Evropská unie se rozhodla pro další zpřísnění vízové politiky vůči ruským občanům. Nově jim už nebudou vydávána víza, která slouží k opakovaným cestám na území členských států. Rusové budou muset žádat o povolení v případě každé cesty do EU.
Evropská unie zpřísnila vízová pravidla pro ruské občany i kvůli obavám ze sabotáží. Víza pro opakovaný vstup na území bloku už nebudou Rusům vydávána. Zájemci budou muset žádat o povolení ke vstupu při každé cestě. Evropská komise v prohlášení uvedla, že cílem nových pravidel je ochrana bezpečnosti.
Podle webu DW se předpokládá, že Unie vydá omezený počet výjimek pro ruské disidenty, nezávislé novináře a bojovníky za lidská práva.
"Zahájení války a očekávání volného pohybu po Evropě je těžké ospravedlnit. Evropská unie zpřísňuje vízová pravidla pro ruské občany kvůli pokračujícím narušením prostřednictvím dronů a sabotážím na evropské půdě. Cestování do EU je výsada, nikoli samozřejmost," napsala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na sociální síti X.
Podle údajů Evropské komise bylo za posledních několik let vydáno zhruba 500 tisíc víz pro ruské občany. Dříve to za stejnou dobu byly až čtyři miliony. Přesto se vízová politika stala terčem kritiky ze strany východoevropských zemí, zejména v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině, kterou Moskva rozpoutala.
Nedávno již došlo k omezení svobody pohybu ruských diplomatů a konzulárních pracovníků na území EU kvůli obavám ze špionáže či šíření dezinformací. Zmínění lidé budou od ledna 2026 muset registrovat všechny své cesty mezi členskými zeměmi EU s nejméně jednodenním předstihem.
Rok 2025 se podle webu Politico do historie evropského obchodu zapíše jako jeden z nejvíce traumatizujících. Donald Trump od svého návratu do Bílého domu nešetřil kritikou na adresu Evropské unie, kterou označil za „zvěrstvo“ vytvořené k vykořisťování Američanů. Evropa, sužovaná nejvyššími cly za poslední století, byla nucena přistoupit na jednostrannou dohodu, která tvrdě zasáhne její exportéry, zatímco lídři v Bruselu se snažili zachovat dekorum při oficiálních setkáních na Trumpově skotském golfovém hřišti.
Americký prezident Donald Trump vyhlásil 16. prosince „úplnou blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely nebo odplouvajících z jejích přístavů. Tento krok představuje nejtvrdší jednostranné námořní opatření Spojených států od dob kubánské raketové krize. Podle analytika Matthewa Reisenera z Centra pro námořní strategii však nejde o předehru k invazi, ale o demonstraci síly v rámci nové strategie zaměřené na Latinskou Ameriku.
Příběh Jeffreyho Epsteina se v titulcích médií objevuje opakovaně, ale vždy s velmi specifickým zaměřením. Většina zpráv si klade jedinou otázku: Kteří mocní muži jsou na onom pověstném seznamu? Pozornost se upírá na neidentifikované elity a na to, kdo by mohl být kompromitován nebo vystaven veřejné hanbě. Zcela se však přitom zapomíná na ty, jejichž utrpení tento případ vyvolalo – na dívky a mladé ženy, které Epstein zneužíval a s nimiž obchodoval.
Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo v úterý další rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zemřelého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Mezi tisíci stranami se objevují nové informace o vazbách na Donalda Trumpa, ale také detaily o Epsteinově vztahu s ekonomem Larrym Summersem nebo zmínky o kouzelníku Davidu Copperfieldovi. Ačkoliv Trump v minulosti sliboval úplné odkrytí těchto spisů, aktuální nález ukazuje, že jeho kontakty s finančníkem byly v 90. letech intenzivnější, než uváděly dřívější zprávy.
Spojené státy americké přistoupily k bezprecedentnímu kroku, když zakázaly vstup do země pěti významným Evropanům. Ministerstvo zahraničí je obviňuje z nátlaku na americké technologické firmy s cílem cenzurovat nebo potlačovat americké názory. Ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že tyto osoby vedly organizované úsilí o vynucování omezení obsahu na amerických platformách. Tento krok je dosud nejostřejším útokem Trumpovy administrativy na evropské digitální regulace, zejména na přelomový Akt o digitálních službách (DSA).
V roce 2025 se vědcům, historikům a archeologům podařilo s využitím nejmodernějších technologií rozluštit několik záhad, které lidstvo trápily po celá desetiletí i staletí. Od analýzy DNA z dob napoleonských válek až po CT skeny barokních mumií – věda letos opět přepsala naše chápání historie.
V Rusku dochází k výraznému stárnutí vozového parku, což je podle webu Meduza přímý důsledek západních sankcí a odchodu světových automobilek. Majitelé zahraničních vozů se místo nákupu nových modelů, které jsou extrémně drahé, soustředí na náročné opravy svých stávajících aut.
Vánoce bývají romantizovány jako období klidu, sounáležitosti a radosti. Tato představa je však v ostrém rozporu s realitou, kterou mnozí z nás každoročně zažívají. Právě vánoční svátky patří k psychicky nejnáročnějším obdobím roku – a není to náhoda. Tyto konflikty jsou předvídatelným důsledkem kombinace tlaku, nevyřčených očekávání a dlouhodobě neřešených vztahových vzorců.
Vědci z University of California v Santa Barbaře přišli s varováním před dosud podceňovaným dopadem klimatických změn na lidské zdraví. Podle nové studie publikované v časopise Science Advances může vystavení extrémnímu horku a vlhkosti během těhotenství vést k výraznému zpomalení růstu dětí.
Napětí v Karibiku dosáhlo nového vrcholu. Zatímco americký prezident Donald Trump stupňuje námořní blokádu Venezuely, Rusko a Čína se otevřeně postavily na stranu režimu Nicoláse Madura. Peking označil nedávné zabavení čínského ropného tankeru za závažné porušení mezinárodního práva, zatímco Moskva varovala před „vážnými následky“, které by americké operace v Karibském moři mohly mít pro mezinárodní plavbu.
Britská policie zatkla v centru Londýna známou klimatickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dvaadvacetiletá Švédka se účastnila demonstrace před kancelářemi pojišťovny Aspen Insurance na podporu vězněných členů skupiny Palestine Action, kteří drží hladovku. Thunbergová byla natočena s transparentem, na němž stálo: „Podporuji vězně z Palestine Action. Jsem proti genocidě.“
Rusko v úterý podniklo masivní útok drony a raketami na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle místních představitelů bylo na cíle po celé zemi vysláno více než 650 bezpilotních letounů a přes 30 raket. Údery si vyžádaly nejméně tři oběti, mezi nimiž je i teprve čtyřleté dítě v Žytomyrské oblasti. Další žena zahynula při náletu dronu nedaleko Kyjeva.