Slepota, zápal plic i smrt. Proč jsou spalničky tak nebezpečné? Vědci na to konečně přišli

Za tento nárůst může kombinace faktorů – od rostoucí váhavosti rodičů s očkováním až po pandemiemi narušené očkovací kampaně, které nechaly miliony dětí bez ochrany. Vědci však upozorňují, že nejde jen o samotnou infekci spalničkami. Virus má totiž schopnost mnohem hlouběji narušit obranyschopnost organismu.

Nový výzkum naznačuje, že spalničková infekce může smazat část „paměti“ imunitního systému. Tato tzv. measles amnesia znamená, že tělo po prodělaných spalničkách ztrácí schopnost bojovat i s nemocemi, proti kterým už si dříve vybudovalo imunitu.

Imunitní systém si běžně „pamatuje“ setkání s viry a bakteriemi, a díky tomu reaguje při dalším kontaktu rychleji a účinněji. Jenže spalničky tento mechanismus narušují. Studie ukázala, že děti, které nemoc prodělaly a nebyly očkované, ztratily 11 až 73 % protilátek, které je chránily před jinými infekcemi.

U očkovaných dětí k tomuto jevu nedochází, což naznačuje, že vakcína před tímto závažným efektem chrání. A právě tento ztracený imunitní „repertoár“ může být důvodem, proč po spalničkové epidemii často následují i nárůsty dalších infekčních onemocnění.

Kromě prevence samotných spalniček a ochrany před imunitní amnézií může vakcína přinášet i další, méně známé výhody. Podle jedné teorie tzv. nespecifického účinku může spalničková vakcína aktivně posílit obranyschopnost i vůči jiným nemocem.

Některé studie ukazují, že očkování stimuluje určité imunitní buňky tak, že jsou efektivnější i při boji s jinými viry a bakteriemi. Tento efekt by mohl vysvětlovat, proč jsou očkované děti obecně zdravější než neočkované – a proč je míra úmrtnosti u očkovaných dětí nižší i při nemocech nesouvisejících se spalničkami.

Spalničková vakcína patří mezi tzv. živé oslabené vakcíny – podobně jako vakcína BCG proti tuberkulóze. Tyto typy vakcín jsou známy tím, že kromě specifické ochrany proti jedné nemoci dokáží obecně „natrénovat“ imunitní systém, aby byl lépe připraven čelit i jiným patogenům.

V 60. letech 20. století, tedy před zavedením plošného očkování, si spalničky ročně vyžádaly kolem 2,6 milionu obětí. Dnes je těžké si tuto hrozbu představit — a právě v tom je problém. V době, kdy jsou spalničky vzácné, lidé začínají zapomínat, jak nebezpečné ve skutečnosti jsou.

Virus se šíří extrémně rychle — jeden nakažený člověk může infikovat až 90 % lidí ve svém okolí, pokud nejsou očkovaní. Přitom dvě dávky vakcíny poskytují více než 90% ochranu na celý život.

Dnes ale místo obav z viru mnohde převažuje něco jiného — nedůvěra. Spolu s nárůstem dezinformací, mýtů o vakcínách a protivakcinační propagandou se spalničky opět šíří, stejně rychle jako falešné informace.

Zda je širší ochrana, kterou vakcína nabízí, způsobena prevencí imunitní amnézie nebo nespecifickým posílením imunity – nebo obojím – není zatím úplně jisté. Jasné však je, že očkování proti spalničkám představuje mnohem víc než jen obranu proti jedné nemoci.

Chrání děti nejen před vyrážkou, horečkou a komplikacemi, ale i před ztrátou letité imunity vůči jiným infekcím. A tím i před potenciálně nebezpečnou budoucností.

Závěr je tedy jednoznačný: očkujme děti proti spalničkám. Protože tím možná nechráníme jen jejich přítomnost, ale i celou jejich imunitní budoucnost.