Navzdory ujištěním amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy aktivně vyjednávají o snížení plánovaných cel, se ukazuje, že Bílý dům se zahraničními partnery téměř nekomunikuje. Mnohé vlády po celém světě si stěžují, že jejich snahy o zahájení dialogu zůstávají bez odpovědi.
Z Filipín přišlo potvrzení, že jejich žádost o schůzku s americkými představiteli zůstává bez odezvy. Podobně Velká Británie nabídla rámec pro obchodní dohodu, ale Trumpova administrativa zvýšení cel přesto neodvrátila. Diplomaté uvádějí, že kontaktují různé úrovně Trumpových poradců, ale mnozí buď nereagují, nebo pouze vyslechnou a nic nepodniknou.
Trumpův tým navíc dosud přesně neřekl, co za ústupky od ostatních zemí požaduje. Podle pozorovatelů to signalizuje, že Bílý dům je ještě daleko od jakékoli podstatné obchodní dohody. Komplikace zvyšuje i skutečnost, že administrativa údajně jedná současně s téměř stovkou zemí, aniž by bylo jasné, jakých konkrétních cílů chce dosáhnout.
Zahraniční diplomaté přiznávají, že i když jejich vlády nabídly značné ústupky – například Vietnam a Izrael – nedostaly od Spojených států žádnou konkrétní reakci. „I když se sejdete, výsledkem je možná jen hezký tweet, ale nic víc,“ řekl jeden z nich.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt naopak tvrdí, že „telefony zvoní nepřetržitě“, protože zahraniční vůdci se snaží domluvit jednání. Ale vzhledem k omezenému počtu pracovníků odpovědných za obchodní agendu je pro Bílý dům logisticky nemožné efektivně reagovat na všechny žádosti.
Zatímco některé země se snaží dál jednat, jiné uvažují o odvetných opatřeních. „Jednání by dávalo větší smysl, ale problém je, že Spojené státy momentálně nevyjednávají,“ uvedl jeden diplomat.
Trump se mezitím chlubí, že jednal s vůdci Japonska a Jižní Koreje a v pondělí osobně přivítal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ani v jednom případě však nebylo oznámeno, že by jednání vedla ke konkrétním ústupkům nebo k zastavení cel. Trump na izraelský závazek snížit obchodní deficit reagoval pouze slovy: „To je hezké.“
Zmatek kolem americké strategie komplikuje situaci nejen zahraničním vládám, ale i americkým trhům. Po týdnech napětí oznámil Trump 2. dubna, v den, který Bílý dům označil za „Den osvobození“, plošné zavedení 10% cla na veškerý dovoz. Vyšší sazby – až 50 % – pak mají postihnout země, které Spojené státy považují za neférové obchodní partnery.
Nová cla se přidávají k těm, která již dříve zasáhla dovoz oceli, automobilů, výrobků z Číny, Mexika, Kanady i zemí zapojených do obchodu s fentanylem. Trump hrozí i 50% dodatečným clem na čínské zboží, čímž by celková sazba mohla přesáhnout 100 %.
Administrativa tvrdí, že hlavním cílem je snížení obchodního deficitu Spojených států. Obchodní zmocněnec Jamieson Greer to na slyšení v Senátu označil za otázku „obchodní reciprocity“. Zároveň ale přiznal, že některé země možná nebudou schopny své celní či necelní bariéry zcela zrušit.
Země jako Kambodža nebo Thajsko nabídly konkrétní ústupky – například snížení cel nebo zvýšení dovozu amerického plynu a ropy – ale Trumpova vláda je odmítla jako nedostatečné. Stejně tak odmítla nabídku Evropské unie na vzájemné odstranění cel na průmyslové zboží.
Poradce Bílého domu Peter Navarro dokonce prohlásil, že nabídka Vietnamu zrušit veškerá cla vůči USA „pro nás nic neznamená“, protože hlavní problém představují podle něj neférové necelní praktiky.
Některé země, jako například Kolumbie, už začaly připravovat dlouhodobější strategii, jak dopady cel zmírnit – například diverzifikací obchodních partnerů. Opatrný přístup volí i vláda britského premiéra Keira Starmera, která otevřeně usiluje o dohodu s Washingtonem, ale přiznává, že Trump nemá v plánu ustoupit.
Starmer v úterý ve vystoupení před parlamentem prohlásil, že nejde o dočasnou krizi: „To, co se děje v posledních dnech, není přechodná fáze. Myslím, že jsme svědky proměny světového řádu.“
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.
