Při jednom z nejbizarnějších případů podvodu v oblasti sociálního zabezpečení byla ve Španělsku odhalena žena, která po celých 16 let předstírala, že není schopná mluvit, aby mohla pobírat invalidní důchod. Celý případ odstartoval v roce 2003, kdy byla zaměstnankyně supermarketu v Andalusii napadena zákazníkem. Následně jí byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha doprovázená ztrátou schopnosti řeči. Úřad sociálního zabezpečení tehdy uznal její nárok na trvalý invalidní důchod.
Protože se jednalo o pracovní úraz, náklady na důchod nesla pojišťovna. Ta po letech, jak bývá v podobných případech běžné, provedla revizi celého případu. Zdravotní dokumentace ale budila podezření, protože od roku 2009 nikdo z lékařů, které žena navštívila – včetně očaře, ortopeda a dermatologa – ve svých zprávách nezmínil, že by pacientka nemluvila.
Pojišťovna se rozhodla jednat a najala soukromého detektiva, který měl zjistit, zda je stav ženy skutečně takový, jak tvrdí. Během několikatýdenního sledování získal detektiv důkazy, že žena mluví zcela normálně. Mluvila s ostatními matkami před školou, telefonovala na veřejnosti a navštěvovala hodiny zumby.
Rozhodující okamžik přišel, když ji detektiv osobně oslovil na ulici a požádal o radu, jak se dostat k nedalekému obchodnímu domu. Žena bez zaváhání a plynulou španělštinou vysvětlila cestu – netušila přitom, že celý rozhovor je nahráván.
S tímto jednoznačným důkazem se pojišťovna obrátila na soud. V lednu 2025 Nejvyšší soud andaluské autonomní oblasti rozhodl ve prospěch pojišťovny. Soudce označil nahrávku za platný důkaz a zamítl ženinu námitku, že její pořízení představovalo porušení ústavních práv. Soudní rozsudek konstatoval, že buď došlo k simulaci pseudomutismu, nebo k velmi příznivému zlepšení stavu, kdy symptomy vymizely.
Nyní ženě hrozí nejen ztráta důchodu, ale také vysoká pokuta a soudní žaloba ze strany pojišťovny, která se bude domáhat vrácení vyplacených částek za posledních 16 let. Částka, kterou podvodem získala, se podle médií pravděpodobně pohybuje ve statisících eur.
Případ vyvolal vlnu pobouření ve španělské společnosti i mezi odborníky na sociální zabezpečení. Zároveň znovu otevřel debatu o potřebě pravidelných a důslednějších kontrol u dlouhodobých invalidních dávek.
Není zatím jasné, jak vysoká bude sankce, kterou soud ženě uloží, ale podle právních expertů jí kromě finančních postihů hrozí i trestní odpovědnost za podvod. Zástupci pojišťovny se k dalším krokům zatím nevyjádřili, ale podle všeho připravují žalobu o navrácení všech vyplacených prostředků.
Zatímco obhajoba ženy tvrdí, že šlo o pochybení lékařů a že stav pacientky mohl být proměnlivý, soud zatím dává za pravdu verzi o vědomém podvodu. Jak upozorňují odborníci, podobné případy poškozují důvěru veřejnosti v systém sociálního zabezpečení a zároveň komplikují situaci lidem, kteří pomoc skutečně potřebují.
Zda se pojišťovně podaří získat zpět všechny vyplacené peníze, není jisté, ale jeden výsledek je jasný: případ se stane precedentem pro přísnější dohled nad dlouhodobě přiznanými dávkami a může vést ke zpřísnění pravidel v celé zemi.
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.