Postoj západoevropské veřejnosti vůči Spojeným státům se po hrozbách Donalda Trumpa ohledně Grónska výrazně vyostřil. Podle nejnovějšího průzkumu agentury YouGov kleslo příznivé vnímání USA na nejnižší úroveň za posledních deset let, přičemž Evropané stále více upřednostňují vlastní autonomii a hodnoty před transatlantickými vazbami. Pokus amerického prezidenta o ovládnutí Grónska sjednotil obyvatele sledovaných zemí v antipatii vůči Washingtonu.
Většina dotázaných v Dánsku, Francii, Německu, Itálii, Španělsku a Velké Británii vyjádřila nepříznivý názor na současné Spojené státy. Negativní vnímání se pohybuje od 62 % ve Francii až po 84 % v Dánsku, pod které Grónsko jako samosprávné území spadá. To představuje strmý nárůst oproti loňskému listopadu, kdy se tyto hodnoty pohybovaly mezi 49 a 70 %.
Data také ukazují, že Evropané přestávají vnímat USA jako přátelský národ nebo spojence. Nejdramatičtější propad zaznamenalo Dánsko, kde ještě v červenci 2023 považovalo Spojené státy za přítele nebo spojence 80 % lidí, zatímco dnes je to méně než 26 %. Tento trend se v různé míře projevil ve všech šesti zkoumaných zemích.
Zajímavostí je, že Evropané částečně souhlasí s Trumpovou kritikou, že se kontinent příliš spoléhá na USA v otázkách obrany nebo že nezvládá migraci. Zároveň ale rozhodně odmítají tvrzení Washingtonu, že evropské vlády příliš omezují svobodu projevu nebo že se Evropská unie chová nespravedlivě v obchodních vztazích. Většina respondentů si sice uvědomuje ekonomickou a vojenskou převahu USA, přesto považují za prioritu evropskou nezávislost.
Spor o Grónsko upevnil v myslích obyvatel západní Evropy přesvědčení, že autonomie by měla mít přednost před zachováním transatlantické aliance. Lidé obecně nejsou ochotni obětovat své standardy či politiku výměnou za dobré vztahy s Trumpovou administrativou. Jedinou oblastí, kde by byli ochotni k ústupkům, je snížení imigrace, což je však cíl, který většina z nich podporuje i bez ohledu na požadavky z Washingtonu.
Zatímco obyvatelé Británie, Dánska, Francie a Německa by byli ochotni zvýšit výdaje na obranu, aby si USA udrželi na své straně, odmítají například uvolnění pravidel pro nenávistné projevy nebo přijetí obchodní politiky diktované Američany. Mnoho Evropanů přesto věří, že se americká zahraniční politika po Trumpově odchodu z úřadu vrátí k normálu. V případě trvalého narušení vztahů pak výrazně roste podpora pro hlubší politickou integraci a posílení pravomocí Evropské unie.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.