Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Globální rafinérské kapacity jsou v současnosti extrémně omezené. Tento stav zapříčinilo narušení dodavatelských řetězců během válečného konfliktu, íránské útoky na desítky blízkovýchodních rafinérií a nedávné ukrajinské údery na ruská energetická zařízení. Situaci navíc zhoršují extrémně vysoké teploty, které narušují chladicí procesy nezbytné pro správnou destilaci ropy. Podle Natashy Kanevové, vedoucí globálního výzkumu komodit v bance JPMorgan, zpracovávají světové rafinérie o 8,4 milionu barelů ropy denně méně než před začátkem války, což představuje desetiprocentní pokles produkce paliv.
Ačkoli se doprava přes Hormuzský průliv kvůli vojenskému napětí a obnovené námořní blokádě pod vedením USA opět zpomalila, v uplynulých týdnech jím proteklo 200 milionů barelů ropy, což globální zásoby posílilo o 17 dní spotřeby. Těžba na Blízkém východě se navíc postupně obnovuje a v porovnání s květnem vzrostla o čtyři miliony barelů denně. Podle analytiků je surové ropy na světovém trhu dostatek, zásadní otázkou však zůstává, jak rychle ji dokáže globální systém zpracovat.
Obnovu energetického trhu komplikuje také pokles poptávky po ropě během války, což udrželo ceny suroviny níže, než se očekávalo. Čína například snížila výkon svých rafinérií o tři miliony barelů denně, protože masivně posílila spalování uhlí a přechod na elektromobilitu. Kvůli výpadku dodávek z Perského zálivu navíc vyčerpala své nouzové rezervy a omezila vývoz benzinu a nafty do sousedních zemí, což způsobilo kritický nedostatek paliv v jihovýchodní Asii. Dokud nebude zajištěn bezpečný průjezd průlivem, Čína pravděpodobně své rafinérské kapacity plně neobnoví.
Další překážkou pro obnovení blízkovýchodní produkce, která disponuje kapacitou 11,7 milionu barelů denně, jsou škody po íránských útocích. Írán během konfliktu zasáhl celkem 30 rafinérií v regionu a zatím není jasné, v jakém stavu se tato zařízení po opětovném spuštění nacházejí. V době, kdy Blízký východ přestal vyvážet paliva, se exportérem poslední instance staly Spojené státy. Americké rafinérie musely zvýšit produkci leteckého paliva pro Evropu a nafty pro Asii a Austrálii, což omezilo jejich vlastní schopnost vyrábět benzin pro domácí trh a udrželo ceny u amerických čerpacích stanic vysoko.
Rafinérská kapacita v USA je přitom dlouhodobým problémem. V Kalifornii byly v tomto desetiletí kvůli přísným ekologickým regulacím a vysokým nákladům uzavřeny již čtyři rafinérie a poslední nové zařízení s významnou kapacitou bylo v USA postaveno v roce 1977. K celkové nestabilitě přispívá také Rusko, které je největším světovým exportérem topných olejů a druhým největším vývozcem nafty.
Rusko muselo nedávno zcela zakázat vývoz nafty, protože ukrajinské drony pokračují v bombardování tamních rafinérií. Země se potýká s vlastním kritickým nedostatkem paliv, u čerpacích stanic se tvoří dlouhé fronty a ceny pohonných hmot v některých ruských regionech vzrostly o padesát procent. Výpadky ruské produkce, které tvoří pětinu celkového celosvětového poklesu rafinérských kapacit, těžce doléhají na globální trh s naftou, jejíž futures kontrakty za poslední tři týdny zdražily o dvacet procent. Ceny paliv tak mohou zůstat na vysokých úrovních mnohem déle, než se předpokládalo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.