Ministr spravedlnosti Pavel Blažek připustil, že aféra spojená s přijetím daru v kryptoměně může znamenat definitivní konec jeho politické kariéry. V rozhovoru pro podcast Dimun na serveru Info.cz řekl, že celá věc byla motivována výhradně snahou získat prostředky pro fungování resortu, nikoliv osobními zájmy. Přesto podle něj odchází s pověstí někoho, kdo se zapletl do podezřelých machinací, ačkoliv z toho neměl vůbec nic.
Blažek si v rozhovoru postěžoval, že je v politice už dlouho a možná přišel čas odejít. Kauza s bitcoiny mu podle vlastních slov výrazně uškodila, i když se celý proces odehrál v souladu se zákonem a s vědomím úřadů. Dodal, že i kdyby se v budoucnu potvrdilo, že dar nebyl získán nelegálně, bude už pozdě – jeho pověst to nenapraví.
Ministr se poprvé dozvěděl o Tomáši Jiřikovském, odsouzeném za provoz nelegálního internetového tržiště, asi před dvěma lety. Tehdy se Jiřikovský snažil získat zpět disky obsahující kryptoměny. Nikdo podle Blažka netušil, zda se z nich po letech vůbec podaří něco získat. Nakonec soud rozhodl, že nosiče mají být vydány, a to bez odporu ze strany státního zastupitelství.
Poté, co Jiřikovský získal nosiče zpět, nabídl ministerstvu dar ve výši 30 procent z jejich obsahu. Blažek tento krok označil za možný výraz snahy o nápravu ze strany dříve odsouzeného podnikatele. Podle něj nikdo netušil, jakou mají data hodnotu – mohlo jít o bezcenné soubory, nebo o značný majetek.
Proces otevření nosičů byl podle ministra proveden s maximální pečlivostí a za účasti notáře, znalce a advokáta. Trval přes třicet hodin a jeho výsledek byl zapsán do oficiální dokumentace. Darovací smlouva i záznamy byly řádně archivovány a potvrzovaly, že na peněženkách byla kryptoměna v hodnotě zhruba jedné miliardy korun.
Blažek u podpisu smlouvy osobně nebyl, protože se nacházel na jednání v Bruselu. Když se dozvěděl o výsledku, překvapilo ho, jak vysoká částka na peněženkách byla. Z toho odvodil, že celý digitální majetek mohl mít hodnotu až tři miliardy korun.
Ministr se důrazně bránil jakýmkoliv podezřením, že by z celé akce sám profitoval. Zdůraznil, že šlo pouze o snahu pomoci resortu a že žádný úředník za to nic nezískal. „Já jsem jediný, kdo na to doplatil. Skončil jsem a stát získal miliardu,“ shrnul.
Uznal však, že z pohledu veřejnosti je nutné debatovat o morálním rozměru takového kroku. Přesto trvá na tom, že stát by nosiče nevydal, kdyby měl důvodné podezření, že obsahují výnosy z trestné činnosti. Dodal také, že určování původu kryptoměn je úkol pro policii, nikoliv pro politiky.
Na přímý dotaz, zda část bitcoinů mohla skončit na účtech spojených s ním samotným, Blažek reagoval odmítavě. Taková myšlenka ho prý ani nenapadla. Zdůraznil, že kdyby měl tušení, že jde o tak vysoké částky, pravděpodobně by si vše důkladně promyslel a možná se do toho vůbec nepouštěl.
Své rozhodnutí podat demisi zdůvodnil právě tím, že si neuvědomil, jak mohou být některé kroky politicky vnímány. Podle něj jednal správně, ale zanedbal politické následky. Tím, že nebral v potaz možnou kontroverzi, si podle svých slov sám přivodil pád.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
