Občan se občas diví, na co může přijít řeč v Poslanecké sněmovně. Vždyť ve čtvrtek například došlo na zmínku o smrti populární zpěvačky Ivety Bartošové, která zemřela již před jedenácti lety. Kdo a v jakém kontextu otevřel takové téma?
Byl to Andrej Babiš, který by se po říjnovém volebním triumfu hnutí ANO měl opět stát premiérem. Zatím ale nebyl prezidentem jmenován, protože Petr Pavel požaduje, aby nejprve veřejně vysvětlil, jak vyřeší svůj střet zájmů související s vlastnictvím holdingu Agrofert.
Budoucí opoziční strany, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti, na čtvrtek svolaly mimořádnou schůzi Sněmovny kvůli střetu zájmů pravděpodobného příštího premiéra. Logicky se tak Babiš během jednání chopil slova. Jak už u něj bývá zvykem, přeskakoval od tématu k tématu.
Řeč tak přišla i na okolnosti smrti Ivety Bartošové. "Vždyť ten člověk z Řeporyj (bývalý starosta městské části Pavel Novotný - pozn. red.), ten zabil i tu chudinku Ivetu Bartošovou, že ji dohnal k zoufalství," prohlásil šéf hnutí ANO za řečnickým pultíkem. "Média jsou mocná, ale my jsme je porazili, vážení spoluobčané," dodal s ohledem na svůj nedávný volební triumf.
Už jedenáct let uplynulo na jaře od tragického úmrtí Bartošové. Sebevraždu spáchala oblíbená zpěvačka nedaleko svého bydliště v pražské Uhříněvsi. Smrt našla pod koly vlaku, který z metropole mířil do středočeského Benešova. Dopis na rozloučenou adresovala jedinému potomkovi, synovi Arturovi.
Zprvu velmi úspěšná kariéra tak skončila mimořádně tragicky, přestože byla opravdu slibně rozjetá. Již v roce 1986 se Iveta v pouhých dvaceti letech stala Zlatou slavicí, triumf následně zopakovala v letech 1990 a 1991. Poté se ale začal konat pozvolný ústup ze slávy, ačkoliv se Bartošové střídavě dařilo mít úspěch. Ovšem závěrečná léta jejího života byla plná skandálů.
Světoví centrální bankéři dnes přistoupili k nevídanému kroku a vydali společné prohlášení na podporu šéfa amerického Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Devět guvernérů, včetně šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové a guvernéra Bank of England Andrewa Baileyho, vyjádřilo plnou solidaritu s Powellem v reakci na hrozby, kterým čelí ze strany administrativy Donalda Trumpa. Nezávislost centrálních bank označili za základní kámen finanční a ekonomické stability, který je v zájmu všech občanů.
Server BBC odhalil rozsáhlou síť, prostřednictvím které jsou mladí muži z chudých zemí lákáni do ruské armády. Hlavní postavou tohoto schématu je čtyřicetiletá bývalá učitelka Polina Alexandrovna Azarnykhová, která prostřednictvím aplikace Telegram verbuje rekruty ze Sýrie, Egypta či Jemenu. Slibuje jim vysoké výdělky a ruské občanství, přičemž mnohé z nich údajně ujistila, že se vyhnou přímému nasazení v boji. Skutečnost na frontě je však drasticky odlišná.
Napětí mezi Washingtonem, Teheránem a Pekingem dosáhlo kritického bodu. Poté, co americký prezident Donald Trump s okamžitou platností zavedl 25% clo na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, oznámila Čína, že je připravena k odvetným krokům. Tento krok Washingtonu, motivovaný snahou potrestat Írán za brutální potlačení protivládních protestů, hrozí rozvrácením křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Projekt Vladimira Putina na obnovu ruské velmocenské prestiže čelí nejhlubší krizi od svého vzniku. Zatímco se ruská armáda na Ukrajině vyčerpává v opotřebovací válce, která svou délkou právě překonala sovětské tažení proti nacistickému Německu, globální síť spojenců, kterou Kreml budoval dvě desetiletí, se pod tlakem administrativy Donalda Trumpa hroutí jako domeček z karet.
Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.
Německý kancléř Friedrich Merz během své státní návštěvy Indie ostře komentoval aktuální dění v Íránu, kde už více než čtrnáct dní probíhají masové protivládní nepokoje. Podle šéfa německé vlády se teokratický režim v Teheránu nachází v troskách a jeho dny jsou pravděpodobně sečteny. Merz zdůraznil, že pokud se jakákoli mocenská struktura dokáže udržet u kormidla pouze za cenu brutálního násilí vůči vlastním občanům, je to jasný důkaz jejího konce.
V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Plány Spojených států na masivní obnovu těžby venezuelské ropy by mohly zásadně ohrozit globální klimatické cíle. Podle exkluzivní analýzy společnosti ClimatePartner by tento krok mohl do roku 2050 vyčerpat více než desetinu zbývajícího celosvětového „uhlíkového rozpočtu“, který je nezbytný pro udržení oteplování planety pod hranicí 1,5 °C. Venezuelské zásoby jsou totiž natolik rozsáhlé, že by samy o sobě stačily k vyvolání klimatické katastrofy, pokud by byly vytěženy v plném rozsahu.
