Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Bezprostředně po příjezdu se hlavní pozornost soustředila na úvodní společenská setkání účastníků summitu, kde došlo k prvnímu setkání amerického prezidenta s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Během slavnostního večera si oba státníci před objektivy přítomných kamer potřásli rukou a krátce pohovořili, což moskevská státní média okamžitě označila za historický moment a významný diplomatický úspěch. Přítomnost ruského prezidenta na takto prestižním fóru podle tamních komentátorů vysílá jasný signál o tom, že snahy o mezinárodní izolaci Ruska selhaly.
Vrcholem celé události má být nadcházející čtvrteční trilaterální schůzka, na níž se poprvé v historii sejdou představitelé Spojených států, Číny a Ruské federace k úvahám o globální stabilitě a bezpečnosti. Tento formát vyvolává v mezinárodních kruzích značnou zvědavost, přičemž odborníci jej vnímají jako projev návratu k tradičnímu stylu diplomacie velmocí a vytváření staronových sfér vlivu. Zatímco Washington naznačuje ochotu hovořit o otázkách strategické stability či moderních armádních dohodách, přesný program jednání zůstává předmětem spekulací a opatrných očekávání.
Zatímco se světoví lídři připravují na vzájemná jednání za zavřenými dveřmi, hostitelská země využívá příležitosti k prezentaci vlastního hospodářského a technologického pokroku. Čínský vůdce ve svém úvodním vystoupení ostře kritizoval jednostranné ekonomické sankce a protekcionistická opatření, přičemž důrazně obhajoval volný obchod a užší spolupráci v rámci celého asijsko-pacifického regionu. Podobné postoje rezonují také u moskevské reprezentace, která čelí přísným sankcím kvůli probíhajícímu konfliktu na Ukrajině.
Americká delegace mezitím přijela do Asie v situaci, kdy se vnitřní týmy poradců potýkají s odlišnými názory na budoucí směřování obchodní a technologické politiky vůči Pekingu. V čele amerického týmu panují diskuze ohledně regulace pokročilých polovodičů a přístupu k umělé inteligenci, což úzce souvisí s nedávnými událostmi v technologickém sektoru. Americká administrativní garnitura musí během summitu pečlivě vyvažovat své ekonomické zájmy a současně uklidňovat spojence, kteří sledují sbližování velmocí s velkou obezřetností.
Evropské státy a partneři v Severoatlantické alianci sledují šen-čenský summit se smíšenými pocity a rostoucími obavami z možného přehlížení zájmů starého kontinentu. Někteří evropští představitelé vyjadřují znepokojení nad tím, že by přímá jednání mezi Washingtonem, Moskvou a Pekingem mohla vést k uzavírání dohod o budoucí bezpečnostní architektuře bez řádného zapojení evropských zemí. Tyto obavy se objevují v době, kdy na Ukrajině nadále zuří ozbrojený konflikt a diplomatické snahy o dosažení trvalého míru se potýkají s řadou překážek.
Samotná organizace APEC sdružuje jednadvacet členských ekonomik, které reprezentují rozhodující podíl na globálním HDP a mezinárodním obchodu, avšak letošní ročník v Šen-čenu zastiňují právě geopolitické třenice. Zástupci menších a středních ekonomik regionu doufají, že setkání přispěje ke stabilizaci dodavatelských řetězců a zmírnění napětí v oblasti obchodu. Odborníci však podle BBC upozorňují, že symbolický význam trilaterálních rozhovorů může nakonec převážit nad hmatatelnými politickými či ekonomickými výstupy.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.
Ukrajinské členství v Evropské unii považuje americký vyslanec Jared Kushner za jeden z pilířů v rámci snahy o ukončení války na Ukrajině, která trvá déle než čtyři roky. Kyjev by měl zároveň dostat silné bezpečnostní záruky a příslib poválečné rekonstrukce.
Ukrajina závažně poškodila Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s pevninským Ruskem. Podle dostupných fotek se masivní ocelový oblouk v centrální části mostu zřítil do moře, informuje britský Guardian. Kyjev to považuje za symbolickou ránu Kremlu.
Britové od pondělí neřeší nic jiného než to, kdo se stal novým Jamesem Bondem. Volba padla na čtyřicetiletého britského herce Roberta Pattinson, oznámila společnost Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Přišla už i reakce z Buckinghamského paláce.