V rámci „mírového plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa se diskutuje o vytvoření mechanismu kontroly nad příměřím, který by zajišťovala společná komise složená z Ukrajiny, Ruska a země mimo NATO. S informací přišel deník The New York Post, uvedl server Evropská pravda.
Podle zdrojů administrativy USA by součástí dohody mohlo být rozmístění evropských sil v případě dosažení příměří. Tyto jednotky, označované jako „síly odolnosti“, by měly být součástí bezpečnostních záruk požadovaných Ukrajinou.
Jedním z diskutovaných bodů je také vznik monitorovací mise složené z Ukrajinců, Rusů a zástupců třetí země mimo NATO, která by dohlížela na dodržování příměří podél linie dotyku.
Američané by se podle všeho do procesu zapojili spíše finančně než vojensky. Plán by údajně mohl obsahovat i uznání ruské suverenity nad Krymem ze strany USA, jak uvedl Wall Street Journal. Tato zpráva však zatím nebyla nezávisle ověřena.
Podle vysoce postaveného zdroje z Trumpovy administrativy bylo ukrajinské vedení při nedávném jednání v USA nejvíce znepokojeno otázkou možného uznání okupovaných území. Zdroj tvrdí, že Kyjev by mohl přistoupit na „de facto“ uznání ztráty 20 % svého území, nikoliv však na „de iure“ přiznání suverenity Ruska nad těmito oblastmi.
Donald Trump oznámil, že tento týden zveřejní podrobný obsah svého mírového návrhu. Zítra, tedy 23. dubna, se v Londýně uskuteční jednání USA, Ukrajiny a evropských spojenců o dalších krocích k ukončení války.
V ukrajinské delegaci budou šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, ministr obrany Rustem Umerov, ministr zahraničí Andrij Sybiha a jeho zástupce Pavlo Palisa.
Ukrajinské ministerstvo obrany ale popřelo informace, že by Kyjev byl „na 90 % připraven“ přijmout Trumpovu mírovou iniciativu. V prohlášení pro Sky News uvedlo, že obranný resort nedělá politická rozhodnutí a nemůže hodnotit podporu v procentech.
Ministerstvo připomnělo, že Ukrajina podpořila návrh USA na úplné příměří již 11. března, zatímco Rusko jej odmítlo a nadále útočí na ukrajinská města. Za těchto podmínek je podle Kyjeva nemyslitelné hovořit o „procentuálním“ pokroku v jednání.
Ukrajina zdůraznila, že klíčovým problémem zůstává otázka, jak zajistit fungování a spolehlivé monitorování případného příměří, a že pokračuje v konstruktivním dialogu s americkými partnery.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
