V 70. letech 20. století se Sovětský svaz pustil do projektu, který svým rozsahem a ambicemi neměl obdoby – chtěl změnit směr toku některých svých největších řek. Voda ze sibiřských toků měla místo přirozeného směru k Severnímu ledovému oceánu proudit na jih, do vyprahlých oblastí Střední Asie a jižního Ruska. Aby Sověti tuto monumentální myšlenku uskutečnili, neváhali použít ani jaderné zbraně.
Jedním z mála fyzických pozůstatků této éry je tzv. Jaderné jezero, klidná vodní plocha ukrytá na západ od pohoří Ural. Přístup k němu vede po řekách Kolva a Višerka od města Nyrob, kde carský režim věznil politické odpůrce. Poslední část cesty je po úzké pěšině skrz bažinu, kolem rezavějících cedulí varujících před radiací. Na břehu leží zemní valy – památka na exploze, které daly jezeru vznik.
Toto místo vzniklo 23. února 1971, kdy Sověti odpálili tři jaderná zařízení hluboko pod zemí – každé o síle 15 kilotun, což odpovídá bombě svržené na Hirošimu. Experiment s krycím názvem „Tajga“ byl součástí programu mírového využívání jaderných výbuchů (tzv. PNE). Jeho cílem bylo vyhloubit umělý kanál mezi povodími řek Pečora a Kama, čímž by bylo možné část vody odvádět směrem k Volze – a dál na jih.
Šlo však o víc než jen jeden kanál. Sověti plánovali obrátit směr toků hned několika sibiřských řek včetně Obu a Irtyše. Podle plánů mělo být na vyhloubení 1500 km dlouhého kanálu použito stovky jaderných explozí. Do roku 2000 měl projekt dodat až 10 % sibiřské vody do Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu. Už v roce 1985 měla voda dorazit do Střední Asie.
Sovětská moc si od tohoto grandiózního zásahu do přírody slibovala nejen rozvoj zemědělství, ale i zachování vysychajícího Aralského moře. Politicky byl projekt vnímán jako imperiální mise: civilizovat okrajové republiky, posílit vliv Moskvy a zároveň předvést technologickou sílu socialismu v konkurenci se Západem. A konečně – voda směřující do Severního ledového oceánu byla podle představ Kremlu „nevyužitým“ zdrojem.
Jako jeden z hlavních argumentů se uváděla inspirace v dějinách – římské akvadukty či velké přehrady v USA. Sovětští vědci tvrdili, že chtějí odvést jen malou část vody, a věřili, že tím mohou pomoci nejen Aralskému, ale i Kaspickému a Azovskému moři. Celkem se do projektu zapojilo téměř 200 vědeckých institucí a desítky tisíc lidí.
Od samého začátku se však ozývaly varovné hlasy. Zpočátku šlo o nesmělé námitky jednotlivců, ale v 80. letech se odpor stal nebývale širokým. V časopisech vycházely eseje, vědci psali dopisy úřadům, spisovatelé vkládali protest do svých knih i básní. Hydrolog a spisovatel Sergej Zalygin vydal v roce 1986 knihu Obrat, kde popsal projekt jako megalomanskou zkázu bez vědeckého základu.
Obavy nebyly jen environmentální – šlo i o astronomické náklady, zničení kulturních památek, přesídlování obyvatel a nevratné změny klimatu. Historik Paul Josephson, který zkoumal dokumentaci přímo v Moskvě, vzpomíná na oficiální posudek dopadu na životní prostředí jako na absurdní. „Závěry jako ‚předpokládáme lokální a zvládnutelné dopady‘ byly až neuvěřitelné,“ řekl.
Vědci varovali, že by mohlo dojít k výrazné změně klimatu, přenosu flóry a fauny z jednoho ekosystému do druhého, a že se led na sibiřských řekách začne tvořit dříve. Někteří dokonce předvídali přerušení teplotní rovnováhy v Arktidě. Nespokojenost odborníků a veřejnosti vyvrcholila po havárii v Černobylu v roce 1986. Čtyři měsíce po katastrofě premiér Michail Gorbačov projekt definitivně zrušil.
Přesto se myšlenka nikdy zcela nevytratila. Například bývalý starosta Moskvy Jurij Lužkov publikoval v roce 2008 knihu Voda a mír, v níž návrh na obrácení toků znovu obhajoval. A v únoru 2025 dva ruští vědci v deníku Nezavisimaja gazeta tvrdili, že díky novým technologiím je projekt dnes proveditelnější než kdykoli předtím a že by mohl odpovídat nové geopolitické orientaci Ruska na východ.
Někteří akademici navíc tvrdí, že by takové přesměrování mohlo zmírnit globální oteplování tím, že omezí přítok teplé vody do Arktidy. Jiní, jako oceánograf Tom Rippeth, však varují, že by šlo o katastrofu – narušení struktury arktických vod by podle něj vedlo ke zrychlenému tání ledu.
Ač se politická vůle k uskutečnění projektu dnes zdá být slabá, mnozí se domnívají, že myšlenka nikdy nezemře. Historik Josephson předpovídá, že se v budoucnu může objevit v jiné formě – například jako transfer vody z Ruska do Číny. „Rusko je impérium zdrojů,“ říká. „A jednoho dne může být voda tím, co bude vyvážet.“
Jaderné jezero tak zůstává nejen tichou připomínkou sovětských snů, ale i varováním před tím, co všechno může stát na začátku cesty k přetváření přírody. Blogger Andrej Fadejev, který jezero navštívil v roce 2024, přiznává, že raději do vody nevlezl. „Radiační hodnoty byly místy stále vysoké,“ říká. Příroda sice místo znovu osídlila, ale stopy lidské marnivosti se vymazat nedají.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.