New York má poprvé v historii muslimského starostu. Volby vyhrál demokrat Zohran Mamdani

Zohran Mamdani
Zohran Mamdani, foto: Facebook Zohran Mamdani
Klára Marková 5. listopadu 2025 09:33
Sdílej:

Starostou New Yorku je nově Zohran Mamdani, jehož volební výhra symbolizuje celkový úspěch Demokratů v prvních klíčových volbách, které proběhly po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského období. Čtyřiatřicetiletý Mamdani se zapsal do dějin: stává se historicky prvním muslimským starostou a zároveň nejmladším vedoucím představitelem největšího amerického města za víc než sto let.

Během projevu po vítězství Mamdani pronesl, že „v časech politické beznaděje bude New York zářit," a nastínil své politické záměry, přičemž adresoval slova přímo Trumpovi. Americký prezident, který dříve vyhrožoval seškrtáním federálních dotací pro město v případě Mamdaniho vítězství nad Andrewem Cuomem (nezávislý kandidát) a Curtisem Sliwaem (republikán), reagoval na sociálních sítích pouze slovy: „A už to začalo."

Mamdani, který se otevřeně hlásí k demokratickému socialismu, získal ve volbách 50,4 % hlasů. Andrew Cuomo jako nezávislý kandidát získal 41,6 % a republikán Curtis Sliwa 7 %. Ústředním tématem jeho kampaně bylo řešení zvyšujících se nákladů na život. Mamdani se narodil v Kampale v Ugandě a ve věku sedmi let se s rodinou přestěhoval do New Yorku. Studoval na prestižní Bronx High School of Science.

Úspěch tohoto politika, který byl do léta prakticky neznámý, je vnímán jako znamení příchodu nové progresivní politické vlny. Naproti tomu kritikové, v čele s prezidentem Trumpem, ho tvrdě odsuzují a označují za "komunistu". Mamdani odkazuje na svůj původ – budoucí starosta s muslimskými a jihoasijskými kořeny – což mu pomohlo získat hlasy v etnicky rozmanitém New Yorku, o čemž svědčí i jeho kampaňová videa v jazycích urdu a španělštině.

Mezi jeho klíčové sliby patří cenově dostupné bydlení, zavedení bezplatné veřejné dopravy, zmrazení výše nájemného a univerzální péče o děti do pěti let věku. Tyto rozsáhlé projekty by měly být financovány z nových daní pro milionáře a velké korporace, které by podle jeho odhadů měly do městské kasy přinést devět miliard dolarů. Oponenti však pochybují o finanční realizovatelnosti takto náročného programu a poukazují na nutnost získat podporu od politiků ve státě New York.

Politický analytik Anthony Zurcher upozorňuje, že ačkoli Mamdani dosáhl výjimečného triumfu, čekají ho velké a složité výzvy. Jeho budoucí kroky, ať už úspěšné, či neúspěšné, budou pečlivě sledovány. Znamená to mimo jiné, že bude muset zřejmě zmírnit své dřívější ostré kritické postoje vůči newyorské finanční elitě, aby mohl město efektivně spravovat. Během kampaně se Mamdani také razantně vymezil proti postupu Izraele v konfliktu v Gaze a slíbil zadržet premiéra Benjamina Netanjahua jako válečného zločince, pokud by zavítal do New Yorku.

Demokraté slavili úspěch nejen v New Yorku. Guvernérkou Virginie se stala Abigail Spanberger, jež bude první ženou v této funkci. Stejně tak v New Jersey zvítězila demokratka Mikie Sherill, kde byla důrazně řešena otázka vysokých životních nákladů. V Kalifornii mezitím voliči odsouhlasili plán guvernéra Gavina Newsoma na změnu hranic volebních okrsků do Sněmovny reprezentantů, což má Demokratické straně zajistit lepší pozici před příštími volbami.

Mamdaniho triumf okamžitě vyvolal silné ohlasy. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson jej nazval „nefalšovaným extremistou a marxistou", a tvrdil, že Mamdaniho zvolení utvrzuje přechod Demokratické strany k radikálnímu socialistickému proudu. Naopak Bernie Sanders prohlásil, že Mamdaniho vítězství je „jedním z největších politických překvapení v moderní americké historii". Mezi gratulanty byl i starosta Londýna Sadiq Khan, který byl ve svém městě rovněž prvním muslimským starostou.

Pozornost médií si získala i Mamdaniho žena, Rama Duwaji, která se stane novou první dámou města. Jedná se o osmadvacetiletou umělkyni a animátorku se syrskými kořeny, jejíž umělecká tvorba se často zabývá tématy Blízkého východu. Pár se poznal prostřednictvím seznamovací aplikace Hinge. Mamdani své ženě ve vítězném proslovu poděkoval a oslovil ji arabským slovem hayati, což znamená „můj život".

Stalo se
Novinky
USA

Američané zažívají po návratu z Evropy kulturní šok. Zjišťují, že nemají něco, co je u nás samozřejmé

Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.

Novinky
Nicolas Maduro

USA Venezuelu jen tak nezlomí, myslí si experti. Na konflikt se chystá desítky let

Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.

Novinky
Kreml

Ruská ekonomika se propadá. Přiměje to Putina ukončit válku?

Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.

Novinky
Pásmo Gazy

Hladomor v Pásmu Gazy skončil, oznámila OSN. Hlad v oblasti přesto dosahuje "děsivé úrovně", tvrdí organizace

OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.