Občan se občas diví, na co může přijít řeč v Poslanecké sněmovně. Vždyť ve čtvrtek například došlo na zmínku o smrti populární zpěvačky Ivety Bartošové, která zemřela již před jedenácti lety. Kdo a v jakém kontextu otevřel takové téma?
Byl to Andrej Babiš, který by se po říjnovém volebním triumfu hnutí ANO měl opět stát premiérem. Zatím ale nebyl prezidentem jmenován, protože Petr Pavel požaduje, aby nejprve veřejně vysvětlil, jak vyřeší svůj střet zájmů související s vlastnictvím holdingu Agrofert.
Budoucí opoziční strany, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti, na čtvrtek svolaly mimořádnou schůzi Sněmovny kvůli střetu zájmů pravděpodobného příštího premiéra. Logicky se tak Babiš během jednání chopil slova. Jak už u něj bývá zvykem, přeskakoval od tématu k tématu.
Řeč tak přišla i na okolnosti smrti Ivety Bartošové. "Vždyť ten člověk z Řeporyj (bývalý starosta městské části Pavel Novotný - pozn. red.), ten zabil i tu chudinku Ivetu Bartošovou, že ji dohnal k zoufalství," prohlásil šéf hnutí ANO za řečnickým pultíkem. "Média jsou mocná, ale my jsme je porazili, vážení spoluobčané," dodal s ohledem na svůj nedávný volební triumf.
Už jedenáct let uplynulo na jaře od tragického úmrtí Bartošové. Sebevraždu spáchala oblíbená zpěvačka nedaleko svého bydliště v pražské Uhříněvsi. Smrt našla pod koly vlaku, který z metropole mířil do středočeského Benešova. Dopis na rozloučenou adresovala jedinému potomkovi, synovi Arturovi.
Zprvu velmi úspěšná kariéra tak skončila mimořádně tragicky, přestože byla opravdu slibně rozjetá. Již v roce 1986 se Iveta v pouhých dvaceti letech stala Zlatou slavicí, triumf následně zopakovala v letech 1990 a 1991. Poté se ale začal konat pozvolný ústup ze slávy, ačkoliv se Bartošové střídavě dařilo mít úspěch. Ovšem závěrečná léta jejího života byla plná skandálů.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
