Uspořádat rozhovor s hlavou státu je obvykle na novináři, který musí oficiálně požádat o setkání. Avšak v případě běloruského diktátora Alexandra Lukašenka to bylo naopak. Od jara se jeho spojenci vytrvale snažili kontaktovat novináře Simona Shustera s nabídkou rozhovoru. Nebylo okamžitě zřejmé, co Bělorusové chtějí, jelikož se novinář zabýval spíše Ruskem a Ukrajinou. Lukašenkův režim platí za jeden z nejrepresivnějších a nejizolovanějších na světě, a má téměř nulové vztahy se čtyřmi z pěti sousedních států. Jeho závislost na Rusku je téměř stoprocentní. Od roku 2022 Rusko využívá Bělorusko jako hlavní základnu, výcvikové středisko a zdroj zásob pro svou invazi na Ukrajinu. Přestože Lukašenko se vyhnul přímému zapojení do bojů, Ukrajina i většina Evropy ho považují za Putinova spojence.
Během rozhovoru s Lukašenkovým úředníkem Shusterovi svitlo, že Bělorusko hledá cestu, jak zprostředkovat komunikaci s Amerikou. Lukašenko od začátku roku tajně jednal s Trumpovou administrativou a nabízel své služby jako prostředník s Putinem. Poradil americkým úředníkům, jak udržet jednání s Kremlem v chodu, a ujišťoval je, že Rusové jsou připraveni jednat v dobré víře, píše magazín Time.
Dokonce i v době, kdy intenzivně bombardovali Ukrajinu, Lukašenko tvrdil, že Putin chce mír. Běloruský diktátor naznačoval, že pokud se Trumpovi podaří uzavřít dohodu, získá Nobelovu cenu za mír „na stříbrném podnosu“.
Americká strana se do této hry zapojila. Už měsíc po Trumpově nástupu do úřadu navštívili Minsk američtí úředníci. Celkem se uskutečnilo nejméně pět návštěv. Tento tajný diplomatický kanál, který vedl přes Minsk až do Kremlu, pomohl zmírnit obraz Běloruska jako vyvrženeckého státu a vedl k propuštění několika prominentních politických vězňů.
Až později se ukázalo, že Lukašenko nejednal z vlastní iniciativy, ale spíše jako Putinova loutka. Američané měli sice pochybnosti, ale viděli v něm cenný kanál, jak se dostat k Putinovi.
John Coale, Trumpův bývalý právník, který se s Lukašenkem několikrát setkal, potvrdil, že skrze Lukašenka Američané prosazovali myšlenku summitu mezi Putinem a Trumpem. Doufali, že by to mohlo prolomit patovou situaci a umožnit Trumpovi jednat s Putinem tváří v tvář.
Návrh však narazil na různé překážky a diplomatické snahy uvízly na mrtvém bodě. Došlo dokonce k eskalaci hrozeb a urážek, na což Trump odpověděl zavedením vysokých cel na dovoz ruské ropy. Po celou dobu Lukašenko předával Američanům zprávu, že Putin chce mír a je připraven k ústupkům. Tyto signály povzbudily naděje v Bílém domě na brzký diplomatický průlom.
To nakonec vedlo k oznámení z 6. srpna, že se oba prezidenti brzy setkají. Válka by se tak po více než třech a půl letech mohla chýlit ke konci, ale osud Ukrajiny nyní leží v rukou dvou jaderných supervelmocí. Pro Lukašenka je důležité, jak se bude Trump chovat k Putinovi, a poradil mu, aby s ním jednal uctivě. „I když ti Putin nedává smysl, chovej se k němu jako k člověku,“ řekl mu a dodal, že pokud nebude jednat opatrně, mohl by se celý proces zhroutit.
Cesta do Běloruska je pro americké diplomaty kvůli sankcím komplikovaná. První cestu podnikl Christopher Smith, zástupce náměstka ministra zahraničí pro východní Evropu. Pod Bidenovou administrativou Smith prosazoval „maximální tlak“ na Lukašenka, ale tato politika měla opačný účinek a Bělorusko se stalo ještě více závislým na Rusku. Trump, který sliboval zlepšení vztahů s Ruskem, viděl v Lukašenkovi cestu, jak tyto cíle splnit. Lukašenko na oplátku propustil Američanku Anastassii Nuhfer, což Trumpova administrativa oslavovala jako diplomatické vítězství.
Na prvním setkání s Lukšenkem v únoru 2025 diktátor stanovil dvě základní pravidla: ať se ho nikdo nepokouší odtrhnout od Moskvy, a že o všech krocích bude s Putinem jednat. Tím potvrdil svou roli prostředníka, nikoli nezávislého hráče. Následovaly další návštěvy, například delegace vedená Johnem Coalem, který byl obdařen velkolepým obědem a dostal darem další politické vězně. To bylo prezentováno jako další důkaz úspěšné diplomacie. Nicméně, na červnové schůzce s americkou delegací Lukašenko tvrdil, že Trump musí k Putinovi jednat s respektem a nesmí ho ponižovat, jinak by mohla jednání skončit dřív, než by začala.
Lukašenko v rozhovoru opakovaně zdůrazňoval, že za válku může Ukrajina, a že by bylo spravedlivé, kdyby se jednání mezi Trumpem a Putinem konala bez Zelenského. „Nejdřív se dohodněte s Putinem, a pak pozvěte Zelenského. To by vypadalo důstojně,“ navrhoval. Stejně tak odmítl účast Evropy s tím, že se Spojené státy mohou dohodnout s Putinem a Evropa pak bude muset akceptovat cokoliv, co bude dohodnuto. Toto stanovisko se shodovalo s postoji Trumpových poradců, kteří Evropany na jednání také nechtěli.
Během celé doby Lukašenko neustále tvrdil, že Putin chce mír, a to i navzdory tomu, že ruské síly zintenzivňovaly útoky na ukrajinská města. Teprve nedávno, v rozhovoru s novinářem Simonem Shusterem, přiznal, že válka nešla podle Putinových představ a že Putin mnoha věcí lituje. Přesto mu Lukašenko radí, aby si Trump získal Putina tím, že formálně uzná ruskou anexi čtyř ukrajinských oblastí.
Shusterovi to Lukašenko řekl se zdrženlivou poznámkou, že by to „pravděpodobně“ uspokojilo Putinovy imperiální ambice a zabránilo mu v další expanzi. I když se Lukašenko snažil vystupovat jako čestný zprostředkovatel, jeho poselství bylo zřetelné: je nebezpečné jednat s Putinem tvrdě. Ironií je, že to byl právě Trump, kdo začal jednat razantně, což se nakonec ukázalo jako účinný způsob, jak Putina přimět k jednání.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
