Americký prezident Donald Trump se ve středu setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při příležitosti summitu NATO v nizozemském Haagu. Informaci médiím potvrdil nejmenovaný představitel Bílého domu.
Setkání přichází v době, kdy pozornost světových lídrů se od války na Ukrajině přesouvá k napjaté situaci mezi Izraelem a Íránem. Není přitom jasné, jaký konkrétní prostor bude Ukrajině na summitu věnován.
Zelenskyj až do poslední chvíle zvažoval, zda summit vůbec navštíví, protože bez záruky, že se osobně setká s Trumpem, považoval cestu za možná zbytečnou.
V úterý dopoledne Trump při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One naznačil, že se se Zelenským „pravděpodobně“ setká, ale v té chvíli to ještě oficiálně nepotvrdil.
Oba státníci se přitom už tento měsíc jednou setkat měli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odletěl přes 8 000 kilometrů do Kanady, aby se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na summitu G7.
Ten však summit nečekaně opustil dříve, než k plánovanému jednání došlo, a zamířil zpět do USA kvůli rostoucímu napětí mezi Izraelem a Íránem. Tento krok způsobil v ukrajinské delegaci rozčarování a zklamání, píše The Guardian.
Trumpovo rozhodnutí zároveň zhatilo plánovanou snahu přimět USA k tlaku na Vladimira Putina s cílem vyjednat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Americký prezident navíc zablokoval společné prohlášení G7 k Ukrajině s odůvodněním, že jeho znění bylo příliš protiruské a mohlo by narušit jeho vyjednávání s ruským lídrem. Výsledkem bude pouze tzv. "předsednické prohlášení" kanadského premiéra Marka Carneyho.
Zelenskyj přitom do Kanady dorazil s ambiciózním plánem získat podporu pro nákup amerických zbraní a protiraketových systémů v hodnotě až 50 miliard dolarů. Chtěl tím zároveň reagovat na Trumpovy výtky, že americká pomoc Ukrajině je finančně neúnosná. Zároveň žádal americkou podporu ke snížení cenového stropu na ruskou ropu ze 60 na 45 dolarů za barel, aby se snížily příjmy Kremlu.
Zelenskyj se musel spokojit s jednáním s ostatními členy G7 bez přítomnosti USA. Mezitím se dozvídal zprávy o masivním útoku Ruska na Ukrajinu, který si podle posledních zpráv vyžádal nejméně 16 obětí v Kyjevě.
Podle listu Financial Times se později ukázalo, že Trump opustil summit předčasně i kvůli jeho odporu k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a vztahům s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který veřejně kritizoval Trumpův zájem o ovládnutí
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.