Biden, jehož opět počastoval přízviskem "ospalý", podepsal automatickým perem. Podle současného šéfa Bílého domu jde o zhruba 92 procent ze všech dokumentů. "Blázni z radikální levice kolem Bidena mu prezidentsví sebrali," napsal nynější prezident.
"Proto ruším všechny exekutivní příkazy a cokoliv dalšího, co nebylo podepsáno přímo křivým Joem Bidenem, protože lidé, kteří ovládali automatické pero, tak učinili nelegálně. Joe Biden nebyl součástí procesu. Pokud řekne, že byl, bude předveden pro křivé svědectví," dodal Trump.
Podle americké stanice CNN však panuje mnoho nejasností. Především není jasné, zda Trump má právní autoritu, aby zrušil exekutivní příkazy bývalého prezidenta na základě důvodů, které přednesl.
Trump se tématu automatického pera u svého předchůdce věnuje dlouhodobě. Letos například představil "prezidentský chodník slávy" ve známé chodbě podél západního křídla Bílého domu, kde nechal vyvěsit černobílé portréty prezidentů ve zlatých rámech. Na místě pro Bidena ale nenajdou lidé jeho fotku, nýbrž právě pero.
Úřadující prezident v červnu nařídil prošetření kroků svého předchůdce, přičemž zmínil úpadek jeho kognitivních schopností. Biden se ohradil proti Trumpovým domněnkám v prohlášení. "Aby bylo jasno: Já dělal rozhodnutí během mého prezidentství. Já dělal rozhodnutí o milostech, exekutivních příkazech, a zákonech. Jakékoliv domněnky, že tomu tak nebylo, jsou bláznivé a mylné," uvedl exprezident.
Trump již v březnu prohlásil, že nemá v plánu využívat automatické pero. "Nepoužívám ho. Mohl bych ho použít například k odeslání dopisu nějakému mladému člověku. Ale ne k podpisu milostí a dalších věcí, jak ho používal Biden. Je to ostudné," konstatoval.
Trump prohrál s Bidenem v prezidentské volbě v roce 2020, když se po prvním mandátu neúspěšně snažil o obhajobu. Oba kandidáti si souboj měli zopakovat loni, ale Biden jako úřadující prezident z voleb odstoupil ve prospěch viceprezidentky Kamaly Harrisové, která s Trumpem prohrála.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.