Trump do konfliktu v Íránu nepřímo zapojil Čínu. A ta začíná mít problémy

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pexels
Klára Marková 16. dubna 2026 12:47
Sdílej:

Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.

K prvnímu vážnému testu této blokády došlo 14. dubna, kdy se k průlivu přiblížil čínský tanker Rich Starry. Přestože se očekával přímý střet s americkými válečnými loděmi, plavidlo se nakonec v Ománském zálivu otočilo. Podle Spojených států bylo takto nuceno změnit kurz již šest lodí. Tento ústup naznačuje, že Peking zatím není ochoten překročit „červené linie“ Washingtonu, zejména před plánovanou státní návštěvou prezidenta Trumpa v Číně, která byla kvůli konfliktu odložena na příští měsíc.

Čína sice označila americkou blokádu za „nebezpečný a nezodpovědný čin“, ale její faktická zdrženlivost může Washington povzbudit k ještě tvrdším opatřením proti čínským flotilám. Případné zadržení čínského plavidla americkými silami by však Peking mohl interpretovat jako válečný akt a pokus o uškrcení své ekonomiky. Ve hře je i nasazení čínské námořní skupiny z Džibutska, což vyvolává otázku, zda by Američané byli ochotni zahájit palbu přímo na čínské válečné lodě.

Odpověď Číny však může být i nepřímá. Již nyní hraje významnou roli čínský satelitní systém Beidou, který navádí íránské rakety na americké a izraelské cíle. Spekuluje se také o dodávkách moderních raket a dronů Teheránu, což by Pekingu umožnilo odveta prostřednictvím prostředníka. Další možností je čínský tlak v asijsko-pacifickém regionu, kde jsou američtí spojenci zranitelní kvůli přesunu raketových systémů na Blízký východ a nedostatku paliva.

Současná krize paradoxně nahrává některým dlouhodobým cílům Číny. Jedním z nich je posílení pozice jüanu v ropném obchodu na úkor dolaru, což urychluje nástup tzv. „petrojüanu“. Kromě toho může nedostatek ropy odstartovat masivní přechod k elektromobilům. Čínské firmy, jako je BYD, by se tak mohly stát globálními lídry podobně, jako se japonská auta prosadila během ropné krize v 70. letech.

V neposlední řadě se Peking snaží prezentovat jako stabilnější a předvídatelnější partner ve srovnání s tím, co mnozí vnímají jako chaotický přístup Trumpovy administrativy. Zatímco se svět obává širšího konfliktu s Íránem, Čína trpělivě buduje svůj vliv a obraz spolehlivé mocnosti. Osud tankeru Rich Starry tak může být předzvěstí toho, jakým směrem se bude ubírat globální soupeření mezi Washingtonem a Pekingem v příštích letech.

Stalo se