Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Globální rafinérské kapacity jsou v současnosti extrémně omezené. Tento stav zapříčinilo narušení dodavatelských řetězců během válečného konfliktu, íránské útoky na desítky blízkovýchodních rafinérií a nedávné ukrajinské údery na ruská energetická zařízení. Situaci navíc zhoršují extrémně vysoké teploty, které narušují chladicí procesy nezbytné pro správnou destilaci ropy. Podle Natashy Kanevové, vedoucí globálního výzkumu komodit v bance JPMorgan, zpracovávají světové rafinérie o 8,4 milionu barelů ropy denně méně než před začátkem války, což představuje desetiprocentní pokles produkce paliv.
Ačkoli se doprava přes Hormuzský průliv kvůli vojenskému napětí a obnovené námořní blokádě pod vedením USA opět zpomalila, v uplynulých týdnech jím proteklo 200 milionů barelů ropy, což globální zásoby posílilo o 17 dní spotřeby. Těžba na Blízkém východě se navíc postupně obnovuje a v porovnání s květnem vzrostla o čtyři miliony barelů denně. Podle analytiků je surové ropy na světovém trhu dostatek, zásadní otázkou však zůstává, jak rychle ji dokáže globální systém zpracovat.
Obnovu energetického trhu komplikuje také pokles poptávky po ropě během války, což udrželo ceny suroviny níže, než se očekávalo. Čína například snížila výkon svých rafinérií o tři miliony barelů denně, protože masivně posílila spalování uhlí a přechod na elektromobilitu. Kvůli výpadku dodávek z Perského zálivu navíc vyčerpala své nouzové rezervy a omezila vývoz benzinu a nafty do sousedních zemí, což způsobilo kritický nedostatek paliv v jihovýchodní Asii. Dokud nebude zajištěn bezpečný průjezd průlivem, Čína pravděpodobně své rafinérské kapacity plně neobnoví.
Další překážkou pro obnovení blízkovýchodní produkce, která disponuje kapacitou 11,7 milionu barelů denně, jsou škody po íránských útocích. Írán během konfliktu zasáhl celkem 30 rafinérií v regionu a zatím není jasné, v jakém stavu se tato zařízení po opětovném spuštění nacházejí. V době, kdy Blízký východ přestal vyvážet paliva, se exportérem poslední instance staly Spojené státy. Americké rafinérie musely zvýšit produkci leteckého paliva pro Evropu a nafty pro Asii a Austrálii, což omezilo jejich vlastní schopnost vyrábět benzin pro domácí trh a udrželo ceny u amerických čerpacích stanic vysoko.
Rafinérská kapacita v USA je přitom dlouhodobým problémem. V Kalifornii byly v tomto desetiletí kvůli přísným ekologickým regulacím a vysokým nákladům uzavřeny již čtyři rafinérie a poslední nové zařízení s významnou kapacitou bylo v USA postaveno v roce 1977. K celkové nestabilitě přispívá také Rusko, které je největším světovým exportérem topných olejů a druhým největším vývozcem nafty.
Rusko muselo nedávno zcela zakázat vývoz nafty, protože ukrajinské drony pokračují v bombardování tamních rafinérií. Země se potýká s vlastním kritickým nedostatkem paliv, u čerpacích stanic se tvoří dlouhé fronty a ceny pohonných hmot v některých ruských regionech vzrostly o padesát procent. Výpadky ruské produkce, které tvoří pětinu celkového celosvětového poklesu rafinérských kapacit, těžce doléhají na globální trh s naftou, jejíž futures kontrakty za poslední tři týdny zdražily o dvacet procent. Ceny paliv tak mohou zůstat na vysokých úrovních mnohem déle, než se předpokládalo.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.