Navzdory ujištěním amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy aktivně vyjednávají o snížení plánovaných cel, se ukazuje, že Bílý dům se zahraničními partnery téměř nekomunikuje. Mnohé vlády po celém světě si stěžují, že jejich snahy o zahájení dialogu zůstávají bez odpovědi.
Z Filipín přišlo potvrzení, že jejich žádost o schůzku s americkými představiteli zůstává bez odezvy. Podobně Velká Británie nabídla rámec pro obchodní dohodu, ale Trumpova administrativa zvýšení cel přesto neodvrátila. Diplomaté uvádějí, že kontaktují různé úrovně Trumpových poradců, ale mnozí buď nereagují, nebo pouze vyslechnou a nic nepodniknou.
Trumpův tým navíc dosud přesně neřekl, co za ústupky od ostatních zemí požaduje. Podle pozorovatelů to signalizuje, že Bílý dům je ještě daleko od jakékoli podstatné obchodní dohody. Komplikace zvyšuje i skutečnost, že administrativa údajně jedná současně s téměř stovkou zemí, aniž by bylo jasné, jakých konkrétních cílů chce dosáhnout.
Zahraniční diplomaté přiznávají, že i když jejich vlády nabídly značné ústupky – například Vietnam a Izrael – nedostaly od Spojených států žádnou konkrétní reakci. „I když se sejdete, výsledkem je možná jen hezký tweet, ale nic víc,“ řekl jeden z nich.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt naopak tvrdí, že „telefony zvoní nepřetržitě“, protože zahraniční vůdci se snaží domluvit jednání. Ale vzhledem k omezenému počtu pracovníků odpovědných za obchodní agendu je pro Bílý dům logisticky nemožné efektivně reagovat na všechny žádosti.
Zatímco některé země se snaží dál jednat, jiné uvažují o odvetných opatřeních. „Jednání by dávalo větší smysl, ale problém je, že Spojené státy momentálně nevyjednávají,“ uvedl jeden diplomat.
Trump se mezitím chlubí, že jednal s vůdci Japonska a Jižní Koreje a v pondělí osobně přivítal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ani v jednom případě však nebylo oznámeno, že by jednání vedla ke konkrétním ústupkům nebo k zastavení cel. Trump na izraelský závazek snížit obchodní deficit reagoval pouze slovy: „To je hezké.“
Zmatek kolem americké strategie komplikuje situaci nejen zahraničním vládám, ale i americkým trhům. Po týdnech napětí oznámil Trump 2. dubna, v den, který Bílý dům označil za „Den osvobození“, plošné zavedení 10% cla na veškerý dovoz. Vyšší sazby – až 50 % – pak mají postihnout země, které Spojené státy považují za neférové obchodní partnery.
Nová cla se přidávají k těm, která již dříve zasáhla dovoz oceli, automobilů, výrobků z Číny, Mexika, Kanady i zemí zapojených do obchodu s fentanylem. Trump hrozí i 50% dodatečným clem na čínské zboží, čímž by celková sazba mohla přesáhnout 100 %.
Administrativa tvrdí, že hlavním cílem je snížení obchodního deficitu Spojených států. Obchodní zmocněnec Jamieson Greer to na slyšení v Senátu označil za otázku „obchodní reciprocity“. Zároveň ale přiznal, že některé země možná nebudou schopny své celní či necelní bariéry zcela zrušit.
Země jako Kambodža nebo Thajsko nabídly konkrétní ústupky – například snížení cel nebo zvýšení dovozu amerického plynu a ropy – ale Trumpova vláda je odmítla jako nedostatečné. Stejně tak odmítla nabídku Evropské unie na vzájemné odstranění cel na průmyslové zboží.
Poradce Bílého domu Peter Navarro dokonce prohlásil, že nabídka Vietnamu zrušit veškerá cla vůči USA „pro nás nic neznamená“, protože hlavní problém představují podle něj neférové necelní praktiky.
Některé země, jako například Kolumbie, už začaly připravovat dlouhodobější strategii, jak dopady cel zmírnit – například diverzifikací obchodních partnerů. Opatrný přístup volí i vláda britského premiéra Keira Starmera, která otevřeně usiluje o dohodu s Washingtonem, ale přiznává, že Trump nemá v plánu ustoupit.
Starmer v úterý ve vystoupení před parlamentem prohlásil, že nejde o dočasnou krizi: „To, co se děje v posledních dnech, není přechodná fáze. Myslím, že jsme svědky proměny světového řádu.“
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
