Starostou New Yorku je nově Zohran Mamdani, jehož volební výhra symbolizuje celkový úspěch Demokratů v prvních klíčových volbách, které proběhly po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského období. Čtyřiatřicetiletý Mamdani se zapsal do dějin: stává se historicky prvním muslimským starostou a zároveň nejmladším vedoucím představitelem největšího amerického města za víc než sto let.
Během projevu po vítězství Mamdani pronesl, že „v časech politické beznaděje bude New York zářit," a nastínil své politické záměry, přičemž adresoval slova přímo Trumpovi. Americký prezident, který dříve vyhrožoval seškrtáním federálních dotací pro město v případě Mamdaniho vítězství nad Andrewem Cuomem (nezávislý kandidát) a Curtisem Sliwaem (republikán), reagoval na sociálních sítích pouze slovy: „A už to začalo."
Mamdani, který se otevřeně hlásí k demokratickému socialismu, získal ve volbách 50,4 % hlasů. Andrew Cuomo jako nezávislý kandidát získal 41,6 % a republikán Curtis Sliwa 7 %. Ústředním tématem jeho kampaně bylo řešení zvyšujících se nákladů na život. Mamdani se narodil v Kampale v Ugandě a ve věku sedmi let se s rodinou přestěhoval do New Yorku. Studoval na prestižní Bronx High School of Science.
Úspěch tohoto politika, který byl do léta prakticky neznámý, je vnímán jako znamení příchodu nové progresivní politické vlny. Naproti tomu kritikové, v čele s prezidentem Trumpem, ho tvrdě odsuzují a označují za "komunistu". Mamdani odkazuje na svůj původ – budoucí starosta s muslimskými a jihoasijskými kořeny – což mu pomohlo získat hlasy v etnicky rozmanitém New Yorku, o čemž svědčí i jeho kampaňová videa v jazycích urdu a španělštině.
Mezi jeho klíčové sliby patří cenově dostupné bydlení, zavedení bezplatné veřejné dopravy, zmrazení výše nájemného a univerzální péče o děti do pěti let věku. Tyto rozsáhlé projekty by měly být financovány z nových daní pro milionáře a velké korporace, které by podle jeho odhadů měly do městské kasy přinést devět miliard dolarů. Oponenti však pochybují o finanční realizovatelnosti takto náročného programu a poukazují na nutnost získat podporu od politiků ve státě New York.
Politický analytik Anthony Zurcher upozorňuje, že ačkoli Mamdani dosáhl výjimečného triumfu, čekají ho velké a složité výzvy. Jeho budoucí kroky, ať už úspěšné, či neúspěšné, budou pečlivě sledovány. Znamená to mimo jiné, že bude muset zřejmě zmírnit své dřívější ostré kritické postoje vůči newyorské finanční elitě, aby mohl město efektivně spravovat. Během kampaně se Mamdani také razantně vymezil proti postupu Izraele v konfliktu v Gaze a slíbil zadržet premiéra Benjamina Netanjahua jako válečného zločince, pokud by zavítal do New Yorku.
Demokraté slavili úspěch nejen v New Yorku. Guvernérkou Virginie se stala Abigail Spanberger, jež bude první ženou v této funkci. Stejně tak v New Jersey zvítězila demokratka Mikie Sherill, kde byla důrazně řešena otázka vysokých životních nákladů. V Kalifornii mezitím voliči odsouhlasili plán guvernéra Gavina Newsoma na změnu hranic volebních okrsků do Sněmovny reprezentantů, což má Demokratické straně zajistit lepší pozici před příštími volbami.
Mamdaniho triumf okamžitě vyvolal silné ohlasy. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson jej nazval „nefalšovaným extremistou a marxistou", a tvrdil, že Mamdaniho zvolení utvrzuje přechod Demokratické strany k radikálnímu socialistickému proudu. Naopak Bernie Sanders prohlásil, že Mamdaniho vítězství je „jedním z největších politických překvapení v moderní americké historii". Mezi gratulanty byl i starosta Londýna Sadiq Khan, který byl ve svém městě rovněž prvním muslimským starostou.
Pozornost médií si získala i Mamdaniho žena, Rama Duwaji, která se stane novou první dámou města. Jedná se o osmadvacetiletou umělkyni a animátorku se syrskými kořeny, jejíž umělecká tvorba se často zabývá tématy Blízkého východu. Pár se poznal prostřednictvím seznamovací aplikace Hinge. Mamdani své ženě ve vítězném proslovu poděkoval a oslovil ji arabským slovem hayati, což znamená „můj život".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.