Třetí muž v pozadí. Na schůzce Putina s Trumpem má velký podíl Lukašenko, s USA prý tajně komunikuje měsíce

Během rozhovoru s Lukašenkovým úředníkem Shusterovi svitlo, že Bělorusko hledá cestu, jak zprostředkovat komunikaci s Amerikou. Lukašenko od začátku roku tajně jednal s Trumpovou administrativou a nabízel své služby jako prostředník s Putinem. Poradil americkým úředníkům, jak udržet jednání s Kremlem v chodu, a ujišťoval je, že Rusové jsou připraveni jednat v dobré víře, píše magazín Time.

Dokonce i v době, kdy intenzivně bombardovali Ukrajinu, Lukašenko tvrdil, že Putin chce mír. Běloruský diktátor naznačoval, že pokud se Trumpovi podaří uzavřít dohodu, získá Nobelovu cenu za mír „na stříbrném podnosu“.

Americká strana se do této hry zapojila. Už měsíc po Trumpově nástupu do úřadu navštívili Minsk američtí úředníci. Celkem se uskutečnilo nejméně pět návštěv. Tento tajný diplomatický kanál, který vedl přes Minsk až do Kremlu, pomohl zmírnit obraz Běloruska jako vyvrženeckého státu a vedl k propuštění několika prominentních politických vězňů.

Až později se ukázalo, že Lukašenko nejednal z vlastní iniciativy, ale spíše jako Putinova loutka. Američané měli sice pochybnosti, ale viděli v něm cenný kanál, jak se dostat k Putinovi. 

John Coale, Trumpův bývalý právník, který se s Lukašenkem několikrát setkal, potvrdil, že skrze Lukašenka Američané prosazovali myšlenku summitu mezi Putinem a Trumpem. Doufali, že by to mohlo prolomit patovou situaci a umožnit Trumpovi jednat s Putinem tváří v tvář.

Návrh však narazil na různé překážky a diplomatické snahy uvízly na mrtvém bodě. Došlo dokonce k eskalaci hrozeb a urážek, na což Trump odpověděl zavedením vysokých cel na dovoz ruské ropy. Po celou dobu Lukašenko předával Američanům zprávu, že Putin chce mír a je připraven k ústupkům. Tyto signály povzbudily naděje v Bílém domě na brzký diplomatický průlom.

To nakonec vedlo k oznámení z 6. srpna, že se oba prezidenti brzy setkají. Válka by se tak po více než třech a půl letech mohla chýlit ke konci, ale osud Ukrajiny nyní leží v rukou dvou jaderných supervelmocí. Pro Lukašenka je důležité, jak se bude Trump chovat k Putinovi, a poradil mu, aby s ním jednal uctivě. „I když ti Putin nedává smysl, chovej se k němu jako k člověku,“ řekl mu a dodal, že pokud nebude jednat opatrně, mohl by se celý proces zhroutit. 

Cesta do Běloruska je pro americké diplomaty kvůli sankcím komplikovaná. První cestu podnikl Christopher Smith, zástupce náměstka ministra zahraničí pro východní Evropu. Pod Bidenovou administrativou Smith prosazoval „maximální tlak“ na Lukašenka, ale tato politika měla opačný účinek a Bělorusko se stalo ještě více závislým na Rusku. Trump, který sliboval zlepšení vztahů s Ruskem, viděl v Lukašenkovi cestu, jak tyto cíle splnit. Lukašenko na oplátku propustil Američanku Anastassii Nuhfer, což Trumpova administrativa oslavovala jako diplomatické vítězství.

Na prvním setkání s Lukšenkem v únoru 2025 diktátor stanovil dvě základní pravidla: ať se ho nikdo nepokouší odtrhnout od Moskvy, a že o všech krocích bude s Putinem jednat. Tím potvrdil svou roli prostředníka, nikoli nezávislého hráče. Následovaly další návštěvy, například delegace vedená Johnem Coalem, který byl obdařen velkolepým obědem a dostal darem další politické vězně. To bylo prezentováno jako další důkaz úspěšné diplomacie. Nicméně, na červnové schůzce s americkou delegací Lukašenko tvrdil, že Trump musí k Putinovi jednat s respektem a nesmí ho ponižovat, jinak by mohla jednání skončit dřív, než by začala. 

Lukašenko v rozhovoru opakovaně zdůrazňoval, že za válku může Ukrajina, a že by bylo spravedlivé, kdyby se jednání mezi Trumpem a Putinem konala bez Zelenského. „Nejdřív se dohodněte s Putinem, a pak pozvěte Zelenského. To by vypadalo důstojně,“ navrhoval. Stejně tak odmítl účast Evropy s tím, že se Spojené státy mohou dohodnout s Putinem a Evropa pak bude muset akceptovat cokoliv, co bude dohodnuto. Toto stanovisko se shodovalo s postoji Trumpových poradců, kteří Evropany na jednání také nechtěli.

Během celé doby Lukašenko neustále tvrdil, že Putin chce mír, a to i navzdory tomu, že ruské síly zintenzivňovaly útoky na ukrajinská města. Teprve nedávno, v rozhovoru s novinářem Simonem Shusterem, přiznal, že válka nešla podle Putinových představ a že Putin mnoha věcí lituje. Přesto mu Lukašenko radí, aby si Trump získal Putina tím, že formálně uzná ruskou anexi čtyř ukrajinských oblastí.

Shusterovi to Lukašenko řekl se zdrženlivou poznámkou, že by to „pravděpodobně“ uspokojilo Putinovy imperiální ambice a zabránilo mu v další expanzi. I když se Lukašenko snažil vystupovat jako čestný zprostředkovatel, jeho poselství bylo zřetelné: je nebezpečné jednat s Putinem tvrdě. Ironií je, že to byl právě Trump, kdo začal jednat razantně, což se nakonec ukázalo jako účinný způsob, jak Putina přimět k jednání.