Ministr spravedlnosti Pavel Blažek připustil, že aféra spojená s přijetím daru v kryptoměně může znamenat definitivní konec jeho politické kariéry. V rozhovoru pro podcast Dimun na serveru Info.cz řekl, že celá věc byla motivována výhradně snahou získat prostředky pro fungování resortu, nikoliv osobními zájmy. Přesto podle něj odchází s pověstí někoho, kdo se zapletl do podezřelých machinací, ačkoliv z toho neměl vůbec nic.
Blažek si v rozhovoru postěžoval, že je v politice už dlouho a možná přišel čas odejít. Kauza s bitcoiny mu podle vlastních slov výrazně uškodila, i když se celý proces odehrál v souladu se zákonem a s vědomím úřadů. Dodal, že i kdyby se v budoucnu potvrdilo, že dar nebyl získán nelegálně, bude už pozdě – jeho pověst to nenapraví.
Ministr se poprvé dozvěděl o Tomáši Jiřikovském, odsouzeném za provoz nelegálního internetového tržiště, asi před dvěma lety. Tehdy se Jiřikovský snažil získat zpět disky obsahující kryptoměny. Nikdo podle Blažka netušil, zda se z nich po letech vůbec podaří něco získat. Nakonec soud rozhodl, že nosiče mají být vydány, a to bez odporu ze strany státního zastupitelství.
Poté, co Jiřikovský získal nosiče zpět, nabídl ministerstvu dar ve výši 30 procent z jejich obsahu. Blažek tento krok označil za možný výraz snahy o nápravu ze strany dříve odsouzeného podnikatele. Podle něj nikdo netušil, jakou mají data hodnotu – mohlo jít o bezcenné soubory, nebo o značný majetek.
Proces otevření nosičů byl podle ministra proveden s maximální pečlivostí a za účasti notáře, znalce a advokáta. Trval přes třicet hodin a jeho výsledek byl zapsán do oficiální dokumentace. Darovací smlouva i záznamy byly řádně archivovány a potvrzovaly, že na peněženkách byla kryptoměna v hodnotě zhruba jedné miliardy korun.
Blažek u podpisu smlouvy osobně nebyl, protože se nacházel na jednání v Bruselu. Když se dozvěděl o výsledku, překvapilo ho, jak vysoká částka na peněženkách byla. Z toho odvodil, že celý digitální majetek mohl mít hodnotu až tři miliardy korun.
Ministr se důrazně bránil jakýmkoliv podezřením, že by z celé akce sám profitoval. Zdůraznil, že šlo pouze o snahu pomoci resortu a že žádný úředník za to nic nezískal. „Já jsem jediný, kdo na to doplatil. Skončil jsem a stát získal miliardu,“ shrnul.
Uznal však, že z pohledu veřejnosti je nutné debatovat o morálním rozměru takového kroku. Přesto trvá na tom, že stát by nosiče nevydal, kdyby měl důvodné podezření, že obsahují výnosy z trestné činnosti. Dodal také, že určování původu kryptoměn je úkol pro policii, nikoliv pro politiky.
Na přímý dotaz, zda část bitcoinů mohla skončit na účtech spojených s ním samotným, Blažek reagoval odmítavě. Taková myšlenka ho prý ani nenapadla. Zdůraznil, že kdyby měl tušení, že jde o tak vysoké částky, pravděpodobně by si vše důkladně promyslel a možná se do toho vůbec nepouštěl.
Své rozhodnutí podat demisi zdůvodnil právě tím, že si neuvědomil, jak mohou být některé kroky politicky vnímány. Podle něj jednal správně, ale zanedbal politické následky. Tím, že nebral v potaz možnou kontroverzi, si podle svých slov sám přivodil pád.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.
Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Norská korunní princezna Mette-Marit, která bojuje se zhoršující se vážnou nemocí, schytala další ránu. Soud uznal vinným Mariuse Borga Høibyho, devětadvacetiletého syna princezny z předchozího vztahu. Podle závěrů se dopustil dvou znásilnění, za která si má odsedět čtyři roky za mřížemi. Informovala o tom britská stanice BBC.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.