Friedrich Merz, lídr vítězného bloku CDU/CSU a hlavní favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu nakonec zvolen do čela vlády. Jeho jmenování přitom dopoledne narazilo na překvapivou překážku – v prvním kole hlasování Merz nezískal potřebnou většinu hlasů, když mu k dosažení tzv. kancléřské většiny chybělo šest hlasů.
Merz ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu obdržel 325 hlasů, což je o devět více, než je nutných 316 pro dosažení tzv. kancléřské většiny. Proti jeho zvolení hlasovalo 289 poslanců, jeden se zdržel a tři hlasy byly neplatné.
V prvním kole obdržel pouze 310 hlasů, ačkoliv koalice, kterou tvoří CDU/CSU a sociální demokraté, disponuje 328 poslanci. Na zvolení ale bylo potřeba alespoň 316 hlasů. Vzhledem k tomu, že šlo o tajnou volbu, není jasné, kdo hlasoval proti. Mohlo jít o odpadlíky z vlastních řad nebo o neloajalitu mezi sociálními demokraty. Výsledek ale poukázal na hlubší neshody v rámci vládní většiny.
Situace okamžitě využila krajní pravice. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidel vyzvala Merze k odstoupení a požaduje předčasné volby. Výsledek hlasování označila za „dobrý den pro Německo“. Vzhledem k rostoucí podpoře AfD by nové volby mohly přinést radikální změny na německé politické scéně.
Německo, dlouhodobě vnímané jako stabilní hráč evropské politiky, tak krátce čelilo vážné nejistotě. Slabý výsledek CDU/CSU v únorových volbách, nynější porážka při volbě kancléře a neschopnost koalice udržet jednotu vyvolávají otázky o budoucnosti německého vedení. Pokud by Merz nezískal většinu v dalším hlasování, mohlo to znamenat buď výměnu kandidáta, nebo návrat k volebním urnám.
Friedrich Merz je německý politik, který se v posledních letech vyprofiloval jako jedna z nejvýraznějších osobností konzervativního spektra v zemi. Dlouhodobě stojí v čele Křesťanskodemokratické unie (CDU), hlavní pravostředové strany Německa, a jeho politická kariéra se vyznačuje návraty na výsluní i ostrou kritikou předchozího směřování strany pod vedením Angely Merkelové.
Narodil se v roce 1955 v Severním Porýní-Vestfálsku a vystudoval práva. Jeho profesní dráha se zpočátku ubírala právnickým směrem, později se však přesunul i do sféry byznysu – několik let působil například ve vedení investiční společnosti BlackRock, což mu přineslo jak zkušenosti, tak i kritiku od politických soupeřů. Do Spolkového sněmu vstoupil poprvé v roce 1994 a rychle se vyšvihl do vedení poslaneckého klubu CDU/CSU, který vedl mezi lety 2000 až 2002. V roce 2009 se však z aktivní politiky stáhl a zaměřil se na soukromý sektor.
Návrat do politiky ohlásil v roce 2018, kdy se po odchodu Angely Merkelové z čela CDU několikrát ucházel o předsednictví strany. Uspěl až v roce 2021, kdy převzal vedení CDU v době, kdy se strana potýkala s hlubokou krizí po volebním propadu. Merz od začátku prosazoval konzervativnější směr, silnější důraz na obranu, bezpečnost a reformu hospodářství. Jeho názory na migraci, Evropskou unii i sociální politiku jsou často ostřejší než u jeho předchůdců, čímž si získal příznivce i odpůrce.
V roce 2025, po pádu vlády kancléře Olafa Scholze, se Merz stal kandidátem na kancléře v čele nové vládní koalice CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD).
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.