Australská vláda bude muset zásadně posílit svou klimatickou politiku, pokud chce splnit nedávno oznámený cíl snížení emisí do roku 2035. Vyplývá to z oficiální vládní projekce, která naznačuje, že v opačném případě bude cíl značně minut. Projekce zveřejněné ve čtvrtek ukazují, že při zachování stávajících politik je Austrálie na cestě ke snížení znečištění klimatu o pouhých 48 % oproti úrovním z roku 2005 do roku 2035, což je hluboko pod cíleným rozmezím snížení o 62 % až 70 % k tomuto datu.
Ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen uznal tento nedostatek ve svém každoročním prohlášení o klimatu v parlamentu. Uvedl, že pro splnění cíle do roku 2035 bude zapotřebí „dodatečná práce“. Bowen nicméně zdůraznil, že do současných projekcí nebyly započítány některé politiky, které již byly oznámeny, ale zatím nebyly zavedeny. Vláda podle něj cíle dosáhne „implementací, posilováním a navazováním“ na své politiky.
„Je běžné, že existuje mezera mezi projektovanými emisemi a cílem stanoveným 10 let do budoucnosti,“ prohlásil Bowen. Dodal, že s vývojem a zaváděním nových politik se emisní výhled zlepšuje a cíl má sloužit k podněcování nových iniciativ a práce.
Lídr strany Zelených, Larissa Waters, označila projekce za „ďábelské“ a tvrdí, že „závislost Labouristické strany na uhlí, plynu a lesnictví“ znamená, že cíl pro rok 2035, oznámený v září, bude „naprosto minut“. Podle Watersové jsou skutečná čísla pravděpodobně ještě horší, jelikož zpráva zřejmě nezohlednila nedávné rozhodnutí Queenslandu ponechat uhlí v energetickém mixu o deset let déle. Watersová vyzvala Labouristickou stranu, aby navázala na dohodu se Zelenými o přepracování zákonů o životním prostředí a ukončila těžbu původních lesů a schvalování nových projektů v oblasti uhlí a plynu.
Projekce naznačují, že labouristická vláda má lepší předpoklady ke splnění svého cíle snížení emisí do roku 2030 – tedy o 43 % oproti roku 2005. Projekce naznačují, že emise budou do konce desetiletí sníženy o 42 %. Toto hodnocení však předpokládá, že vláda dosáhne svého cíle, aby 82 % elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů, což podle nezávislých expertů není zaručeno. Důvodem jsou mimo jiné problémy s přenosovými sítěmi pro nové solární a větrné farmy a zpoždění v dodavatelských řetězcích.
Výroční zpráva agentury pro změnu klimatu (Climate Change Authority) varovala, že tempo růstu obnovitelných zdrojů energie za posledních pět let bude muset být v příštích pěti letech více než zdvojnásobeno, aby bylo dosaženo cíle pro rok 2030. Solární, větrná a vodní energie poskytovala v posledním roce asi 42 % elektřiny v hlavní národní energetické síti. Vláda v červenci oznámila, že rozšíří program podpory obnovitelných zdrojů, aby využila klesajících nákladů na solární energii a baterie a pomohla splnit cíl pro rok 2030.
Údaje z další zprávy zveřejněné ve čtvrtek naznačují, že národní emise skleníkových plynů začaly klesat po období stagnace, které následovalo po prudkém poklesu během pandemie Covid-19. Čtvrtletní zpráva o emisích uvedla, že znečištění klimatu se v posledním fiskálním roce snížilo o 2,2 %. Bowen uvedl, že se jedná o největší roční pokles způsobený sníženou spotřebou fosilních paliv mimo první rok pandemie. Asi polovina snížení o 9,9 milionu tun byla způsobena nárůstem výroby ze solárních a větrných zdrojů, které vytlačily energii z uhlí.
Znečištění z výroby elektřiny pokleslo o 3,3 %, což představuje 5 milionů tun, čímž se zvrátil krátký nárůst z předchozího roku. Menší snížení emisí bylo zaznamenáno z podzemních uhelných dolů, těžkého průmyslu, zemědělství a domácností spalujících plyn na vytápění a vaření. Znečištění z dopravy však nadále roste kvůli většímu používání vozidel na naftu a vyššímu počtu domácích letů. Roční emise k červnu činily 437,5 milionu tun, což je 28,5 % pod úrovněmi z roku 2005.
Opoziční mluvčí pro energetiku Dan Tehan se ve své reakci na Bowenovo prohlášení zaměřil na ceny energií a obvinil vládu ze „zrady“ kvůli nesplněnému slibu, že účty za elektřinu klesnou mezi lety 2022 a 2025 o 275 australských dolarů. Koalice navíc nedávno potvrdila, že opustila podporu národního cíle snížení emisí na čistou nulu do roku 2050.
Zprávy zveřejněné ve čtvrtek nezahrnují emise, které vznikají v zámoří v důsledku australského vývozu uhlí a plynu. Analýza z roku 2024 zjistila, že Austrálie se v tomto ohledu řadí na druhé místo za Ruskem.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Britské a francouzské námořnictvo provedlo v Atlantském oceánu společnou operaci, při níž zadrželo sankcionovaný ruský ropný tanker. Podle prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona existuje vážné podezření, že plavidlo plulo pod falešnou vlajkou. Macron na sociální síti X zároveň sdílel videozáznam, který zachycuje příslušníky francouzských námořních sil přímo při nalaďování na palubu lodi.
Ničivé lesní požáry v roce 2025 zasáhly především bohatší části světa, a to i přes skutečnost, že celková rozloha ploch zasažených plameny na celé planetě klesla. Katastrofální živly si vyžádaly lidské životy, domovy i pracovní místa v Kalifornii, Kanadě, Evropě a Jižní Koreji. Celkově však loni shořelo 335 milionů hektarů půdy, což představuje druhou nejnižší hodnotu od roku 2002. Tento globální pokles nastal zejména kvůli rozšiřování afrických farem, které rozdrobily tamní krajinu a zpomalily šíření velkých požárů v savanách.
V Česku zítra začne meteorologické léto. Není tedy divu, že meteorologové už tuší, jak bude vypadat první letní víkend letošního roku. Tropických teplot se ve volných dnech nedočkáme, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Britskou monarchií otřásá další skandál. Buckinghamský palác již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Na základě soudních dokumentů o tom informovala britská stanice BBC.
Jaromír Jágr dal v posledních měsících hokej na druhou kolej a má tak více času na svou partnerku Dominiku Branišovou. Kráska se dokonce zmínila o zásnubách. Bude první ženou, která dostane Jágra k oltáři?