Friedrich Merz, lídr vítězného bloku CDU/CSU a hlavní favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu nakonec zvolen do čela vlády. Jeho jmenování přitom dopoledne narazilo na překvapivou překážku – v prvním kole hlasování Merz nezískal potřebnou většinu hlasů, když mu k dosažení tzv. kancléřské většiny chybělo šest hlasů.
Merz ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu obdržel 325 hlasů, což je o devět více, než je nutných 316 pro dosažení tzv. kancléřské většiny. Proti jeho zvolení hlasovalo 289 poslanců, jeden se zdržel a tři hlasy byly neplatné.
V prvním kole obdržel pouze 310 hlasů, ačkoliv koalice, kterou tvoří CDU/CSU a sociální demokraté, disponuje 328 poslanci. Na zvolení ale bylo potřeba alespoň 316 hlasů. Vzhledem k tomu, že šlo o tajnou volbu, není jasné, kdo hlasoval proti. Mohlo jít o odpadlíky z vlastních řad nebo o neloajalitu mezi sociálními demokraty. Výsledek ale poukázal na hlubší neshody v rámci vládní většiny.
Situace okamžitě využila krajní pravice. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidel vyzvala Merze k odstoupení a požaduje předčasné volby. Výsledek hlasování označila za „dobrý den pro Německo“. Vzhledem k rostoucí podpoře AfD by nové volby mohly přinést radikální změny na německé politické scéně.
Německo, dlouhodobě vnímané jako stabilní hráč evropské politiky, tak krátce čelilo vážné nejistotě. Slabý výsledek CDU/CSU v únorových volbách, nynější porážka při volbě kancléře a neschopnost koalice udržet jednotu vyvolávají otázky o budoucnosti německého vedení. Pokud by Merz nezískal většinu v dalším hlasování, mohlo to znamenat buď výměnu kandidáta, nebo návrat k volebním urnám.
Friedrich Merz je německý politik, který se v posledních letech vyprofiloval jako jedna z nejvýraznějších osobností konzervativního spektra v zemi. Dlouhodobě stojí v čele Křesťanskodemokratické unie (CDU), hlavní pravostředové strany Německa, a jeho politická kariéra se vyznačuje návraty na výsluní i ostrou kritikou předchozího směřování strany pod vedením Angely Merkelové.
Narodil se v roce 1955 v Severním Porýní-Vestfálsku a vystudoval práva. Jeho profesní dráha se zpočátku ubírala právnickým směrem, později se však přesunul i do sféry byznysu – několik let působil například ve vedení investiční společnosti BlackRock, což mu přineslo jak zkušenosti, tak i kritiku od politických soupeřů. Do Spolkového sněmu vstoupil poprvé v roce 1994 a rychle se vyšvihl do vedení poslaneckého klubu CDU/CSU, který vedl mezi lety 2000 až 2002. V roce 2009 se však z aktivní politiky stáhl a zaměřil se na soukromý sektor.
Návrat do politiky ohlásil v roce 2018, kdy se po odchodu Angely Merkelové z čela CDU několikrát ucházel o předsednictví strany. Uspěl až v roce 2021, kdy převzal vedení CDU v době, kdy se strana potýkala s hlubokou krizí po volebním propadu. Merz od začátku prosazoval konzervativnější směr, silnější důraz na obranu, bezpečnost a reformu hospodářství. Jeho názory na migraci, Evropskou unii i sociální politiku jsou často ostřejší než u jeho předchůdců, čímž si získal příznivce i odpůrce.
V roce 2025, po pádu vlády kancléře Olafa Scholze, se Merz stal kandidátem na kancléře v čele nové vládní koalice CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD).
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy zastaví své vojenské útoky proti jemenským povstalcům Hútíům podporovaným Íránem. Rozhodnutí přichází poté, co Hútíové podle jeho slov Washingtonu sdělili, že „už nechtějí bojovat“.
Británie urychleně aktualizuje své válečné plány na ochranu země před možným ruským útokem. Tajné scénáře počítají nejen s konvenčním vojenským střetem, ale i s jadernými údery, rozsáhlými kybernetickými útoky a sabotáží kritické infrastruktury. Vláda premiéra Keira Starmera po více než dvaceti letech reviduje tzv. „plán domácí obrany“, který má za úkol stanovit kroky při případném vypuknutí války s Ruskem.
Svět čelí nové a nebezpečné hrozbě v podobě tzv. superplísní. Tyto mikroskopické houby žijí v půdě, ve vzduchu i na lidském těle – a mohou způsobit těžké, často smrtelné infekce. Jedním z původců je houba z rodu Coccidioides, která se dostává do těla vdechnutím spor, varuje CNN.
Země, kterou nejen Moskva ještě před pár lety považovala za druhořadého pozorovatele evropského dění, se proměnila v jednoho z nejhlasitějších a nejaktivnějších kritiků ruské imperiální politiky. Česká republika už dávno není jen malým postkomunistickým státem na okraji zájmu. Je z ní protivník, kterého si v Kremlu nemohou dovolit přehlížet. A co hůř pro Rusko, ani zastavit.
Ramzan Kadyrov, dlouholetý vůdce Čečenské republiky v rámci Ruské federace, znovu naznačil svou ochotu odejít z funkce. V rozhovoru pro státní médium „Chechnya Today“ prohlásil, že o uvolnění z funkce opakovaně sám žádá. „Slyšel jsem ty řeči. Ale naopak – sám žádám o to, abych byl zproštěn funkce. Jiný člověk přijde s novými iniciativami, s vlastní vizí. Doufám, že moje žádost bude podpořena,“ uvedl Kadyrov.
Friedrich Merz, lídr vítězného bloku CDU/CSU a hlavní favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu nakonec zvolen do čela vlády. Jeho jmenování přitom dopoledne narazilo na překvapivou překážku – v prvním kole hlasování Merz nezískal potřebnou většinu hlasů, když mu k dosažení tzv. kancléřské většiny chybělo šest hlasů.
Slovenský premiér Robert Fico odletí na oslavy konce druhé světové války do Moskvy jako jediný šéf vlády z Evropské unie. Jeho cesta vzbudila vlnu kritiky nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Polsko přelet slovenského speciálu nakonec povolilo, zároveň však vyslalo jasný vzkaz. Upozornil web Topky.
Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.
V Berlíně se dnes znovu rozhoduje o politickém osudu Friedricha Merze. Poté, co v prvním kole hlasování o potvrzení v úřadu spolkového kancléře neuspěl, se nyní připravuje na druhý pokus. Předseda CDU čelí bezprecedentní situaci: je prvním kancléřským kandidátem v poválečných dějinách Německa, kterého Bundestag v prvním kole nepodpořil.
Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
Česká televize je bez generálního ředitele. Radní v úterý na mimořádné schůzi rozhodli o odvolání Jana Součka z funkce. Souček byl přitom v čele veřejnoprávního média teprve od října 2023, kdy nahradil dlouholetého šéfa televize Petra Dvořáka.
Moskva zažila druhou noc po sobě vlnu ukrajinských útoků drony, kvůli kterým musela pozastavit provoz na čtyřech svých letištích. Útoky přicházejí jen krátce před plánovanou vojenskou přehlídkou ke Dni vítězství, které se má zúčastnit i čínský prezident Si Ťin-pching.