Druhé funkční období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států dramaticky mění podobu mezinárodní diplomacie. Místo pečlivě připravovaných setkání plných protokolárních formalit se návštěvy zahraničních státníků v Oválné pracovně mění v nepředvídatelné a často napjaté inscenace, které připomínají spíš televizní reality show než seriózní mezivládní jednání.
Výmluvným příkladem byl únorový incident s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump během veřejné části setkání Zelenskému ostře vyčetl nedostatečnou vděčnost za americkou pomoc. Situaci vyhrotil i viceprezident JD Vance, jehož komentáře celou atmosféru ještě více vyostřily. Následná roztržka vyústila až ve výhrůžku, že Spojené státy zcela ukončí podporu Ukrajině.
Podobně napjatá byla i schůzka s novým kanadským premiérem Markem Carneym. I zde se podle zákulisních informací atmosféra vyhrotila natolik, že tým kanadského lídra odcházel z Washingtonu spíše otřesen než posílen.
Bývalí diplomaté i současní politici se shodují, že jednání s Trumpem v jeho druhém prezidentském období vyžaduje zcela nové nastavení – psychické, taktické i mediální. „Musíte být připraveni spíš na zápas v kleci než na diplomatické rozhovory,“ komentoval situaci bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
Francouzský diplomat Gérard Araud, který v minulosti působil jako velvyslanec ve Washingtonu, tvrdí, že základní pravidlo zní: Trumpovi se nesmí veřejně odporovat. „Ztratil by tvář – a to nepřipustí. Je teď mnohem sebevědomější, než byl v roce 2017. Jeho styl je tvrdě transakční. Nejde o aliance, ale o obchody.“
Trump své jednání přizpůsobuje logice televizní produkce. Setkání nejsou uzavřená a diskrétní, ale naopak plná veřejných gest, výrazů moci a osobní dominance. Symbolické detaily – jako slavné „drtivé“ podání ruky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v roce 2017 – jsou jen vrcholkem ledovce. Araud dodnes vzpomíná, jak Macrona varoval: „Bude to brutální. Připrav se.“
Podle bývalého šéfa protokolu v Bidenově administrativě Rufuse Gifforda nelze spoléhat na dřívější diplomatické zvyklosti. „Schůzky, které měly dříve posílit lidské vztahy, se teď mění v arény nejistoty. Trump své hosty záměrně vyvádí z míry – a v tom vyniká.“
Výrazně se mění i povaha samotných setkání. Zatímco v minulosti prezidenti budovali osobní vztahy – jako třeba George W. Bush se svým mexickým protějškem – dnes se atmosféra kolem Bílého domu podobá spíše dvoru absolutistického monarchy.
Přístup k Trumpovi je podmíněn nejen pozicí státu, ale i osobní vazbou na prezidenta a jeho rodinu. Komu se podaří být Trumpovi sympatický, má větší šanci na úspěšné jednání. Ti ostatní musí počítat s tím, že budou veřejně napomenuti nebo ponižováni.
Napjaté očekávání panuje i před blížícím se setkáním izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s Trumpem. Poté, co prezident veřejně pohrozil „tvrdým přístupem“ kvůli situaci v Gaze, izraelská vláda překvapivě rychle oznámila přijetí 60denního příměří. I nejbližší spojenci se tak zjevně snaží předejít konfliktu.
Zahraniční lídři si musí podle expertů osvojit nový způsob uvažování. „Musíte myslet jako televizní producent,“ tvrdí Landsbergis. „Trump nevnímá schůzky jako státnické události, ale jako příležitost pro vystoupení před kamerou.“
Přestože takové setkání může být pro menší státy riskantní, často představuje jedinou šanci, jak Trumpovi sdělit zásadní informace. Například pobaltské země vidí v přímém kontaktu jediný způsob, jak jej přesvědčit o nebezpečí ruské agrese.
Na mezinárodní scéně tak zavládla atmosféra opatrnosti a nepředvídatelnosti. Trump je podle Gérarda Arauda „jediný, kdo rozhoduje – a činí tak impulzivně“. Zatímco jeho příznivci oslavují prezidentovu rozhodnost a sílu, diplomaté po celém světě si zvykají na to, že Bílý dům už není chrámem diplomacie, ale kulisou mocenské podívané.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
