Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Tento náhlý diplomatický obrat přinesl Íránu dočasnou úlevu, protože původní termín pro otevření Hormuzského průlivu měl vypršet v noci z pondělí na úterý. Před tímto odkladem byla situace extrémně vyostřená. Írán otevřeně hrozil, že v případě amerického úderu na své území provede masivní odvetu, která by nevratně zničila klíčovou infrastrukturu v celém regionu, včetně vodovodů nebo objektů, v nichž mají podíly američtí investoři.
Otázkou zůstává, co si lze pod Trumpovým pojmem „totální vyřešení“ představit. Dosavadní strategie USA se totiž soustředila na svržení íránského režimu a vojenská kampaň, probíhající od konce února, cílila na likvidaci politických i vojenských špiček země. I přes smrt Alího Chameneího se však íránské vedení pod taktovkou jeho syna Mojtaby nezhroutilo a nadále si udržuje kontrolu nad strategickými body.
Vleklý konflikt má navíc ničivé dopady na globální hospodářství, což pociťují i běžní Američané u čerpacích stanic. Právě neschopnost Spojených států vynutit si silou volný průjezd Hormuzským průlivem ukazuje na limity vojenské moci v této oblasti. Tato úzká vodní cesta je pro světovou ekonomiku nepostradatelná, neboť tudy proudí pětina globálních dodávek ropy a plynu v hodnotě stovek miliard dolarů denně.
Současná blokáda průlivu je pro světový trh katastrofální. Počet proplouvajících lodí je na naprostém minimu a opakované útoky na tankery vyhnaly ceny ropy nad hranici 100 dolarů za barel. Kromě paliv je ohrožen i mezinárodní obchod s potravinami a hnojivy, což zvyšuje riziko globální krize.
Pětidenní odklad útoků tak může být buď reálnou příležitostí k uzavření míru, nebo jen krátkou pauzou před ještě ničivější eskalací. Zatímco diplomaté jednají, americké úřady stále varují své občany před vysokým rizikem útoků po celém světě. Pokud rozhovory během stanovené lhůty selžou, hrozba totálního zničení íránské infrastruktury a následného chaosu v celém regionu se vrátí s novou silou.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.
Česko už příští týden oslaví významné jubileum jedné z nejvýraznějších postav naší umělecké scény. Zdeněk Svěrák bude mít devadesátiny, což si dobře uvědomuje jedno z veřejnoprávních médií. Český rozhlas chystá zajímavou akci.
Policie se rozhodla obrátit na novináře v rámci probíhajícího vyšetřování možného teroristického útoku v Pardubicích, kde v pátek došlo k podezřelému požáru. Podle strážců zákona by mohlo být ohroženo dopadení pachatelů činu.
Budou to brzy čtyři měsíce, co se Česko rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým. Nejvíce pocítila ztrátu rodina, ale vyrovnat se s jeho odchodem museli i kolegové z Evropy 2. A zdaleka nejde jen o Leoše Mareše jako nejbližšího spolupracovníka.