Administrativa prezidenta Donalda Trumpa pozastavila Ukrajině přístup ke komerčním satelitním snímkům poskytovaným americkou společností Maxar Technologies. Firma, která je jedním z hlavních dodavatelů geolokačních dat pro Ukrajinu, to oznámila v pátek s tím, že rozhodnutí vychází přímo z kroků americké vlády.
Maxar uvedl, že jeho služby jsou poskytovány na základě smluv s americkou vládou i dalšími zeměmi. Mezi ně patří i program GEGD (Global Enhanced GEOINT Delivery), jehož prostřednictvím USA sdílí komerční satelitní snímky získané na jejich objednávku.
„Americká vláda se rozhodla dočasně pozastavit účty ukrajinských uživatelů v programu GEGD,“ uvedla společnost ve svém prohlášení podle serveru Politico. Zároveň však zdůraznila, že ostatní zákaznické programy Maxaru tímto rozhodnutím ovlivněny nejsou.
Pozastavení přístupu přichází krátce poté, co Trump zastavil sdílení amerických vojenských zpravodajských informací s Ukrajinou. Tento krok naznačuje, že omezení se netýká pouze státních institucí, ale i amerických firem a komerčních služeb poskytujících klíčová data Ukrajině.
Satelitní snímky od společnosti Maxar byly ukrajinskými silami využívány zejména k monitorování pohybu ruských jednotek a k vyhodnocování škod na strategické infrastruktuře. Podle ukrajinské obranné publikace Militarnyi pomáhala tato data také při přípravě na ruské raketové útoky a jejich odrážení.
Ztráta přístupu k těmto informacím přichází v době, kdy Kyjev čelí rozsáhlému omezení americké vojenské pomoci i sdílení tajných informací. Trumpova administrativa tak dál stupňuje tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby co nejrychleji přistoupil na mírovou dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Bezprostředně po zastavení amerického sdílení zpravodajských informací podnikly ruské síly raketový útok na Zelenského rodné město Kryvyj Rih. Útok balistickými raketami si vyžádal nejméně čtyři oběti a více než 30 zraněných.
Vzhledem k současné situaci se objevují otázky, zda i další americké společnosti poskytující satelitní snímky zůstávají Ukrajině dostupné. Redakce serveru Politico se proto obrátila na společnosti Planet Labs, BlackSky a Capella Space s dotazem, zda nadále poskytují své služby ukrajinským uživatelům.
Zatím však není jasné, zda Ukrajina nalezne adekvátní náhradu za data od Maxaru nebo zda se bude muset spolehnout na jiné zdroje, včetně evropských poskytovatelů nebo vlastních kapacit.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.