Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Tento krok by prakticky proměnil celý Perský záliv v neprůchodnou zónu, podobnou současné situaci v Hormuzském průlivu. Íránská strana zdůrazňuje, že zodpovědnost za toto ochromení ponese ten, kdo na zemi zaútočí. Zatímco Teherán umožňuje bezpečný průjezd lodím spřátelených zemí, jako je Čína, Indie nebo Pákistán, pro ostatní zůstává cesta uzavřena, což vyvolává hlubokou krizi na světových energetických trzích.
Napětí eskaluje i kvůli zprávám, že Spojené státy zvažují blokádu nebo obsazení strategicky klíčového íránského ostrova Chark. Tento krok by měl vyvinout tlak na znovuotevření vodních cest, ale zároveň by znamenal obrovskou eskalaci konfliktu. Americký prezident Donald Trump navíc stanovil 48hodinové ultimátum, které vyprší v pondělí v noci, a pohrozil „vyhlazením“ íránských elektráren, pokud se průliv neotevře.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján na tyto hrozby reagoval prohlášením, že „hrozby a teror“ pouze posilují íránskou jednotu. Teherán zároveň varoval, že v případě naplnění Trumpových výhrůžek zničí klíčovou infrastrukturu v celém regionu Blízkého východu, včetně vodovodních systémů. Mezitím izraelská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlou vlnu úderů cílících na infrastrukturu přímo v Teheránu.
V samotném Íránu pokračuje tvrdý digitální útlum. Internetový blackout trvá již 24. den a přesáhl 550 hodin, což z něj činí jeden z nejpřísnějších zásahů tohoto typu na světě. Režim využívá tzv. „whitelisting“, který umožňuje přístup k síti pouze vybraným úředníkům a institucím. Běžná populace je tak odříznuta nejen od světa, ale i od vzájemné komunikace, což výrazně ztěžuje jakoukoli vnitřní mobilizaci.
Ekonomické dopady konfliktu jsou podle šéfa Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola vážnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a plynová krize po invazi na Ukrajinu dohromady. Birol situaci popsal jako kombinaci dvou ropných krizí a jednoho plynového kolapsu v jednom okamžiku. IEA je však připravena uvolnit další strategické zásoby ropy, pokud to bude nezbytné k uklidnění trhů.
Světové burzy na pondělní události reagovaly propadem, zatímco ceny ropy opět zamířily vzhůru. Investoři masivně vyhledávají bezpečné přístavy, což posiluje americký dolar. Vlna prodejů zasáhla zejména asijsko-pacifické trhy poté, co Izrael varoval, že válka může trvat ještě několik týdnů. Britský premiér Keir Starmer na pondělí svolal mimořádné zasedání k ekonomickým důsledkům války.
Jednotlivé země světa již zavádějí nouzová opatření, aby ochránily své ekonomiky. Vietnam se snaží zajistit dodávky paliv prostřednictvím nových energetických dohod s Ruskem, zatímco Indonésie plánuje vyčlenit až 80 bilionů rupií na utlumení dopadů války. Nový Zéland zase dočasně uvolnil normy pro paliva, aby zajistil dostatek zásob v době prudce rostoucích cen a rizika přerušení dodávek.
Stín konfliktu dopadá i do Evropy. V Londýně byly úmyslně zapáleny čtyři sanitky patřící židovské komunitní záchranné službě. Britská policie incident vyšetřuje jako antisemitský trestný čin z nenávisti.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.
Zahraniční spojenci Spojených států vyjadřují naději, že se po výsledcích nedávných kongresových voleb dočkají určité regulace administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Demokratičtí kandidáti dokázali v celostátním měřítku ovládnout Kongres, což vnímají představitelé mnoha zemí jako zásadní odmítnutí dosavadního směřování vládní politiky. Tento politický obrat by mohl podle diplomatů zmírnit tlak spojený s dosavadními kroky Washingtonu v oblasti mezinárodních vztahů.
Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách zásadního triumfu, když podle konečných projekcí ovládli Senát i Sněmovnu reprezentantů. Získali tak plnou kontrolu nad americkým Kongresem po zbytek druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tyto výsledky přinesly opoziční straně řadu důvodů k oslavám a pro republikány znamenaly hluboké zklamání. Volby se tak zapsaly do historie jako jeden z nejvýraznějších politických otřesů posledních let.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.
Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.
Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.
Severoatlantická aliance umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centrální agentury pro zadávání zakázek. Tento krok podle deníku Financial Times potenciálně umožní Kyjevu získat obranné dodávky rychleji a za výhodnějších podmínek.