V rámci „mírového plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa se diskutuje o vytvoření mechanismu kontroly nad příměřím, který by zajišťovala společná komise složená z Ukrajiny, Ruska a země mimo NATO. S informací přišel deník The New York Post, uvedl server Evropská pravda.
Podle zdrojů administrativy USA by součástí dohody mohlo být rozmístění evropských sil v případě dosažení příměří. Tyto jednotky, označované jako „síly odolnosti“, by měly být součástí bezpečnostních záruk požadovaných Ukrajinou.
Jedním z diskutovaných bodů je také vznik monitorovací mise složené z Ukrajinců, Rusů a zástupců třetí země mimo NATO, která by dohlížela na dodržování příměří podél linie dotyku.
Američané by se podle všeho do procesu zapojili spíše finančně než vojensky. Plán by údajně mohl obsahovat i uznání ruské suverenity nad Krymem ze strany USA, jak uvedl Wall Street Journal. Tato zpráva však zatím nebyla nezávisle ověřena.
Podle vysoce postaveného zdroje z Trumpovy administrativy bylo ukrajinské vedení při nedávném jednání v USA nejvíce znepokojeno otázkou možného uznání okupovaných území. Zdroj tvrdí, že Kyjev by mohl přistoupit na „de facto“ uznání ztráty 20 % svého území, nikoliv však na „de iure“ přiznání suverenity Ruska nad těmito oblastmi.
Donald Trump oznámil, že tento týden zveřejní podrobný obsah svého mírového návrhu. Zítra, tedy 23. dubna, se v Londýně uskuteční jednání USA, Ukrajiny a evropských spojenců o dalších krocích k ukončení války.
V ukrajinské delegaci budou šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, ministr obrany Rustem Umerov, ministr zahraničí Andrij Sybiha a jeho zástupce Pavlo Palisa.
Ukrajinské ministerstvo obrany ale popřelo informace, že by Kyjev byl „na 90 % připraven“ přijmout Trumpovu mírovou iniciativu. V prohlášení pro Sky News uvedlo, že obranný resort nedělá politická rozhodnutí a nemůže hodnotit podporu v procentech.
Ministerstvo připomnělo, že Ukrajina podpořila návrh USA na úplné příměří již 11. března, zatímco Rusko jej odmítlo a nadále útočí na ukrajinská města. Za těchto podmínek je podle Kyjeva nemyslitelné hovořit o „procentuálním“ pokroku v jednání.
Ukrajina zdůraznila, že klíčovým problémem zůstává otázka, jak zajistit fungování a spolehlivé monitorování případného příměří, a že pokračuje v konstruktivním dialogu s americkými partnery.
Eva Burešová nebude na uplynulý velikonoční víkend vzpomínat v dobrém. Definitivně totiž vyhasly její šance na triumf v Let's Dance, slovenské obdobě naší StarDance. Jaká byla její první slova poté, co se dozvěděla verdikt televizních diváků?
Ke slavným květnovým oslavencům patří Jiřina Bohdalová, na začátku příštího měsíce, tedy už za několik dní, oslaví 94. narozeniny. I v tak pokročilém věku stále zkouší legenda české kinematografie něco nového.
Tragédie se dnes odpoledne stala ve známém středočeském lomu Velká Amerika na Berounsku. Dolů se zřítil muž, kterému přivolaní záchranáři už nedokázali pomoci. Okolnostmi události se zabývá policie.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v exkluzivním rozhovoru pro server Politico zdůraznila rostoucí důvěru světových lídrů v Evropskou unii, a to v reakci na nepředvídatelnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten letos na jaře vyvolal napětí na globálních trzích zavedením cel na dovoz z Evropy a dalších částí světa.
Po smrti papeže Františka se římskokatolická církev připravuje na volbu jeho nástupce. Konkláve, které se podle pravidel musí sejít do tří týdnů, bude jedním z nejrozmanitějších v dějinách církve. A jeho výsledek pravděpodobně ponese otisk samotného Františka – 80 % kardinálů oprávněných volit nového papeže totiž jmenoval právě on.
Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Nová studie publikovaná v Astrophysical Journal naznačuje, že vědci z Cambridge možná našli známky mimozemského života. S využitím vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovali atmosféru exoplanety K2-18b, vzdálené 124 světelných let od Země, a tvrdí, že s 99,7% jistotou detekovali chemické emise, které by mohly naznačovat přítomnost života. Přesto odborníci upozorňují, že se stále nejedná o důkaz existence mimozemských bytostí.
V poklidné vesnici Rupotina u chorvatského Solinu došlo k děsivému nálezu – školáci zde objevili ohořelé lidské tělo. Na místo okamžitě vyrazily policejní jednotky, které oblast uzavřely a zahájily intenzivní vyšetřování.
V rámci „mírového plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa se diskutuje o vytvoření mechanismu kontroly nad příměřím, který by zajišťovala společná komise složená z Ukrajiny, Ruska a země mimo NATO. S informací přišel deník The New York Post, uvedl server Evropská pravda.
Papež František, který zemřel ve věku 88 let, vedl 1,4 miliardy katolíků po celém světě a je považován za nástupce svatého Petra. Po jeho smrti bude svolán konkláve – tajné shromáždění kardinálů, které zvolí nového papeže.
Ve středu ráno v 9 hodin místního času začne slavnostní přesun rakve papeže Františka z jeho rezidence v Casa Santa Marta do baziliky sv. Petra, jak dnes oznámil Vatikán. Průvod bude zahájen krátkou modlitbou, po níž se rakev přesune přes náměstí Santa Marta a Piazza dei Protomartiri Romani, projde náměstím sv. Petra a vstoupí do baziliky hlavními dveřmi.
Spojené státy i Rusko si budou muset znovu osvojit zásadní poučku mezinárodní politiky – válka není investiční příležitost. A už vůbec by se neměla stát udržitelným obchodním modelem. Přesto právě tímto způsobem obě mocnosti v průběhu 20. století běžně operovaly – a mnohdy v tom pokračují i dnes.