Druhé funkční období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států dramaticky mění podobu mezinárodní diplomacie. Místo pečlivě připravovaných setkání plných protokolárních formalit se návštěvy zahraničních státníků v Oválné pracovně mění v nepředvídatelné a často napjaté inscenace, které připomínají spíš televizní reality show než seriózní mezivládní jednání.
Výmluvným příkladem byl únorový incident s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump během veřejné části setkání Zelenskému ostře vyčetl nedostatečnou vděčnost za americkou pomoc. Situaci vyhrotil i viceprezident JD Vance, jehož komentáře celou atmosféru ještě více vyostřily. Následná roztržka vyústila až ve výhrůžku, že Spojené státy zcela ukončí podporu Ukrajině.
Podobně napjatá byla i schůzka s novým kanadským premiérem Markem Carneym. I zde se podle zákulisních informací atmosféra vyhrotila natolik, že tým kanadského lídra odcházel z Washingtonu spíše otřesen než posílen.
Bývalí diplomaté i současní politici se shodují, že jednání s Trumpem v jeho druhém prezidentském období vyžaduje zcela nové nastavení – psychické, taktické i mediální. „Musíte být připraveni spíš na zápas v kleci než na diplomatické rozhovory,“ komentoval situaci bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
Francouzský diplomat Gérard Araud, který v minulosti působil jako velvyslanec ve Washingtonu, tvrdí, že základní pravidlo zní: Trumpovi se nesmí veřejně odporovat. „Ztratil by tvář – a to nepřipustí. Je teď mnohem sebevědomější, než byl v roce 2017. Jeho styl je tvrdě transakční. Nejde o aliance, ale o obchody.“
Trump své jednání přizpůsobuje logice televizní produkce. Setkání nejsou uzavřená a diskrétní, ale naopak plná veřejných gest, výrazů moci a osobní dominance. Symbolické detaily – jako slavné „drtivé“ podání ruky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v roce 2017 – jsou jen vrcholkem ledovce. Araud dodnes vzpomíná, jak Macrona varoval: „Bude to brutální. Připrav se.“
Podle bývalého šéfa protokolu v Bidenově administrativě Rufuse Gifforda nelze spoléhat na dřívější diplomatické zvyklosti. „Schůzky, které měly dříve posílit lidské vztahy, se teď mění v arény nejistoty. Trump své hosty záměrně vyvádí z míry – a v tom vyniká.“
Výrazně se mění i povaha samotných setkání. Zatímco v minulosti prezidenti budovali osobní vztahy – jako třeba George W. Bush se svým mexickým protějškem – dnes se atmosféra kolem Bílého domu podobá spíše dvoru absolutistického monarchy.
Přístup k Trumpovi je podmíněn nejen pozicí státu, ale i osobní vazbou na prezidenta a jeho rodinu. Komu se podaří být Trumpovi sympatický, má větší šanci na úspěšné jednání. Ti ostatní musí počítat s tím, že budou veřejně napomenuti nebo ponižováni.
Napjaté očekávání panuje i před blížícím se setkáním izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s Trumpem. Poté, co prezident veřejně pohrozil „tvrdým přístupem“ kvůli situaci v Gaze, izraelská vláda překvapivě rychle oznámila přijetí 60denního příměří. I nejbližší spojenci se tak zjevně snaží předejít konfliktu.
Zahraniční lídři si musí podle expertů osvojit nový způsob uvažování. „Musíte myslet jako televizní producent,“ tvrdí Landsbergis. „Trump nevnímá schůzky jako státnické události, ale jako příležitost pro vystoupení před kamerou.“
Přestože takové setkání může být pro menší státy riskantní, často představuje jedinou šanci, jak Trumpovi sdělit zásadní informace. Například pobaltské země vidí v přímém kontaktu jediný způsob, jak jej přesvědčit o nebezpečí ruské agrese.
Na mezinárodní scéně tak zavládla atmosféra opatrnosti a nepředvídatelnosti. Trump je podle Gérarda Arauda „jediný, kdo rozhoduje – a činí tak impulzivně“. Zatímco jeho příznivci oslavují prezidentovu rozhodnost a sílu, diplomaté po celém světě si zvykají na to, že Bílý dům už není chrámem diplomacie, ale kulisou mocenské podívané.
Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Atén otevřeně promluvila o svých zkušenostech s Donaldem Trumpem, řeckou dluhovou krizí i emocemi, které ji provázely během náročných let ve vrcholné politice. Rozhovor poskytla u příležitosti uvedení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“, které se v Řecku těší mimořádnému zájmu.
Druhé funkční období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států dramaticky mění podobu mezinárodní diplomacie. Místo pečlivě připravovaných setkání plných protokolárních formalit se návštěvy zahraničních státníků v Oválné pracovně mění v nepředvídatelné a často napjaté inscenace, které připomínají spíš televizní reality show než seriózní mezivládní jednání.
Umělá inteligence si postupně razí cestu i do světa zemědělství, ale mezi samotnými farmáři přetrvává spíše zdrženlivost než nadšení. Přestože do chytrého zemědělství putovaly v posledních letech stovky miliard dolarů, přijetí nových technologií na australských farmách zůstává vlažné. Zkušenosti z australského venkova ukazují, že samotná technická vyspělost nestačí – klíčem je schopnost přizpůsobení se drsným podmínkám a potřebám každodenní praxe.
Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.