Ministr spravedlnosti Pavel Blažek připustil, že aféra spojená s přijetím daru v kryptoměně může znamenat definitivní konec jeho politické kariéry. V rozhovoru pro podcast Dimun na serveru Info.cz řekl, že celá věc byla motivována výhradně snahou získat prostředky pro fungování resortu, nikoliv osobními zájmy. Přesto podle něj odchází s pověstí někoho, kdo se zapletl do podezřelých machinací, ačkoliv z toho neměl vůbec nic.
Blažek si v rozhovoru postěžoval, že je v politice už dlouho a možná přišel čas odejít. Kauza s bitcoiny mu podle vlastních slov výrazně uškodila, i když se celý proces odehrál v souladu se zákonem a s vědomím úřadů. Dodal, že i kdyby se v budoucnu potvrdilo, že dar nebyl získán nelegálně, bude už pozdě – jeho pověst to nenapraví.
Ministr se poprvé dozvěděl o Tomáši Jiřikovském, odsouzeném za provoz nelegálního internetového tržiště, asi před dvěma lety. Tehdy se Jiřikovský snažil získat zpět disky obsahující kryptoměny. Nikdo podle Blažka netušil, zda se z nich po letech vůbec podaří něco získat. Nakonec soud rozhodl, že nosiče mají být vydány, a to bez odporu ze strany státního zastupitelství.
Poté, co Jiřikovský získal nosiče zpět, nabídl ministerstvu dar ve výši 30 procent z jejich obsahu. Blažek tento krok označil za možný výraz snahy o nápravu ze strany dříve odsouzeného podnikatele. Podle něj nikdo netušil, jakou mají data hodnotu – mohlo jít o bezcenné soubory, nebo o značný majetek.
Proces otevření nosičů byl podle ministra proveden s maximální pečlivostí a za účasti notáře, znalce a advokáta. Trval přes třicet hodin a jeho výsledek byl zapsán do oficiální dokumentace. Darovací smlouva i záznamy byly řádně archivovány a potvrzovaly, že na peněženkách byla kryptoměna v hodnotě zhruba jedné miliardy korun.
Blažek u podpisu smlouvy osobně nebyl, protože se nacházel na jednání v Bruselu. Když se dozvěděl o výsledku, překvapilo ho, jak vysoká částka na peněženkách byla. Z toho odvodil, že celý digitální majetek mohl mít hodnotu až tři miliardy korun.
Ministr se důrazně bránil jakýmkoliv podezřením, že by z celé akce sám profitoval. Zdůraznil, že šlo pouze o snahu pomoci resortu a že žádný úředník za to nic nezískal. „Já jsem jediný, kdo na to doplatil. Skončil jsem a stát získal miliardu,“ shrnul.
Uznal však, že z pohledu veřejnosti je nutné debatovat o morálním rozměru takového kroku. Přesto trvá na tom, že stát by nosiče nevydal, kdyby měl důvodné podezření, že obsahují výnosy z trestné činnosti. Dodal také, že určování původu kryptoměn je úkol pro policii, nikoliv pro politiky.
Na přímý dotaz, zda část bitcoinů mohla skončit na účtech spojených s ním samotným, Blažek reagoval odmítavě. Taková myšlenka ho prý ani nenapadla. Zdůraznil, že kdyby měl tušení, že jde o tak vysoké částky, pravděpodobně by si vše důkladně promyslel a možná se do toho vůbec nepouštěl.
Své rozhodnutí podat demisi zdůvodnil právě tím, že si neuvědomil, jak mohou být některé kroky politicky vnímány. Podle něj jednal správně, ale zanedbal politické následky. Tím, že nebral v potaz možnou kontroverzi, si podle svých slov sám přivodil pád.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
