Tsunami jsou na otevřeném oceánu notoricky obtížně zjistitelné, protože se k pobřeží řítí obrovskou rychlostí. V létě 2025 ale vědci sledovali jednu vlnu téměř v reálném čase. Umožnil jim to nový systém, který funguje na základě detekce vlnění ve vysokých vrstvách atmosféry.
V červenci 2025 zasáhlo u pobřeží ruského poloostrova Kamčatka zemětřesení o síle 8,8 magnitudy – nejsilnější za téměř patnáct let. Otřes vyvolal vlnu tsunami, která se šířila rychlostí přes 644 km/h. V minutách po události se rozezněly poplachy v komunitách po celém Tichém oceánu a miliony lidí dostaly příkaz k evakuaci, z toho nejméně dva miliony jen v Japonsku.
Jak se vlna šířila, nevyvolávala jen strach, ale také vlnění v zemské atmosféře. Obrovská masa vody, pohybující se nahoru a dolů, narušovala vzduch nad sebou a tím ovlivňovala signály globálních satelitních navigačních systémů (GNSS). Toto rušení ale zároveň umožnilo vědcům spatřit tsunami téměř v přímém přenosu.
Den před zemětřesením NASA náhodou přidala umělou inteligenci (AI) do svého systému včasného varování Guardian. Díky tomu byl systém automaticky schopen označit velké události. Zhruba 20 minut po zemětřesení na Kamčatce už měli vědci z Guardianu informace o tom, že se vlny řítí na Havaj – tedy 30 až 40 minut před jejich skutečným dopadem.
Systém Guardian dokázal detekovat tsunami tak, že naslouchal rádiovým signálům používaným obíhajícími navigačními satelity při komunikaci s pozemními stanicemi. Jeffrey Anderson, datový vědec z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum, který se na vývoji Guardianu podílel, přiznal, že když o konceptu poprvé slyšel, znělo mu to „trochu šíleně“.
Vlna tsunami na otevřeném oceánu může být vysoká jen 10–50 cm, což ji činí téměř neviditelnou. Pohyb tak velkého objemu vody však vytlačuje vzduch nad hladinou, což naruší vyšší vrstvy atmosféry, konkrétně ionosféru (vrstva nabitých částic 50 až 300 km nad Zemí). Zde dochází ke změnám v hustotě elektronů.
Navigační satelity používají duální frekvence, a nárůst počtu elektronů v ionosféře může způsobit neobvyklá zpoždění v čase, za který signály dorazí k zemi. Měřením těchto zpoždění dokáže systém Guardian rozpoznat anomálii. Inženýři z oblasti GPS o těchto poruchách věděli – obvykle se je snažili korigovat jako „šum“, aby byla navigace přesná. Vědci ale pochopili, že tento „šum“ lze využít k detekci přírodních jevů.
Zemětřesení u Kamčatky v roce 2025 byla první velká událost, kterou se podařilo sledovat pomocí atmosférických metod v reálném čase. Naštěstí se obavy z rozsáhlých škod nenaplnily. Vlny, které zasáhly Havaj, byly vysoké jen zhruba 1,7 metru a způsobily pouze menší záplavy. Většina energie tsunami se rozptýlila v otevřeném oceánu a největší vlny zasáhly neobydlené oblasti. Tyto minuty varování navíc by však mohly být klíčové, kdyby byl dopad horší.
Systémy jako Guardian doplňují stávající sítě pro monitorování tsunami, jako jsou seismometry a oceánské bóje DART. Oproti nim nabízejí komplexnější a okamžitější přehled, a to zejména pro komunity vzdálené od epicentra, kterým by mohly poskytnout klíčové hodiny pro evakuaci. Technologii lze využít i k detekci sopečných erupcí, startů raket či podzemních jaderných testů, jak tomu bylo například v případě Severní Koreje v roce 2009.
Vývoj systému Guardian pokračuje. Anderson uvádí, že další vylepšení s umělou inteligencí umožní automaticky předpovídat i chování vln: „Umožnilo by vám to provádět nejen automatickou detekci, ale i automatickou předpověď, co tsunami udělá dál.“ Systém by mohl každých zhruba deset minut generovat predikce o konečné velikosti vln, místě a času dopadu na pevninu.
I když ionosféra reaguje se zpožděním v řádu minut (což je stále příliš pomalé pro komunity blízko epicentra), pro velká tsunami, která cestují přes celé oceánské pánve (jako například vlna po zemětřesení v roce 2004, která dorazila na Srí Lanku za dvě hodiny), mohou systémy jako Guardian znamenat záchranu životů.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.
Fotografování zatmění Slunce představuje pro mnoho fotografů mimořádnou výzvu a jedinečnou příležitost. Experti na astronomii a fotografii však podle webu DPreview doporučují promyslet, zda stojí za to trávit vzácné okamžiky úkazu za hledáčkem fotoaparátu. Známý astrofotograf a profesor fyziky Tyler Nordgren v této souvislosti doporučuje jednoduché pravidlo, aby si lidé své první zatmění v životě užili bez techniky a fotografování si nechali až na druhé pozorování.
Vzácné úplné zatmění Slunce vyvolalo v mnoha částech Evropy rozsáhlou turistickou vlnu, která nasměrovala tisíce návštěvníků i do dosud opomíjených venkovských obcí. Jedná se o první událost tohoto druhu na evropské pevnině od roku 2006. Měsíční stín zahajuje svou pouť v odlehlých oblastech Arktidy a pokračuje přes Špicberky, Grónsko a Island až k evropskému kontinentu.
Červenec se stal nejtragičtějším měsícem pro civilní obyvatelstvo v oblasti konfliktu na Ukrajině za poslední více než dva a půl roku. Podle údajů nezávislé analytické skupiny Conflict Intelligence Team zahynulo v důsledku úderů na civilní infrastrukturu nejméně 634 civilistů. V průměru tak během jednoho měsíce přicházelo o život přes 20 civilních osob denně. Tento vývoj představuje výrazný nárůst oproti červnu, kdy stejná organizace zaznamenala 451 obětí.
Americký prezident Donald Trump v novém rozhovoru odmítl vyloučit možnost vyhlášení stavu nouze v oblasti národní bezpečnosti. Tímto krokem by se mohl pokusit získat větší kontrolu nad nadcházejícími průběžnými volbami do Kongresu v roce 2026. Podle analýzy televize CNN jde o další varovný signál ohledně jeho možného zasahování do volebního procesu. Zákrok by mohl přijít ještě před samotným hlasováním, nikoli až zpětným zpochybňováním výsledků.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že export ropy z Blízkého východu se již vrátil do normálu, tato prohlášení však odporují pozorovatelnému námořnímu provozu. Americký ministr energetiky Chris Wright v úterý uvedl, že vývoz ropy v neděli dokonce překročil předválečnou úroveň a po celý týden se pohyboval kolem běžných hodnot. Podle jeho slov se tak stalo díky vojenskému plánu Spojených států a jejich spojenců z Perského zálivu na zajištění dopravy přes Hormuzský průliv a také díky využití ropovodů. Wright prohlásil, že region opustilo v průměru 15 milionů barelů denně a v neděli dokonce 20 milionů barelů, což má být více než předválečný průměr.
Hasiči, místní obyvatelé a ekologické organizace v jižním Libanonu obviňují izraelskou armádu ze záměrného zakládání rozsáhlých lesních požárů. Ničivé plameny, které za sebou zanechávají spálenou krajinu a zničenou úrodu, jsou podle nich důsledkem systematického shazování světlic a zápalné munice. Krizové složky podle webu The Guardian poukazují na to, že útoky cílící na přírodní bohatství v pohraničí neustávají ani po nedávno uzavřeném příměří.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.