Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Let společnosti IndiGo, provozované firmou InterGlobe Aviation Ltd., směřoval z indického hlavního města Nového Dillí do Šrínagaru. Během přibližně devadesátiminutového letu se však letoun dostal do prudké bouře, která zasáhla severní Indii.
„Letoun se dostal do náhlého krupobití,“ uvedla letecká společnost ve svém oficiálním prohlášení. „Posádka dodržela zavedené nouzové postupy a letadlo bezpečně přistálo.“
I když firma nespecifikovala rozsah škod, na zveřejněných fotografiích je patrný velký otvor v nose letadla, což potvrzuje závažnost incidentu. V Dillí v tu dobu panovalo silné deštivé počasí doprovázené blesky a bouřkami.
Video natočené jedním z cestujících, Sheikhem Samiullahem, které bylo zveřejněno na sociální síti X, zachycuje moment, kdy do letadla udeřily kroupy. V kabině panoval chaos, lidé křičeli, děti plakaly a letoun se otřásal silnou turbulencí.
„Myslel jsem, že je to můj poslední let. Každý si myslel, že spadneme. Bylo to traumatizující,“ řekl Samiullah pro tiskovou agenturu PTI. Podle jeho slov byl let do té doby zcela klidný, a většina cestujících očekávala hladké přistání. Pak ale pilot vydal příkaz k připoutání a let se dramaticky změnil.
„Jsem častým cestujícím, ale něco takového jsem ještě nezažil. Jsme pilotovi nesmírně vděční, že se mu podařilo bezpečně přistát,“ dodal.
Skutečný šok však podle něj přišel až po vystoupení z letadla, kdy cestující spatřili rozsah škod na letadle. „Když jsme viděli, jak moc bylo letadlo poškozené, byl to další traumatický moment. Přeji nikomu, aby něco takového nezažil.“
Experti upozorňují, že podobné události nejsou až tak výjimečné. Podle dopravní analytičky CNN a bývalé generální inspektorky amerického ministerstva dopravy Mary Schiavoové může krupobití vážně poškodit trup letadla, včetně nosu a čelního skla. Přesto se letouny často dokáží bezpečně vrátit na zem.
„Někdy se špatné počasí na radaru vůbec neukáže a pilot je už v bouři, než si to uvědomí,“ řekla Schiavoová. Popsala, že krupobití už dříve poškodilo nosy letadel, a přesto posádky dokázaly udržet kontrolu nad strojem.
V takových případech musí piloti přejít na ruční řízení, protože některé systémy mohou selhat. „Výkon letadla je ovlivněn, ale musí zůstat pod kontrolou,“ vysvětlila odbornice. „Je to vysoce stresující situace, ale je úžasné, že moderní letouny to dokážou zvládnout.“
V posledních letech se objevuje čím dál více případů extrémní turbulence – klimatologové upozorňují, že klimatická změna může tato rizika ještě zvýšit. Jen minulý rok došlo ke smrtelnému případu na palubě Singapore Airlines, kdy při silné turbulenci zemřel jeden pasažér a desítky dalších byly zraněny.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.