V rámci „mírového plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa se diskutuje o vytvoření mechanismu kontroly nad příměřím, který by zajišťovala společná komise složená z Ukrajiny, Ruska a země mimo NATO. S informací přišel deník The New York Post, uvedl server Evropská pravda.
Podle zdrojů administrativy USA by součástí dohody mohlo být rozmístění evropských sil v případě dosažení příměří. Tyto jednotky, označované jako „síly odolnosti“, by měly být součástí bezpečnostních záruk požadovaných Ukrajinou.
Jedním z diskutovaných bodů je také vznik monitorovací mise složené z Ukrajinců, Rusů a zástupců třetí země mimo NATO, která by dohlížela na dodržování příměří podél linie dotyku.
Američané by se podle všeho do procesu zapojili spíše finančně než vojensky. Plán by údajně mohl obsahovat i uznání ruské suverenity nad Krymem ze strany USA, jak uvedl Wall Street Journal. Tato zpráva však zatím nebyla nezávisle ověřena.
Podle vysoce postaveného zdroje z Trumpovy administrativy bylo ukrajinské vedení při nedávném jednání v USA nejvíce znepokojeno otázkou možného uznání okupovaných území. Zdroj tvrdí, že Kyjev by mohl přistoupit na „de facto“ uznání ztráty 20 % svého území, nikoliv však na „de iure“ přiznání suverenity Ruska nad těmito oblastmi.
Donald Trump oznámil, že tento týden zveřejní podrobný obsah svého mírového návrhu. Zítra, tedy 23. dubna, se v Londýně uskuteční jednání USA, Ukrajiny a evropských spojenců o dalších krocích k ukončení války.
V ukrajinské delegaci budou šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, ministr obrany Rustem Umerov, ministr zahraničí Andrij Sybiha a jeho zástupce Pavlo Palisa.
Ukrajinské ministerstvo obrany ale popřelo informace, že by Kyjev byl „na 90 % připraven“ přijmout Trumpovu mírovou iniciativu. V prohlášení pro Sky News uvedlo, že obranný resort nedělá politická rozhodnutí a nemůže hodnotit podporu v procentech.
Ministerstvo připomnělo, že Ukrajina podpořila návrh USA na úplné příměří již 11. března, zatímco Rusko jej odmítlo a nadále útočí na ukrajinská města. Za těchto podmínek je podle Kyjeva nemyslitelné hovořit o „procentuálním“ pokroku v jednání.
Ukrajina zdůraznila, že klíčovým problémem zůstává otázka, jak zajistit fungování a spolehlivé monitorování případného příměří, a že pokračuje v konstruktivním dialogu s americkými partnery.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
