Pražská Nemocnice Na Františku přišla o výjimečnou osobnost. Ve věku 48 let zemřela vrchní sestra Romana Jelínková Jehličková, kterou si nesmírně vážili pacienti i kolegové.
"S bolestí v srdci se v našich myslích a srdcích loučíme s naší milou kolegyní, vrchní sestrou a především výjimečným člověkem Bc. Romanou Jelínkovou Jehličkovou. Její odchod nás hluboce zasáhl. Romana byla stabilním pilířem nejen našeho chirurgického týmu, ale také laskavou duší naší nemocnice, která rozdávala úsměv a povzbuzení všem kolem sebe," uvedla nemocnice na facebooku.
Romana Jelínková Jehličková zasvětila celý svůj profesní život péči o pacienty. Přestože původně toužila stát se lékařkou, nakonec ji osud přivedl k povolání zdravotní sestry. Svoji kariéru zahájila v Nemocnici Na Františku jako žákyňka a postupně se vypracovala až na pozici vrchní sestry.
„Svou práci vždy vnímala jako službu pacientům a zároveň se snažila vytvářet podporující a přátelské prostředí pro svůj tým sester,“ napsali její kolegové na sociální sítě. Velký důraz kladla na motivaci studentek, které se rozhodly pro povolání zdravotní sestry. „Romana byla nejen skvělou zdravotní sestrou, ale i inspirací pro své kolegy. Měla neobyčejný dar vnášet do nemocniční práce klid, pochopení, lidskost a pozitivitu.“
Za svou obětavost a výjimečný přístup k pacientům získala řadu ocenění. V roce 2024 obsadila druhé místo v prestižní soutěži Anděl mezi zdravotníky, kde byla vyzdvižena nejen její odbornost, ale i lidskost. „Dojalo mě to,“ přiznala tehdy. Nemocnice Na Františku jí navíc udělila titul Oceněný zaměstnanec 2024 jako uznání za její dlouholetou práci a přínos nemocnici.
Její životní krédo znělo: „Když bude šťastný podřízený, bude šťastný pacient a budu šťastná i já.“ Mnozí na ni vzpomínají s láskou. „Byl to opravdu anděl, nezapomeneme,“ napsali lidé pod příspěvek nemocnice. „S láskou na ni budu vzpomínat. Byla tím nejlepším člověkem, kterého jsem mohla potkat v nejhorších chvílích,“ přidala se uživatelka Irena.
Odchod Romany Jelínkové Jehličkové zasáhl nejen její kolegy, ale i pacienty, kterým věnovala své srdce a péči. Její laskavost, energie a oddanost své profesi zůstane navždy v paměti těch, kteří ji znali.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve své historické konzultativní zprávě potvrdil, že změna klimatu „ohrožuje všechny formy života“, a zdůraznil, že státy mají povinnost tento problém řešit, jinak budou čelit právním důsledkům podle mezinárodního práva. Rozhodnutí otevírá možnost, že země postižené klimatickými katastrofami mohou žalovat státy s vysokými emisemi na náhradu škod.
Na klimatickém summitu Aspen Ideas, který se poprvé konal v Chicagu, se diskutovalo o dlouhodobé strategii v oblasti změny klimatu. Klíčové myšlenky, které zazněly během tohoto setkání, ukazují na rostoucí zralost a komplexnost přístupu soukromého sektoru k tomuto globálnímu problému.
Spekulace o tom, zda Jeffrey Epstein ovlivní politickou kariéru Donalda Trumpa, jsou v současné době předmětem intenzivních diskusí. Epstein, usvědčený sexuální delikvent, jehož činy otřásly globální elitou, byl zatčen v roce 2019 na základě federálních obvinění ze sexuálního obchodování, včetně zneužívání nezletilých na soukromém ostrově. Jeho smrt v cele v srpnu 2019, která byla údajně sebevraždou, jen přilila olej do ohně konspiračních teorií.
Německo s napětím sleduje, jak Spojené státy zvažují redukci svých vojáků v Evropě, což by mohlo ovlivnit dlouhodobé bezpečnostní vazby mezi oběma zeměmi. V centru těchto diskusí je komplexní hodnocení globálního rozložení sil Pentagonu, jehož cílem je přizpůsobit americké vojenské nasazení měnícím se světovým prioritám. Zvláštní důraz je kladen na rostoucí napětí v Indo-Pacifiku a tlak na snížení amerických zámořských výdajů.
Spojené státy a Evropská unie se dnes dohodly na nové podobě obchodních vztahů. Vývoz EU do USA bude čelit 15procentnímu clu u většiny exportních položek (výjimku mají představovat zejména farmaceutické přípravky a dále ocel a hliník), a to včetně automobilů a autodílů. To je dobrá zpráva pro Česko, jehož automobilový průmysl je na vývozu do USA poměrně silně závislý, i když zejména nepřímo, hlavně skrze Německo.