Trump nemá důvod k oslavám. Nový průzkum odhalil, co si Američané skutečně myslí o něm a Íránu

Ačkoli drtivá většina 78 procent Američanů podporuje okamžité ukončení konfliktu před snahou o získání dalších ústupků, dělají to především kvůli přesvědčení, že celá válka skončila strategickým neúspěchem. Samotnou dohodu považuje za výhodnější pro USA pouhých 22 procent dotázaných, zatímco 37 procent se domnívá, že z ní těží spíše Írán. Nízká podpora panuje i uvnitř Trumpovy vlastní strany, kde úspěch vyjednavačů vidí jen zhruba čtyři z deseti republikánů.

Pesimismus veřejnosti se projevuje zejména v klíčové otázce íránského jaderného programu, který byl hlavním cílem Trumpova tažení. Celkem 69 procent Američanů a 45 procent republikánů nevěří, že finální dohoda íránské jaderné ambice trvale zastaví, což potvrzují i předchozí data stanice Fox News. Podle většiny respondentů dohoda nezabrání Teheránu v ohrožování jiných zemí, nezajistila bezpečnost tamním obyvatelům a nevedla k tomu, že by íránští vůdci začali vystupovat více proamericky. Mnoho detailů jaderného ujednání přitom zůstává otevřených pro nadcházející vyjednávání, což skepsi občanů dále prohlubuje.

Většina obyvatel navíc vnímá celý vojenský konflikt jako kontraproduktivní krok, který přinesl více problémů, než kolik jich vyřešil. Přestože Bílý dům tvrdí, že íránské kapacity byly zničeny, pouze 37 procent Američanů se domnívá, že je Írán slabší než před válkou. Zbytek dotázaných považuje zemi za stejně silnou nebo dokonce silnější. Teherán sice utrpěl citelné vojenské ztráty, ale zároveň prokázal schopnost zablokovat strategický Hormuzský průliv, čímž získal silný politický a ekonomický nástroj pro vyjednávání.

Průzkum také naznačuje, že podle amerického publika Trumpova administrativa podcenila dopady konfliktu na globální ekonomiku. Celkem 64 procent respondentů, včetně nadpoloviční většiny republikánů, si myslí, že hospodářské důsledky předčily původní očekávání Washingtonu, což odpovídá i dřívějším informacím, že Bílý dům nepočítal s tak razantní reakcí Íránu v oblasti námořních tras. Původní vládní odhady hovořily o trvání konfliktu v délce čtyř až šesti týdnů, realitou jsou však téměř čtyři měsíce bojů bez jasných výsledků.

Američané se v současnosti shodují na jediném bodě, a to na snaze mít válečný konflikt co nejdříve za sebou, přičemž stejný motiv přisuzují i samotnému prezidentovi. Dvě třetiny respondentů v průzkumu uvedly, že Trumpova administrativa přistoupila na současné memorandum nikoli kvůli splnění všech svých vytyčených cílů, ale jednoduše proto, že chce vleklý a politicky nepopulární konflikt v Perském zálivu definitivně ukončit.