Supervitamín, který polovině Evropanů chybí? Experti opět vyvrací rozšířený mýtus

Zpočátku se studie zaměřovaly především na jeho roli v metabolismu vápníku a kostí. Později, s objevem metabolizovaných forem 25-hydroxyvitaminu D (25(OH)D) a následně 1,25-hydroxyvitaminu D (1,25(OH)2D), se výzkum rozšířil. Bylo zjištěno, že hraje důležitou roli v imunitním systému. Nedostatek vitaminu D je navíc spojen s horší prognózou při onemocnění covidem-19.

Data z roku 2020 ukazují, že nedostatkem vitaminu D trpí 40 % evropské populace. V USA je to 24 % a v Kanadě 37 %. Tato vysoká čísla vzbuzují obavy. Rizikovými skupinami jsou těhotné ženy, děti, starší a obézní lidé, ale také jedinci s tmavší pletí a ti, kteří tráví málo času na slunci. Lidé si mohou část své potřeby vitaminu D pokrýt syntézou v kůži, ale záleží na ročním období, denní době, zeměpisné šířce, věku a typu pokožky.

Podle odborníků by se lidé se světlou pletí měli vystavovat slunci po dobu 15 minut denně od března do října. Starší osoby a pacienti s osteoporózou by měli dobu prodloužit na 30 minut. V obou případech je vhodné použít opalovací krém s ochranným faktorem 15 až 30. Nezbytný je i příjem ze stravy. Bohatými zdroji vitaminu D jsou tučné ryby (zejména losos a pstruh), tučné mléčné výrobky, margaríny a obohacené rostlinné nápoje.

Jedním z důvodů, proč se nedostatek vitaminu D tak rozšířil, je častější používání opalovacích krémů a snížená konzumace tučných potravin. Hladina vitaminu D se určuje stanovením koncentrace 25(OH)D v séru. Hodnoty nad 20 nanogramů na mililitr (ng/ml) jsou u běžné populace považovány za optimální, zatímco u osob nad 65 let, u pacientů s onemocněním kostí nebo u pacientů podstupujících chronickou medikaci by měly být vyšší než 30 ng/ml.

Hodnoty mezi 12 a 20 ng/ml se považují za nedostatečné a cokoliv pod 12 ng/ml za deficit. Rizikové je také nadměrné užívání, neboli hypervitaminóza D, která se projevuje při koncentraci 25(OH)D nad 100 ng/ml. V současné době se diskutuje o tom, zda by měli zdraví lidé s optimální hladinou užívat doplňky stravy. Přestože se názory různí, některé studie ukazují, že suplementace má pozitivní účinky u lidí s respiračními onemocněními, zejména u těch, kteří mají nedostatek vitaminu D.

Dlouhodobé užívání doplňků v dávkách přesahujících 4 000 IU/den může zvýšit koncentraci vitaminu D v séru na více než 50 ng/ml, což může vést k hypervitaminóze. Ta se nejčastěji projevuje hyperkalcémií, která se vyznačuje zažívacími problémy, slabostí a únavou. V závažných případech může způsobit selhání ledvin, polyurii (nadměrné močení), polydipsii (nadměrnou žízeň) a další zdravotní komplikace.

Kvůli nadměrné spotřebě doplňků stravy se v posledních letech výrazně zvýšil počet případů toxicity. Podle zprávy amerického Národního toxikologického datového systému z roku 2016 vedlo nadměrné užívání vitaminu D k prudkému nárůstu případů hypervitaminózy. Zatímco v období let 2000–2005 byl roční průměr 196 případů, v následujícím pětiletém období se toto číslo zvýšilo na 4 535.

O vitamín D je obrovský zájem kvůli jeho spojení s mnoha nemocemi a jeho rozšířeným nedostatkem. Nicméně výzkum doplňků stravy není ani zdaleka přesvědčivý. Ačkoli existují důkazy, že mohou pomoci při respiračních onemocněních u lidí s nedostatkem, nadměrné užívání je rizikové a může vést k hyperkalcémii a dalším zdravotním problémům. Je proto důležité přistupovat k užívání doplňků opatrně, na základě vědeckých poznatků a po poradě s odborníkem.

Jedna věc je ale jistá: mýtus o vitaminu D jako o „supervitaminu“ se v současnosti neopírá o vědecké důkazy. Pravdou je, že mnoho věcí o něm stále nevíme a je zapotřebí dalšího výzkumu.