Navzdory ujištěním amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy aktivně vyjednávají o snížení plánovaných cel, se ukazuje, že Bílý dům se zahraničními partnery téměř nekomunikuje. Mnohé vlády po celém světě si stěžují, že jejich snahy o zahájení dialogu zůstávají bez odpovědi.
Z Filipín přišlo potvrzení, že jejich žádost o schůzku s americkými představiteli zůstává bez odezvy. Podobně Velká Británie nabídla rámec pro obchodní dohodu, ale Trumpova administrativa zvýšení cel přesto neodvrátila. Diplomaté uvádějí, že kontaktují různé úrovně Trumpových poradců, ale mnozí buď nereagují, nebo pouze vyslechnou a nic nepodniknou.
Trumpův tým navíc dosud přesně neřekl, co za ústupky od ostatních zemí požaduje. Podle pozorovatelů to signalizuje, že Bílý dům je ještě daleko od jakékoli podstatné obchodní dohody. Komplikace zvyšuje i skutečnost, že administrativa údajně jedná současně s téměř stovkou zemí, aniž by bylo jasné, jakých konkrétních cílů chce dosáhnout.
Zahraniční diplomaté přiznávají, že i když jejich vlády nabídly značné ústupky – například Vietnam a Izrael – nedostaly od Spojených států žádnou konkrétní reakci. „I když se sejdete, výsledkem je možná jen hezký tweet, ale nic víc,“ řekl jeden z nich.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt naopak tvrdí, že „telefony zvoní nepřetržitě“, protože zahraniční vůdci se snaží domluvit jednání. Ale vzhledem k omezenému počtu pracovníků odpovědných za obchodní agendu je pro Bílý dům logisticky nemožné efektivně reagovat na všechny žádosti.
Zatímco některé země se snaží dál jednat, jiné uvažují o odvetných opatřeních. „Jednání by dávalo větší smysl, ale problém je, že Spojené státy momentálně nevyjednávají,“ uvedl jeden diplomat.
Trump se mezitím chlubí, že jednal s vůdci Japonska a Jižní Koreje a v pondělí osobně přivítal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ani v jednom případě však nebylo oznámeno, že by jednání vedla ke konkrétním ústupkům nebo k zastavení cel. Trump na izraelský závazek snížit obchodní deficit reagoval pouze slovy: „To je hezké.“
Zmatek kolem americké strategie komplikuje situaci nejen zahraničním vládám, ale i americkým trhům. Po týdnech napětí oznámil Trump 2. dubna, v den, který Bílý dům označil za „Den osvobození“, plošné zavedení 10% cla na veškerý dovoz. Vyšší sazby – až 50 % – pak mají postihnout země, které Spojené státy považují za neférové obchodní partnery.
Nová cla se přidávají k těm, která již dříve zasáhla dovoz oceli, automobilů, výrobků z Číny, Mexika, Kanady i zemí zapojených do obchodu s fentanylem. Trump hrozí i 50% dodatečným clem na čínské zboží, čímž by celková sazba mohla přesáhnout 100 %.
Administrativa tvrdí, že hlavním cílem je snížení obchodního deficitu Spojených států. Obchodní zmocněnec Jamieson Greer to na slyšení v Senátu označil za otázku „obchodní reciprocity“. Zároveň ale přiznal, že některé země možná nebudou schopny své celní či necelní bariéry zcela zrušit.
Země jako Kambodža nebo Thajsko nabídly konkrétní ústupky – například snížení cel nebo zvýšení dovozu amerického plynu a ropy – ale Trumpova vláda je odmítla jako nedostatečné. Stejně tak odmítla nabídku Evropské unie na vzájemné odstranění cel na průmyslové zboží.
Poradce Bílého domu Peter Navarro dokonce prohlásil, že nabídka Vietnamu zrušit veškerá cla vůči USA „pro nás nic neznamená“, protože hlavní problém představují podle něj neférové necelní praktiky.
Některé země, jako například Kolumbie, už začaly připravovat dlouhodobější strategii, jak dopady cel zmírnit – například diverzifikací obchodních partnerů. Opatrný přístup volí i vláda britského premiéra Keira Starmera, která otevřeně usiluje o dohodu s Washingtonem, ale přiznává, že Trump nemá v plánu ustoupit.
Starmer v úterý ve vystoupení před parlamentem prohlásil, že nejde o dočasnou krizi: „To, co se děje v posledních dnech, není přechodná fáze. Myslím, že jsme svědky proměny světového řádu.“
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
