Trump hodil zbytek světa přes palubu. S lídry vůbec nekomunikuje

Z Filipín přišlo potvrzení, že jejich žádost o schůzku s americkými představiteli zůstává bez odezvy. Podobně Velká Británie nabídla rámec pro obchodní dohodu, ale Trumpova administrativa zvýšení cel přesto neodvrátila. Diplomaté uvádějí, že kontaktují různé úrovně Trumpových poradců, ale mnozí buď nereagují, nebo pouze vyslechnou a nic nepodniknou.

Trumpův tým navíc dosud přesně neřekl, co za ústupky od ostatních zemí požaduje. Podle pozorovatelů to signalizuje, že Bílý dům je ještě daleko od jakékoli podstatné obchodní dohody. Komplikace zvyšuje i skutečnost, že administrativa údajně jedná současně s téměř stovkou zemí, aniž by bylo jasné, jakých konkrétních cílů chce dosáhnout.

Zahraniční diplomaté přiznávají, že i když jejich vlády nabídly značné ústupky – například Vietnam a Izrael – nedostaly od Spojených států žádnou konkrétní reakci. „I když se sejdete, výsledkem je možná jen hezký tweet, ale nic víc,“ řekl jeden z nich.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt naopak tvrdí, že „telefony zvoní nepřetržitě“, protože zahraniční vůdci se snaží domluvit jednání. Ale vzhledem k omezenému počtu pracovníků odpovědných za obchodní agendu je pro Bílý dům logisticky nemožné efektivně reagovat na všechny žádosti.

Zatímco některé země se snaží dál jednat, jiné uvažují o odvetných opatřeních. „Jednání by dávalo větší smysl, ale problém je, že Spojené státy momentálně nevyjednávají,“ uvedl jeden diplomat.

Trump se mezitím chlubí, že jednal s vůdci Japonska a Jižní Koreje a v pondělí osobně přivítal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ani v jednom případě však nebylo oznámeno, že by jednání vedla ke konkrétním ústupkům nebo k zastavení cel. Trump na izraelský závazek snížit obchodní deficit reagoval pouze slovy: „To je hezké.“

Zmatek kolem americké strategie komplikuje situaci nejen zahraničním vládám, ale i americkým trhům. Po týdnech napětí oznámil Trump 2. dubna, v den, který Bílý dům označil za „Den osvobození“, plošné zavedení 10% cla na veškerý dovoz. Vyšší sazby – až 50 % – pak mají postihnout země, které Spojené státy považují za neférové obchodní partnery.

Nová cla se přidávají k těm, která již dříve zasáhla dovoz oceli, automobilů, výrobků z Číny, Mexika, Kanady i zemí zapojených do obchodu s fentanylem. Trump hrozí i 50% dodatečným clem na čínské zboží, čímž by celková sazba mohla přesáhnout 100 %.

Administrativa tvrdí, že hlavním cílem je snížení obchodního deficitu Spojených států. Obchodní zmocněnec Jamieson Greer to na slyšení v Senátu označil za otázku „obchodní reciprocity“. Zároveň ale přiznal, že některé země možná nebudou schopny své celní či necelní bariéry zcela zrušit.

Země jako Kambodža nebo Thajsko nabídly konkrétní ústupky – například snížení cel nebo zvýšení dovozu amerického plynu a ropy – ale Trumpova vláda je odmítla jako nedostatečné. Stejně tak odmítla nabídku Evropské unie na vzájemné odstranění cel na průmyslové zboží.

Poradce Bílého domu Peter Navarro dokonce prohlásil, že nabídka Vietnamu zrušit veškerá cla vůči USA „pro nás nic neznamená“, protože hlavní problém představují podle něj neférové necelní praktiky.

Některé země, jako například Kolumbie, už začaly připravovat dlouhodobější strategii, jak dopady cel zmírnit – například diverzifikací obchodních partnerů. Opatrný přístup volí i vláda britského premiéra Keira Starmera, která otevřeně usiluje o dohodu s Washingtonem, ale přiznává, že Trump nemá v plánu ustoupit.

Starmer v úterý ve vystoupení před parlamentem prohlásil, že nejde o dočasnou krizi: „To, co se děje v posledních dnech, není přechodná fáze. Myslím, že jsme svědky proměny světového řádu.“