Australská vláda bude muset zásadně posílit svou klimatickou politiku, pokud chce splnit nedávno oznámený cíl snížení emisí do roku 2035. Vyplývá to z oficiální vládní projekce, která naznačuje, že v opačném případě bude cíl značně minut. Projekce zveřejněné ve čtvrtek ukazují, že při zachování stávajících politik je Austrálie na cestě ke snížení znečištění klimatu o pouhých 48 % oproti úrovním z roku 2005 do roku 2035, což je hluboko pod cíleným rozmezím snížení o 62 % až 70 % k tomuto datu.
Ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen uznal tento nedostatek ve svém každoročním prohlášení o klimatu v parlamentu. Uvedl, že pro splnění cíle do roku 2035 bude zapotřebí „dodatečná práce“. Bowen nicméně zdůraznil, že do současných projekcí nebyly započítány některé politiky, které již byly oznámeny, ale zatím nebyly zavedeny. Vláda podle něj cíle dosáhne „implementací, posilováním a navazováním“ na své politiky.
„Je běžné, že existuje mezera mezi projektovanými emisemi a cílem stanoveným 10 let do budoucnosti,“ prohlásil Bowen. Dodal, že s vývojem a zaváděním nových politik se emisní výhled zlepšuje a cíl má sloužit k podněcování nových iniciativ a práce.
Lídr strany Zelených, Larissa Waters, označila projekce za „ďábelské“ a tvrdí, že „závislost Labouristické strany na uhlí, plynu a lesnictví“ znamená, že cíl pro rok 2035, oznámený v září, bude „naprosto minut“. Podle Watersové jsou skutečná čísla pravděpodobně ještě horší, jelikož zpráva zřejmě nezohlednila nedávné rozhodnutí Queenslandu ponechat uhlí v energetickém mixu o deset let déle. Watersová vyzvala Labouristickou stranu, aby navázala na dohodu se Zelenými o přepracování zákonů o životním prostředí a ukončila těžbu původních lesů a schvalování nových projektů v oblasti uhlí a plynu.
Projekce naznačují, že labouristická vláda má lepší předpoklady ke splnění svého cíle snížení emisí do roku 2030 – tedy o 43 % oproti roku 2005. Projekce naznačují, že emise budou do konce desetiletí sníženy o 42 %. Toto hodnocení však předpokládá, že vláda dosáhne svého cíle, aby 82 % elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů, což podle nezávislých expertů není zaručeno. Důvodem jsou mimo jiné problémy s přenosovými sítěmi pro nové solární a větrné farmy a zpoždění v dodavatelských řetězcích.
Výroční zpráva agentury pro změnu klimatu (Climate Change Authority) varovala, že tempo růstu obnovitelných zdrojů energie za posledních pět let bude muset být v příštích pěti letech více než zdvojnásobeno, aby bylo dosaženo cíle pro rok 2030. Solární, větrná a vodní energie poskytovala v posledním roce asi 42 % elektřiny v hlavní národní energetické síti. Vláda v červenci oznámila, že rozšíří program podpory obnovitelných zdrojů, aby využila klesajících nákladů na solární energii a baterie a pomohla splnit cíl pro rok 2030.
Údaje z další zprávy zveřejněné ve čtvrtek naznačují, že národní emise skleníkových plynů začaly klesat po období stagnace, které následovalo po prudkém poklesu během pandemie Covid-19. Čtvrtletní zpráva o emisích uvedla, že znečištění klimatu se v posledním fiskálním roce snížilo o 2,2 %. Bowen uvedl, že se jedná o největší roční pokles způsobený sníženou spotřebou fosilních paliv mimo první rok pandemie. Asi polovina snížení o 9,9 milionu tun byla způsobena nárůstem výroby ze solárních a větrných zdrojů, které vytlačily energii z uhlí.
Znečištění z výroby elektřiny pokleslo o 3,3 %, což představuje 5 milionů tun, čímž se zvrátil krátký nárůst z předchozího roku. Menší snížení emisí bylo zaznamenáno z podzemních uhelných dolů, těžkého průmyslu, zemědělství a domácností spalujících plyn na vytápění a vaření. Znečištění z dopravy však nadále roste kvůli většímu používání vozidel na naftu a vyššímu počtu domácích letů. Roční emise k červnu činily 437,5 milionu tun, což je 28,5 % pod úrovněmi z roku 2005.
Opoziční mluvčí pro energetiku Dan Tehan se ve své reakci na Bowenovo prohlášení zaměřil na ceny energií a obvinil vládu ze „zrady“ kvůli nesplněnému slibu, že účty za elektřinu klesnou mezi lety 2022 a 2025 o 275 australských dolarů. Koalice navíc nedávno potvrdila, že opustila podporu národního cíle snížení emisí na čistou nulu do roku 2050.
Zprávy zveřejněné ve čtvrtek nezahrnují emise, které vznikají v zámoří v důsledku australského vývozu uhlí a plynu. Analýza z roku 2024 zjistila, že Austrálie se v tomto ohledu řadí na druhé místo za Ruskem.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.