Dlouho zvažovaný vojenský zásah Američanů ve Venezuele se možná blíží. Šéf Bílého domu Donald Trump dnes informoval o uzavření vzdušného prostoru nad jihoamerickou zemí. Důvody nevysvětlil. Česká diplomacie už v uplynulých dnech vyzvala krajany, aby Venezuelu opustili.
"Všem aerolinkám, pilotům, drogovým dealerům a pašerákům lidí, prosím, považujte vzdušný prostor nad a kolem Venezuelou za zcela uzavřený," napsal Trump v sobotu na sociální síti Truth Social a poděkoval za pozornost. Bílý dům už nějaký čas zvažuje vojenský zásah v jihoamerické zemi.
Podle americké stanice NBC News nepřišla žádná okamžitá reakce od venezuelských úřadů, které jsou hlavní autoritou, co se týká vzdušného prostoru státu. Radarové záběry potvrdily, že v okamžiku Trumpova oznámení se nad Venezuelou nacházelo několik civilních letadel. Řada aerolinek ale začala vést trasy jinudy už v předchozím průběhu listopadu kvůli zvýšené vojenské aktivitě v oblasti.
Černínský palác v týdnu vyzval české turisty k opuštění Venezuely. "Po varování amerického Federálního úřadu pro letectví kvůli zvýšené vojenské aktivitě většina aerolinek zrušila lety do a z Caracasu. Cestujícím doporučujeme Venezuelu co nejdříve opustit dostupnými spoji," uvedlo ministerstvo zahraničí v pondělí na sociální síti X.
Podle úřadu zrušily spoje například společnosti Avianca, Iberia, TAP, Gol, LATAM či Turkish Airlines. Nadále jsou v provozu pouze spoje, které zajišťují venezuelské aerolinky Avior a Laser či kolumbijský dopravce Wingo.
"Nedoporučujeme cestovat do Venezuely a za aktuální situace vyzýváme k jejímu opuštění. K odletu lze využít stále fungující spoje, především Wingo (např. Caracas - Bogotá)," dodalo ústředí české diplomacie.
Ministerstvo dlouhodobě varuje české občany před cestami do Venezuely s ohledem na vysoce nestabilní politickou situaci v zemi a riziko zadržení občanů cizích států. Lidé mají v jihoamerické zemi dbát maximální opatrnosti a vyhýbat se všem politicky motivovaným hromadným akcím či objektům střeženým armádou a dalšími ozbrojenými složkami.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.