Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Let společnosti IndiGo, provozované firmou InterGlobe Aviation Ltd., směřoval z indického hlavního města Nového Dillí do Šrínagaru. Během přibližně devadesátiminutového letu se však letoun dostal do prudké bouře, která zasáhla severní Indii.
„Letoun se dostal do náhlého krupobití,“ uvedla letecká společnost ve svém oficiálním prohlášení. „Posádka dodržela zavedené nouzové postupy a letadlo bezpečně přistálo.“
I když firma nespecifikovala rozsah škod, na zveřejněných fotografiích je patrný velký otvor v nose letadla, což potvrzuje závažnost incidentu. V Dillí v tu dobu panovalo silné deštivé počasí doprovázené blesky a bouřkami.
Video natočené jedním z cestujících, Sheikhem Samiullahem, které bylo zveřejněno na sociální síti X, zachycuje moment, kdy do letadla udeřily kroupy. V kabině panoval chaos, lidé křičeli, děti plakaly a letoun se otřásal silnou turbulencí.
„Myslel jsem, že je to můj poslední let. Každý si myslel, že spadneme. Bylo to traumatizující,“ řekl Samiullah pro tiskovou agenturu PTI. Podle jeho slov byl let do té doby zcela klidný, a většina cestujících očekávala hladké přistání. Pak ale pilot vydal příkaz k připoutání a let se dramaticky změnil.
„Jsem častým cestujícím, ale něco takového jsem ještě nezažil. Jsme pilotovi nesmírně vděční, že se mu podařilo bezpečně přistát,“ dodal.
Skutečný šok však podle něj přišel až po vystoupení z letadla, kdy cestující spatřili rozsah škod na letadle. „Když jsme viděli, jak moc bylo letadlo poškozené, byl to další traumatický moment. Přeji nikomu, aby něco takového nezažil.“
Experti upozorňují, že podobné události nejsou až tak výjimečné. Podle dopravní analytičky CNN a bývalé generální inspektorky amerického ministerstva dopravy Mary Schiavoové může krupobití vážně poškodit trup letadla, včetně nosu a čelního skla. Přesto se letouny často dokáží bezpečně vrátit na zem.
„Někdy se špatné počasí na radaru vůbec neukáže a pilot je už v bouři, než si to uvědomí,“ řekla Schiavoová. Popsala, že krupobití už dříve poškodilo nosy letadel, a přesto posádky dokázaly udržet kontrolu nad strojem.
V takových případech musí piloti přejít na ruční řízení, protože některé systémy mohou selhat. „Výkon letadla je ovlivněn, ale musí zůstat pod kontrolou,“ vysvětlila odbornice. „Je to vysoce stresující situace, ale je úžasné, že moderní letouny to dokážou zvládnout.“
V posledních letech se objevuje čím dál více případů extrémní turbulence – klimatologové upozorňují, že klimatická změna může tato rizika ještě zvýšit. Jen minulý rok došlo ke smrtelnému případu na palubě Singapore Airlines, kdy při silné turbulenci zemřel jeden pasažér a desítky dalších byly zraněny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.