Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Americké ministerstvo obrany nejprve nečekaně zrušilo plánované nasazení čtyř tisíc vojáků, aby následně sám Donald Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social toto rozhodnutí zcela zvrátil. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski sice celou situaci na akci Politico Speakeasy zlehčoval jako pouhé komunikační šumění, interní diplomatické depeše však hovoří o tom, že rozporuplné zprávy způsobily ve Varšavě hluboký politický a psychologický šok.
Nedostatek koordinace a informací ze strany Washingtonu otevřeně zkritizoval prezident Petr Pavel, kterému vadilo, že spojenci nebyli o změnách v počtech amerických vojáků dopředu informováni. Překvapení neskrývali ani spolupracovníci polského prezidenta Karola Nawrockého, jehož administrativa přitom patří k Trumpovým názorovým spojencům.
Polsko se dlouhodobě snaží udržet si přízeň Spojených států tím, že investuje pět procent svého HDP do obrany, nakupuje americké zbraně za desítky miliard dolarů a zdržuje se kritiky konfliktu, který Trump rozpoutal proti Íránu. Jak se však ukazuje, ani tato loajalita zemi stabilní a čitelný přístup ze strany Bílého domu nezaručuje.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že Berlín pracuje s partnery na budování nové a silné evropské obranné schopnosti, jelikož Washington svou pozornost stále více obrací k Číně a indopacifickému regionu. Tento posun však vyvolává v Evropě třenice, protože řada států dává kvůli bezprostřední ruské hrozbě přednost rychlým nákupům hotových amerických zbraní před dlouhodobým rozvojem domácího průmyslu.
Švédský ministr obrany Pål Jonson v této souvislosti varoval před zaváděním evropských preferencí do pravidel pro zadávání obranných zakázek s tím, že jeho hlavní odpovědností je dostat zbraně k vojákům co nejrychleji, ať už pocházejí z Evropy, Ameriky, nebo Asie. Jeho vyjádření přišlo krátce po cestě vysokého úředníka amerického ministerstva zahraničí Thomase DiNanna po Polsku, Rumunsku a Estonsku, kde se řešil domnělý evropský obranný protekcionismus.
Rumunská ministryně zahraničí Oana Țoiu sice potvrdila důležitost investic do domácích pracovních míst a lokalizace výroby, zároveň však dodala, že Bukurešť hodlá v rámci budování vztahů s Washingtonem nakoupit americkou vojenskou techniku za více než dvě miliardy dolarů. Vyvažování domácích zájmů a snaha udržet nepředvídatelnou Ameriku v Alianci tak budou hlavní osou nadcházejících diplomatických jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.