Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Město Jilib, které slouží jako de facto hlavní stan radikálního islamistického hnutí Aš-Šabáb kontrolujícího zhruba třicet procent somálského území, se stalo dějištěm stupňující se vojenské kampaně. Obyvatelé vypovídají o každodenních dronových útocích a náletech, které ničí obytné domy a způsobují vysoký počet civilních obětí. Uzavřená enkláva je tak vystavena nejen ozbrojenému konfliktu, ale i bezprostřední hrozbě přírodní katastrofy.
Zdroje monitorující záplavovou oblast řeky Džuba upozorňují, že vojenská strategie zjevně využívá sílící klimatický jev El Niño k zatlačení civilistů do oblastí ohrožených vodními přívaly. Odborníci varují před rizikem rozsáhlých ztrát na životech v příštích měsících, přičemž kritizují případné zneužití humanitárních mapovacích dat o povodních k vojenským účelům, což by představovalo obrat v používání humanitárních technologií.
Americké velení pro Afriku veškerá obvinění rázně odmítá s tím, že terčem operací jsou výhradně legitimní vojenské cíle a že síly přijímají veškerá možná opatření ke snížení civilních ztrát. Zástupci armády popřeli, že by úmyslně vyvolávali vysídlování obyvatelstva nebo zneužívali klimatické podmínky jako metodu vedení války. Oficiální statistiky přitom potvrzují provádění cílených úderů v regionu, avšak podrobnosti k jednotlivým operacím nezveřejňují s odvoláním na operační bezpečnost.
Somálsko se přitom potýká s extrémní zranitelností vůči projevům počasí, což připomněla ničivá krize z roku 2023. Tehdejší záplavy způsobené fenoménem El Niño vyhnaly z domovů přes 1,2 milionu lidí a zničily rozsáhlé zemědělské plochy. Obyvatelé ohrožených vesnic v okolí Jilibu nyní hlásí, že jejich úroda kukuřice a čiroku je již pod vodou a blížící se období dešťů může situaci v celé oblasti ještě zhoršit.
Lokální představitelé a úřady varují před nedostatkem základního vybavení, zejména záchranných člunů, bez nichž zůstanou tisíce lidí uvězněné na východním břehu řeky bez možnosti úniku. Humanitární situaci navíc zhoršují hluboké škrty v mezinárodní pomoci, včetně náhlého ukončení podpory ze strany agentury USAID v uplynulém roce, což drasticky snížilo finanční prostředky na protipovodňová opatření a pomoc uprchlíkům.
Uprchlíci směřující do Kismaya a dalších bezpečnějších míst popisují extrémní chudobu, nedostatek jídla a každodenní boj o přežití. Pracovníci v nemocnicích podpořených Mezinárodním výborem Červeného kříže hlásí prudký nárůst případů těžké podvýživy u dětí, přičemž počet malých pacientů se letos výrazně zvýšil a mnozí přicházejí v kritickém stavu vyčerpání a dehydratace.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.