Při jednom z nejbizarnějších případů podvodu v oblasti sociálního zabezpečení byla ve Španělsku odhalena žena, která po celých 16 let předstírala, že není schopná mluvit, aby mohla pobírat invalidní důchod. Celý případ odstartoval v roce 2003, kdy byla zaměstnankyně supermarketu v Andalusii napadena zákazníkem. Následně jí byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha doprovázená ztrátou schopnosti řeči. Úřad sociálního zabezpečení tehdy uznal její nárok na trvalý invalidní důchod.
Protože se jednalo o pracovní úraz, náklady na důchod nesla pojišťovna. Ta po letech, jak bývá v podobných případech běžné, provedla revizi celého případu. Zdravotní dokumentace ale budila podezření, protože od roku 2009 nikdo z lékařů, které žena navštívila – včetně očaře, ortopeda a dermatologa – ve svých zprávách nezmínil, že by pacientka nemluvila.
Pojišťovna se rozhodla jednat a najala soukromého detektiva, který měl zjistit, zda je stav ženy skutečně takový, jak tvrdí. Během několikatýdenního sledování získal detektiv důkazy, že žena mluví zcela normálně. Mluvila s ostatními matkami před školou, telefonovala na veřejnosti a navštěvovala hodiny zumby.
Rozhodující okamžik přišel, když ji detektiv osobně oslovil na ulici a požádal o radu, jak se dostat k nedalekému obchodnímu domu. Žena bez zaváhání a plynulou španělštinou vysvětlila cestu – netušila přitom, že celý rozhovor je nahráván.
S tímto jednoznačným důkazem se pojišťovna obrátila na soud. V lednu 2025 Nejvyšší soud andaluské autonomní oblasti rozhodl ve prospěch pojišťovny. Soudce označil nahrávku za platný důkaz a zamítl ženinu námitku, že její pořízení představovalo porušení ústavních práv. Soudní rozsudek konstatoval, že buď došlo k simulaci pseudomutismu, nebo k velmi příznivému zlepšení stavu, kdy symptomy vymizely.
Nyní ženě hrozí nejen ztráta důchodu, ale také vysoká pokuta a soudní žaloba ze strany pojišťovny, která se bude domáhat vrácení vyplacených částek za posledních 16 let. Částka, kterou podvodem získala, se podle médií pravděpodobně pohybuje ve statisících eur.
Případ vyvolal vlnu pobouření ve španělské společnosti i mezi odborníky na sociální zabezpečení. Zároveň znovu otevřel debatu o potřebě pravidelných a důslednějších kontrol u dlouhodobých invalidních dávek.
Není zatím jasné, jak vysoká bude sankce, kterou soud ženě uloží, ale podle právních expertů jí kromě finančních postihů hrozí i trestní odpovědnost za podvod. Zástupci pojišťovny se k dalším krokům zatím nevyjádřili, ale podle všeho připravují žalobu o navrácení všech vyplacených prostředků.
Zatímco obhajoba ženy tvrdí, že šlo o pochybení lékařů a že stav pacientky mohl být proměnlivý, soud zatím dává za pravdu verzi o vědomém podvodu. Jak upozorňují odborníci, podobné případy poškozují důvěru veřejnosti v systém sociálního zabezpečení a zároveň komplikují situaci lidem, kteří pomoc skutečně potřebují.
Zda se pojišťovně podaří získat zpět všechny vyplacené peníze, není jisté, ale jeden výsledek je jasný: případ se stane precedentem pro přísnější dohled nad dlouhodobě přiznanými dávkami a může vést ke zpřísnění pravidel v celé zemi.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.
Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Prezident Donald Trump si konečně splní svůj dlouholetý sen o novém tanečním sále v Bílém domě. Výstavba sálu, jehož cena se odhaduje na 200 milionů dolarů, začne v září. Nový prostor, který bude mít rozlohu 90 000 čtverečních stop, má sloužit jako místo pro pořádání významných akcí a zároveň odrážet luxusní styl, který Trump prosazuje ve svých soukromých klubech.
Íránská metropole Teherán čelí vážné hrozbě vyčerpání vodních zdrojů, a to během několika týdnů, jak naznačují odborníci. Hlavní rezervoáry se ztenčují, úřady se zoufale snaží snížit spotřebu vody a obyvatelé se pokoušejí šetřit, aby se vyhnuli katastrofě. Pokud se okamžitě neprovedou nezbytná opatření, Írán může čelit situaci, kterou nebude možné vyřešit, varuje prezident Masoud Pezeshkian.
Hladomor v Gaze je podle webu The Guardian výsledkem pečlivě spočítané politiky. Izrael má pod kontrolou tok potravin do Gazy a na základě dlouholetých analýz přesně ví, kolik kalorií Palestinci potřebují k přežití. Podle těchto výpočtů byla do Gazy dopravena jen malá část toho, co je nezbytné pro základní přežití jejího obyvatelstva.