Při jednom z nejbizarnějších případů podvodu v oblasti sociálního zabezpečení byla ve Španělsku odhalena žena, která po celých 16 let předstírala, že není schopná mluvit, aby mohla pobírat invalidní důchod. Celý případ odstartoval v roce 2003, kdy byla zaměstnankyně supermarketu v Andalusii napadena zákazníkem. Následně jí byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha doprovázená ztrátou schopnosti řeči. Úřad sociálního zabezpečení tehdy uznal její nárok na trvalý invalidní důchod.
Protože se jednalo o pracovní úraz, náklady na důchod nesla pojišťovna. Ta po letech, jak bývá v podobných případech běžné, provedla revizi celého případu. Zdravotní dokumentace ale budila podezření, protože od roku 2009 nikdo z lékařů, které žena navštívila – včetně očaře, ortopeda a dermatologa – ve svých zprávách nezmínil, že by pacientka nemluvila.
Pojišťovna se rozhodla jednat a najala soukromého detektiva, který měl zjistit, zda je stav ženy skutečně takový, jak tvrdí. Během několikatýdenního sledování získal detektiv důkazy, že žena mluví zcela normálně. Mluvila s ostatními matkami před školou, telefonovala na veřejnosti a navštěvovala hodiny zumby.
Rozhodující okamžik přišel, když ji detektiv osobně oslovil na ulici a požádal o radu, jak se dostat k nedalekému obchodnímu domu. Žena bez zaváhání a plynulou španělštinou vysvětlila cestu – netušila přitom, že celý rozhovor je nahráván.
S tímto jednoznačným důkazem se pojišťovna obrátila na soud. V lednu 2025 Nejvyšší soud andaluské autonomní oblasti rozhodl ve prospěch pojišťovny. Soudce označil nahrávku za platný důkaz a zamítl ženinu námitku, že její pořízení představovalo porušení ústavních práv. Soudní rozsudek konstatoval, že buď došlo k simulaci pseudomutismu, nebo k velmi příznivému zlepšení stavu, kdy symptomy vymizely.
Nyní ženě hrozí nejen ztráta důchodu, ale také vysoká pokuta a soudní žaloba ze strany pojišťovny, která se bude domáhat vrácení vyplacených částek za posledních 16 let. Částka, kterou podvodem získala, se podle médií pravděpodobně pohybuje ve statisících eur.
Případ vyvolal vlnu pobouření ve španělské společnosti i mezi odborníky na sociální zabezpečení. Zároveň znovu otevřel debatu o potřebě pravidelných a důslednějších kontrol u dlouhodobých invalidních dávek.
Není zatím jasné, jak vysoká bude sankce, kterou soud ženě uloží, ale podle právních expertů jí kromě finančních postihů hrozí i trestní odpovědnost za podvod. Zástupci pojišťovny se k dalším krokům zatím nevyjádřili, ale podle všeho připravují žalobu o navrácení všech vyplacených prostředků.
Zatímco obhajoba ženy tvrdí, že šlo o pochybení lékařů a že stav pacientky mohl být proměnlivý, soud zatím dává za pravdu verzi o vědomém podvodu. Jak upozorňují odborníci, podobné případy poškozují důvěru veřejnosti v systém sociálního zabezpečení a zároveň komplikují situaci lidem, kteří pomoc skutečně potřebují.
Zda se pojišťovně podaří získat zpět všechny vyplacené peníze, není jisté, ale jeden výsledek je jasný: případ se stane precedentem pro přísnější dohled nad dlouhodobě přiznanými dávkami a může vést ke zpřísnění pravidel v celé zemi.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.