Friedrich Merz, lídr vítězného bloku CDU/CSU a hlavní favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu nakonec zvolen do čela vlády. Jeho jmenování přitom dopoledne narazilo na překvapivou překážku – v prvním kole hlasování Merz nezískal potřebnou většinu hlasů, když mu k dosažení tzv. kancléřské většiny chybělo šest hlasů.
Merz ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu obdržel 325 hlasů, což je o devět více, než je nutných 316 pro dosažení tzv. kancléřské většiny. Proti jeho zvolení hlasovalo 289 poslanců, jeden se zdržel a tři hlasy byly neplatné.
V prvním kole obdržel pouze 310 hlasů, ačkoliv koalice, kterou tvoří CDU/CSU a sociální demokraté, disponuje 328 poslanci. Na zvolení ale bylo potřeba alespoň 316 hlasů. Vzhledem k tomu, že šlo o tajnou volbu, není jasné, kdo hlasoval proti. Mohlo jít o odpadlíky z vlastních řad nebo o neloajalitu mezi sociálními demokraty. Výsledek ale poukázal na hlubší neshody v rámci vládní většiny.
Situace okamžitě využila krajní pravice. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidel vyzvala Merze k odstoupení a požaduje předčasné volby. Výsledek hlasování označila za „dobrý den pro Německo“. Vzhledem k rostoucí podpoře AfD by nové volby mohly přinést radikální změny na německé politické scéně.
Německo, dlouhodobě vnímané jako stabilní hráč evropské politiky, tak krátce čelilo vážné nejistotě. Slabý výsledek CDU/CSU v únorových volbách, nynější porážka při volbě kancléře a neschopnost koalice udržet jednotu vyvolávají otázky o budoucnosti německého vedení. Pokud by Merz nezískal většinu v dalším hlasování, mohlo to znamenat buď výměnu kandidáta, nebo návrat k volebním urnám.
Friedrich Merz je německý politik, který se v posledních letech vyprofiloval jako jedna z nejvýraznějších osobností konzervativního spektra v zemi. Dlouhodobě stojí v čele Křesťanskodemokratické unie (CDU), hlavní pravostředové strany Německa, a jeho politická kariéra se vyznačuje návraty na výsluní i ostrou kritikou předchozího směřování strany pod vedením Angely Merkelové.
Narodil se v roce 1955 v Severním Porýní-Vestfálsku a vystudoval práva. Jeho profesní dráha se zpočátku ubírala právnickým směrem, později se však přesunul i do sféry byznysu – několik let působil například ve vedení investiční společnosti BlackRock, což mu přineslo jak zkušenosti, tak i kritiku od politických soupeřů. Do Spolkového sněmu vstoupil poprvé v roce 1994 a rychle se vyšvihl do vedení poslaneckého klubu CDU/CSU, který vedl mezi lety 2000 až 2002. V roce 2009 se však z aktivní politiky stáhl a zaměřil se na soukromý sektor.
Návrat do politiky ohlásil v roce 2018, kdy se po odchodu Angely Merkelové z čela CDU několikrát ucházel o předsednictví strany. Uspěl až v roce 2021, kdy převzal vedení CDU v době, kdy se strana potýkala s hlubokou krizí po volebním propadu. Merz od začátku prosazoval konzervativnější směr, silnější důraz na obranu, bezpečnost a reformu hospodářství. Jeho názory na migraci, Evropskou unii i sociální politiku jsou často ostřejší než u jeho předchůdců, čímž si získal příznivce i odpůrce.
V roce 2025, po pádu vlády kancléře Olafa Scholze, se Merz stal kandidátem na kancléře v čele nové vládní koalice CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD).
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.