Masivní výpadek elektřiny, který v pondělí ochromil Španělsko a Portugalsko, dál způsobuje vážné komplikace. Nejenže zkolabovala doprava a provoz v metropolích jako je Madrid a Lisabon, ale chaos zasáhl i letiště, železnice a sportovní akce.
Na letišti Humberta Delgada v Lisabonu panuje kritická situace. Jak pro CNN popsala turistka Ellie Kennyová, stovky lidí stojí v dlouhých frontách ve tmě. Výpadek proudu vyřadil z provozu nejen osvětlení, ale i vodovodní systémy — v umývárnách neteče voda a automaty na vodu jsou mimo provoz.
„Klimatizace nefunguje, je tu horko a dusno, a obchody přijímají pouze platby v hotovosti,“ uvedla Kennyová.
V Madridu nastal na silnicích chaos poté, co přestala fungovat veškerá světelná signalizace. Hustý provoz a neřízené křižovatky způsobily dlouhé dopravní zácpy.
„Jel jsem autem a najednou všechna světla zhasla... Byla to úplná džungle,“ popsal pro CNN Luis Ibáñez Jiménez. „Viděl jsem, jak se na mě řítí obrovský autobus, a musel jsem rychle akcelerovat, abych ho předjel.“
Starosta Madridu José Luis Martínez-Almeida ve vystoupení na státní televizi vyzval obyvatele, aby omezili pohyb po městě na minimum a tísňové linky využívali jen v opravdu naléhavých případech. Varoval také před zbytečnou jízdou autem, aby bylo možné uvolnit cesty pro složky integrovaného záchranného systému.
Metro v Madridu oznámilo, že všechny linky byly přerušeny kvůli výpadku napájení. Některé stanice musely být evakuovány, informovala místní média.
Problémy se nevyhnuly ani hlavnímu mezinárodnímu letišti Adolfo Suárez Madrid-Barajas. Podle deníku El Mundo se letiště ocitlo ve tmě a obnovení dodávky proudu se zatím nepodařilo. Služby pro sledování letů hlásí zrušení a zpoždění mnoha spojů.
Výpadek elektřiny zasáhl také sportovní svět. Organizátoři Mutua Madrid Open 2025 museli pozastavit zápasy kvůli zhasnutí osvětlení a výpadku kamerových systémů.
Podle agentury Reuters byli hráči Grigor Dimitrov a Jacob Fearnley donuceni přerušit svůj zápas poté, co nad hlavami přestaly fungovat kamery a na scoreboardu zhasla světla.
Organizátoři na sociálních sítích oznámili: „Pracujeme na tom, aby se normální provoz obnovil co nejdříve.“
Mezi očekávanými hráči dnešního programu byla i světová jednička v ženském tenise Aryna Sabalenková z Běloruska.
Národní železniční společnost Renfe potvrdila, že ve 12:30 místního času (7:30 ET) došlo k úplnému přerušení národní elektrické sítě, což vedlo k zastavení všech vlaků na území Španělska.
„Vlaky nemohou odjíždět ze stanic ani pokračovat v jízdě,“ uvedla společnost na síti X. Renfe denně přepraví více než 1,3 milionu cestujících a provozuje více než 5 000 jízd včetně vysokorychlostních spojů AVE, nízkonákladových vlaků Avlo, dálkových vlaků Alvia, Euromed a Intercity.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.