Postoj západoevropské veřejnosti vůči Spojeným státům se po hrozbách Donalda Trumpa ohledně Grónska výrazně vyostřil. Podle nejnovějšího průzkumu agentury YouGov kleslo příznivé vnímání USA na nejnižší úroveň za posledních deset let, přičemž Evropané stále více upřednostňují vlastní autonomii a hodnoty před transatlantickými vazbami. Pokus amerického prezidenta o ovládnutí Grónska sjednotil obyvatele sledovaných zemí v antipatii vůči Washingtonu.
Většina dotázaných v Dánsku, Francii, Německu, Itálii, Španělsku a Velké Británii vyjádřila nepříznivý názor na současné Spojené státy. Negativní vnímání se pohybuje od 62 % ve Francii až po 84 % v Dánsku, pod které Grónsko jako samosprávné území spadá. To představuje strmý nárůst oproti loňskému listopadu, kdy se tyto hodnoty pohybovaly mezi 49 a 70 %.
Data také ukazují, že Evropané přestávají vnímat USA jako přátelský národ nebo spojence. Nejdramatičtější propad zaznamenalo Dánsko, kde ještě v červenci 2023 považovalo Spojené státy za přítele nebo spojence 80 % lidí, zatímco dnes je to méně než 26 %. Tento trend se v různé míře projevil ve všech šesti zkoumaných zemích.
Zajímavostí je, že Evropané částečně souhlasí s Trumpovou kritikou, že se kontinent příliš spoléhá na USA v otázkách obrany nebo že nezvládá migraci. Zároveň ale rozhodně odmítají tvrzení Washingtonu, že evropské vlády příliš omezují svobodu projevu nebo že se Evropská unie chová nespravedlivě v obchodních vztazích. Většina respondentů si sice uvědomuje ekonomickou a vojenskou převahu USA, přesto považují za prioritu evropskou nezávislost.
Spor o Grónsko upevnil v myslích obyvatel západní Evropy přesvědčení, že autonomie by měla mít přednost před zachováním transatlantické aliance. Lidé obecně nejsou ochotni obětovat své standardy či politiku výměnou za dobré vztahy s Trumpovou administrativou. Jedinou oblastí, kde by byli ochotni k ústupkům, je snížení imigrace, což je však cíl, který většina z nich podporuje i bez ohledu na požadavky z Washingtonu.
Zatímco obyvatelé Británie, Dánska, Francie a Německa by byli ochotni zvýšit výdaje na obranu, aby si USA udrželi na své straně, odmítají například uvolnění pravidel pro nenávistné projevy nebo přijetí obchodní politiky diktované Američany. Mnoho Evropanů přesto věří, že se americká zahraniční politika po Trumpově odchodu z úřadu vrátí k normálu. V případě trvalého narušení vztahů pak výrazně roste podpora pro hlubší politickou integraci a posílení pravomocí Evropské unie.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.
Česko už příští týden oslaví významné jubileum jedné z nejvýraznějších postav naší umělecké scény. Zdeněk Svěrák bude mít devadesátiny, což si dobře uvědomuje jedno z veřejnoprávních médií. Český rozhlas chystá zajímavou akci.
Policie se rozhodla obrátit na novináře v rámci probíhajícího vyšetřování možného teroristického útoku v Pardubicích, kde v pátek došlo k podezřelému požáru. Podle strážců zákona by mohlo být ohroženo dopadení pachatelů činu.
Budou to brzy čtyři měsíce, co se Česko rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým. Nejvíce pocítila ztrátu rodina, ale vyrovnat se s jeho odchodem museli i kolegové z Evropy 2. A zdaleka nejde jen o Leoše Mareše jako nejbližšího spolupracovníka.
Internetový gigant Meta přichystal na sociální síti Instagram nové opatření, které má chránit dětské uživatele před nebezpečným obsahem. Upozornila na to BBC. Děje se tak v době, kdy některé země uvažují o úplných zákazech pro děti na sítích.