Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Podle nejnovějších zpráv britské námořní agentury byla v Perském zálivu zasažena další loď, což je již šesté napadené plavidlo během pouhých dvou dnů. Teherán se však nespokojil pouze s přímými útoky. Zpravodajské informace naznačují, že Írán začal v průlivu rozmisťovat námořní miny, čímž efektivně odrazuje jakákoliv plavidla od pokusu o průjezd a posouvá válečný konflikt do nové, nebezpečnější fáze.
Zdroje blízké americkým tajným službám uvádějí, že Írán v průlivu položil několik desítek min. Ačkoliv nejde o plošné zaminování, Teherán si stále udržuje 80 až 90 % své flotily malých člunů a minonosek. Tato fakta jsou v přímém rozporu s tvrzením amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dříve prohlásil, že Írán prakticky nemá žádné námořnictvo. Ukazuje se, že Írán sází na asymetrickou válku, která může způsobit chaos i v době, kdy je země pod silným tlakem leteckých úderů.
Samotný prezident Trump vnáší do situace určitý zmatek, když veřejně zpochybňuje, zda se Íránu vůbec podařilo nějaké miny položit. Tvrdí, že americké síly zlikvidovaly téměř všechny íránské lodě schopné minování. Britská organizace UKMTO rovněž upozornila, že zatím neexistují potvrzené důkazy o detekci nebo výbuchu miny přímo ve vodní cestě, přestože hrozba zůstává extrémně vysoká.
Íránský arzenál námořních min je podle odhadů amerického Kongresu velmi rozmanitý a čítá 5 000 až 6 000 kusů. Zahrnuje přísavné miny, které potápěči připevňují přímo na trup lodí, ukotvené miny plovoucí těsně pod hladinou i moderní „dnové“ miny. Ty odpočívají na mořském dně a explodují v momentě, kdy zaznamenají blízkost proplouvajícího plavidla, což činí jejich odhalení a likvidaci velmi složitou.
Miny jsou však pouze částí hrozby v oblasti, kterou někteří američtí vojenští činitelé začali nazývat „údolím smrti“. Íránské revoluční gardy disponují celou škálou prostředků od sebevražedných člunů naložených výbušninami až po pobřežní raketové baterie. Expert Farzin Nadimi upozorňuje, že navzdory dvanácti dnům spojeneckých náletů zůstala hlavní flotila malých plavidel revolučních gard v podstatě nedotčená.
Důkazem íránské aktivity byl útok na thajskou loď Mayuree Naree, který způsobil explozi ve strojovně a pohřešování tří členů posádky. Ve stejné době byla zasažena i loď Express Rome plující pod liberijskou vlajkou. Americké velitelství sice oznámilo zničení šestnácti íránských minonosek, ale o zneškodnění již položených min v průlivu se nezmínilo.
Donald Trump na sociální síti Truth Social vyzval Írán k okamžitému odstranění všech případných min a pohrozil důsledky na úrovni, „jakou svět dosud neviděl“. Situaci však komplikuje fakt, že americké odminovací kapacity v regionu jsou oslabené. Poslední specializované lodě pro tento účel byly vyřazeny z provozu loni v září a jejich roli převzala plavidla LCS, která jsou dlouhodobě kritizována pro svou nespolehlivost.
Důsledky uzavření Hormuzského průlivu pro globální ekonomiku jsou alarmující. Analytici odhadují, že v Perském zálivu uvízlo téměř 15 milionů barelů surové ropy denně. Místní skladovací nádrže se rychle plní a hrozí kolaps trhu. Strategickým cílem Íránu je podle odborníků způsobit takovou ekonomickou bolest Spojeným státům a jejich spojencům, aby byli nuceni uznat, že islámský režim nelze vojensky porazit.
Obnovení bezpečného provozu v průlivu nebude podle expertů otázkou dnů, ale spíše měsíců. Tato operace je technicky velmi náročná a prakticky nemožná v době, kdy na odminovací lodě útočí nepřítel. Saúdskoarabský gigant Aramco varoval před katastrofálními dopady na světové trhy, pokud nedojde k rychlému obnovení plynulého toku ropy skrze tuto klíčovou tepnu.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.