Teherán: Pokud provedete útok na pobřeží nebo ostrovy, zaminujeme Perský záliv

Hormuzský průliv
Hormuzský průliv, foto: NASA
Klára Marková DNES 11:14
Sdílej:

Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.

Tento krok by prakticky proměnil celý Perský záliv v neprůchodnou zónu, podobnou současné situaci v Hormuzském průlivu. Íránská strana zdůrazňuje, že zodpovědnost za toto ochromení ponese ten, kdo na zemi zaútočí. Zatímco Teherán umožňuje bezpečný průjezd lodím spřátelených zemí, jako je Čína, Indie nebo Pákistán, pro ostatní zůstává cesta uzavřena, což vyvolává hlubokou krizi na světových energetických trzích.

Napětí eskaluje i kvůli zprávám, že Spojené státy zvažují blokádu nebo obsazení strategicky klíčového íránského ostrova Chark. Tento krok by měl vyvinout tlak na znovuotevření vodních cest, ale zároveň by znamenal obrovskou eskalaci konfliktu. Americký prezident Donald Trump navíc stanovil 48hodinové ultimátum, které vyprší v pondělí v noci, a pohrozil „vyhlazením“ íránských elektráren, pokud se průliv neotevře.

Íránský prezident Masúd Pezeškiján na tyto hrozby reagoval prohlášením, že „hrozby a teror“ pouze posilují íránskou jednotu. Teherán zároveň varoval, že v případě naplnění Trumpových výhrůžek zničí klíčovou infrastrukturu v celém regionu Blízkého východu, včetně vodovodních systémů. Mezitím izraelská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlou vlnu úderů cílících na infrastrukturu přímo v Teheránu.

V samotném Íránu pokračuje tvrdý digitální útlum. Internetový blackout trvá již 24. den a přesáhl 550 hodin, což z něj činí jeden z nejpřísnějších zásahů tohoto typu na světě. Režim využívá tzv. „whitelisting“, který umožňuje přístup k síti pouze vybraným úředníkům a institucím. Běžná populace je tak odříznuta nejen od světa, ale i od vzájemné komunikace, což výrazně ztěžuje jakoukoli vnitřní mobilizaci.

Ekonomické dopady konfliktu jsou podle šéfa Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola vážnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a plynová krize po invazi na Ukrajinu dohromady. Birol situaci popsal jako kombinaci dvou ropných krizí a jednoho plynového kolapsu v jednom okamžiku. IEA je však připravena uvolnit další strategické zásoby ropy, pokud to bude nezbytné k uklidnění trhů.

Světové burzy na pondělní události reagovaly propadem, zatímco ceny ropy opět zamířily vzhůru. Investoři masivně vyhledávají bezpečné přístavy, což posiluje americký dolar. Vlna prodejů zasáhla zejména asijsko-pacifické trhy poté, co Izrael varoval, že válka může trvat ještě několik týdnů. Britský premiér Keir Starmer na pondělí svolal mimořádné zasedání k ekonomickým důsledkům války.

Jednotlivé země světa již zavádějí nouzová opatření, aby ochránily své ekonomiky. Vietnam se snaží zajistit dodávky paliv prostřednictvím nových energetických dohod s Ruskem, zatímco Indonésie plánuje vyčlenit až 80 bilionů rupií na utlumení dopadů války. Nový Zéland zase dočasně uvolnil normy pro paliva, aby zajistil dostatek zásob v době prudce rostoucích cen a rizika přerušení dodávek.

Stín konfliktu dopadá i do Evropy. V Londýně byly úmyslně zapáleny čtyři sanitky patřící židovské komunitní záchranné službě. Britská policie incident vyšetřuje jako antisemitský trestný čin z nenávisti.

Stalo se