Tsunami jsou na otevřeném oceánu notoricky obtížně zjistitelné, protože se k pobřeží řítí obrovskou rychlostí. V létě 2025 ale vědci sledovali jednu vlnu téměř v reálném čase. Umožnil jim to nový systém, který funguje na základě detekce vlnění ve vysokých vrstvách atmosféry.
V červenci 2025 zasáhlo u pobřeží ruského poloostrova Kamčatka zemětřesení o síle 8,8 magnitudy – nejsilnější za téměř patnáct let. Otřes vyvolal vlnu tsunami, která se šířila rychlostí přes 644 km/h. V minutách po události se rozezněly poplachy v komunitách po celém Tichém oceánu a miliony lidí dostaly příkaz k evakuaci, z toho nejméně dva miliony jen v Japonsku.
Jak se vlna šířila, nevyvolávala jen strach, ale také vlnění v zemské atmosféře. Obrovská masa vody, pohybující se nahoru a dolů, narušovala vzduch nad sebou a tím ovlivňovala signály globálních satelitních navigačních systémů (GNSS). Toto rušení ale zároveň umožnilo vědcům spatřit tsunami téměř v přímém přenosu.
Den před zemětřesením NASA náhodou přidala umělou inteligenci (AI) do svého systému včasného varování Guardian. Díky tomu byl systém automaticky schopen označit velké události. Zhruba 20 minut po zemětřesení na Kamčatce už měli vědci z Guardianu informace o tom, že se vlny řítí na Havaj – tedy 30 až 40 minut před jejich skutečným dopadem.
Systém Guardian dokázal detekovat tsunami tak, že naslouchal rádiovým signálům používaným obíhajícími navigačními satelity při komunikaci s pozemními stanicemi. Jeffrey Anderson, datový vědec z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum, který se na vývoji Guardianu podílel, přiznal, že když o konceptu poprvé slyšel, znělo mu to „trochu šíleně“.
Vlna tsunami na otevřeném oceánu může být vysoká jen 10–50 cm, což ji činí téměř neviditelnou. Pohyb tak velkého objemu vody však vytlačuje vzduch nad hladinou, což naruší vyšší vrstvy atmosféry, konkrétně ionosféru (vrstva nabitých částic 50 až 300 km nad Zemí). Zde dochází ke změnám v hustotě elektronů.
Navigační satelity používají duální frekvence, a nárůst počtu elektronů v ionosféře může způsobit neobvyklá zpoždění v čase, za který signály dorazí k zemi. Měřením těchto zpoždění dokáže systém Guardian rozpoznat anomálii. Inženýři z oblasti GPS o těchto poruchách věděli – obvykle se je snažili korigovat jako „šum“, aby byla navigace přesná. Vědci ale pochopili, že tento „šum“ lze využít k detekci přírodních jevů.
Zemětřesení u Kamčatky v roce 2025 byla první velká událost, kterou se podařilo sledovat pomocí atmosférických metod v reálném čase. Naštěstí se obavy z rozsáhlých škod nenaplnily. Vlny, které zasáhly Havaj, byly vysoké jen zhruba 1,7 metru a způsobily pouze menší záplavy. Většina energie tsunami se rozptýlila v otevřeném oceánu a největší vlny zasáhly neobydlené oblasti. Tyto minuty varování navíc by však mohly být klíčové, kdyby byl dopad horší.
Systémy jako Guardian doplňují stávající sítě pro monitorování tsunami, jako jsou seismometry a oceánské bóje DART. Oproti nim nabízejí komplexnější a okamžitější přehled, a to zejména pro komunity vzdálené od epicentra, kterým by mohly poskytnout klíčové hodiny pro evakuaci. Technologii lze využít i k detekci sopečných erupcí, startů raket či podzemních jaderných testů, jak tomu bylo například v případě Severní Koreje v roce 2009.
Vývoj systému Guardian pokračuje. Anderson uvádí, že další vylepšení s umělou inteligencí umožní automaticky předpovídat i chování vln: „Umožnilo by vám to provádět nejen automatickou detekci, ale i automatickou předpověď, co tsunami udělá dál.“ Systém by mohl každých zhruba deset minut generovat predikce o konečné velikosti vln, místě a času dopadu na pevninu.
I když ionosféra reaguje se zpožděním v řádu minut (což je stále příliš pomalé pro komunity blízko epicentra), pro velká tsunami, která cestují přes celé oceánské pánve (jako například vlna po zemětřesení v roce 2004, která dorazila na Srí Lanku za dvě hodiny), mohou systémy jako Guardian znamenat záchranu životů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.