Přesně před rokem dorazil do Damašku Abú Muhammad al-Džulání, nyní známý jako Ahmad al-Šará. Vedl bleskovou ofenzívu, která porazila zbytky špatně placené Syrské arabské armády od Aleppa po Homs a nakonec s minimálním odporem vstoupila do hlavního města. Ačkoliv ti, kteří znali historii jeho skupiny vládnoucí v Idlibu posledních pět let, měli obavy, mnozí Syřané změnu oslavovali. Země byla paralyzována ekonomickými sankcemi a masivní devalvací měny.
Zatímco některé komunity v Sýrii, zejména kurdská, křesťanská, alavitská a drúzská, postupovaly v prvních měsících s opatrným optimismem, Západ zaujal zcela odlišný postoj. Hlavní města od Paříže po Washington přivítala al-Šaráa a jeho ministra zahraničí s otevřenou náručí. Tato bezpodmínečná otevřenost se nyní jeví jako recept na katastrofu.
Diplomatické kouzlení začalo podle odborníků brzy: v květnu se al-Šará setkal s prezidentem Donaldem Trumpem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem v Rijádu. O několik měsíců dříve ho hostil francouzský prezident Emmanuel Macron v Elysejském paláci, což byla první oficiální návštěva bývalého lídra Hay'at Tahrir al-Sham (HTS) v západní metropoli. Tyto schůzky podtrhovaly zdánlivě bezpodmínečnou otevřenost novému režimu v Damašku, bez ohledu na vývoj v zemi.
Vítací zelené světlo ze zahraničí je v Sýrii interpretováno jako žluté světlo pro násilí. Za devět měsíců vlády al-Šaráa bylo podle Syrské observatoře pro lidská práva zabito 10 000 Syřanů. Tato čísla překračují roční bilanci obětí z posledních let občanské války. Jen v září dosáhl potvrzený počet sektářských úmrtí 70.
Dochází k sporadickým incidentům a násilným činům. Začátkem října byli ve Křesťanském údolí ve východním Homsu zastřeleni tři křesťané ozbrojenci spojenými s HTS. Den předtím byli zavražděni čtyři alavitští dělníci na kontrolním stanovišti HTS v Hamě. Zatímco byl al-Šará v New Yorku, kolovala videa, která dokazovala, že bezpečnostní síly HTS, nebo s nimi spojení sunnitští ozbrojenci, jsou zodpovědní za založení lesních požárů v bukolickém Křesťanském údolí.
Dva masové incidenty z tohoto roku však nelze ignorovat. Jednalo se o systematické násilí ze strany HTS proti dvěma největším menšinovým komunitám: alavitům a drúzům.
V březnu došlo na syrském pobřeží, domově většiny alavitské komunity, která tvoří asi 12 procent syrské populace, ke třem po sobě jdoucím dnům sektářských pogromů. Zahynulo přes 1 500 lidí. Místní alavitské organizace tvrdí, že číslo je mnohem vyšší. Videozáznamy zachycené bezpečnostními silami ukazují nepřetržité hromadné popravy, mučení, rituální stínání hlav a bombardování alavitských vesnic helikoptérami.
V červenci, poté co diplomatické snahy selhaly, nařídil al-Šará plnou mobilizaci proti drúzské komunitě Suvajda na jihu. Ozbrojené síly HTS za podpory sunnitských milicí zaútočily na jižní provincii. Během 48 hodin bojů došlo k řadě zdokumentovaných válečných zločinů, které vyústily ve vraždu více než 1 000 členů drúzské komunity. Teprve po izraelském leteckém úderu na ministerstvo obrany v Damašku, který byl jasným vzkazem, útok skončil stažením bojovníků.
Křesťané, alavité a Kurdové se obávají dalších masových zvěrstev, o čemž svědčí znesvěcování křesťanských hřbitovů, únosy alavitských žen a útoky na drúzské studenty. Západ proto musí podmínit každé podání ruky finanční injekce a diplomatické angažmá s Damaškem.
Klíčové je požadovat ověřitelné záruky ochrany menšin, nezávislé vyšetřování a trestní stíhání zločinů. Mezinárodní pozorovatelé musí udržovat pozornost na drúzskou Suvajdu, alavitské pobřeží, Křesťanské údolí a Kurdy na východním břehu Eufratu. Bezpodmínečná podpora vlády HTS jen umožní, aby se masové zločiny dále beztrestně šířily. Západ by měl odložit červené koberce, dokud syrský lid nedosáhne skutečné stability a míru.
Dne 9. prosince se děti napříč Austrálií probudily bez přístupu ke svým účtům na sociálních sítích. Důvodem je celosvětově unikátní zákaz určený k ochraně osob mladších 16 let před návykovými algoritmy, online predátory a digitální šikanou. Žádný jiný stát nepřijal takto rozsáhlá opatření. Implementaci tohoto přísného nového zákona proto bedlivě sledují zákonodárci po celém světě.
Přesně před rokem dorazil do Damašku Abú Muhammad al-Džulání, nyní známý jako Ahmad al-Šará. Vedl bleskovou ofenzívu, která porazila zbytky špatně placené Syrské arabské armády od Aleppa po Homs a nakonec s minimálním odporem vstoupila do hlavního města. Ačkoliv ti, kteří znali historii jeho skupiny vládnoucí v Idlibu posledních pět let, měli obavy, mnozí Syřané změnu oslavovali. Země byla paralyzována ekonomickými sankcemi a masivní devalvací měny.
Vědci si původně mysleli, že rostoucí koncentrace oxidu uhličitého (CO2) by mohly mít jeden pozitivní dopad na planetu. Vzhledem k tomu, že rostliny využívají oxid uhličitý k fotosyntéze, vyšší množství CO2 by teoreticky mohlo vést k rychlejšímu růstu rostlin a větší produkci potravin. Částečně to potvrdil i výzkum, který ukázal, že rostliny skutečně rostou rychleji při zvýšených úrovních CO2.
Po měsících intenzivního tlaku, během kterého americká armáda přesunula do Karibiku tisíce vojáků a letadlovou loď a prezident Donald Trump opakovaně hrozil venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, pracuje Trumpova administrativa na plánech pro případ, že by došlo ke svržení Madura. Tyto plány jsou v tichosti připravovány a přísně střeženy v Bílém domě.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Nově jmenovanému českému premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) přišla gratulace i z Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj ho na sociální síti X osobně oslovil a popřál mu úspěch v nové funkci. Ukrajinský lídr zdůraznil, že vztahy mezi oběma zeměmi mají strategický význam.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou uvázla na mrtvém bodě kvůli zásadní neshodě: Washington požaduje, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, které se Rusku nepodařilo během války plně ovládnout. Podle vysoce postaveného evropského úředníka, který je obeznámen s procesem vyjednávání, jsou Američané v otázce území nekompromisní. „Američané trvají na tom, že Ukrajina musí opustit Donbas... tak či onak,“ uvedl pro Politico zdroj, který si nepřál být jmenován vzhledem k citlivosti tématu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil v pondělí v Londýně pochybnosti ohledně detailů mírového plánu pro Ukrajinu, který iniciovaly Spojené státy. Merz tak učinil před klíčovým jednáním o budoucnosti Kyjeva, které se konalo v Downing Street. Britský premiér Keir Starmer hostil Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského krátce po tom, co USA vedly rozhovory jak s Moskvou, tak s Kyjevem o ukončení války.
Neudržitelný způsob výroby potravin a fosilních paliv způsobuje každou hodinu ekologické škody ve výši 5 miliard amerických dolarů (přibližně 115 miliard korun). Odhalila to zásadní zpráva Globální environmentální výhled (GEO), kterou připravilo dvě stě výzkumníků pro Program OSN pro životní prostředí. Experti varují, že ukončení tohoto ničení je klíčové pro globální transformaci řízení, ekonomiky a financí, která je nutná „než se kolaps stane nevyhnutelným“.
Petr Pavel, prezident České republiky, formálně jmenoval v úterý dopoledne na Pražském hradě Andreje Babiše, předsedu hnutí ANO, do funkce premiéra. Toto jmenování nastalo přibližně dva měsíce po sněmovních volbách. Nová koaliční vláda by měla být sestavena ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, přičemž prezident očekává, že celý kabinet jmenuje během několika následujících dní.
„Žlutá linie“, která dělí Pásmo Gazy podle plánu příměří Donalda Trumpa, představuje pro Izrael „novou hranici“. To oznámil svým vojákům nasazeným na tomto území náčelník generálního štábu Eyal Zamir. Izrael si podle Zamira udrží své současné vojenské pozice, což mu fakticky zajistí kontrolu nad více než polovinou Pásma Gazy. Tato oblast zahrnuje většinu zemědělské půdy a také hraniční přechod s Egyptem.
Česko v prvním prosincovém týdnu zaskočila i zpráva o rozchodu Lucie Vondráčkové a Zdeňka Polívky, ke kterému došlo již před několika měsíci. Jako první ji oznámil zápasník a herečka a zpěvačka ji pouze potvrdila. Nakonec se i ona vyjádřila obsáhleji.