V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
Zpočátku se studie zaměřovaly především na jeho roli v metabolismu vápníku a kostí. Později, s objevem metabolizovaných forem 25-hydroxyvitaminu D (25(OH)D) a následně 1,25-hydroxyvitaminu D (1,25(OH)2D), se výzkum rozšířil. Bylo zjištěno, že hraje důležitou roli v imunitním systému. Nedostatek vitaminu D je navíc spojen s horší prognózou při onemocnění covidem-19.
Data z roku 2020 ukazují, že nedostatkem vitaminu D trpí 40 % evropské populace. V USA je to 24 % a v Kanadě 37 %. Tato vysoká čísla vzbuzují obavy. Rizikovými skupinami jsou těhotné ženy, děti, starší a obézní lidé, ale také jedinci s tmavší pletí a ti, kteří tráví málo času na slunci. Lidé si mohou část své potřeby vitaminu D pokrýt syntézou v kůži, ale záleží na ročním období, denní době, zeměpisné šířce, věku a typu pokožky.
Podle odborníků by se lidé se světlou pletí měli vystavovat slunci po dobu 15 minut denně od března do října. Starší osoby a pacienti s osteoporózou by měli dobu prodloužit na 30 minut. V obou případech je vhodné použít opalovací krém s ochranným faktorem 15 až 30. Nezbytný je i příjem ze stravy. Bohatými zdroji vitaminu D jsou tučné ryby (zejména losos a pstruh), tučné mléčné výrobky, margaríny a obohacené rostlinné nápoje.
Jedním z důvodů, proč se nedostatek vitaminu D tak rozšířil, je častější používání opalovacích krémů a snížená konzumace tučných potravin. Hladina vitaminu D se určuje stanovením koncentrace 25(OH)D v séru. Hodnoty nad 20 nanogramů na mililitr (ng/ml) jsou u běžné populace považovány za optimální, zatímco u osob nad 65 let, u pacientů s onemocněním kostí nebo u pacientů podstupujících chronickou medikaci by měly být vyšší než 30 ng/ml.
Hodnoty mezi 12 a 20 ng/ml se považují za nedostatečné a cokoliv pod 12 ng/ml za deficit. Rizikové je také nadměrné užívání, neboli hypervitaminóza D, která se projevuje při koncentraci 25(OH)D nad 100 ng/ml. V současné době se diskutuje o tom, zda by měli zdraví lidé s optimální hladinou užívat doplňky stravy. Přestože se názory různí, některé studie ukazují, že suplementace má pozitivní účinky u lidí s respiračními onemocněními, zejména u těch, kteří mají nedostatek vitaminu D.
Dlouhodobé užívání doplňků v dávkách přesahujících 4 000 IU/den může zvýšit koncentraci vitaminu D v séru na více než 50 ng/ml, což může vést k hypervitaminóze. Ta se nejčastěji projevuje hyperkalcémií, která se vyznačuje zažívacími problémy, slabostí a únavou. V závažných případech může způsobit selhání ledvin, polyurii (nadměrné močení), polydipsii (nadměrnou žízeň) a další zdravotní komplikace.
Kvůli nadměrné spotřebě doplňků stravy se v posledních letech výrazně zvýšil počet případů toxicity. Podle zprávy amerického Národního toxikologického datového systému z roku 2016 vedlo nadměrné užívání vitaminu D k prudkému nárůstu případů hypervitaminózy. Zatímco v období let 2000–2005 byl roční průměr 196 případů, v následujícím pětiletém období se toto číslo zvýšilo na 4 535.
O vitamín D je obrovský zájem kvůli jeho spojení s mnoha nemocemi a jeho rozšířeným nedostatkem. Nicméně výzkum doplňků stravy není ani zdaleka přesvědčivý. Ačkoli existují důkazy, že mohou pomoci při respiračních onemocněních u lidí s nedostatkem, nadměrné užívání je rizikové a může vést k hyperkalcémii a dalším zdravotním problémům. Je proto důležité přistupovat k užívání doplňků opatrně, na základě vědeckých poznatků a po poradě s odborníkem.
Jedna věc je ale jistá: mýtus o vitaminu D jako o „supervitaminu“ se v současnosti neopírá o vědecké důkazy. Pravdou je, že mnoho věcí o něm stále nevíme a je zapotřebí dalšího výzkumu.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.