Ministr spravedlnosti Pavel Blažek připustil, že aféra spojená s přijetím daru v kryptoměně může znamenat definitivní konec jeho politické kariéry. V rozhovoru pro podcast Dimun na serveru Info.cz řekl, že celá věc byla motivována výhradně snahou získat prostředky pro fungování resortu, nikoliv osobními zájmy. Přesto podle něj odchází s pověstí někoho, kdo se zapletl do podezřelých machinací, ačkoliv z toho neměl vůbec nic.
Blažek si v rozhovoru postěžoval, že je v politice už dlouho a možná přišel čas odejít. Kauza s bitcoiny mu podle vlastních slov výrazně uškodila, i když se celý proces odehrál v souladu se zákonem a s vědomím úřadů. Dodal, že i kdyby se v budoucnu potvrdilo, že dar nebyl získán nelegálně, bude už pozdě – jeho pověst to nenapraví.
Ministr se poprvé dozvěděl o Tomáši Jiřikovském, odsouzeném za provoz nelegálního internetového tržiště, asi před dvěma lety. Tehdy se Jiřikovský snažil získat zpět disky obsahující kryptoměny. Nikdo podle Blažka netušil, zda se z nich po letech vůbec podaří něco získat. Nakonec soud rozhodl, že nosiče mají být vydány, a to bez odporu ze strany státního zastupitelství.
Poté, co Jiřikovský získal nosiče zpět, nabídl ministerstvu dar ve výši 30 procent z jejich obsahu. Blažek tento krok označil za možný výraz snahy o nápravu ze strany dříve odsouzeného podnikatele. Podle něj nikdo netušil, jakou mají data hodnotu – mohlo jít o bezcenné soubory, nebo o značný majetek.
Proces otevření nosičů byl podle ministra proveden s maximální pečlivostí a za účasti notáře, znalce a advokáta. Trval přes třicet hodin a jeho výsledek byl zapsán do oficiální dokumentace. Darovací smlouva i záznamy byly řádně archivovány a potvrzovaly, že na peněženkách byla kryptoměna v hodnotě zhruba jedné miliardy korun.
Blažek u podpisu smlouvy osobně nebyl, protože se nacházel na jednání v Bruselu. Když se dozvěděl o výsledku, překvapilo ho, jak vysoká částka na peněženkách byla. Z toho odvodil, že celý digitální majetek mohl mít hodnotu až tři miliardy korun.
Ministr se důrazně bránil jakýmkoliv podezřením, že by z celé akce sám profitoval. Zdůraznil, že šlo pouze o snahu pomoci resortu a že žádný úředník za to nic nezískal. „Já jsem jediný, kdo na to doplatil. Skončil jsem a stát získal miliardu,“ shrnul.
Uznal však, že z pohledu veřejnosti je nutné debatovat o morálním rozměru takového kroku. Přesto trvá na tom, že stát by nosiče nevydal, kdyby měl důvodné podezření, že obsahují výnosy z trestné činnosti. Dodal také, že určování původu kryptoměn je úkol pro policii, nikoliv pro politiky.
Na přímý dotaz, zda část bitcoinů mohla skončit na účtech spojených s ním samotným, Blažek reagoval odmítavě. Taková myšlenka ho prý ani nenapadla. Zdůraznil, že kdyby měl tušení, že jde o tak vysoké částky, pravděpodobně by si vše důkladně promyslel a možná se do toho vůbec nepouštěl.
Své rozhodnutí podat demisi zdůvodnil právě tím, že si neuvědomil, jak mohou být některé kroky politicky vnímány. Podle něj jednal správně, ale zanedbal politické následky. Tím, že nebral v potaz možnou kontroverzi, si podle svých slov sám přivodil pád.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
