Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Tento krok by prakticky proměnil celý Perský záliv v neprůchodnou zónu, podobnou současné situaci v Hormuzském průlivu. Íránská strana zdůrazňuje, že zodpovědnost za toto ochromení ponese ten, kdo na zemi zaútočí. Zatímco Teherán umožňuje bezpečný průjezd lodím spřátelených zemí, jako je Čína, Indie nebo Pákistán, pro ostatní zůstává cesta uzavřena, což vyvolává hlubokou krizi na světových energetických trzích.
Napětí eskaluje i kvůli zprávám, že Spojené státy zvažují blokádu nebo obsazení strategicky klíčového íránského ostrova Chark. Tento krok by měl vyvinout tlak na znovuotevření vodních cest, ale zároveň by znamenal obrovskou eskalaci konfliktu. Americký prezident Donald Trump navíc stanovil 48hodinové ultimátum, které vyprší v pondělí v noci, a pohrozil „vyhlazením“ íránských elektráren, pokud se průliv neotevře.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján na tyto hrozby reagoval prohlášením, že „hrozby a teror“ pouze posilují íránskou jednotu. Teherán zároveň varoval, že v případě naplnění Trumpových výhrůžek zničí klíčovou infrastrukturu v celém regionu Blízkého východu, včetně vodovodních systémů. Mezitím izraelská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlou vlnu úderů cílících na infrastrukturu přímo v Teheránu.
V samotném Íránu pokračuje tvrdý digitální útlum. Internetový blackout trvá již 24. den a přesáhl 550 hodin, což z něj činí jeden z nejpřísnějších zásahů tohoto typu na světě. Režim využívá tzv. „whitelisting“, který umožňuje přístup k síti pouze vybraným úředníkům a institucím. Běžná populace je tak odříznuta nejen od světa, ale i od vzájemné komunikace, což výrazně ztěžuje jakoukoli vnitřní mobilizaci.
Ekonomické dopady konfliktu jsou podle šéfa Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola vážnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a plynová krize po invazi na Ukrajinu dohromady. Birol situaci popsal jako kombinaci dvou ropných krizí a jednoho plynového kolapsu v jednom okamžiku. IEA je však připravena uvolnit další strategické zásoby ropy, pokud to bude nezbytné k uklidnění trhů.
Světové burzy na pondělní události reagovaly propadem, zatímco ceny ropy opět zamířily vzhůru. Investoři masivně vyhledávají bezpečné přístavy, což posiluje americký dolar. Vlna prodejů zasáhla zejména asijsko-pacifické trhy poté, co Izrael varoval, že válka může trvat ještě několik týdnů. Britský premiér Keir Starmer na pondělí svolal mimořádné zasedání k ekonomickým důsledkům války.
Jednotlivé země světa již zavádějí nouzová opatření, aby ochránily své ekonomiky. Vietnam se snaží zajistit dodávky paliv prostřednictvím nových energetických dohod s Ruskem, zatímco Indonésie plánuje vyčlenit až 80 bilionů rupií na utlumení dopadů války. Nový Zéland zase dočasně uvolnil normy pro paliva, aby zajistil dostatek zásob v době prudce rostoucích cen a rizika přerušení dodávek.
Stín konfliktu dopadá i do Evropy. V Londýně byly úmyslně zapáleny čtyři sanitky patřící židovské komunitní záchranné službě. Britská policie incident vyšetřuje jako antisemitský trestný čin z nenávisti.
Americký viceprezident JD Vance se podle expertů webu The Conversation mýlí ve svém přístupu k Izraeli, když zlehčuje jeho obavy z nedávné dohody s Íránem a kritizuje Jeruzalém za to, že se slepě nepodřídil americké linii. Izrael nelze považovat za spojence jako každého jiného a strach nejspolehlivějšího partnera USA na Blízkém východě by neměl být brán jako politická nepříjemnost. Velmoc si takto nezajišťuje respekt svých přátel ani neudržuje akceschopnost. Přístup prosazující Ameriku na prvním místě nesmí znamenat, že spojenci skončí na posledním místě.
Německo vyslalo Washingtonu jasný vzkaz, ve kterém připomíná, že se Spojené státy při svých ambicích v dobývání vesmíru neobejdou bez evropských znalostí a technologií. Německá ministryně pro vesmír Dorothee Bär v rozhovoru pro Politico uvedla, že Německo a Evropa poskytují klíčové technologie pro americké vesmírné mise. Podle jejích slov existuje mezi oběma stranami jasná vzájemná závislost, což dává Evropě značný vliv v novém vesmírném závodě.
Dohoda o bezpečné třetí zemi, kterou mezi sebou uzavřely Kanada a Spojené státy, nutí podle lidskoprávních organizací migranty k návratu do země, která pro ně není bezpečná. Kritici upozorňují, že kanadská azylová politika v praxi vystavuje žadatele o azyl riziku zadržení americkými úřady a následné deportaci do zemí původu, kde jim hrozí nebezpečí. Na tyto nedostatky poukazuje nová soudní žaloba, kterou podala Kanadská rada pro uprchlíky spolu s Amnesty International Canada a rodinou z Hondurasu, jež byla z hranic vrácena zpět.
Veřejné promítání zápasu mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Saúdskou Arábií, které se mělo konat v centru Madridu na Plaza de Colón, bylo zrušeno z důvodu extrémních veder. Madridská radnice a Španělská fotbalová federace se k tomuto kroku rozhodly poté, co národní meteorologická služba AEMET vydala pro madridský region oranžovou výstrahu před vysokými teplotami, které mají dosáhnout až 40 stupňů Celsia.
Válka Spojených států s Íránem se po podepsání prozatímní dohody a před zahájením dalších rozhovorů prozatím zastavila. Prezident Donald Trump deklaruje americké vítězství a na své sociální síti Truth Social vyzdvihuje přínosy šedesátidenního memoranda, přičemž tvrdí, že ropa opět teče, akciové trhy rostou, ceny klesají a Írán nikdy nezíská jadernou zbraň.
Britský premiér Keir Starmer v pondělí pravděpodobně oznámí svou rezignaci poté, co se ocitl pod drtivým tlakem poslanců vlastní Labouristické strany. Ti požadují, aby uvolnil místo Andy Burnhamovi, který by se měl stát novým lídrem strany.
Francie zakázala prodej a konzumaci alkoholu na některých akcích v rámci masivního národního hudebního festivalu, protože vlna veder vyhnala teploty k rekordním hodnotám. Každoroční oslavy svátku hudby Fête de la Musique přitahují do francouzských ulic miliony lidí.
Prezident Donald Trump v sobotu odpoledne pohrozil, že pokud nebude do 60 dnů dokončena dohoda s Teheránem, Spojené státy začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné. Toto varování přichází v době, kdy američtí a íránští představitelé nabízejí odlišné verze toho, kdo vlastně tento strategický ropný koridor kontroluje. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdil, že během období příměří ani po něm v této vodní cestě žádné poplatky nebudou, ovšem s výjimkou případu, kdy by se oběma stranám nepodařilo do stanovené lhůty dospět ke konečné dohodě.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.