Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Globální rafinérské kapacity jsou v současnosti extrémně omezené. Tento stav zapříčinilo narušení dodavatelských řetězců během válečného konfliktu, íránské útoky na desítky blízkovýchodních rafinérií a nedávné ukrajinské údery na ruská energetická zařízení. Situaci navíc zhoršují extrémně vysoké teploty, které narušují chladicí procesy nezbytné pro správnou destilaci ropy. Podle Natashy Kanevové, vedoucí globálního výzkumu komodit v bance JPMorgan, zpracovávají světové rafinérie o 8,4 milionu barelů ropy denně méně než před začátkem války, což představuje desetiprocentní pokles produkce paliv.
Ačkoli se doprava přes Hormuzský průliv kvůli vojenskému napětí a obnovené námořní blokádě pod vedením USA opět zpomalila, v uplynulých týdnech jím proteklo 200 milionů barelů ropy, což globální zásoby posílilo o 17 dní spotřeby. Těžba na Blízkém východě se navíc postupně obnovuje a v porovnání s květnem vzrostla o čtyři miliony barelů denně. Podle analytiků je surové ropy na světovém trhu dostatek, zásadní otázkou však zůstává, jak rychle ji dokáže globální systém zpracovat.
Obnovu energetického trhu komplikuje také pokles poptávky po ropě během války, což udrželo ceny suroviny níže, než se očekávalo. Čína například snížila výkon svých rafinérií o tři miliony barelů denně, protože masivně posílila spalování uhlí a přechod na elektromobilitu. Kvůli výpadku dodávek z Perského zálivu navíc vyčerpala své nouzové rezervy a omezila vývoz benzinu a nafty do sousedních zemí, což způsobilo kritický nedostatek paliv v jihovýchodní Asii. Dokud nebude zajištěn bezpečný průjezd průlivem, Čína pravděpodobně své rafinérské kapacity plně neobnoví.
Další překážkou pro obnovení blízkovýchodní produkce, která disponuje kapacitou 11,7 milionu barelů denně, jsou škody po íránských útocích. Írán během konfliktu zasáhl celkem 30 rafinérií v regionu a zatím není jasné, v jakém stavu se tato zařízení po opětovném spuštění nacházejí. V době, kdy Blízký východ přestal vyvážet paliva, se exportérem poslední instance staly Spojené státy. Americké rafinérie musely zvýšit produkci leteckého paliva pro Evropu a nafty pro Asii a Austrálii, což omezilo jejich vlastní schopnost vyrábět benzin pro domácí trh a udrželo ceny u amerických čerpacích stanic vysoko.
Rafinérská kapacita v USA je přitom dlouhodobým problémem. V Kalifornii byly v tomto desetiletí kvůli přísným ekologickým regulacím a vysokým nákladům uzavřeny již čtyři rafinérie a poslední nové zařízení s významnou kapacitou bylo v USA postaveno v roce 1977. K celkové nestabilitě přispívá také Rusko, které je největším světovým exportérem topných olejů a druhým největším vývozcem nafty.
Rusko muselo nedávno zcela zakázat vývoz nafty, protože ukrajinské drony pokračují v bombardování tamních rafinérií. Země se potýká s vlastním kritickým nedostatkem paliv, u čerpacích stanic se tvoří dlouhé fronty a ceny pohonných hmot v některých ruských regionech vzrostly o padesát procent. Výpadky ruské produkce, které tvoří pětinu celkového celosvětového poklesu rafinérských kapacit, těžce doléhají na globální trh s naftou, jejíž futures kontrakty za poslední tři týdny zdražily o dvacet procent. Ceny paliv tak mohou zůstat na vysokých úrovních mnohem déle, než se předpokládalo.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.