Postoj západoevropské veřejnosti vůči Spojeným státům se po hrozbách Donalda Trumpa ohledně Grónska výrazně vyostřil. Podle nejnovějšího průzkumu agentury YouGov kleslo příznivé vnímání USA na nejnižší úroveň za posledních deset let, přičemž Evropané stále více upřednostňují vlastní autonomii a hodnoty před transatlantickými vazbami. Pokus amerického prezidenta o ovládnutí Grónska sjednotil obyvatele sledovaných zemí v antipatii vůči Washingtonu.
Většina dotázaných v Dánsku, Francii, Německu, Itálii, Španělsku a Velké Británii vyjádřila nepříznivý názor na současné Spojené státy. Negativní vnímání se pohybuje od 62 % ve Francii až po 84 % v Dánsku, pod které Grónsko jako samosprávné území spadá. To představuje strmý nárůst oproti loňskému listopadu, kdy se tyto hodnoty pohybovaly mezi 49 a 70 %.
Data také ukazují, že Evropané přestávají vnímat USA jako přátelský národ nebo spojence. Nejdramatičtější propad zaznamenalo Dánsko, kde ještě v červenci 2023 považovalo Spojené státy za přítele nebo spojence 80 % lidí, zatímco dnes je to méně než 26 %. Tento trend se v různé míře projevil ve všech šesti zkoumaných zemích.
Zajímavostí je, že Evropané částečně souhlasí s Trumpovou kritikou, že se kontinent příliš spoléhá na USA v otázkách obrany nebo že nezvládá migraci. Zároveň ale rozhodně odmítají tvrzení Washingtonu, že evropské vlády příliš omezují svobodu projevu nebo že se Evropská unie chová nespravedlivě v obchodních vztazích. Většina respondentů si sice uvědomuje ekonomickou a vojenskou převahu USA, přesto považují za prioritu evropskou nezávislost.
Spor o Grónsko upevnil v myslích obyvatel západní Evropy přesvědčení, že autonomie by měla mít přednost před zachováním transatlantické aliance. Lidé obecně nejsou ochotni obětovat své standardy či politiku výměnou za dobré vztahy s Trumpovou administrativou. Jedinou oblastí, kde by byli ochotni k ústupkům, je snížení imigrace, což je však cíl, který většina z nich podporuje i bez ohledu na požadavky z Washingtonu.
Zatímco obyvatelé Británie, Dánska, Francie a Německa by byli ochotni zvýšit výdaje na obranu, aby si USA udrželi na své straně, odmítají například uvolnění pravidel pro nenávistné projevy nebo přijetí obchodní politiky diktované Američany. Mnoho Evropanů přesto věří, že se americká zahraniční politika po Trumpově odchodu z úřadu vrátí k normálu. V případě trvalého narušení vztahů pak výrazně roste podpora pro hlubší politickou integraci a posílení pravomocí Evropské unie.
Izraelská armáda obnovila ve středu vojenské útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila hnutí Hizballáh z porušení platného příměří. K eskalaci došlo navzdory probíhajícím diplomatickým jednáním v italské metropoli, kde se zástupci obou stran snaží pod patronací Spojených států ukončit měsíce trvající přeshraniční konflikt.
Írán a Omán dospěly k vzájemné shodě ohledně geografických souřadnic pro lodní trasu vedoucí strategickým Hormuzským průlivem. Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí se nyní připravuje společné oficiální prohlášení, pokud do celého procesu nevstoupí třetí strany.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.
Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Jednomu z největších a nejtragičtějších ruských útoků čelil ukrajinský Kyjev v uplynulých hodinách. Moskva v noci nasadila drony a balistické rakety. V ukrajinské metropoli zemřelo nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.