Dlouho zvažovaný vojenský zásah Američanů ve Venezuele se možná blíží. Šéf Bílého domu Donald Trump dnes informoval o uzavření vzdušného prostoru nad jihoamerickou zemí. Důvody nevysvětlil. Česká diplomacie už v uplynulých dnech vyzvala krajany, aby Venezuelu opustili.
"Všem aerolinkám, pilotům, drogovým dealerům a pašerákům lidí, prosím, považujte vzdušný prostor nad a kolem Venezuelou za zcela uzavřený," napsal Trump v sobotu na sociální síti Truth Social a poděkoval za pozornost. Bílý dům už nějaký čas zvažuje vojenský zásah v jihoamerické zemi.
Podle americké stanice NBC News nepřišla žádná okamžitá reakce od venezuelských úřadů, které jsou hlavní autoritou, co se týká vzdušného prostoru státu. Radarové záběry potvrdily, že v okamžiku Trumpova oznámení se nad Venezuelou nacházelo několik civilních letadel. Řada aerolinek ale začala vést trasy jinudy už v předchozím průběhu listopadu kvůli zvýšené vojenské aktivitě v oblasti.
Černínský palác v týdnu vyzval české turisty k opuštění Venezuely. "Po varování amerického Federálního úřadu pro letectví kvůli zvýšené vojenské aktivitě většina aerolinek zrušila lety do a z Caracasu. Cestujícím doporučujeme Venezuelu co nejdříve opustit dostupnými spoji," uvedlo ministerstvo zahraničí v pondělí na sociální síti X.
Podle úřadu zrušily spoje například společnosti Avianca, Iberia, TAP, Gol, LATAM či Turkish Airlines. Nadále jsou v provozu pouze spoje, které zajišťují venezuelské aerolinky Avior a Laser či kolumbijský dopravce Wingo.
"Nedoporučujeme cestovat do Venezuely a za aktuální situace vyzýváme k jejímu opuštění. K odletu lze využít stále fungující spoje, především Wingo (např. Caracas - Bogotá)," dodalo ústředí české diplomacie.
Ministerstvo dlouhodobě varuje české občany před cestami do Venezuely s ohledem na vysoce nestabilní politickou situaci v zemi a riziko zadržení občanů cizích států. Lidé mají v jihoamerické zemi dbát maximální opatrnosti a vyhýbat se všem politicky motivovaným hromadným akcím či objektům střeženým armádou a dalšími ozbrojenými složkami.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.