Druhé funkční období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států dramaticky mění podobu mezinárodní diplomacie. Místo pečlivě připravovaných setkání plných protokolárních formalit se návštěvy zahraničních státníků v Oválné pracovně mění v nepředvídatelné a často napjaté inscenace, které připomínají spíš televizní reality show než seriózní mezivládní jednání.
Výmluvným příkladem byl únorový incident s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump během veřejné části setkání Zelenskému ostře vyčetl nedostatečnou vděčnost za americkou pomoc. Situaci vyhrotil i viceprezident JD Vance, jehož komentáře celou atmosféru ještě více vyostřily. Následná roztržka vyústila až ve výhrůžku, že Spojené státy zcela ukončí podporu Ukrajině.
Podobně napjatá byla i schůzka s novým kanadským premiérem Markem Carneym. I zde se podle zákulisních informací atmosféra vyhrotila natolik, že tým kanadského lídra odcházel z Washingtonu spíše otřesen než posílen.
Bývalí diplomaté i současní politici se shodují, že jednání s Trumpem v jeho druhém prezidentském období vyžaduje zcela nové nastavení – psychické, taktické i mediální. „Musíte být připraveni spíš na zápas v kleci než na diplomatické rozhovory,“ komentoval situaci bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
Francouzský diplomat Gérard Araud, který v minulosti působil jako velvyslanec ve Washingtonu, tvrdí, že základní pravidlo zní: Trumpovi se nesmí veřejně odporovat. „Ztratil by tvář – a to nepřipustí. Je teď mnohem sebevědomější, než byl v roce 2017. Jeho styl je tvrdě transakční. Nejde o aliance, ale o obchody.“
Trump své jednání přizpůsobuje logice televizní produkce. Setkání nejsou uzavřená a diskrétní, ale naopak plná veřejných gest, výrazů moci a osobní dominance. Symbolické detaily – jako slavné „drtivé“ podání ruky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v roce 2017 – jsou jen vrcholkem ledovce. Araud dodnes vzpomíná, jak Macrona varoval: „Bude to brutální. Připrav se.“
Podle bývalého šéfa protokolu v Bidenově administrativě Rufuse Gifforda nelze spoléhat na dřívější diplomatické zvyklosti. „Schůzky, které měly dříve posílit lidské vztahy, se teď mění v arény nejistoty. Trump své hosty záměrně vyvádí z míry – a v tom vyniká.“
Výrazně se mění i povaha samotných setkání. Zatímco v minulosti prezidenti budovali osobní vztahy – jako třeba George W. Bush se svým mexickým protějškem – dnes se atmosféra kolem Bílého domu podobá spíše dvoru absolutistického monarchy.
Přístup k Trumpovi je podmíněn nejen pozicí státu, ale i osobní vazbou na prezidenta a jeho rodinu. Komu se podaří být Trumpovi sympatický, má větší šanci na úspěšné jednání. Ti ostatní musí počítat s tím, že budou veřejně napomenuti nebo ponižováni.
Napjaté očekávání panuje i před blížícím se setkáním izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s Trumpem. Poté, co prezident veřejně pohrozil „tvrdým přístupem“ kvůli situaci v Gaze, izraelská vláda překvapivě rychle oznámila přijetí 60denního příměří. I nejbližší spojenci se tak zjevně snaží předejít konfliktu.
Zahraniční lídři si musí podle expertů osvojit nový způsob uvažování. „Musíte myslet jako televizní producent,“ tvrdí Landsbergis. „Trump nevnímá schůzky jako státnické události, ale jako příležitost pro vystoupení před kamerou.“
Přestože takové setkání může být pro menší státy riskantní, často představuje jedinou šanci, jak Trumpovi sdělit zásadní informace. Například pobaltské země vidí v přímém kontaktu jediný způsob, jak jej přesvědčit o nebezpečí ruské agrese.
Na mezinárodní scéně tak zavládla atmosféra opatrnosti a nepředvídatelnosti. Trump je podle Gérarda Arauda „jediný, kdo rozhoduje – a činí tak impulzivně“. Zatímco jeho příznivci oslavují prezidentovu rozhodnost a sílu, diplomaté po celém světě si zvykají na to, že Bílý dům už není chrámem diplomacie, ale kulisou mocenské podívané.
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.
Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb".
Ukrajina by se neměla vzdávat svého území v rámci mírové dohody s Ruskem. Toto prohlášení učinila v pondělí nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová poté, co americký prezident Donald Trump vyzval Kyjev, aby se části své země vzdal a ukončil tak válku.
Nejméně 135 zohavených těl Palestinců, které Izrael vrátil do Gazy, bylo drženo v nechvalně proslulém detenčním zařízení. Podle úředníků z ministerstva zdravotnictví Gazy, kteří promluvili pro deník Guardian, toto místo již čelí vážným obviněním z mučení a nezákonných úmrtí ve vazbě.
Ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa uspořádat brzkou schůzku s Vladimirem Putinem, prezidentem Ruska, narazily na překážky. Televize CNN získala informace ze zdrojů obeznámených se situací, že plánované úvodní jednání mezi klíčovými poradci obou státníků, které se mělo týkat zahraniční politiky a bylo očekáváno tento týden, bylo prozatím odvoláno.
Součástí obrovského úspěchu Leoše Mareše dlouhá léta byly i sociální sítě, což však v posledních měsících už úplně neplatí. Oblíbený moderátor se z nich totiž stáhl a zřejmě na tom nehodlá nic měnit.
Ivana Gottová v létě zklamala fanoušky svého zesnulého manžela, když oznámila, že muzeum na Bertramce se - alespoň pro tuto chvíli - neotevře. Exponáty pro expozici ale musela mít připravené. A podle nejnovějších informací se přinejmenším některé artefakty dočkají své chvíli slávy.
Tragédie se na začátku předprázdninového týdne stala na gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině. Žák tam vypadl z okna a utrpěl zranění neslučitelná se životem. Případem se zabývá policie.
Historie se na zimních olympijských hrách v Itálii nejspíš opakovat nebude. České favoritce Ester Ledecké totiž nebude umožněno účastnit se paralelního obřího slalomu na snowboardu i sjezdu lyžařek. Trojnásobná olympijská vítězka si tak bude muset vybrat.
Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Ministři energetiky Evropské unie (EU) se v pondělí shodli na postupném ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí širší strategie EU, která má blok zbavit závislosti na dodávkách energie z Ruska. Proti tomuto rozhodnutí se však vyslovily Maďarsko a Slovensko, které udržují s Kremlem bližší diplomatické vztahy a stále odebírají ruský plyn potrubím.
Za každým významným politickým lídrem často stojí žena, jejíž vliv se neprojevuje prostřednictvím oficiální funkce, nýbrž skrze schopnost působit kultivovaně, strategicky a s hlubokým porozuměním lidskému rozměru moci. Melania Trumpová, Olena Zelenská, Eleanor Rooseveltová, Brigitte Macronová a Raisa Gorbačovová představují odlišné, avšak rovnocenné podoby ženského vlivu v politice. Ukazují, že role první dámy dávno překročila rámec společenské reprezentace a stala se prostorem skutečné diplomacie, měkké síly a morální autority, která spoluutváří obraz státu i jeho hodnot.