Tsunami jsou na otevřeném oceánu notoricky obtížně zjistitelné, protože se k pobřeží řítí obrovskou rychlostí. V létě 2025 ale vědci sledovali jednu vlnu téměř v reálném čase. Umožnil jim to nový systém, který funguje na základě detekce vlnění ve vysokých vrstvách atmosféry.
V červenci 2025 zasáhlo u pobřeží ruského poloostrova Kamčatka zemětřesení o síle 8,8 magnitudy – nejsilnější za téměř patnáct let. Otřes vyvolal vlnu tsunami, která se šířila rychlostí přes 644 km/h. V minutách po události se rozezněly poplachy v komunitách po celém Tichém oceánu a miliony lidí dostaly příkaz k evakuaci, z toho nejméně dva miliony jen v Japonsku.
Jak se vlna šířila, nevyvolávala jen strach, ale také vlnění v zemské atmosféře. Obrovská masa vody, pohybující se nahoru a dolů, narušovala vzduch nad sebou a tím ovlivňovala signály globálních satelitních navigačních systémů (GNSS). Toto rušení ale zároveň umožnilo vědcům spatřit tsunami téměř v přímém přenosu.
Den před zemětřesením NASA náhodou přidala umělou inteligenci (AI) do svého systému včasného varování Guardian. Díky tomu byl systém automaticky schopen označit velké události. Zhruba 20 minut po zemětřesení na Kamčatce už měli vědci z Guardianu informace o tom, že se vlny řítí na Havaj – tedy 30 až 40 minut před jejich skutečným dopadem.
Systém Guardian dokázal detekovat tsunami tak, že naslouchal rádiovým signálům používaným obíhajícími navigačními satelity při komunikaci s pozemními stanicemi. Jeffrey Anderson, datový vědec z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum, který se na vývoji Guardianu podílel, přiznal, že když o konceptu poprvé slyšel, znělo mu to „trochu šíleně“.
Vlna tsunami na otevřeném oceánu může být vysoká jen 10–50 cm, což ji činí téměř neviditelnou. Pohyb tak velkého objemu vody však vytlačuje vzduch nad hladinou, což naruší vyšší vrstvy atmosféry, konkrétně ionosféru (vrstva nabitých částic 50 až 300 km nad Zemí). Zde dochází ke změnám v hustotě elektronů.
Navigační satelity používají duální frekvence, a nárůst počtu elektronů v ionosféře může způsobit neobvyklá zpoždění v čase, za který signály dorazí k zemi. Měřením těchto zpoždění dokáže systém Guardian rozpoznat anomálii. Inženýři z oblasti GPS o těchto poruchách věděli – obvykle se je snažili korigovat jako „šum“, aby byla navigace přesná. Vědci ale pochopili, že tento „šum“ lze využít k detekci přírodních jevů.
Zemětřesení u Kamčatky v roce 2025 byla první velká událost, kterou se podařilo sledovat pomocí atmosférických metod v reálném čase. Naštěstí se obavy z rozsáhlých škod nenaplnily. Vlny, které zasáhly Havaj, byly vysoké jen zhruba 1,7 metru a způsobily pouze menší záplavy. Většina energie tsunami se rozptýlila v otevřeném oceánu a největší vlny zasáhly neobydlené oblasti. Tyto minuty varování navíc by však mohly být klíčové, kdyby byl dopad horší.
Systémy jako Guardian doplňují stávající sítě pro monitorování tsunami, jako jsou seismometry a oceánské bóje DART. Oproti nim nabízejí komplexnější a okamžitější přehled, a to zejména pro komunity vzdálené od epicentra, kterým by mohly poskytnout klíčové hodiny pro evakuaci. Technologii lze využít i k detekci sopečných erupcí, startů raket či podzemních jaderných testů, jak tomu bylo například v případě Severní Koreje v roce 2009.
Vývoj systému Guardian pokračuje. Anderson uvádí, že další vylepšení s umělou inteligencí umožní automaticky předpovídat i chování vln: „Umožnilo by vám to provádět nejen automatickou detekci, ale i automatickou předpověď, co tsunami udělá dál.“ Systém by mohl každých zhruba deset minut generovat predikce o konečné velikosti vln, místě a času dopadu na pevninu.
I když ionosféra reaguje se zpožděním v řádu minut (což je stále příliš pomalé pro komunity blízko epicentra), pro velká tsunami, která cestují přes celé oceánské pánve (jako například vlna po zemětřesení v roce 2004, která dorazila na Srí Lanku za dvě hodiny), mohou systémy jako Guardian znamenat záchranu životů.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.