Australská vláda bude muset zásadně posílit svou klimatickou politiku, pokud chce splnit nedávno oznámený cíl snížení emisí do roku 2035. Vyplývá to z oficiální vládní projekce, která naznačuje, že v opačném případě bude cíl značně minut. Projekce zveřejněné ve čtvrtek ukazují, že při zachování stávajících politik je Austrálie na cestě ke snížení znečištění klimatu o pouhých 48 % oproti úrovním z roku 2005 do roku 2035, což je hluboko pod cíleným rozmezím snížení o 62 % až 70 % k tomuto datu.
Ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen uznal tento nedostatek ve svém každoročním prohlášení o klimatu v parlamentu. Uvedl, že pro splnění cíle do roku 2035 bude zapotřebí „dodatečná práce“. Bowen nicméně zdůraznil, že do současných projekcí nebyly započítány některé politiky, které již byly oznámeny, ale zatím nebyly zavedeny. Vláda podle něj cíle dosáhne „implementací, posilováním a navazováním“ na své politiky.
„Je běžné, že existuje mezera mezi projektovanými emisemi a cílem stanoveným 10 let do budoucnosti,“ prohlásil Bowen. Dodal, že s vývojem a zaváděním nových politik se emisní výhled zlepšuje a cíl má sloužit k podněcování nových iniciativ a práce.
Lídr strany Zelených, Larissa Waters, označila projekce za „ďábelské“ a tvrdí, že „závislost Labouristické strany na uhlí, plynu a lesnictví“ znamená, že cíl pro rok 2035, oznámený v září, bude „naprosto minut“. Podle Watersové jsou skutečná čísla pravděpodobně ještě horší, jelikož zpráva zřejmě nezohlednila nedávné rozhodnutí Queenslandu ponechat uhlí v energetickém mixu o deset let déle. Watersová vyzvala Labouristickou stranu, aby navázala na dohodu se Zelenými o přepracování zákonů o životním prostředí a ukončila těžbu původních lesů a schvalování nových projektů v oblasti uhlí a plynu.
Projekce naznačují, že labouristická vláda má lepší předpoklady ke splnění svého cíle snížení emisí do roku 2030 – tedy o 43 % oproti roku 2005. Projekce naznačují, že emise budou do konce desetiletí sníženy o 42 %. Toto hodnocení však předpokládá, že vláda dosáhne svého cíle, aby 82 % elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů, což podle nezávislých expertů není zaručeno. Důvodem jsou mimo jiné problémy s přenosovými sítěmi pro nové solární a větrné farmy a zpoždění v dodavatelských řetězcích.
Výroční zpráva agentury pro změnu klimatu (Climate Change Authority) varovala, že tempo růstu obnovitelných zdrojů energie za posledních pět let bude muset být v příštích pěti letech více než zdvojnásobeno, aby bylo dosaženo cíle pro rok 2030. Solární, větrná a vodní energie poskytovala v posledním roce asi 42 % elektřiny v hlavní národní energetické síti. Vláda v červenci oznámila, že rozšíří program podpory obnovitelných zdrojů, aby využila klesajících nákladů na solární energii a baterie a pomohla splnit cíl pro rok 2030.
Údaje z další zprávy zveřejněné ve čtvrtek naznačují, že národní emise skleníkových plynů začaly klesat po období stagnace, které následovalo po prudkém poklesu během pandemie Covid-19. Čtvrtletní zpráva o emisích uvedla, že znečištění klimatu se v posledním fiskálním roce snížilo o 2,2 %. Bowen uvedl, že se jedná o největší roční pokles způsobený sníženou spotřebou fosilních paliv mimo první rok pandemie. Asi polovina snížení o 9,9 milionu tun byla způsobena nárůstem výroby ze solárních a větrných zdrojů, které vytlačily energii z uhlí.
Znečištění z výroby elektřiny pokleslo o 3,3 %, což představuje 5 milionů tun, čímž se zvrátil krátký nárůst z předchozího roku. Menší snížení emisí bylo zaznamenáno z podzemních uhelných dolů, těžkého průmyslu, zemědělství a domácností spalujících plyn na vytápění a vaření. Znečištění z dopravy však nadále roste kvůli většímu používání vozidel na naftu a vyššímu počtu domácích letů. Roční emise k červnu činily 437,5 milionu tun, což je 28,5 % pod úrovněmi z roku 2005.
Opoziční mluvčí pro energetiku Dan Tehan se ve své reakci na Bowenovo prohlášení zaměřil na ceny energií a obvinil vládu ze „zrady“ kvůli nesplněnému slibu, že účty za elektřinu klesnou mezi lety 2022 a 2025 o 275 australských dolarů. Koalice navíc nedávno potvrdila, že opustila podporu národního cíle snížení emisí na čistou nulu do roku 2050.
Zprávy zveřejněné ve čtvrtek nezahrnují emise, které vznikají v zámoří v důsledku australského vývozu uhlí a plynu. Analýza z roku 2024 zjistila, že Austrálie se v tomto ohledu řadí na druhé místo za Ruskem.
V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Plány Spojených států na masivní obnovu těžby venezuelské ropy by mohly zásadně ohrozit globální klimatické cíle. Podle exkluzivní analýzy společnosti ClimatePartner by tento krok mohl do roku 2050 vyčerpat více než desetinu zbývajícího celosvětového „uhlíkového rozpočtu“, který je nezbytný pro udržení oteplování planety pod hranicí 1,5 °C. Venezuelské zásoby jsou totiž natolik rozsáhlé, že by samy o sobě stačily k vyvolání klimatické katastrofy, pokud by byly vytěženy v plném rozsahu.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.
Společnost Meta v pondělí jmenovala Dinu Powell McCormickovou do nově vytvořené role prezidentky a místopředsedkyně správní rady. Tento krok je vnímán jako dosud nejvýraznější snaha technologického giganta o sblížení s Bílým domem po znovuzvolení Donalda Trumpa. McCormicková, která má za sebou bohatou kariéru na Wall Street i v nejvyšších patrech americké politiky, se stává klíčovou spojkou mezi Markem Zuckerbergem a republikánskou administrativou.
Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.
Íránem otřásá vlna celonárodních nepokojů, které v lednu vstoupily do kritické fáze. To, co začalo koncem prosince jako hněv trhovců v Teheránu nad kolabující ekonomikou, bleskově přerostlo v násilné protivládní demonstrace napříč všemi 31 provinciemi. Režim reagoval drakonicky – úplným vypnutím internetu a telefonních sítí, čímž zemi informačně izoloval od okolního světa.
Celonárodní protesty v Íránu, které trvají již třetí týden, vyústily v krvavé represe, na které svět reaguje se zděšením i obavami z velkého vojenského konfliktu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa zvažuje „velmi tvrdé možnosti“ zásahu poté, co íránský režim podle všeho překročil pomyslnou červenou linii v zacházení s vlastními občany.