Americký prezident Donald Trump se ve středu setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při příležitosti summitu NATO v nizozemském Haagu. Informaci médiím potvrdil nejmenovaný představitel Bílého domu.
Setkání přichází v době, kdy pozornost světových lídrů se od války na Ukrajině přesouvá k napjaté situaci mezi Izraelem a Íránem. Není přitom jasné, jaký konkrétní prostor bude Ukrajině na summitu věnován.
Zelenskyj až do poslední chvíle zvažoval, zda summit vůbec navštíví, protože bez záruky, že se osobně setká s Trumpem, považoval cestu za možná zbytečnou.
V úterý dopoledne Trump při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One naznačil, že se se Zelenským „pravděpodobně“ setká, ale v té chvíli to ještě oficiálně nepotvrdil.
Oba státníci se přitom už tento měsíc jednou setkat měli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odletěl přes 8 000 kilometrů do Kanady, aby se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na summitu G7.
Ten však summit nečekaně opustil dříve, než k plánovanému jednání došlo, a zamířil zpět do USA kvůli rostoucímu napětí mezi Izraelem a Íránem. Tento krok způsobil v ukrajinské delegaci rozčarování a zklamání, píše The Guardian.
Trumpovo rozhodnutí zároveň zhatilo plánovanou snahu přimět USA k tlaku na Vladimira Putina s cílem vyjednat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Americký prezident navíc zablokoval společné prohlášení G7 k Ukrajině s odůvodněním, že jeho znění bylo příliš protiruské a mohlo by narušit jeho vyjednávání s ruským lídrem. Výsledkem bude pouze tzv. "předsednické prohlášení" kanadského premiéra Marka Carneyho.
Zelenskyj přitom do Kanady dorazil s ambiciózním plánem získat podporu pro nákup amerických zbraní a protiraketových systémů v hodnotě až 50 miliard dolarů. Chtěl tím zároveň reagovat na Trumpovy výtky, že americká pomoc Ukrajině je finančně neúnosná. Zároveň žádal americkou podporu ke snížení cenového stropu na ruskou ropu ze 60 na 45 dolarů za barel, aby se snížily příjmy Kremlu.
Zelenskyj se musel spokojit s jednáním s ostatními členy G7 bez přítomnosti USA. Mezitím se dozvídal zprávy o masivním útoku Ruska na Ukrajinu, který si podle posledních zpráv vyžádal nejméně 16 obětí v Kyjevě.
Podle listu Financial Times se později ukázalo, že Trump opustil summit předčasně i kvůli jeho odporu k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a vztahům s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který veřejně kritizoval Trumpův zájem o ovládnutí
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.