V některých regionech Ruska začaly úřady vyplácet školou povinným dívkám přes 100 000 rublů (asi 900 liber) za to, že otěhotní, porodí a vychovávají dítě. Tento nový krok, zavedený v deseti oblastech během posledních měsíců, je součástí rozšíření demografické strategie, která byla v březnu 2025 původně určena pouze dospělým ženám. Cíl je jasný: zastavit prudký pokles porodnosti.
V roce 2023 dosahovala porodnost v Rusku 1,41 dítěte na jednu ženu, což je hluboko pod hodnotou 2,05 potřebnou k udržení stabilní populace. Platby těhotným teenagerkám ale v Rusku vyvolaly kontroverzi – podle průzkumu ruského Centra pro výzkum veřejného mínění s nimi souhlasí 43 % lidí, zatímco 40 % je proti. Ukazuje to však, jak velkou prioritu klade stát na zvyšování počtu narozených dětí.
Prezident Vladimir Putin považuje početné obyvatelstvo za klíčový ukazatel velmoci, spolu s rozlehlým územím a silnou armádou. Ironií však je, že jeho úsilí o rozšíření ruského území prostřednictvím války na Ukrajině mělo přesně opačný dopad: odhadem padlo až 250 000 ruských vojáků a statisíce mladých, vzdělaných lidí – potenciálních otců – zemi opustily, aby se vyhnuly mobilizaci.
Ačkoli je ruská situace výjimečná, problém s nízkou porodností postihuje celý svět. Odhaduje se, že do roku 2050 bude více než tři čtvrtiny států světa čelit nedostatečné porodnosti k udržení populace.
Rusko přitom není jediné, kdo hledá řešení v pronatalistických politikách. Maďarská vláda Viktora Orbána nabízí štědré daňové úlevy a zvýhodněné hypotéky pro rodiny se třemi a více dětmi. V Polsku stát přispívá rodinám s více dětmi 500 zlotých (asi 100 liber) měsíčně, přičemž ale vyšší příjmové skupiny tento benefit často nevyužívají, protože by musely obětovat kariéru a příjem.
V USA Donald Trump v rámci hnutí MAGA navrhuje jednorázový příspěvek 5 000 dolarů ženám za narození dítěte. Podporu má i od vlivných osobností, jako je Elon Musk, který dlouhodobě varuje před demografickou krizí.
Zatímco se na první pohled může zdát, že jde jen o podporu růstu populace, většina těchto opatření má ideologický podtext. Nejde jen o to, aby se rodilo víc dětí, ale aby je měly určité skupiny obyvatel – ti „žádoucí“ z pohledu státu.
Například Španělsko, které zvolilo jiný přístup, otevírá cestu k občanství pro migranty, zejména ze španělsky mluvících katolických zemí Latinské Ameriky. Naopak migranti z Afriky čelí mnohem přísnějším podmínkám. Maďarské pobídky jsou zase dostupné jen pro heterosexuální páry s vysokými příjmy.
Trumpovo hnutí na jedné straně vyzývá k vyšší porodnosti, ale zároveň prosazuje deportace nelegálních migrantů a útočí na ústavní právo na občanství pro děti narozené na americké půdě. Tato selektivní podpora demografie ukazuje, že nejde jen o ekonomiku, ale i o kulturní a ideologické cíle.
Úspěch těchto opatření závisí především na ochotě žen stát se matkami. Kromě finančních pobídek některé režimy sahají i po symbolických nástrojích – v Rusku Putin obnovil Stalinovu medaili pro matky s deseti a více dětmi. Ve Spojených státech zase rostou počty tzv. „trad wives“ – žen, které na sociálních sítích oslavují tradiční roli v domácnosti a mateřství jako životní ideál.
Současně však sílí tlak na ženy, které děti nemají. V Rusku byl v roce 2024 přijat zákon zakazující propagaci bezdětnosti. Omezuje se i přístup k potratům a veřejně se kritizují ženy, které dávají přednost vzdělání a kariéře před rodinou.
Pokud by hlavním cílem pronatalismu byla udržitelnost ekonomiky a společnosti, nejbohatší země světa by se více obracely k imigraci. Místo toho ale často zavádějí politiky, které se snaží ovlivnit osobní životy občanů – zejména žen – a vytvářet populaci složenou z lidí, které si stát přeje.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.