Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Zpětná vazba od evropských činitelů, kteří se zúčastnili doprovodných jednání, naznačuje, že dosavadní proces nemusí přinést žádné hmatatelné výsledky a mohl by se opět zhroutit. Ruská strana totiž během rozhovorů neprojevila ochotu ustoupit ze svých pozic a dál pokračuje v intenzivním bombardování ukrajinské civilní infrastruktury včetně energetických sítí a mostů v Kyjevě. Ukrajina naopak reaguje pokračujícími údery hluboko v ruském vnitrozemí, což v USA vyvolává nelibost.
Američtí vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff sice po dvou dnech vyjednávání v Abú Zabí sjednaly příslib výměny zajatců, avšak žádné další zásadní průlomy zaznamenány nebyly. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že ruský vůdce nehodlá vyjednávat a sází na zlomení odporu Ukrajiny prostřednictvím útoků na civilisty v průběhu zimního období. Zástupci velkých evropských mocností se proto účastní diplomatických snah, aniž by však měli přímý přístup do místnosti, kde probíhají hlavní rozhovory mezi USA a Ruskem.
Američtí vyslanci následně zamířili do Moskvy, kde se pokusili získat souhlas Vladimira Putina s účastí evropských zástupců u jednacího stolu v dalším kole rozhovorů. Kreml však mezitím vyjádřil pochybnosti a obvinil Evropu z údajného sabotování mírových snah kvůli její trvalé podpoře Kyjeva. Zástupci evropských vlád včetně Velké Británie, Německa a Francie se shodují na tom, že Rusko válku neukončí, dokud bude věřit v dosažení svých vojenských cílů.
Někteří evropští pozorovatelé varují před scénářem, v němž by americký prezident v případě krachu rozhovorů mohl uzavřít dohodu přímo s Putinem a zcela se od Evropy distancovat. Právě tato hrozba nutí evropské státy setrvávat v diplomatickém procesu a předem se připravovat na nadcházející schůzky. Dalším citlivým bodem jsou ruské požadavky na přepracování celé bezpečnostní architektury kontinentu a omezení rozšiřování Severoatlantické aliance.
Představitelé severských a baltských zemí ostře odmítají jakékoliv ústupky ohledně fungování NATO, které od roku 1949 garantuje bezpečnost v Evropě. Existují proto obavy, že by otevření těchto témat mohlo vyvolat vážné neshody mezi Spojenými státy a jejich evropskými spojenci. Evropští diplomaté proto vnímají aktuální jednání jako formu diplomatického divadla, jehož cílem je ukázat Washingtonu konstruktivní přístup.
Snahou evropských zemí je zajistit, aby v případě případného krachu rozhovorů nenesla vinu Evropa či Ukrajina, nýbrž samotné Rusko. Zatímco prezident Trump se má v průběhu týdne setkat s Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Číně, evropští představitelé nadále usilují o udržení jednotné linie. Situace tak i nadále zůstává vysoce napjatá a budoucí vývoj mírových jednání je velmi nejistý.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.
Ukrajinské členství v Evropské unii považuje americký vyslanec Jared Kushner za jeden z pilířů v rámci snahy o ukončení války na Ukrajině, která trvá déle než čtyři roky. Kyjev by měl zároveň dostat silné bezpečnostní záruky a příslib poválečné rekonstrukce.
Ukrajina závažně poškodila Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s pevninským Ruskem. Podle dostupných fotek se masivní ocelový oblouk v centrální části mostu zřítil do moře, informuje britský Guardian. Kyjev to považuje za symbolickou ránu Kremlu.
Britové od pondělí neřeší nic jiného než to, kdo se stal novým Jamesem Bondem. Volba padla na čtyřicetiletého britského herce Roberta Pattinson, oznámila společnost Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Přišla už i reakce z Buckinghamského paláce.
Letošní Black Friday, který připadá na 27. listopadu, by měl českým internetovým obchodům přinést další rekordní tržby. Během přibližně týdenního období spojeného s touto slevovou akcí by Češi mohli na internetu utratit kolem 9,2 miliardy korun, tedy zhruba o osm procent více než loni.