Dlouho zvažovaný vojenský zásah Američanů ve Venezuele se možná blíží. Šéf Bílého domu Donald Trump dnes informoval o uzavření vzdušného prostoru nad jihoamerickou zemí. Důvody nevysvětlil. Česká diplomacie už v uplynulých dnech vyzvala krajany, aby Venezuelu opustili.
"Všem aerolinkám, pilotům, drogovým dealerům a pašerákům lidí, prosím, považujte vzdušný prostor nad a kolem Venezuelou za zcela uzavřený," napsal Trump v sobotu na sociální síti Truth Social a poděkoval za pozornost. Bílý dům už nějaký čas zvažuje vojenský zásah v jihoamerické zemi.
Podle americké stanice NBC News nepřišla žádná okamžitá reakce od venezuelských úřadů, které jsou hlavní autoritou, co se týká vzdušného prostoru státu. Radarové záběry potvrdily, že v okamžiku Trumpova oznámení se nad Venezuelou nacházelo několik civilních letadel. Řada aerolinek ale začala vést trasy jinudy už v předchozím průběhu listopadu kvůli zvýšené vojenské aktivitě v oblasti.
Černínský palác v týdnu vyzval české turisty k opuštění Venezuely. "Po varování amerického Federálního úřadu pro letectví kvůli zvýšené vojenské aktivitě většina aerolinek zrušila lety do a z Caracasu. Cestujícím doporučujeme Venezuelu co nejdříve opustit dostupnými spoji," uvedlo ministerstvo zahraničí v pondělí na sociální síti X.
Podle úřadu zrušily spoje například společnosti Avianca, Iberia, TAP, Gol, LATAM či Turkish Airlines. Nadále jsou v provozu pouze spoje, které zajišťují venezuelské aerolinky Avior a Laser či kolumbijský dopravce Wingo.
"Nedoporučujeme cestovat do Venezuely a za aktuální situace vyzýváme k jejímu opuštění. K odletu lze využít stále fungující spoje, především Wingo (např. Caracas - Bogotá)," dodalo ústředí české diplomacie.
Ministerstvo dlouhodobě varuje české občany před cestami do Venezuely s ohledem na vysoce nestabilní politickou situaci v zemi a riziko zadržení občanů cizích států. Lidé mají v jihoamerické zemi dbát maximální opatrnosti a vyhýbat se všem politicky motivovaným hromadným akcím či objektům střeženým armádou a dalšími ozbrojenými složkami.
Po neveřejném smutečním obřadu v Brně se kolegové a kamarádi rozloučili s náhle zesnulým hercem Pavlem Nečasem i v Praze. Silvestrovský odchod představitele bosse Matějky z Okresního přeboru zaskočil celé Česko.
Vazební stíhání Karlose Vémoly v ostře sledované kauze pokračuje, i když se zápasník nachází po operaci ve vězeňské nemocnici. Nyní se objevily informace, které naznačují zásadní zvrat v případu. Známý sportovec by se podle nich mohl dostat na svobodu.
Americký prezident Donald Trump vyzval protestující íránské občany, aby pokračovali v demonstracích proti režimu ve své zemi. Podle jeho vlastních slov je na cestě pomoc, kterou ale blíže nespecifikoval. Ve Washingtonu však dnes mají proběhnout důležitá jednání.
Nebezpečí ledovky se přesouvá Českem. Meteorologové nově varují před výskytem nebezpečného jevu v severních a východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Tentokrát by mělo jít o slabou ledovku s tloušťkou do dvou milimetrů.
Evropští političtí lídři v úterý razantně vystoupili proti íránskému režimu v reakci na brutální potlačování masových protestů, které se rozšířily do více než stovky měst po celé zemi. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová v rozhovoru pro Politico zdůraznila, že Evropa musí jednat rychle a nesmí dopustit, aby stateční lidé pochodující za spravedlnost zůstali osamoceni. Metsolová již v rámci prvních kroků zakázala všem íránským diplomatům a úředníkům vstup do budov a kanceláří Evropského parlamentu.
Evropské metropole v posledních měsících stále intenzivněji řeší otázku, jak ochránit nejmladší generaci před negativními vlivy digitálního světa. Po vzoru Austrálie, která nedávno zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let pod hrozbou vysokých pokut pro technologické giganty, se k podobným krokům začínají přiklánět i země jako Francie, Dánsko, Itálie či Španělsko. Hlavním argumentem zákonodárců je podle webu Euronews ochrana duševního zdraví, snaha omezit kyberšikanu a snížit expozici dětí nevhodnému obsahu, který může vést k úzkostem či poruchám spánku.
Světoví centrální bankéři dnes přistoupili k nevídanému kroku a vydali společné prohlášení na podporu šéfa amerického Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Devět guvernérů, včetně šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové a guvernéra Bank of England Andrewa Baileyho, vyjádřilo plnou solidaritu s Powellem v reakci na hrozby, kterým čelí ze strany administrativy Donalda Trumpa. Nezávislost centrálních bank označili za základní kámen finanční a ekonomické stability, který je v zájmu všech občanů.
Server BBC odhalil rozsáhlou síť, prostřednictvím které jsou mladí muži z chudých zemí lákáni do ruské armády. Hlavní postavou tohoto schématu je čtyřicetiletá bývalá učitelka Polina Alexandrovna Azarnykhová, která prostřednictvím aplikace Telegram verbuje rekruty ze Sýrie, Egypta či Jemenu. Slibuje jim vysoké výdělky a ruské občanství, přičemž mnohé z nich údajně ujistila, že se vyhnou přímému nasazení v boji. Skutečnost na frontě je však drasticky odlišná.
Napětí mezi Washingtonem, Teheránem a Pekingem dosáhlo kritického bodu. Poté, co americký prezident Donald Trump s okamžitou platností zavedl 25% clo na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, oznámila Čína, že je připravena k odvetným krokům. Tento krok Washingtonu, motivovaný snahou potrestat Írán za brutální potlačení protivládních protestů, hrozí rozvrácením křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Projekt Vladimira Putina na obnovu ruské velmocenské prestiže čelí nejhlubší krizi od svého vzniku. Zatímco se ruská armáda na Ukrajině vyčerpává v opotřebovací válce, která svou délkou právě překonala sovětské tažení proti nacistickému Německu, globální síť spojenců, kterou Kreml budoval dvě desetiletí, se pod tlakem administrativy Donalda Trumpa hroutí jako domeček z karet.
Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.
Německý kancléř Friedrich Merz během své státní návštěvy Indie ostře komentoval aktuální dění v Íránu, kde už více než čtrnáct dní probíhají masové protivládní nepokoje. Podle šéfa německé vlády se teokratický režim v Teheránu nachází v troskách a jeho dny jsou pravděpodobně sečteny. Merz zdůraznil, že pokud se jakákoli mocenská struktura dokáže udržet u kormidla pouze za cenu brutálního násilí vůči vlastním občanům, je to jasný důkaz jejího konce.