Teherán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv vojenskými útoky v době, kdy se země chystá na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Írán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů vyvolají okamžitou a velmi tvrdou odvetu.
Velitel ústředního velitelství Chátam al-Anbíjá Alí Abdolláhí v oficiálním prohlášení uvedl, že by se nepřátelé měli vyvarovat chybného úsudku, přičemž země je připravena reagovat s maximální rázností. Reagoval tak na obavy z možného narušení chystaných rozsáhlých ceremoniálů.
Smuteční průvody za zesnulého ajatolláha mají oficiálně začít v Teheránu a celý program bude rozložen do několika dní. Další vzpomínkové akce se uskuteční v posvátném městě Qomu a plánovány jsou dokonce i smuteční obřady na území sousedního Iráku, kam má být rakev rovněž dopravena. Celá série rozloučení vyvrcholí uložením ostatků v ajatolláhově rodném městě Mašhadu, kde bude tělo definitivně pohřbeno. Paralelně s těmito přípravami probíhají v zemi i další pohřby spojené s nedávnými útoky, kdy vojáci íránských revolučních gard nesli rakev Zahry Haddad Ádelové, manželky nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího.
Donald Trump mezitím před novináři prohlásil, že proces denuklearizace Íránu se vyvíjí slibným směrem. Americký prezident společně se svým viceprezidentem mírnil obavy z toho, že by se situace mohla opět zvrtnout v plnohodnotný válečný střet, a podle jeho slov se v uplynulých dnech podařilo uskutečnit několik velmi úspěšných schůzek v Kataru. Do tamního Dauhá dorazili na začátku týdne Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, aby jednali s katarskými zprostředkovateli. Přestože k přímému dialogu mezi zástupci USA a Íránu zatím nedošlo, katarská diplomacie hovoří o pozitivním pokroku a rozhovory se týkají bodů prozatímní dohody s tím, že další kolo je naplánováno po skončení Chameneího pohřbu.
Vysokou mezinárodní účast na státním pohřbu potvrdila například Indie, která do Teheránu posílá oficiální delegaci, v níž zemi bude reprezentovat náměstek ministra zahraničí Pabitra Margherita a guvernér indického státu Bihár Syed Ata Hasnain. Indické ministerstvo zahraničí uvedlo, že tato přítomnost odráží hluboké civilizační a mezilidské vazby mezi oběma státy. Íránské úřady kvůli pohřbu přistoupily také k mimořádnému opatření na svých hranicích a dočasně otevřou přechod Dogharún s Afghánistánem, přičemž podle guvernéra příhraničního okresu Tajbad bude afghánským občanům umožněn vstup do země, aby se mohli zúčastnit ceremoniálu v Mašhadu. Speciální víza byla v této souvislosti schválena pro přibližně 2 500 lidí.
Na pozadí těchto diplomatických a politických událostí začaly na světových trzích výrazně klesat ceny ropy, které se vrátily na předválečné hodnoty. Tento trend souvisí s postupným a úspěšným obnovováním bezpečné námořní dopravy v klíčovém Hormuzském průlivu. Cena severomořské ropy Brent se snížila na 71,16 dolaru za barel a americká lehká ropa WTI klesla na hodnotu kolem 68 dolarů.
Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny.
Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
Bílý dům čelí vlně kritiky za prezentaci nového článku o poklesu cen léků na předpis. Americký prezident Donald Trump i jeho tiskový tým se veřejně pochlubili novinovým titulkem, podle kterého zaznamenaly ceny léků nejprudší propad za více než šest desetiletí. Zveřejněný materiál však opomněl zmínit zjištění odborníků, podle nichž je tento pozitivní vývoj zásluhou legislativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezident JD Vance čelí kritice za neustálé posouvání a zjednodušování cílů ve válce s Íránem, která trvá již šestý měsíc. Původní absolutistické požadavky, mezi které patřila kapitulace režimu, změna vedení v Teheránu či ukončení podpory íránských militantních skupin v regionu, se postupně vytrácejí.
Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.