V rámci „mírového plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa se diskutuje o vytvoření mechanismu kontroly nad příměřím, který by zajišťovala společná komise složená z Ukrajiny, Ruska a země mimo NATO. S informací přišel deník The New York Post, uvedl server Evropská pravda.
Podle zdrojů administrativy USA by součástí dohody mohlo být rozmístění evropských sil v případě dosažení příměří. Tyto jednotky, označované jako „síly odolnosti“, by měly být součástí bezpečnostních záruk požadovaných Ukrajinou.
Jedním z diskutovaných bodů je také vznik monitorovací mise složené z Ukrajinců, Rusů a zástupců třetí země mimo NATO, která by dohlížela na dodržování příměří podél linie dotyku.
Američané by se podle všeho do procesu zapojili spíše finančně než vojensky. Plán by údajně mohl obsahovat i uznání ruské suverenity nad Krymem ze strany USA, jak uvedl Wall Street Journal. Tato zpráva však zatím nebyla nezávisle ověřena.
Podle vysoce postaveného zdroje z Trumpovy administrativy bylo ukrajinské vedení při nedávném jednání v USA nejvíce znepokojeno otázkou možného uznání okupovaných území. Zdroj tvrdí, že Kyjev by mohl přistoupit na „de facto“ uznání ztráty 20 % svého území, nikoliv však na „de iure“ přiznání suverenity Ruska nad těmito oblastmi.
Donald Trump oznámil, že tento týden zveřejní podrobný obsah svého mírového návrhu. Zítra, tedy 23. dubna, se v Londýně uskuteční jednání USA, Ukrajiny a evropských spojenců o dalších krocích k ukončení války.
V ukrajinské delegaci budou šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, ministr obrany Rustem Umerov, ministr zahraničí Andrij Sybiha a jeho zástupce Pavlo Palisa.
Ukrajinské ministerstvo obrany ale popřelo informace, že by Kyjev byl „na 90 % připraven“ přijmout Trumpovu mírovou iniciativu. V prohlášení pro Sky News uvedlo, že obranný resort nedělá politická rozhodnutí a nemůže hodnotit podporu v procentech.
Ministerstvo připomnělo, že Ukrajina podpořila návrh USA na úplné příměří již 11. března, zatímco Rusko jej odmítlo a nadále útočí na ukrajinská města. Za těchto podmínek je podle Kyjeva nemyslitelné hovořit o „procentuálním“ pokroku v jednání.
Ukrajina zdůraznila, že klíčovým problémem zůstává otázka, jak zajistit fungování a spolehlivé monitorování případného příměří, a že pokračuje v konstruktivním dialogu s americkými partnery.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
