Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Let společnosti IndiGo, provozované firmou InterGlobe Aviation Ltd., směřoval z indického hlavního města Nového Dillí do Šrínagaru. Během přibližně devadesátiminutového letu se však letoun dostal do prudké bouře, která zasáhla severní Indii.
„Letoun se dostal do náhlého krupobití,“ uvedla letecká společnost ve svém oficiálním prohlášení. „Posádka dodržela zavedené nouzové postupy a letadlo bezpečně přistálo.“
I když firma nespecifikovala rozsah škod, na zveřejněných fotografiích je patrný velký otvor v nose letadla, což potvrzuje závažnost incidentu. V Dillí v tu dobu panovalo silné deštivé počasí doprovázené blesky a bouřkami.
Video natočené jedním z cestujících, Sheikhem Samiullahem, které bylo zveřejněno na sociální síti X, zachycuje moment, kdy do letadla udeřily kroupy. V kabině panoval chaos, lidé křičeli, děti plakaly a letoun se otřásal silnou turbulencí.
„Myslel jsem, že je to můj poslední let. Každý si myslel, že spadneme. Bylo to traumatizující,“ řekl Samiullah pro tiskovou agenturu PTI. Podle jeho slov byl let do té doby zcela klidný, a většina cestujících očekávala hladké přistání. Pak ale pilot vydal příkaz k připoutání a let se dramaticky změnil.
„Jsem častým cestujícím, ale něco takového jsem ještě nezažil. Jsme pilotovi nesmírně vděční, že se mu podařilo bezpečně přistát,“ dodal.
Skutečný šok však podle něj přišel až po vystoupení z letadla, kdy cestující spatřili rozsah škod na letadle. „Když jsme viděli, jak moc bylo letadlo poškozené, byl to další traumatický moment. Přeji nikomu, aby něco takového nezažil.“
Experti upozorňují, že podobné události nejsou až tak výjimečné. Podle dopravní analytičky CNN a bývalé generální inspektorky amerického ministerstva dopravy Mary Schiavoové může krupobití vážně poškodit trup letadla, včetně nosu a čelního skla. Přesto se letouny často dokáží bezpečně vrátit na zem.
„Někdy se špatné počasí na radaru vůbec neukáže a pilot je už v bouři, než si to uvědomí,“ řekla Schiavoová. Popsala, že krupobití už dříve poškodilo nosy letadel, a přesto posádky dokázaly udržet kontrolu nad strojem.
V takových případech musí piloti přejít na ruční řízení, protože některé systémy mohou selhat. „Výkon letadla je ovlivněn, ale musí zůstat pod kontrolou,“ vysvětlila odbornice. „Je to vysoce stresující situace, ale je úžasné, že moderní letouny to dokážou zvládnout.“
V posledních letech se objevuje čím dál více případů extrémní turbulence – klimatologové upozorňují, že klimatická změna může tato rizika ještě zvýšit. Jen minulý rok došlo ke smrtelnému případu na palubě Singapore Airlines, kdy při silné turbulenci zemřel jeden pasažér a desítky dalších byly zraněny.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.