V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
Zpočátku se studie zaměřovaly především na jeho roli v metabolismu vápníku a kostí. Později, s objevem metabolizovaných forem 25-hydroxyvitaminu D (25(OH)D) a následně 1,25-hydroxyvitaminu D (1,25(OH)2D), se výzkum rozšířil. Bylo zjištěno, že hraje důležitou roli v imunitním systému. Nedostatek vitaminu D je navíc spojen s horší prognózou při onemocnění covidem-19.
Data z roku 2020 ukazují, že nedostatkem vitaminu D trpí 40 % evropské populace. V USA je to 24 % a v Kanadě 37 %. Tato vysoká čísla vzbuzují obavy. Rizikovými skupinami jsou těhotné ženy, děti, starší a obézní lidé, ale také jedinci s tmavší pletí a ti, kteří tráví málo času na slunci. Lidé si mohou část své potřeby vitaminu D pokrýt syntézou v kůži, ale záleží na ročním období, denní době, zeměpisné šířce, věku a typu pokožky.
Podle odborníků by se lidé se světlou pletí měli vystavovat slunci po dobu 15 minut denně od března do října. Starší osoby a pacienti s osteoporózou by měli dobu prodloužit na 30 minut. V obou případech je vhodné použít opalovací krém s ochranným faktorem 15 až 30. Nezbytný je i příjem ze stravy. Bohatými zdroji vitaminu D jsou tučné ryby (zejména losos a pstruh), tučné mléčné výrobky, margaríny a obohacené rostlinné nápoje.
Jedním z důvodů, proč se nedostatek vitaminu D tak rozšířil, je častější používání opalovacích krémů a snížená konzumace tučných potravin. Hladina vitaminu D se určuje stanovením koncentrace 25(OH)D v séru. Hodnoty nad 20 nanogramů na mililitr (ng/ml) jsou u běžné populace považovány za optimální, zatímco u osob nad 65 let, u pacientů s onemocněním kostí nebo u pacientů podstupujících chronickou medikaci by měly být vyšší než 30 ng/ml.
Hodnoty mezi 12 a 20 ng/ml se považují za nedostatečné a cokoliv pod 12 ng/ml za deficit. Rizikové je také nadměrné užívání, neboli hypervitaminóza D, která se projevuje při koncentraci 25(OH)D nad 100 ng/ml. V současné době se diskutuje o tom, zda by měli zdraví lidé s optimální hladinou užívat doplňky stravy. Přestože se názory různí, některé studie ukazují, že suplementace má pozitivní účinky u lidí s respiračními onemocněními, zejména u těch, kteří mají nedostatek vitaminu D.
Dlouhodobé užívání doplňků v dávkách přesahujících 4 000 IU/den může zvýšit koncentraci vitaminu D v séru na více než 50 ng/ml, což může vést k hypervitaminóze. Ta se nejčastěji projevuje hyperkalcémií, která se vyznačuje zažívacími problémy, slabostí a únavou. V závažných případech může způsobit selhání ledvin, polyurii (nadměrné močení), polydipsii (nadměrnou žízeň) a další zdravotní komplikace.
Kvůli nadměrné spotřebě doplňků stravy se v posledních letech výrazně zvýšil počet případů toxicity. Podle zprávy amerického Národního toxikologického datového systému z roku 2016 vedlo nadměrné užívání vitaminu D k prudkému nárůstu případů hypervitaminózy. Zatímco v období let 2000–2005 byl roční průměr 196 případů, v následujícím pětiletém období se toto číslo zvýšilo na 4 535.
O vitamín D je obrovský zájem kvůli jeho spojení s mnoha nemocemi a jeho rozšířeným nedostatkem. Nicméně výzkum doplňků stravy není ani zdaleka přesvědčivý. Ačkoli existují důkazy, že mohou pomoci při respiračních onemocněních u lidí s nedostatkem, nadměrné užívání je rizikové a může vést k hyperkalcémii a dalším zdravotním problémům. Je proto důležité přistupovat k užívání doplňků opatrně, na základě vědeckých poznatků a po poradě s odborníkem.
Jedna věc je ale jistá: mýtus o vitaminu D jako o „supervitaminu“ se v současnosti neopírá o vědecké důkazy. Pravdou je, že mnoho věcí o něm stále nevíme a je zapotřebí dalšího výzkumu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.