Australská vláda bude muset zásadně posílit svou klimatickou politiku, pokud chce splnit nedávno oznámený cíl snížení emisí do roku 2035. Vyplývá to z oficiální vládní projekce, která naznačuje, že v opačném případě bude cíl značně minut. Projekce zveřejněné ve čtvrtek ukazují, že při zachování stávajících politik je Austrálie na cestě ke snížení znečištění klimatu o pouhých 48 % oproti úrovním z roku 2005 do roku 2035, což je hluboko pod cíleným rozmezím snížení o 62 % až 70 % k tomuto datu.
Ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen uznal tento nedostatek ve svém každoročním prohlášení o klimatu v parlamentu. Uvedl, že pro splnění cíle do roku 2035 bude zapotřebí „dodatečná práce“. Bowen nicméně zdůraznil, že do současných projekcí nebyly započítány některé politiky, které již byly oznámeny, ale zatím nebyly zavedeny. Vláda podle něj cíle dosáhne „implementací, posilováním a navazováním“ na své politiky.
„Je běžné, že existuje mezera mezi projektovanými emisemi a cílem stanoveným 10 let do budoucnosti,“ prohlásil Bowen. Dodal, že s vývojem a zaváděním nových politik se emisní výhled zlepšuje a cíl má sloužit k podněcování nových iniciativ a práce.
Lídr strany Zelených, Larissa Waters, označila projekce za „ďábelské“ a tvrdí, že „závislost Labouristické strany na uhlí, plynu a lesnictví“ znamená, že cíl pro rok 2035, oznámený v září, bude „naprosto minut“. Podle Watersové jsou skutečná čísla pravděpodobně ještě horší, jelikož zpráva zřejmě nezohlednila nedávné rozhodnutí Queenslandu ponechat uhlí v energetickém mixu o deset let déle. Watersová vyzvala Labouristickou stranu, aby navázala na dohodu se Zelenými o přepracování zákonů o životním prostředí a ukončila těžbu původních lesů a schvalování nových projektů v oblasti uhlí a plynu.
Projekce naznačují, že labouristická vláda má lepší předpoklady ke splnění svého cíle snížení emisí do roku 2030 – tedy o 43 % oproti roku 2005. Projekce naznačují, že emise budou do konce desetiletí sníženy o 42 %. Toto hodnocení však předpokládá, že vláda dosáhne svého cíle, aby 82 % elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů, což podle nezávislých expertů není zaručeno. Důvodem jsou mimo jiné problémy s přenosovými sítěmi pro nové solární a větrné farmy a zpoždění v dodavatelských řetězcích.
Výroční zpráva agentury pro změnu klimatu (Climate Change Authority) varovala, že tempo růstu obnovitelných zdrojů energie za posledních pět let bude muset být v příštích pěti letech více než zdvojnásobeno, aby bylo dosaženo cíle pro rok 2030. Solární, větrná a vodní energie poskytovala v posledním roce asi 42 % elektřiny v hlavní národní energetické síti. Vláda v červenci oznámila, že rozšíří program podpory obnovitelných zdrojů, aby využila klesajících nákladů na solární energii a baterie a pomohla splnit cíl pro rok 2030.
Údaje z další zprávy zveřejněné ve čtvrtek naznačují, že národní emise skleníkových plynů začaly klesat po období stagnace, které následovalo po prudkém poklesu během pandemie Covid-19. Čtvrtletní zpráva o emisích uvedla, že znečištění klimatu se v posledním fiskálním roce snížilo o 2,2 %. Bowen uvedl, že se jedná o největší roční pokles způsobený sníženou spotřebou fosilních paliv mimo první rok pandemie. Asi polovina snížení o 9,9 milionu tun byla způsobena nárůstem výroby ze solárních a větrných zdrojů, které vytlačily energii z uhlí.
Znečištění z výroby elektřiny pokleslo o 3,3 %, což představuje 5 milionů tun, čímž se zvrátil krátký nárůst z předchozího roku. Menší snížení emisí bylo zaznamenáno z podzemních uhelných dolů, těžkého průmyslu, zemědělství a domácností spalujících plyn na vytápění a vaření. Znečištění z dopravy však nadále roste kvůli většímu používání vozidel na naftu a vyššímu počtu domácích letů. Roční emise k červnu činily 437,5 milionu tun, což je 28,5 % pod úrovněmi z roku 2005.
Opoziční mluvčí pro energetiku Dan Tehan se ve své reakci na Bowenovo prohlášení zaměřil na ceny energií a obvinil vládu ze „zrady“ kvůli nesplněnému slibu, že účty za elektřinu klesnou mezi lety 2022 a 2025 o 275 australských dolarů. Koalice navíc nedávno potvrdila, že opustila podporu národního cíle snížení emisí na čistou nulu do roku 2050.
Zprávy zveřejněné ve čtvrtek nezahrnují emise, které vznikají v zámoří v důsledku australského vývozu uhlí a plynu. Analýza z roku 2024 zjistila, že Austrálie se v tomto ohledu řadí na druhé místo za Ruskem.
Eva Burešová se na konci února po několika týdnech vrátila do jedné ze svých muzikálových rolí. Při vystoupení zažila něco, co se jí už dlouho nestalo. Fanouškům o tom poreferovala na sociální síti.
Ministerstvo zahraničí upozornilo české občany, že hrozí zhoršení bezpečnostní situaci v Izraeli. Lidé by měli být opatrní, sledovat zprávy a řídit se pokyny místních bezpečnostních složek.
Českou hudební scénou v týdnu otřásla zpráva o úmrtí někdejšího klávesisty kapely Olympic Jiřího Valenty. Podle dostupných informací si měl hudebník, jenž legendární formaci opustil před šesti lety, sám vzít život.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) chce podniknout inspekční cestu na Ukrajinu, aby zjistil, v jakém stavu je ropovod Družba. Ropa jím totiž momentálně na Slovensko a do Maďarska neproudí. Fico si dnes bude volat s ukrajinským prezidentem.
V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty.
Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee řekl zaměstnancům velvyslanectví, aby Izrael opustili dnes, pokud o tom uvažují. Uvedl to americký deník New York Times. Výzva diplomata k jeho podřízeným může souviset s očekáváním, že se bude stupňovat napětí v regionu.
Další dějství války mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem je na spadnutí. I když už se bývalí partneři neměli znovu setkávat u soudu, zřejmě se justice opět bude zabývat tím, k čemu mezi nimi došlo. Potvrzují to slova právního zástupce jednoho z aktérů.
Předseda poslanecké Sněmovny Tomio Okamura (SPD) by se v březnu mohl po devíti letech objevit v politickém diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na obrazovkách České televize. Podle dostupných informací obdržel pozvánku do druhého březnového vydání relace.
V Česku už na přelomu února a března panuje jarní počasí. Nic se na tom nezmění ani o víkendu, kdy se navíc nad území republiky dostane saharský prach. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Dádu Patrasovou potkalo něco, s čím rozhodně nepočítala. Na sociálních sítích se totiž začala šířit zpráva o jejím údajném úmrtí. V takovém případě existuje jediná možná obrana. Patrasová se ozvala, aby uklidnila všechny fanoušky v Česku i na Slovensku.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) neplánuje navyšovat obranné výdaje až tak, aby naplnilo závazky v rámci NATO. Za prioritu kabinetu označil zdraví občanů. Babiše následně zkritizoval předseda předchozí české vlády.
Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.