Starostou New Yorku je nově Zohran Mamdani, jehož volební výhra symbolizuje celkový úspěch Demokratů v prvních klíčových volbách, které proběhly po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského období. Čtyřiatřicetiletý Mamdani se zapsal do dějin: stává se historicky prvním muslimským starostou a zároveň nejmladším vedoucím představitelem největšího amerického města za víc než sto let.
Během projevu po vítězství Mamdani pronesl, že „v časech politické beznaděje bude New York zářit," a nastínil své politické záměry, přičemž adresoval slova přímo Trumpovi. Americký prezident, který dříve vyhrožoval seškrtáním federálních dotací pro město v případě Mamdaniho vítězství nad Andrewem Cuomem (nezávislý kandidát) a Curtisem Sliwaem (republikán), reagoval na sociálních sítích pouze slovy: „A už to začalo."
Mamdani, který se otevřeně hlásí k demokratickému socialismu, získal ve volbách 50,4 % hlasů. Andrew Cuomo jako nezávislý kandidát získal 41,6 % a republikán Curtis Sliwa 7 %. Ústředním tématem jeho kampaně bylo řešení zvyšujících se nákladů na život. Mamdani se narodil v Kampale v Ugandě a ve věku sedmi let se s rodinou přestěhoval do New Yorku. Studoval na prestižní Bronx High School of Science.
Úspěch tohoto politika, který byl do léta prakticky neznámý, je vnímán jako znamení příchodu nové progresivní politické vlny. Naproti tomu kritikové, v čele s prezidentem Trumpem, ho tvrdě odsuzují a označují za "komunistu". Mamdani odkazuje na svůj původ – budoucí starosta s muslimskými a jihoasijskými kořeny – což mu pomohlo získat hlasy v etnicky rozmanitém New Yorku, o čemž svědčí i jeho kampaňová videa v jazycích urdu a španělštině.
Mezi jeho klíčové sliby patří cenově dostupné bydlení, zavedení bezplatné veřejné dopravy, zmrazení výše nájemného a univerzální péče o děti do pěti let věku. Tyto rozsáhlé projekty by měly být financovány z nových daní pro milionáře a velké korporace, které by podle jeho odhadů měly do městské kasy přinést devět miliard dolarů. Oponenti však pochybují o finanční realizovatelnosti takto náročného programu a poukazují na nutnost získat podporu od politiků ve státě New York.
Politický analytik Anthony Zurcher upozorňuje, že ačkoli Mamdani dosáhl výjimečného triumfu, čekají ho velké a složité výzvy. Jeho budoucí kroky, ať už úspěšné, či neúspěšné, budou pečlivě sledovány. Znamená to mimo jiné, že bude muset zřejmě zmírnit své dřívější ostré kritické postoje vůči newyorské finanční elitě, aby mohl město efektivně spravovat. Během kampaně se Mamdani také razantně vymezil proti postupu Izraele v konfliktu v Gaze a slíbil zadržet premiéra Benjamina Netanjahua jako válečného zločince, pokud by zavítal do New Yorku.
Demokraté slavili úspěch nejen v New Yorku. Guvernérkou Virginie se stala Abigail Spanberger, jež bude první ženou v této funkci. Stejně tak v New Jersey zvítězila demokratka Mikie Sherill, kde byla důrazně řešena otázka vysokých životních nákladů. V Kalifornii mezitím voliči odsouhlasili plán guvernéra Gavina Newsoma na změnu hranic volebních okrsků do Sněmovny reprezentantů, což má Demokratické straně zajistit lepší pozici před příštími volbami.
Mamdaniho triumf okamžitě vyvolal silné ohlasy. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson jej nazval „nefalšovaným extremistou a marxistou", a tvrdil, že Mamdaniho zvolení utvrzuje přechod Demokratické strany k radikálnímu socialistickému proudu. Naopak Bernie Sanders prohlásil, že Mamdaniho vítězství je „jedním z největších politických překvapení v moderní americké historii". Mezi gratulanty byl i starosta Londýna Sadiq Khan, který byl ve svém městě rovněž prvním muslimským starostou.
Pozornost médií si získala i Mamdaniho žena, Rama Duwaji, která se stane novou první dámou města. Jedná se o osmadvacetiletou umělkyni a animátorku se syrskými kořeny, jejíž umělecká tvorba se často zabývá tématy Blízkého východu. Pár se poznal prostřednictvím seznamovací aplikace Hinge. Mamdani své ženě ve vítězném proslovu poděkoval a oslovil ji arabským slovem hayati, což znamená „můj život".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.