Starostou New Yorku je nově Zohran Mamdani, jehož volební výhra symbolizuje celkový úspěch Demokratů v prvních klíčových volbách, které proběhly po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského období. Čtyřiatřicetiletý Mamdani se zapsal do dějin: stává se historicky prvním muslimským starostou a zároveň nejmladším vedoucím představitelem největšího amerického města za víc než sto let.
Během projevu po vítězství Mamdani pronesl, že „v časech politické beznaděje bude New York zářit," a nastínil své politické záměry, přičemž adresoval slova přímo Trumpovi. Americký prezident, který dříve vyhrožoval seškrtáním federálních dotací pro město v případě Mamdaniho vítězství nad Andrewem Cuomem (nezávislý kandidát) a Curtisem Sliwaem (republikán), reagoval na sociálních sítích pouze slovy: „A už to začalo."
Mamdani, který se otevřeně hlásí k demokratickému socialismu, získal ve volbách 50,4 % hlasů. Andrew Cuomo jako nezávislý kandidát získal 41,6 % a republikán Curtis Sliwa 7 %. Ústředním tématem jeho kampaně bylo řešení zvyšujících se nákladů na život. Mamdani se narodil v Kampale v Ugandě a ve věku sedmi let se s rodinou přestěhoval do New Yorku. Studoval na prestižní Bronx High School of Science.
Úspěch tohoto politika, který byl do léta prakticky neznámý, je vnímán jako znamení příchodu nové progresivní politické vlny. Naproti tomu kritikové, v čele s prezidentem Trumpem, ho tvrdě odsuzují a označují za "komunistu". Mamdani odkazuje na svůj původ – budoucí starosta s muslimskými a jihoasijskými kořeny – což mu pomohlo získat hlasy v etnicky rozmanitém New Yorku, o čemž svědčí i jeho kampaňová videa v jazycích urdu a španělštině.
Mezi jeho klíčové sliby patří cenově dostupné bydlení, zavedení bezplatné veřejné dopravy, zmrazení výše nájemného a univerzální péče o děti do pěti let věku. Tyto rozsáhlé projekty by měly být financovány z nových daní pro milionáře a velké korporace, které by podle jeho odhadů měly do městské kasy přinést devět miliard dolarů. Oponenti však pochybují o finanční realizovatelnosti takto náročného programu a poukazují na nutnost získat podporu od politiků ve státě New York.
Politický analytik Anthony Zurcher upozorňuje, že ačkoli Mamdani dosáhl výjimečného triumfu, čekají ho velké a složité výzvy. Jeho budoucí kroky, ať už úspěšné, či neúspěšné, budou pečlivě sledovány. Znamená to mimo jiné, že bude muset zřejmě zmírnit své dřívější ostré kritické postoje vůči newyorské finanční elitě, aby mohl město efektivně spravovat. Během kampaně se Mamdani také razantně vymezil proti postupu Izraele v konfliktu v Gaze a slíbil zadržet premiéra Benjamina Netanjahua jako válečného zločince, pokud by zavítal do New Yorku.
Demokraté slavili úspěch nejen v New Yorku. Guvernérkou Virginie se stala Abigail Spanberger, jež bude první ženou v této funkci. Stejně tak v New Jersey zvítězila demokratka Mikie Sherill, kde byla důrazně řešena otázka vysokých životních nákladů. V Kalifornii mezitím voliči odsouhlasili plán guvernéra Gavina Newsoma na změnu hranic volebních okrsků do Sněmovny reprezentantů, což má Demokratické straně zajistit lepší pozici před příštími volbami.
Mamdaniho triumf okamžitě vyvolal silné ohlasy. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson jej nazval „nefalšovaným extremistou a marxistou", a tvrdil, že Mamdaniho zvolení utvrzuje přechod Demokratické strany k radikálnímu socialistickému proudu. Naopak Bernie Sanders prohlásil, že Mamdaniho vítězství je „jedním z největších politických překvapení v moderní americké historii". Mezi gratulanty byl i starosta Londýna Sadiq Khan, který byl ve svém městě rovněž prvním muslimským starostou.
Pozornost médií si získala i Mamdaniho žena, Rama Duwaji, která se stane novou první dámou města. Jedná se o osmadvacetiletou umělkyni a animátorku se syrskými kořeny, jejíž umělecká tvorba se často zabývá tématy Blízkého východu. Pár se poznal prostřednictvím seznamovací aplikace Hinge. Mamdani své ženě ve vítězném proslovu poděkoval a oslovil ji arabským slovem hayati, což znamená „můj život".
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.