V některých regionech Ruska začaly úřady vyplácet školou povinným dívkám přes 100 000 rublů (asi 900 liber) za to, že otěhotní, porodí a vychovávají dítě. Tento nový krok, zavedený v deseti oblastech během posledních měsíců, je součástí rozšíření demografické strategie, která byla v březnu 2025 původně určena pouze dospělým ženám. Cíl je jasný: zastavit prudký pokles porodnosti.
V roce 2023 dosahovala porodnost v Rusku 1,41 dítěte na jednu ženu, což je hluboko pod hodnotou 2,05 potřebnou k udržení stabilní populace. Platby těhotným teenagerkám ale v Rusku vyvolaly kontroverzi – podle průzkumu ruského Centra pro výzkum veřejného mínění s nimi souhlasí 43 % lidí, zatímco 40 % je proti. Ukazuje to však, jak velkou prioritu klade stát na zvyšování počtu narozených dětí.
Prezident Vladimir Putin považuje početné obyvatelstvo za klíčový ukazatel velmoci, spolu s rozlehlým územím a silnou armádou. Ironií však je, že jeho úsilí o rozšíření ruského území prostřednictvím války na Ukrajině mělo přesně opačný dopad: odhadem padlo až 250 000 ruských vojáků a statisíce mladých, vzdělaných lidí – potenciálních otců – zemi opustily, aby se vyhnuly mobilizaci.
Ačkoli je ruská situace výjimečná, problém s nízkou porodností postihuje celý svět. Odhaduje se, že do roku 2050 bude více než tři čtvrtiny států světa čelit nedostatečné porodnosti k udržení populace.
Rusko přitom není jediné, kdo hledá řešení v pronatalistických politikách. Maďarská vláda Viktora Orbána nabízí štědré daňové úlevy a zvýhodněné hypotéky pro rodiny se třemi a více dětmi. V Polsku stát přispívá rodinám s více dětmi 500 zlotých (asi 100 liber) měsíčně, přičemž ale vyšší příjmové skupiny tento benefit často nevyužívají, protože by musely obětovat kariéru a příjem.
V USA Donald Trump v rámci hnutí MAGA navrhuje jednorázový příspěvek 5 000 dolarů ženám za narození dítěte. Podporu má i od vlivných osobností, jako je Elon Musk, který dlouhodobě varuje před demografickou krizí.
Zatímco se na první pohled může zdát, že jde jen o podporu růstu populace, většina těchto opatření má ideologický podtext. Nejde jen o to, aby se rodilo víc dětí, ale aby je měly určité skupiny obyvatel – ti „žádoucí“ z pohledu státu.
Například Španělsko, které zvolilo jiný přístup, otevírá cestu k občanství pro migranty, zejména ze španělsky mluvících katolických zemí Latinské Ameriky. Naopak migranti z Afriky čelí mnohem přísnějším podmínkám. Maďarské pobídky jsou zase dostupné jen pro heterosexuální páry s vysokými příjmy.
Trumpovo hnutí na jedné straně vyzývá k vyšší porodnosti, ale zároveň prosazuje deportace nelegálních migrantů a útočí na ústavní právo na občanství pro děti narozené na americké půdě. Tato selektivní podpora demografie ukazuje, že nejde jen o ekonomiku, ale i o kulturní a ideologické cíle.
Úspěch těchto opatření závisí především na ochotě žen stát se matkami. Kromě finančních pobídek některé režimy sahají i po symbolických nástrojích – v Rusku Putin obnovil Stalinovu medaili pro matky s deseti a více dětmi. Ve Spojených státech zase rostou počty tzv. „trad wives“ – žen, které na sociálních sítích oslavují tradiční roli v domácnosti a mateřství jako životní ideál.
Současně však sílí tlak na ženy, které děti nemají. V Rusku byl v roce 2024 přijat zákon zakazující propagaci bezdětnosti. Omezuje se i přístup k potratům a veřejně se kritizují ženy, které dávají přednost vzdělání a kariéře před rodinou.
Pokud by hlavním cílem pronatalismu byla udržitelnost ekonomiky a společnosti, nejbohatší země světa by se více obracely k imigraci. Místo toho ale často zavádějí politiky, které se snaží ovlivnit osobní životy občanů – zejména žen – a vytvářet populaci složenou z lidí, které si stát přeje.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.