Navzdory ujištěním amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy aktivně vyjednávají o snížení plánovaných cel, se ukazuje, že Bílý dům se zahraničními partnery téměř nekomunikuje. Mnohé vlády po celém světě si stěžují, že jejich snahy o zahájení dialogu zůstávají bez odpovědi.
Z Filipín přišlo potvrzení, že jejich žádost o schůzku s americkými představiteli zůstává bez odezvy. Podobně Velká Británie nabídla rámec pro obchodní dohodu, ale Trumpova administrativa zvýšení cel přesto neodvrátila. Diplomaté uvádějí, že kontaktují různé úrovně Trumpových poradců, ale mnozí buď nereagují, nebo pouze vyslechnou a nic nepodniknou.
Trumpův tým navíc dosud přesně neřekl, co za ústupky od ostatních zemí požaduje. Podle pozorovatelů to signalizuje, že Bílý dům je ještě daleko od jakékoli podstatné obchodní dohody. Komplikace zvyšuje i skutečnost, že administrativa údajně jedná současně s téměř stovkou zemí, aniž by bylo jasné, jakých konkrétních cílů chce dosáhnout.
Zahraniční diplomaté přiznávají, že i když jejich vlády nabídly značné ústupky – například Vietnam a Izrael – nedostaly od Spojených států žádnou konkrétní reakci. „I když se sejdete, výsledkem je možná jen hezký tweet, ale nic víc,“ řekl jeden z nich.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt naopak tvrdí, že „telefony zvoní nepřetržitě“, protože zahraniční vůdci se snaží domluvit jednání. Ale vzhledem k omezenému počtu pracovníků odpovědných za obchodní agendu je pro Bílý dům logisticky nemožné efektivně reagovat na všechny žádosti.
Zatímco některé země se snaží dál jednat, jiné uvažují o odvetných opatřeních. „Jednání by dávalo větší smysl, ale problém je, že Spojené státy momentálně nevyjednávají,“ uvedl jeden diplomat.
Trump se mezitím chlubí, že jednal s vůdci Japonska a Jižní Koreje a v pondělí osobně přivítal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ani v jednom případě však nebylo oznámeno, že by jednání vedla ke konkrétním ústupkům nebo k zastavení cel. Trump na izraelský závazek snížit obchodní deficit reagoval pouze slovy: „To je hezké.“
Zmatek kolem americké strategie komplikuje situaci nejen zahraničním vládám, ale i americkým trhům. Po týdnech napětí oznámil Trump 2. dubna, v den, který Bílý dům označil za „Den osvobození“, plošné zavedení 10% cla na veškerý dovoz. Vyšší sazby – až 50 % – pak mají postihnout země, které Spojené státy považují za neférové obchodní partnery.
Nová cla se přidávají k těm, která již dříve zasáhla dovoz oceli, automobilů, výrobků z Číny, Mexika, Kanady i zemí zapojených do obchodu s fentanylem. Trump hrozí i 50% dodatečným clem na čínské zboží, čímž by celková sazba mohla přesáhnout 100 %.
Administrativa tvrdí, že hlavním cílem je snížení obchodního deficitu Spojených států. Obchodní zmocněnec Jamieson Greer to na slyšení v Senátu označil za otázku „obchodní reciprocity“. Zároveň ale přiznal, že některé země možná nebudou schopny své celní či necelní bariéry zcela zrušit.
Země jako Kambodža nebo Thajsko nabídly konkrétní ústupky – například snížení cel nebo zvýšení dovozu amerického plynu a ropy – ale Trumpova vláda je odmítla jako nedostatečné. Stejně tak odmítla nabídku Evropské unie na vzájemné odstranění cel na průmyslové zboží.
Poradce Bílého domu Peter Navarro dokonce prohlásil, že nabídka Vietnamu zrušit veškerá cla vůči USA „pro nás nic neznamená“, protože hlavní problém představují podle něj neférové necelní praktiky.
Některé země, jako například Kolumbie, už začaly připravovat dlouhodobější strategii, jak dopady cel zmírnit – například diverzifikací obchodních partnerů. Opatrný přístup volí i vláda britského premiéra Keira Starmera, která otevřeně usiluje o dohodu s Washingtonem, ale přiznává, že Trump nemá v plánu ustoupit.
Starmer v úterý ve vystoupení před parlamentem prohlásil, že nejde o dočasnou krizi: „To, co se děje v posledních dnech, není přechodná fáze. Myslím, že jsme svědky proměny světového řádu.“
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
