Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Let společnosti IndiGo, provozované firmou InterGlobe Aviation Ltd., směřoval z indického hlavního města Nového Dillí do Šrínagaru. Během přibližně devadesátiminutového letu se však letoun dostal do prudké bouře, která zasáhla severní Indii.
„Letoun se dostal do náhlého krupobití,“ uvedla letecká společnost ve svém oficiálním prohlášení. „Posádka dodržela zavedené nouzové postupy a letadlo bezpečně přistálo.“
I když firma nespecifikovala rozsah škod, na zveřejněných fotografiích je patrný velký otvor v nose letadla, což potvrzuje závažnost incidentu. V Dillí v tu dobu panovalo silné deštivé počasí doprovázené blesky a bouřkami.
Video natočené jedním z cestujících, Sheikhem Samiullahem, které bylo zveřejněno na sociální síti X, zachycuje moment, kdy do letadla udeřily kroupy. V kabině panoval chaos, lidé křičeli, děti plakaly a letoun se otřásal silnou turbulencí.
„Myslel jsem, že je to můj poslední let. Každý si myslel, že spadneme. Bylo to traumatizující,“ řekl Samiullah pro tiskovou agenturu PTI. Podle jeho slov byl let do té doby zcela klidný, a většina cestujících očekávala hladké přistání. Pak ale pilot vydal příkaz k připoutání a let se dramaticky změnil.
„Jsem častým cestujícím, ale něco takového jsem ještě nezažil. Jsme pilotovi nesmírně vděční, že se mu podařilo bezpečně přistát,“ dodal.
Skutečný šok však podle něj přišel až po vystoupení z letadla, kdy cestující spatřili rozsah škod na letadle. „Když jsme viděli, jak moc bylo letadlo poškozené, byl to další traumatický moment. Přeji nikomu, aby něco takového nezažil.“
Experti upozorňují, že podobné události nejsou až tak výjimečné. Podle dopravní analytičky CNN a bývalé generální inspektorky amerického ministerstva dopravy Mary Schiavoové může krupobití vážně poškodit trup letadla, včetně nosu a čelního skla. Přesto se letouny často dokáží bezpečně vrátit na zem.
„Někdy se špatné počasí na radaru vůbec neukáže a pilot je už v bouři, než si to uvědomí,“ řekla Schiavoová. Popsala, že krupobití už dříve poškodilo nosy letadel, a přesto posádky dokázaly udržet kontrolu nad strojem.
V takových případech musí piloti přejít na ruční řízení, protože některé systémy mohou selhat. „Výkon letadla je ovlivněn, ale musí zůstat pod kontrolou,“ vysvětlila odbornice. „Je to vysoce stresující situace, ale je úžasné, že moderní letouny to dokážou zvládnout.“
V posledních letech se objevuje čím dál více případů extrémní turbulence – klimatologové upozorňují, že klimatická změna může tato rizika ještě zvýšit. Jen minulý rok došlo ke smrtelnému případu na palubě Singapore Airlines, kdy při silné turbulenci zemřel jeden pasažér a desítky dalších byly zraněny.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.