Australská vláda bude muset zásadně posílit svou klimatickou politiku, pokud chce splnit nedávno oznámený cíl snížení emisí do roku 2035. Vyplývá to z oficiální vládní projekce, která naznačuje, že v opačném případě bude cíl značně minut. Projekce zveřejněné ve čtvrtek ukazují, že při zachování stávajících politik je Austrálie na cestě ke snížení znečištění klimatu o pouhých 48 % oproti úrovním z roku 2005 do roku 2035, což je hluboko pod cíleným rozmezím snížení o 62 % až 70 % k tomuto datu.
Ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen uznal tento nedostatek ve svém každoročním prohlášení o klimatu v parlamentu. Uvedl, že pro splnění cíle do roku 2035 bude zapotřebí „dodatečná práce“. Bowen nicméně zdůraznil, že do současných projekcí nebyly započítány některé politiky, které již byly oznámeny, ale zatím nebyly zavedeny. Vláda podle něj cíle dosáhne „implementací, posilováním a navazováním“ na své politiky.
„Je běžné, že existuje mezera mezi projektovanými emisemi a cílem stanoveným 10 let do budoucnosti,“ prohlásil Bowen. Dodal, že s vývojem a zaváděním nových politik se emisní výhled zlepšuje a cíl má sloužit k podněcování nových iniciativ a práce.
Lídr strany Zelených, Larissa Waters, označila projekce za „ďábelské“ a tvrdí, že „závislost Labouristické strany na uhlí, plynu a lesnictví“ znamená, že cíl pro rok 2035, oznámený v září, bude „naprosto minut“. Podle Watersové jsou skutečná čísla pravděpodobně ještě horší, jelikož zpráva zřejmě nezohlednila nedávné rozhodnutí Queenslandu ponechat uhlí v energetickém mixu o deset let déle. Watersová vyzvala Labouristickou stranu, aby navázala na dohodu se Zelenými o přepracování zákonů o životním prostředí a ukončila těžbu původních lesů a schvalování nových projektů v oblasti uhlí a plynu.
Projekce naznačují, že labouristická vláda má lepší předpoklady ke splnění svého cíle snížení emisí do roku 2030 – tedy o 43 % oproti roku 2005. Projekce naznačují, že emise budou do konce desetiletí sníženy o 42 %. Toto hodnocení však předpokládá, že vláda dosáhne svého cíle, aby 82 % elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů, což podle nezávislých expertů není zaručeno. Důvodem jsou mimo jiné problémy s přenosovými sítěmi pro nové solární a větrné farmy a zpoždění v dodavatelských řetězcích.
Výroční zpráva agentury pro změnu klimatu (Climate Change Authority) varovala, že tempo růstu obnovitelných zdrojů energie za posledních pět let bude muset být v příštích pěti letech více než zdvojnásobeno, aby bylo dosaženo cíle pro rok 2030. Solární, větrná a vodní energie poskytovala v posledním roce asi 42 % elektřiny v hlavní národní energetické síti. Vláda v červenci oznámila, že rozšíří program podpory obnovitelných zdrojů, aby využila klesajících nákladů na solární energii a baterie a pomohla splnit cíl pro rok 2030.
Údaje z další zprávy zveřejněné ve čtvrtek naznačují, že národní emise skleníkových plynů začaly klesat po období stagnace, které následovalo po prudkém poklesu během pandemie Covid-19. Čtvrtletní zpráva o emisích uvedla, že znečištění klimatu se v posledním fiskálním roce snížilo o 2,2 %. Bowen uvedl, že se jedná o největší roční pokles způsobený sníženou spotřebou fosilních paliv mimo první rok pandemie. Asi polovina snížení o 9,9 milionu tun byla způsobena nárůstem výroby ze solárních a větrných zdrojů, které vytlačily energii z uhlí.
Znečištění z výroby elektřiny pokleslo o 3,3 %, což představuje 5 milionů tun, čímž se zvrátil krátký nárůst z předchozího roku. Menší snížení emisí bylo zaznamenáno z podzemních uhelných dolů, těžkého průmyslu, zemědělství a domácností spalujících plyn na vytápění a vaření. Znečištění z dopravy však nadále roste kvůli většímu používání vozidel na naftu a vyššímu počtu domácích letů. Roční emise k červnu činily 437,5 milionu tun, což je 28,5 % pod úrovněmi z roku 2005.
Opoziční mluvčí pro energetiku Dan Tehan se ve své reakci na Bowenovo prohlášení zaměřil na ceny energií a obvinil vládu ze „zrady“ kvůli nesplněnému slibu, že účty za elektřinu klesnou mezi lety 2022 a 2025 o 275 australských dolarů. Koalice navíc nedávno potvrdila, že opustila podporu národního cíle snížení emisí na čistou nulu do roku 2050.
Zprávy zveřejněné ve čtvrtek nezahrnují emise, které vznikají v zámoří v důsledku australského vývozu uhlí a plynu. Analýza z roku 2024 zjistila, že Austrálie se v tomto ohledu řadí na druhé místo za Ruskem.
Australská vláda bude muset zásadně posílit svou klimatickou politiku, pokud chce splnit nedávno oznámený cíl snížení emisí do roku 2035. Vyplývá to z oficiální vládní projekce, která naznačuje, že v opačném případě bude cíl značně minut. Projekce zveřejněné ve čtvrtek ukazují, že při zachování stávajících politik je Austrálie na cestě ke snížení znečištění klimatu o pouhých 48 % oproti úrovním z roku 2005 do roku 2035, což je hluboko pod cíleným rozmezím snížení o 62 % až 70 % k tomuto datu.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak rezignoval po protikorupční razii, která proběhla v jeho domě. Prezident Volodymyr Zelenskyj tuto zprávu oznámil a uvedl, že se tak stalo po ranním zásahu protikorupčních agentur v jeho kyjevském bytě. Andrij Jermak (54) byl po celou dobu rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu nejbližším poradcem prezidenta Zelenského, ale v poslední době se dostával pod narůstající tlak kvůli eskalujícímu skandálu, přestože nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání.
Požár hongkongského výškového obytného komplexu, který se rozšířil přes několik budov, ukázal, jak je náročná evakuace osob v případě nouze. Podle posledních zpráv si katastrofický požár vyžádal přes 80 potvrzených obětí, přičemž téměř 200 lidí je stále pohřešováno a desítky dalších utrpěly vážná zranění a jsou v nemocnici. Tento incident se tak zařadil mezi nejtragičtější požáry budov v Hongkongu za poslední dekády, je nejhorší od požáru v budově Garley v roce 1996.
Maďarský premiér Viktor Orbán se opět setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, a to jen několik dní předtím, než se v Rusku mají konat rozhovory o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Orbán je považován za jednoho z nejbližších Putinových spojenců v Evropě a svou neochotou dodržovat společnou solidaritu neustále popuzuje spojence v NATO a Evropské unii.
Lídři německé koalice pod vedením kancléře Friedricha Merze v pátek oznámili, že se dohodli na klíčových otázkách, které v posledních týdnech rozdělovaly jeho vládu. Vnitřní neshody týkající se důchodové reformy a postupného ukončení spalovacích motorů se staly zkouškou životaschopnosti Merzovy relativně křehké a ideologicky rozdílné koaliční vlády. Nové dohody, kterých bylo dosaženo po celonočním vyjednávání, pravděpodobně zažehnaly větší krizi důvěry.
Kyjev musí stíhat zkorumpované osoby v politice a podnikání, pokud si přeje vstoupit do Evropské unie. Takto důrazně varoval vrcholný představitel Bruselu v době, kdy na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho sílí tlak kvůli narůstajícím obviněním z korupce. Evropský komisař pro spravedlnost, Michael McGrath, v rozhovoru pro Politico uvedl, že evropské vlády nepodpoří kandidátskou zemi, jako je Ukrajina, dokud neprokáže, že má účinný systém pro odhalování zločinu na nejvyšších místech společnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy "trvale pozastaví migraci" ze všech takzvaných "zemí třetího světa". Prezident to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social. Dodal, že toto rozhodnutí má "umožnit plné zotavení amerického systému" z imigračních politik, které podle něj narušily "zisky a životní podmínky" mnoha Američanů. Trump však neposkytl podrobnosti o svém plánu, ani neuvedl, které země by se opatření mohlo týkat.
Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Po skončení klimatických rozhovorů COP30 v Brazílii se objevila kolektivní skepse. Opět se ukázalo, že Goliášové z odvětví fosilních paliv světu předvedli, kdo skutečně drží kontrolu. Zatímco tichomořští ostrovní sousedé Austrálie naléhavě prosili o záchranu jejich existence, více než 1 600 průmyslových lobbistů se připojilo k Saúdské Arábii a Rusku, aby zmařili postupné ukončení využívání fosilních paliv.
Více než 733 000 žen a dívek je v současné době zadržováno v trestních zařízeních po celém světě, ať už ve vazbě, nebo po odsouzení. Podle Institutu pro výzkum kriminality a spravedlnosti se předpokládá, že skutečný celkový počet je vyšší. Chybí totiž údaje pro pět zemí a data pro Čínu jsou neúplná.
Šok se v Hongkongu mění ve vztek a volání po odpovědnosti poté, co mohutný požár zachvátil ve středu hustě obydlený komplex dotovaných bytů. Oheň si vyžádal nejménve 128 obětí a desítky kriticky zraněných osob. Úřady naznačují, že požár, který zuřil více než den, mohly rozšířit podřadné sítě a plastové plachty na oknech budov. Hasičské operace jsou již u konce, ale desítky obyvatel jsou stále pohřešovány.
Úřady v Hongkongu potvrdily, že požár v obytném komplexu v tomto týdnu si vyžádal nejméně 128 lidských životů. K tomuto tragickému incidentu, při kterém oheň zachvátil budovy, došlo ve středu. Na tiskové konferenci úředníci uvedli, že zraněno bylo 79 lidí a 16 těl se stále nachází uvnitř budov. Nadále je pohřešováno několik desítek osob.