Druhé funkční období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států dramaticky mění podobu mezinárodní diplomacie. Místo pečlivě připravovaných setkání plných protokolárních formalit se návštěvy zahraničních státníků v Oválné pracovně mění v nepředvídatelné a často napjaté inscenace, které připomínají spíš televizní reality show než seriózní mezivládní jednání.
Výmluvným příkladem byl únorový incident s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump během veřejné části setkání Zelenskému ostře vyčetl nedostatečnou vděčnost za americkou pomoc. Situaci vyhrotil i viceprezident JD Vance, jehož komentáře celou atmosféru ještě více vyostřily. Následná roztržka vyústila až ve výhrůžku, že Spojené státy zcela ukončí podporu Ukrajině.
Podobně napjatá byla i schůzka s novým kanadským premiérem Markem Carneym. I zde se podle zákulisních informací atmosféra vyhrotila natolik, že tým kanadského lídra odcházel z Washingtonu spíše otřesen než posílen.
Bývalí diplomaté i současní politici se shodují, že jednání s Trumpem v jeho druhém prezidentském období vyžaduje zcela nové nastavení – psychické, taktické i mediální. „Musíte být připraveni spíš na zápas v kleci než na diplomatické rozhovory,“ komentoval situaci bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
Francouzský diplomat Gérard Araud, který v minulosti působil jako velvyslanec ve Washingtonu, tvrdí, že základní pravidlo zní: Trumpovi se nesmí veřejně odporovat. „Ztratil by tvář – a to nepřipustí. Je teď mnohem sebevědomější, než byl v roce 2017. Jeho styl je tvrdě transakční. Nejde o aliance, ale o obchody.“
Trump své jednání přizpůsobuje logice televizní produkce. Setkání nejsou uzavřená a diskrétní, ale naopak plná veřejných gest, výrazů moci a osobní dominance. Symbolické detaily – jako slavné „drtivé“ podání ruky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v roce 2017 – jsou jen vrcholkem ledovce. Araud dodnes vzpomíná, jak Macrona varoval: „Bude to brutální. Připrav se.“
Podle bývalého šéfa protokolu v Bidenově administrativě Rufuse Gifforda nelze spoléhat na dřívější diplomatické zvyklosti. „Schůzky, které měly dříve posílit lidské vztahy, se teď mění v arény nejistoty. Trump své hosty záměrně vyvádí z míry – a v tom vyniká.“
Výrazně se mění i povaha samotných setkání. Zatímco v minulosti prezidenti budovali osobní vztahy – jako třeba George W. Bush se svým mexickým protějškem – dnes se atmosféra kolem Bílého domu podobá spíše dvoru absolutistického monarchy.
Přístup k Trumpovi je podmíněn nejen pozicí státu, ale i osobní vazbou na prezidenta a jeho rodinu. Komu se podaří být Trumpovi sympatický, má větší šanci na úspěšné jednání. Ti ostatní musí počítat s tím, že budou veřejně napomenuti nebo ponižováni.
Napjaté očekávání panuje i před blížícím se setkáním izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s Trumpem. Poté, co prezident veřejně pohrozil „tvrdým přístupem“ kvůli situaci v Gaze, izraelská vláda překvapivě rychle oznámila přijetí 60denního příměří. I nejbližší spojenci se tak zjevně snaží předejít konfliktu.
Zahraniční lídři si musí podle expertů osvojit nový způsob uvažování. „Musíte myslet jako televizní producent,“ tvrdí Landsbergis. „Trump nevnímá schůzky jako státnické události, ale jako příležitost pro vystoupení před kamerou.“
Přestože takové setkání může být pro menší státy riskantní, často představuje jedinou šanci, jak Trumpovi sdělit zásadní informace. Například pobaltské země vidí v přímém kontaktu jediný způsob, jak jej přesvědčit o nebezpečí ruské agrese.
Na mezinárodní scéně tak zavládla atmosféra opatrnosti a nepředvídatelnosti. Trump je podle Gérarda Arauda „jediný, kdo rozhoduje – a činí tak impulzivně“. Zatímco jeho příznivci oslavují prezidentovu rozhodnost a sílu, diplomaté po celém světě si zvykají na to, že Bílý dům už není chrámem diplomacie, ale kulisou mocenské podívané.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.