Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
K prvnímu vážnému testu této blokády došlo 14. dubna, kdy se k průlivu přiblížil čínský tanker Rich Starry. Přestože se očekával přímý střet s americkými válečnými loděmi, plavidlo se nakonec v Ománském zálivu otočilo. Podle Spojených států bylo takto nuceno změnit kurz již šest lodí. Tento ústup naznačuje, že Peking zatím není ochoten překročit „červené linie“ Washingtonu, zejména před plánovanou státní návštěvou prezidenta Trumpa v Číně, která byla kvůli konfliktu odložena na příští měsíc.
Čína sice označila americkou blokádu za „nebezpečný a nezodpovědný čin“, ale její faktická zdrženlivost může Washington povzbudit k ještě tvrdším opatřením proti čínským flotilám. Případné zadržení čínského plavidla americkými silami by však Peking mohl interpretovat jako válečný akt a pokus o uškrcení své ekonomiky. Ve hře je i nasazení čínské námořní skupiny z Džibutska, což vyvolává otázku, zda by Američané byli ochotni zahájit palbu přímo na čínské válečné lodě.
Odpověď Číny však může být i nepřímá. Již nyní hraje významnou roli čínský satelitní systém Beidou, který navádí íránské rakety na americké a izraelské cíle. Spekuluje se také o dodávkách moderních raket a dronů Teheránu, což by Pekingu umožnilo odveta prostřednictvím prostředníka. Další možností je čínský tlak v asijsko-pacifickém regionu, kde jsou američtí spojenci zranitelní kvůli přesunu raketových systémů na Blízký východ a nedostatku paliva.
Současná krize paradoxně nahrává některým dlouhodobým cílům Číny. Jedním z nich je posílení pozice jüanu v ropném obchodu na úkor dolaru, což urychluje nástup tzv. „petrojüanu“. Kromě toho může nedostatek ropy odstartovat masivní přechod k elektromobilům. Čínské firmy, jako je BYD, by se tak mohly stát globálními lídry podobně, jako se japonská auta prosadila během ropné krize v 70. letech.
V neposlední řadě se Peking snaží prezentovat jako stabilnější a předvídatelnější partner ve srovnání s tím, co mnozí vnímají jako chaotický přístup Trumpovy administrativy. Zatímco se svět obává širšího konfliktu s Íránem, Čína trpělivě buduje svůj vliv a obraz spolehlivé mocnosti. Osud tankeru Rich Starry tak může být předzvěstí toho, jakým směrem se bude ubírat globální soupeření mezi Washingtonem a Pekingem v příštích letech.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.