Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Za tento nárůst může kombinace faktorů – od rostoucí váhavosti rodičů s očkováním až po pandemiemi narušené očkovací kampaně, které nechaly miliony dětí bez ochrany. Vědci však upozorňují, že nejde jen o samotnou infekci spalničkami. Virus má totiž schopnost mnohem hlouběji narušit obranyschopnost organismu.
Nový výzkum naznačuje, že spalničková infekce může smazat část „paměti“ imunitního systému. Tato tzv. measles amnesia znamená, že tělo po prodělaných spalničkách ztrácí schopnost bojovat i s nemocemi, proti kterým už si dříve vybudovalo imunitu.
Imunitní systém si běžně „pamatuje“ setkání s viry a bakteriemi, a díky tomu reaguje při dalším kontaktu rychleji a účinněji. Jenže spalničky tento mechanismus narušují. Studie ukázala, že děti, které nemoc prodělaly a nebyly očkované, ztratily 11 až 73 % protilátek, které je chránily před jinými infekcemi.
U očkovaných dětí k tomuto jevu nedochází, což naznačuje, že vakcína před tímto závažným efektem chrání. A právě tento ztracený imunitní „repertoár“ může být důvodem, proč po spalničkové epidemii často následují i nárůsty dalších infekčních onemocnění.
Kromě prevence samotných spalniček a ochrany před imunitní amnézií může vakcína přinášet i další, méně známé výhody. Podle jedné teorie tzv. nespecifického účinku může spalničková vakcína aktivně posílit obranyschopnost i vůči jiným nemocem.
Některé studie ukazují, že očkování stimuluje určité imunitní buňky tak, že jsou efektivnější i při boji s jinými viry a bakteriemi. Tento efekt by mohl vysvětlovat, proč jsou očkované děti obecně zdravější než neočkované – a proč je míra úmrtnosti u očkovaných dětí nižší i při nemocech nesouvisejících se spalničkami.
Spalničková vakcína patří mezi tzv. živé oslabené vakcíny – podobně jako vakcína BCG proti tuberkulóze. Tyto typy vakcín jsou známy tím, že kromě specifické ochrany proti jedné nemoci dokáží obecně „natrénovat“ imunitní systém, aby byl lépe připraven čelit i jiným patogenům.
V 60. letech 20. století, tedy před zavedením plošného očkování, si spalničky ročně vyžádaly kolem 2,6 milionu obětí. Dnes je těžké si tuto hrozbu představit — a právě v tom je problém. V době, kdy jsou spalničky vzácné, lidé začínají zapomínat, jak nebezpečné ve skutečnosti jsou.
Virus se šíří extrémně rychle — jeden nakažený člověk může infikovat až 90 % lidí ve svém okolí, pokud nejsou očkovaní. Přitom dvě dávky vakcíny poskytují více než 90% ochranu na celý život.
Dnes ale místo obav z viru mnohde převažuje něco jiného — nedůvěra. Spolu s nárůstem dezinformací, mýtů o vakcínách a protivakcinační propagandou se spalničky opět šíří, stejně rychle jako falešné informace.
Zda je širší ochrana, kterou vakcína nabízí, způsobena prevencí imunitní amnézie nebo nespecifickým posílením imunity – nebo obojím – není zatím úplně jisté. Jasné však je, že očkování proti spalničkám představuje mnohem víc než jen obranu proti jedné nemoci.
Chrání děti nejen před vyrážkou, horečkou a komplikacemi, ale i před ztrátou letité imunity vůči jiným infekcím. A tím i před potenciálně nebezpečnou budoucností.
Závěr je tedy jednoznačný: očkujme děti proti spalničkám. Protože tím možná nechráníme jen jejich přítomnost, ale i celou jejich imunitní budoucnost.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.