V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
Zpočátku se studie zaměřovaly především na jeho roli v metabolismu vápníku a kostí. Později, s objevem metabolizovaných forem 25-hydroxyvitaminu D (25(OH)D) a následně 1,25-hydroxyvitaminu D (1,25(OH)2D), se výzkum rozšířil. Bylo zjištěno, že hraje důležitou roli v imunitním systému. Nedostatek vitaminu D je navíc spojen s horší prognózou při onemocnění covidem-19.
Data z roku 2020 ukazují, že nedostatkem vitaminu D trpí 40 % evropské populace. V USA je to 24 % a v Kanadě 37 %. Tato vysoká čísla vzbuzují obavy. Rizikovými skupinami jsou těhotné ženy, děti, starší a obézní lidé, ale také jedinci s tmavší pletí a ti, kteří tráví málo času na slunci. Lidé si mohou část své potřeby vitaminu D pokrýt syntézou v kůži, ale záleží na ročním období, denní době, zeměpisné šířce, věku a typu pokožky.
Podle odborníků by se lidé se světlou pletí měli vystavovat slunci po dobu 15 minut denně od března do října. Starší osoby a pacienti s osteoporózou by měli dobu prodloužit na 30 minut. V obou případech je vhodné použít opalovací krém s ochranným faktorem 15 až 30. Nezbytný je i příjem ze stravy. Bohatými zdroji vitaminu D jsou tučné ryby (zejména losos a pstruh), tučné mléčné výrobky, margaríny a obohacené rostlinné nápoje.
Jedním z důvodů, proč se nedostatek vitaminu D tak rozšířil, je častější používání opalovacích krémů a snížená konzumace tučných potravin. Hladina vitaminu D se určuje stanovením koncentrace 25(OH)D v séru. Hodnoty nad 20 nanogramů na mililitr (ng/ml) jsou u běžné populace považovány za optimální, zatímco u osob nad 65 let, u pacientů s onemocněním kostí nebo u pacientů podstupujících chronickou medikaci by měly být vyšší než 30 ng/ml.
Hodnoty mezi 12 a 20 ng/ml se považují za nedostatečné a cokoliv pod 12 ng/ml za deficit. Rizikové je také nadměrné užívání, neboli hypervitaminóza D, která se projevuje při koncentraci 25(OH)D nad 100 ng/ml. V současné době se diskutuje o tom, zda by měli zdraví lidé s optimální hladinou užívat doplňky stravy. Přestože se názory různí, některé studie ukazují, že suplementace má pozitivní účinky u lidí s respiračními onemocněními, zejména u těch, kteří mají nedostatek vitaminu D.
Dlouhodobé užívání doplňků v dávkách přesahujících 4 000 IU/den může zvýšit koncentraci vitaminu D v séru na více než 50 ng/ml, což může vést k hypervitaminóze. Ta se nejčastěji projevuje hyperkalcémií, která se vyznačuje zažívacími problémy, slabostí a únavou. V závažných případech může způsobit selhání ledvin, polyurii (nadměrné močení), polydipsii (nadměrnou žízeň) a další zdravotní komplikace.
Kvůli nadměrné spotřebě doplňků stravy se v posledních letech výrazně zvýšil počet případů toxicity. Podle zprávy amerického Národního toxikologického datového systému z roku 2016 vedlo nadměrné užívání vitaminu D k prudkému nárůstu případů hypervitaminózy. Zatímco v období let 2000–2005 byl roční průměr 196 případů, v následujícím pětiletém období se toto číslo zvýšilo na 4 535.
O vitamín D je obrovský zájem kvůli jeho spojení s mnoha nemocemi a jeho rozšířeným nedostatkem. Nicméně výzkum doplňků stravy není ani zdaleka přesvědčivý. Ačkoli existují důkazy, že mohou pomoci při respiračních onemocněních u lidí s nedostatkem, nadměrné užívání je rizikové a může vést k hyperkalcémii a dalším zdravotním problémům. Je proto důležité přistupovat k užívání doplňků opatrně, na základě vědeckých poznatků a po poradě s odborníkem.
Jedna věc je ale jistá: mýtus o vitaminu D jako o „supervitaminu“ se v současnosti neopírá o vědecké důkazy. Pravdou je, že mnoho věcí o něm stále nevíme a je zapotřebí dalšího výzkumu.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.