Postoj západoevropské veřejnosti vůči Spojeným státům se po hrozbách Donalda Trumpa ohledně Grónska výrazně vyostřil. Podle nejnovějšího průzkumu agentury YouGov kleslo příznivé vnímání USA na nejnižší úroveň za posledních deset let, přičemž Evropané stále více upřednostňují vlastní autonomii a hodnoty před transatlantickými vazbami. Pokus amerického prezidenta o ovládnutí Grónska sjednotil obyvatele sledovaných zemí v antipatii vůči Washingtonu.
Většina dotázaných v Dánsku, Francii, Německu, Itálii, Španělsku a Velké Británii vyjádřila nepříznivý názor na současné Spojené státy. Negativní vnímání se pohybuje od 62 % ve Francii až po 84 % v Dánsku, pod které Grónsko jako samosprávné území spadá. To představuje strmý nárůst oproti loňskému listopadu, kdy se tyto hodnoty pohybovaly mezi 49 a 70 %.
Data také ukazují, že Evropané přestávají vnímat USA jako přátelský národ nebo spojence. Nejdramatičtější propad zaznamenalo Dánsko, kde ještě v červenci 2023 považovalo Spojené státy za přítele nebo spojence 80 % lidí, zatímco dnes je to méně než 26 %. Tento trend se v různé míře projevil ve všech šesti zkoumaných zemích.
Zajímavostí je, že Evropané částečně souhlasí s Trumpovou kritikou, že se kontinent příliš spoléhá na USA v otázkách obrany nebo že nezvládá migraci. Zároveň ale rozhodně odmítají tvrzení Washingtonu, že evropské vlády příliš omezují svobodu projevu nebo že se Evropská unie chová nespravedlivě v obchodních vztazích. Většina respondentů si sice uvědomuje ekonomickou a vojenskou převahu USA, přesto považují za prioritu evropskou nezávislost.
Spor o Grónsko upevnil v myslích obyvatel západní Evropy přesvědčení, že autonomie by měla mít přednost před zachováním transatlantické aliance. Lidé obecně nejsou ochotni obětovat své standardy či politiku výměnou za dobré vztahy s Trumpovou administrativou. Jedinou oblastí, kde by byli ochotni k ústupkům, je snížení imigrace, což je však cíl, který většina z nich podporuje i bez ohledu na požadavky z Washingtonu.
Zatímco obyvatelé Británie, Dánska, Francie a Německa by byli ochotni zvýšit výdaje na obranu, aby si USA udrželi na své straně, odmítají například uvolnění pravidel pro nenávistné projevy nebo přijetí obchodní politiky diktované Američany. Mnoho Evropanů přesto věří, že se americká zahraniční politika po Trumpově odchodu z úřadu vrátí k normálu. V případě trvalého narušení vztahů pak výrazně roste podpora pro hlubší politickou integraci a posílení pravomocí Evropské unie.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.