V některých regionech Ruska začaly úřady vyplácet školou povinným dívkám přes 100 000 rublů (asi 900 liber) za to, že otěhotní, porodí a vychovávají dítě. Tento nový krok, zavedený v deseti oblastech během posledních měsíců, je součástí rozšíření demografické strategie, která byla v březnu 2025 původně určena pouze dospělým ženám. Cíl je jasný: zastavit prudký pokles porodnosti.
V roce 2023 dosahovala porodnost v Rusku 1,41 dítěte na jednu ženu, což je hluboko pod hodnotou 2,05 potřebnou k udržení stabilní populace. Platby těhotným teenagerkám ale v Rusku vyvolaly kontroverzi – podle průzkumu ruského Centra pro výzkum veřejného mínění s nimi souhlasí 43 % lidí, zatímco 40 % je proti. Ukazuje to však, jak velkou prioritu klade stát na zvyšování počtu narozených dětí.
Prezident Vladimir Putin považuje početné obyvatelstvo za klíčový ukazatel velmoci, spolu s rozlehlým územím a silnou armádou. Ironií však je, že jeho úsilí o rozšíření ruského území prostřednictvím války na Ukrajině mělo přesně opačný dopad: odhadem padlo až 250 000 ruských vojáků a statisíce mladých, vzdělaných lidí – potenciálních otců – zemi opustily, aby se vyhnuly mobilizaci.
Ačkoli je ruská situace výjimečná, problém s nízkou porodností postihuje celý svět. Odhaduje se, že do roku 2050 bude více než tři čtvrtiny států světa čelit nedostatečné porodnosti k udržení populace.
Rusko přitom není jediné, kdo hledá řešení v pronatalistických politikách. Maďarská vláda Viktora Orbána nabízí štědré daňové úlevy a zvýhodněné hypotéky pro rodiny se třemi a více dětmi. V Polsku stát přispívá rodinám s více dětmi 500 zlotých (asi 100 liber) měsíčně, přičemž ale vyšší příjmové skupiny tento benefit často nevyužívají, protože by musely obětovat kariéru a příjem.
V USA Donald Trump v rámci hnutí MAGA navrhuje jednorázový příspěvek 5 000 dolarů ženám za narození dítěte. Podporu má i od vlivných osobností, jako je Elon Musk, který dlouhodobě varuje před demografickou krizí.
Zatímco se na první pohled může zdát, že jde jen o podporu růstu populace, většina těchto opatření má ideologický podtext. Nejde jen o to, aby se rodilo víc dětí, ale aby je měly určité skupiny obyvatel – ti „žádoucí“ z pohledu státu.
Například Španělsko, které zvolilo jiný přístup, otevírá cestu k občanství pro migranty, zejména ze španělsky mluvících katolických zemí Latinské Ameriky. Naopak migranti z Afriky čelí mnohem přísnějším podmínkám. Maďarské pobídky jsou zase dostupné jen pro heterosexuální páry s vysokými příjmy.
Trumpovo hnutí na jedné straně vyzývá k vyšší porodnosti, ale zároveň prosazuje deportace nelegálních migrantů a útočí na ústavní právo na občanství pro děti narozené na americké půdě. Tato selektivní podpora demografie ukazuje, že nejde jen o ekonomiku, ale i o kulturní a ideologické cíle.
Úspěch těchto opatření závisí především na ochotě žen stát se matkami. Kromě finančních pobídek některé režimy sahají i po symbolických nástrojích – v Rusku Putin obnovil Stalinovu medaili pro matky s deseti a více dětmi. Ve Spojených státech zase rostou počty tzv. „trad wives“ – žen, které na sociálních sítích oslavují tradiční roli v domácnosti a mateřství jako životní ideál.
Současně však sílí tlak na ženy, které děti nemají. V Rusku byl v roce 2024 přijat zákon zakazující propagaci bezdětnosti. Omezuje se i přístup k potratům a veřejně se kritizují ženy, které dávají přednost vzdělání a kariéře před rodinou.
Pokud by hlavním cílem pronatalismu byla udržitelnost ekonomiky a společnosti, nejbohatší země světa by se více obracely k imigraci. Místo toho ale často zavádějí politiky, které se snaží ovlivnit osobní životy občanů – zejména žen – a vytvářet populaci složenou z lidí, které si stát přeje.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.