Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
K prvnímu vážnému testu této blokády došlo 14. dubna, kdy se k průlivu přiblížil čínský tanker Rich Starry. Přestože se očekával přímý střet s americkými válečnými loděmi, plavidlo se nakonec v Ománském zálivu otočilo. Podle Spojených států bylo takto nuceno změnit kurz již šest lodí. Tento ústup naznačuje, že Peking zatím není ochoten překročit „červené linie“ Washingtonu, zejména před plánovanou státní návštěvou prezidenta Trumpa v Číně, která byla kvůli konfliktu odložena na příští měsíc.
Čína sice označila americkou blokádu za „nebezpečný a nezodpovědný čin“, ale její faktická zdrženlivost může Washington povzbudit k ještě tvrdším opatřením proti čínským flotilám. Případné zadržení čínského plavidla americkými silami by však Peking mohl interpretovat jako válečný akt a pokus o uškrcení své ekonomiky. Ve hře je i nasazení čínské námořní skupiny z Džibutska, což vyvolává otázku, zda by Američané byli ochotni zahájit palbu přímo na čínské válečné lodě.
Odpověď Číny však může být i nepřímá. Již nyní hraje významnou roli čínský satelitní systém Beidou, který navádí íránské rakety na americké a izraelské cíle. Spekuluje se také o dodávkách moderních raket a dronů Teheránu, což by Pekingu umožnilo odveta prostřednictvím prostředníka. Další možností je čínský tlak v asijsko-pacifickém regionu, kde jsou američtí spojenci zranitelní kvůli přesunu raketových systémů na Blízký východ a nedostatku paliva.
Současná krize paradoxně nahrává některým dlouhodobým cílům Číny. Jedním z nich je posílení pozice jüanu v ropném obchodu na úkor dolaru, což urychluje nástup tzv. „petrojüanu“. Kromě toho může nedostatek ropy odstartovat masivní přechod k elektromobilům. Čínské firmy, jako je BYD, by se tak mohly stát globálními lídry podobně, jako se japonská auta prosadila během ropné krize v 70. letech.
V neposlední řadě se Peking snaží prezentovat jako stabilnější a předvídatelnější partner ve srovnání s tím, co mnozí vnímají jako chaotický přístup Trumpovy administrativy. Zatímco se svět obává širšího konfliktu s Íránem, Čína trpělivě buduje svůj vliv a obraz spolehlivé mocnosti. Osud tankeru Rich Starry tak může být předzvěstí toho, jakým směrem se bude ubírat globální soupeření mezi Washingtonem a Pekingem v příštích letech.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.