Tsunami jsou na otevřeném oceánu notoricky obtížně zjistitelné, protože se k pobřeží řítí obrovskou rychlostí. V létě 2025 ale vědci sledovali jednu vlnu téměř v reálném čase. Umožnil jim to nový systém, který funguje na základě detekce vlnění ve vysokých vrstvách atmosféry.
V červenci 2025 zasáhlo u pobřeží ruského poloostrova Kamčatka zemětřesení o síle 8,8 magnitudy – nejsilnější za téměř patnáct let. Otřes vyvolal vlnu tsunami, která se šířila rychlostí přes 644 km/h. V minutách po události se rozezněly poplachy v komunitách po celém Tichém oceánu a miliony lidí dostaly příkaz k evakuaci, z toho nejméně dva miliony jen v Japonsku.
Jak se vlna šířila, nevyvolávala jen strach, ale také vlnění v zemské atmosféře. Obrovská masa vody, pohybující se nahoru a dolů, narušovala vzduch nad sebou a tím ovlivňovala signály globálních satelitních navigačních systémů (GNSS). Toto rušení ale zároveň umožnilo vědcům spatřit tsunami téměř v přímém přenosu.
Den před zemětřesením NASA náhodou přidala umělou inteligenci (AI) do svého systému včasného varování Guardian. Díky tomu byl systém automaticky schopen označit velké události. Zhruba 20 minut po zemětřesení na Kamčatce už měli vědci z Guardianu informace o tom, že se vlny řítí na Havaj – tedy 30 až 40 minut před jejich skutečným dopadem.
Systém Guardian dokázal detekovat tsunami tak, že naslouchal rádiovým signálům používaným obíhajícími navigačními satelity při komunikaci s pozemními stanicemi. Jeffrey Anderson, datový vědec z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum, který se na vývoji Guardianu podílel, přiznal, že když o konceptu poprvé slyšel, znělo mu to „trochu šíleně“.
Vlna tsunami na otevřeném oceánu může být vysoká jen 10–50 cm, což ji činí téměř neviditelnou. Pohyb tak velkého objemu vody však vytlačuje vzduch nad hladinou, což naruší vyšší vrstvy atmosféry, konkrétně ionosféru (vrstva nabitých částic 50 až 300 km nad Zemí). Zde dochází ke změnám v hustotě elektronů.
Navigační satelity používají duální frekvence, a nárůst počtu elektronů v ionosféře může způsobit neobvyklá zpoždění v čase, za který signály dorazí k zemi. Měřením těchto zpoždění dokáže systém Guardian rozpoznat anomálii. Inženýři z oblasti GPS o těchto poruchách věděli – obvykle se je snažili korigovat jako „šum“, aby byla navigace přesná. Vědci ale pochopili, že tento „šum“ lze využít k detekci přírodních jevů.
Zemětřesení u Kamčatky v roce 2025 byla první velká událost, kterou se podařilo sledovat pomocí atmosférických metod v reálném čase. Naštěstí se obavy z rozsáhlých škod nenaplnily. Vlny, které zasáhly Havaj, byly vysoké jen zhruba 1,7 metru a způsobily pouze menší záplavy. Většina energie tsunami se rozptýlila v otevřeném oceánu a největší vlny zasáhly neobydlené oblasti. Tyto minuty varování navíc by však mohly být klíčové, kdyby byl dopad horší.
Systémy jako Guardian doplňují stávající sítě pro monitorování tsunami, jako jsou seismometry a oceánské bóje DART. Oproti nim nabízejí komplexnější a okamžitější přehled, a to zejména pro komunity vzdálené od epicentra, kterým by mohly poskytnout klíčové hodiny pro evakuaci. Technologii lze využít i k detekci sopečných erupcí, startů raket či podzemních jaderných testů, jak tomu bylo například v případě Severní Koreje v roce 2009.
Vývoj systému Guardian pokračuje. Anderson uvádí, že další vylepšení s umělou inteligencí umožní automaticky předpovídat i chování vln: „Umožnilo by vám to provádět nejen automatickou detekci, ale i automatickou předpověď, co tsunami udělá dál.“ Systém by mohl každých zhruba deset minut generovat predikce o konečné velikosti vln, místě a času dopadu na pevninu.
I když ionosféra reaguje se zpožděním v řádu minut (což je stále příliš pomalé pro komunity blízko epicentra), pro velká tsunami, která cestují přes celé oceánské pánve (jako například vlna po zemětřesení v roce 2004, která dorazila na Srí Lanku za dvě hodiny), mohou systémy jako Guardian znamenat záchranu životů.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.