V některých regionech Ruska začaly úřady vyplácet školou povinným dívkám přes 100 000 rublů (asi 900 liber) za to, že otěhotní, porodí a vychovávají dítě. Tento nový krok, zavedený v deseti oblastech během posledních měsíců, je součástí rozšíření demografické strategie, která byla v březnu 2025 původně určena pouze dospělým ženám. Cíl je jasný: zastavit prudký pokles porodnosti.
V roce 2023 dosahovala porodnost v Rusku 1,41 dítěte na jednu ženu, což je hluboko pod hodnotou 2,05 potřebnou k udržení stabilní populace. Platby těhotným teenagerkám ale v Rusku vyvolaly kontroverzi – podle průzkumu ruského Centra pro výzkum veřejného mínění s nimi souhlasí 43 % lidí, zatímco 40 % je proti. Ukazuje to však, jak velkou prioritu klade stát na zvyšování počtu narozených dětí.
Prezident Vladimir Putin považuje početné obyvatelstvo za klíčový ukazatel velmoci, spolu s rozlehlým územím a silnou armádou. Ironií však je, že jeho úsilí o rozšíření ruského území prostřednictvím války na Ukrajině mělo přesně opačný dopad: odhadem padlo až 250 000 ruských vojáků a statisíce mladých, vzdělaných lidí – potenciálních otců – zemi opustily, aby se vyhnuly mobilizaci.
Ačkoli je ruská situace výjimečná, problém s nízkou porodností postihuje celý svět. Odhaduje se, že do roku 2050 bude více než tři čtvrtiny států světa čelit nedostatečné porodnosti k udržení populace.
Rusko přitom není jediné, kdo hledá řešení v pronatalistických politikách. Maďarská vláda Viktora Orbána nabízí štědré daňové úlevy a zvýhodněné hypotéky pro rodiny se třemi a více dětmi. V Polsku stát přispívá rodinám s více dětmi 500 zlotých (asi 100 liber) měsíčně, přičemž ale vyšší příjmové skupiny tento benefit často nevyužívají, protože by musely obětovat kariéru a příjem.
V USA Donald Trump v rámci hnutí MAGA navrhuje jednorázový příspěvek 5 000 dolarů ženám za narození dítěte. Podporu má i od vlivných osobností, jako je Elon Musk, který dlouhodobě varuje před demografickou krizí.
Zatímco se na první pohled může zdát, že jde jen o podporu růstu populace, většina těchto opatření má ideologický podtext. Nejde jen o to, aby se rodilo víc dětí, ale aby je měly určité skupiny obyvatel – ti „žádoucí“ z pohledu státu.
Například Španělsko, které zvolilo jiný přístup, otevírá cestu k občanství pro migranty, zejména ze španělsky mluvících katolických zemí Latinské Ameriky. Naopak migranti z Afriky čelí mnohem přísnějším podmínkám. Maďarské pobídky jsou zase dostupné jen pro heterosexuální páry s vysokými příjmy.
Trumpovo hnutí na jedné straně vyzývá k vyšší porodnosti, ale zároveň prosazuje deportace nelegálních migrantů a útočí na ústavní právo na občanství pro děti narozené na americké půdě. Tato selektivní podpora demografie ukazuje, že nejde jen o ekonomiku, ale i o kulturní a ideologické cíle.
Úspěch těchto opatření závisí především na ochotě žen stát se matkami. Kromě finančních pobídek některé režimy sahají i po symbolických nástrojích – v Rusku Putin obnovil Stalinovu medaili pro matky s deseti a více dětmi. Ve Spojených státech zase rostou počty tzv. „trad wives“ – žen, které na sociálních sítích oslavují tradiční roli v domácnosti a mateřství jako životní ideál.
Současně však sílí tlak na ženy, které děti nemají. V Rusku byl v roce 2024 přijat zákon zakazující propagaci bezdětnosti. Omezuje se i přístup k potratům a veřejně se kritizují ženy, které dávají přednost vzdělání a kariéře před rodinou.
Pokud by hlavním cílem pronatalismu byla udržitelnost ekonomiky a společnosti, nejbohatší země světa by se více obracely k imigraci. Místo toho ale často zavádějí politiky, které se snaží ovlivnit osobní životy občanů – zejména žen – a vytvářet populaci složenou z lidí, které si stát přeje.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Tropické počasí bude v následujících hodinách trápit především jižní Moravu. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň avizují, že již o víkendu by se horké počasí mělo vrátit i na další místa v republice.
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Šéf Bílého domu Donald Trump vyvíjí tlak na Írán, aby došlo k uzavření dohody. Činí tak už tradičním způsobem, kdy Teheránu hrozí vojenským úderem v případě, že nedojde k otevření Hormuzského průlivu.