Ministr spravedlnosti Pavel Blažek připustil, že aféra spojená s přijetím daru v kryptoměně může znamenat definitivní konec jeho politické kariéry. V rozhovoru pro podcast Dimun na serveru Info.cz řekl, že celá věc byla motivována výhradně snahou získat prostředky pro fungování resortu, nikoliv osobními zájmy. Přesto podle něj odchází s pověstí někoho, kdo se zapletl do podezřelých machinací, ačkoliv z toho neměl vůbec nic.
Blažek si v rozhovoru postěžoval, že je v politice už dlouho a možná přišel čas odejít. Kauza s bitcoiny mu podle vlastních slov výrazně uškodila, i když se celý proces odehrál v souladu se zákonem a s vědomím úřadů. Dodal, že i kdyby se v budoucnu potvrdilo, že dar nebyl získán nelegálně, bude už pozdě – jeho pověst to nenapraví.
Ministr se poprvé dozvěděl o Tomáši Jiřikovském, odsouzeném za provoz nelegálního internetového tržiště, asi před dvěma lety. Tehdy se Jiřikovský snažil získat zpět disky obsahující kryptoměny. Nikdo podle Blažka netušil, zda se z nich po letech vůbec podaří něco získat. Nakonec soud rozhodl, že nosiče mají být vydány, a to bez odporu ze strany státního zastupitelství.
Poté, co Jiřikovský získal nosiče zpět, nabídl ministerstvu dar ve výši 30 procent z jejich obsahu. Blažek tento krok označil za možný výraz snahy o nápravu ze strany dříve odsouzeného podnikatele. Podle něj nikdo netušil, jakou mají data hodnotu – mohlo jít o bezcenné soubory, nebo o značný majetek.
Proces otevření nosičů byl podle ministra proveden s maximální pečlivostí a za účasti notáře, znalce a advokáta. Trval přes třicet hodin a jeho výsledek byl zapsán do oficiální dokumentace. Darovací smlouva i záznamy byly řádně archivovány a potvrzovaly, že na peněženkách byla kryptoměna v hodnotě zhruba jedné miliardy korun.
Blažek u podpisu smlouvy osobně nebyl, protože se nacházel na jednání v Bruselu. Když se dozvěděl o výsledku, překvapilo ho, jak vysoká částka na peněženkách byla. Z toho odvodil, že celý digitální majetek mohl mít hodnotu až tři miliardy korun.
Ministr se důrazně bránil jakýmkoliv podezřením, že by z celé akce sám profitoval. Zdůraznil, že šlo pouze o snahu pomoci resortu a že žádný úředník za to nic nezískal. „Já jsem jediný, kdo na to doplatil. Skončil jsem a stát získal miliardu,“ shrnul.
Uznal však, že z pohledu veřejnosti je nutné debatovat o morálním rozměru takového kroku. Přesto trvá na tom, že stát by nosiče nevydal, kdyby měl důvodné podezření, že obsahují výnosy z trestné činnosti. Dodal také, že určování původu kryptoměn je úkol pro policii, nikoliv pro politiky.
Na přímý dotaz, zda část bitcoinů mohla skončit na účtech spojených s ním samotným, Blažek reagoval odmítavě. Taková myšlenka ho prý ani nenapadla. Zdůraznil, že kdyby měl tušení, že jde o tak vysoké částky, pravděpodobně by si vše důkladně promyslel a možná se do toho vůbec nepouštěl.
Své rozhodnutí podat demisi zdůvodnil právě tím, že si neuvědomil, jak mohou být některé kroky politicky vnímány. Podle něj jednal správně, ale zanedbal politické následky. Tím, že nebral v potaz možnou kontroverzi, si podle svých slov sám přivodil pád.
Slovensko má nadále zájem o vzájemně výhodné vztahy a spolupráci s Maďarskem, reagoval slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) na výsledky parlamentních voleb v sousední zemi. Poděkoval zároveň končícímu premiérovi Viktoru Orbánovi.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.