Přesně před rokem dorazil do Damašku Abú Muhammad al-Džulání, nyní známý jako Ahmad al-Šará. Vedl bleskovou ofenzívu, která porazila zbytky špatně placené Syrské arabské armády od Aleppa po Homs a nakonec s minimálním odporem vstoupila do hlavního města. Ačkoliv ti, kteří znali historii jeho skupiny vládnoucí v Idlibu posledních pět let, měli obavy, mnozí Syřané změnu oslavovali. Země byla paralyzována ekonomickými sankcemi a masivní devalvací měny.
Zatímco některé komunity v Sýrii, zejména kurdská, křesťanská, alavitská a drúzská, postupovaly v prvních měsících s opatrným optimismem, Západ zaujal zcela odlišný postoj. Hlavní města od Paříže po Washington přivítala al-Šaráa a jeho ministra zahraničí s otevřenou náručí. Tato bezpodmínečná otevřenost se nyní jeví jako recept na katastrofu.
Diplomatické kouzlení začalo podle odborníků brzy: v květnu se al-Šará setkal s prezidentem Donaldem Trumpem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem v Rijádu. O několik měsíců dříve ho hostil francouzský prezident Emmanuel Macron v Elysejském paláci, což byla první oficiální návštěva bývalého lídra Hay'at Tahrir al-Sham (HTS) v západní metropoli. Tyto schůzky podtrhovaly zdánlivě bezpodmínečnou otevřenost novému režimu v Damašku, bez ohledu na vývoj v zemi.
Vítací zelené světlo ze zahraničí je v Sýrii interpretováno jako žluté světlo pro násilí. Za devět měsíců vlády al-Šaráa bylo podle Syrské observatoře pro lidská práva zabito 10 000 Syřanů. Tato čísla překračují roční bilanci obětí z posledních let občanské války. Jen v září dosáhl potvrzený počet sektářských úmrtí 70.
Dochází k sporadickým incidentům a násilným činům. Začátkem října byli ve Křesťanském údolí ve východním Homsu zastřeleni tři křesťané ozbrojenci spojenými s HTS. Den předtím byli zavražděni čtyři alavitští dělníci na kontrolním stanovišti HTS v Hamě. Zatímco byl al-Šará v New Yorku, kolovala videa, která dokazovala, že bezpečnostní síly HTS, nebo s nimi spojení sunnitští ozbrojenci, jsou zodpovědní za založení lesních požárů v bukolickém Křesťanském údolí.
Dva masové incidenty z tohoto roku však nelze ignorovat. Jednalo se o systematické násilí ze strany HTS proti dvěma největším menšinovým komunitám: alavitům a drúzům.
V březnu došlo na syrském pobřeží, domově většiny alavitské komunity, která tvoří asi 12 procent syrské populace, ke třem po sobě jdoucím dnům sektářských pogromů. Zahynulo přes 1 500 lidí. Místní alavitské organizace tvrdí, že číslo je mnohem vyšší. Videozáznamy zachycené bezpečnostními silami ukazují nepřetržité hromadné popravy, mučení, rituální stínání hlav a bombardování alavitských vesnic helikoptérami.
V červenci, poté co diplomatické snahy selhaly, nařídil al-Šará plnou mobilizaci proti drúzské komunitě Suvajda na jihu. Ozbrojené síly HTS za podpory sunnitských milicí zaútočily na jižní provincii. Během 48 hodin bojů došlo k řadě zdokumentovaných válečných zločinů, které vyústily ve vraždu více než 1 000 členů drúzské komunity. Teprve po izraelském leteckém úderu na ministerstvo obrany v Damašku, který byl jasným vzkazem, útok skončil stažením bojovníků.
Křesťané, alavité a Kurdové se obávají dalších masových zvěrstev, o čemž svědčí znesvěcování křesťanských hřbitovů, únosy alavitských žen a útoky na drúzské studenty. Západ proto musí podmínit každé podání ruky finanční injekce a diplomatické angažmá s Damaškem.
Klíčové je požadovat ověřitelné záruky ochrany menšin, nezávislé vyšetřování a trestní stíhání zločinů. Mezinárodní pozorovatelé musí udržovat pozornost na drúzskou Suvajdu, alavitské pobřeží, Křesťanské údolí a Kurdy na východním břehu Eufratu. Bezpodmínečná podpora vlády HTS jen umožní, aby se masové zločiny dále beztrestně šířily. Západ by měl odložit červené koberce, dokud syrský lid nedosáhne skutečné stability a míru.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.
Zahraniční spojenci Spojených států vyjadřují naději, že se po výsledcích nedávných kongresových voleb dočkají určité regulace administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Demokratičtí kandidáti dokázali v celostátním měřítku ovládnout Kongres, což vnímají představitelé mnoha zemí jako zásadní odmítnutí dosavadního směřování vládní politiky. Tento politický obrat by mohl podle diplomatů zmírnit tlak spojený s dosavadními kroky Washingtonu v oblasti mezinárodních vztahů.
Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách zásadního triumfu, když podle konečných projekcí ovládli Senát i Sněmovnu reprezentantů. Získali tak plnou kontrolu nad americkým Kongresem po zbytek druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tyto výsledky přinesly opoziční straně řadu důvodů k oslavám a pro republikány znamenaly hluboké zklamání. Volby se tak zapsaly do historie jako jeden z nejvýraznějších politických otřesů posledních let.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.
Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.
Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.
Severoatlantická aliance umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centrální agentury pro zadávání zakázek. Tento krok podle deníku Financial Times potenciálně umožní Kyjevu získat obranné dodávky rychleji a za výhodnějších podmínek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi PBS NewsHour uvedl, že zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk udržoval na samém počátku ruské plnohodnotné invaze přímé kontakty jak s ním, tak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Brazilská vláda představila vůbec první globální harmonogram neboli cestovní mapu pro postupné opouštění fosilních paliv, která má státům po celém světě posloužit jako praktický návod k přerušení závislosti na uhlí, ropě a zemním plynu bez nutnosti čekat na nové technologie či hluboké ekonomické změny.
Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.
Demokraté zaznamenali v letošních amerických kongresových volbách historický triumf, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Vlna volebních úspěchů smetla republikány z moci v polovině druhého funkčního období prezidenta Donald Trumpa. Nově získaná většina v obou komorách umožní opozici blokovat prezidentskou agendu a zahájit vyšetřování administrativy. Tento výsledek představuje pro dosavadní vládní garnituru dosud největší politický otřes.