V některých regionech Ruska začaly úřady vyplácet školou povinným dívkám přes 100 000 rublů (asi 900 liber) za to, že otěhotní, porodí a vychovávají dítě. Tento nový krok, zavedený v deseti oblastech během posledních měsíců, je součástí rozšíření demografické strategie, která byla v březnu 2025 původně určena pouze dospělým ženám. Cíl je jasný: zastavit prudký pokles porodnosti.
V roce 2023 dosahovala porodnost v Rusku 1,41 dítěte na jednu ženu, což je hluboko pod hodnotou 2,05 potřebnou k udržení stabilní populace. Platby těhotným teenagerkám ale v Rusku vyvolaly kontroverzi – podle průzkumu ruského Centra pro výzkum veřejného mínění s nimi souhlasí 43 % lidí, zatímco 40 % je proti. Ukazuje to však, jak velkou prioritu klade stát na zvyšování počtu narozených dětí.
Prezident Vladimir Putin považuje početné obyvatelstvo za klíčový ukazatel velmoci, spolu s rozlehlým územím a silnou armádou. Ironií však je, že jeho úsilí o rozšíření ruského území prostřednictvím války na Ukrajině mělo přesně opačný dopad: odhadem padlo až 250 000 ruských vojáků a statisíce mladých, vzdělaných lidí – potenciálních otců – zemi opustily, aby se vyhnuly mobilizaci.
Ačkoli je ruská situace výjimečná, problém s nízkou porodností postihuje celý svět. Odhaduje se, že do roku 2050 bude více než tři čtvrtiny států světa čelit nedostatečné porodnosti k udržení populace.
Rusko přitom není jediné, kdo hledá řešení v pronatalistických politikách. Maďarská vláda Viktora Orbána nabízí štědré daňové úlevy a zvýhodněné hypotéky pro rodiny se třemi a více dětmi. V Polsku stát přispívá rodinám s více dětmi 500 zlotých (asi 100 liber) měsíčně, přičemž ale vyšší příjmové skupiny tento benefit často nevyužívají, protože by musely obětovat kariéru a příjem.
V USA Donald Trump v rámci hnutí MAGA navrhuje jednorázový příspěvek 5 000 dolarů ženám za narození dítěte. Podporu má i od vlivných osobností, jako je Elon Musk, který dlouhodobě varuje před demografickou krizí.
Zatímco se na první pohled může zdát, že jde jen o podporu růstu populace, většina těchto opatření má ideologický podtext. Nejde jen o to, aby se rodilo víc dětí, ale aby je měly určité skupiny obyvatel – ti „žádoucí“ z pohledu státu.
Například Španělsko, které zvolilo jiný přístup, otevírá cestu k občanství pro migranty, zejména ze španělsky mluvících katolických zemí Latinské Ameriky. Naopak migranti z Afriky čelí mnohem přísnějším podmínkám. Maďarské pobídky jsou zase dostupné jen pro heterosexuální páry s vysokými příjmy.
Trumpovo hnutí na jedné straně vyzývá k vyšší porodnosti, ale zároveň prosazuje deportace nelegálních migrantů a útočí na ústavní právo na občanství pro děti narozené na americké půdě. Tato selektivní podpora demografie ukazuje, že nejde jen o ekonomiku, ale i o kulturní a ideologické cíle.
Úspěch těchto opatření závisí především na ochotě žen stát se matkami. Kromě finančních pobídek některé režimy sahají i po symbolických nástrojích – v Rusku Putin obnovil Stalinovu medaili pro matky s deseti a více dětmi. Ve Spojených státech zase rostou počty tzv. „trad wives“ – žen, které na sociálních sítích oslavují tradiční roli v domácnosti a mateřství jako životní ideál.
Současně však sílí tlak na ženy, které děti nemají. V Rusku byl v roce 2024 přijat zákon zakazující propagaci bezdětnosti. Omezuje se i přístup k potratům a veřejně se kritizují ženy, které dávají přednost vzdělání a kariéře před rodinou.
Pokud by hlavním cílem pronatalismu byla udržitelnost ekonomiky a společnosti, nejbohatší země světa by se více obracely k imigraci. Místo toho ale často zavádějí politiky, které se snaží ovlivnit osobní životy občanů – zejména žen – a vytvářet populaci složenou z lidí, které si stát přeje.
Pod 20 procent klesly preference koalice Spolu v červnovém volebním modelu agentury Median. Volby by vyhrálo opoziční hnutí ANO, hlas by mu dala téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů.
V Moskvě ve čtvrtek proběhl pohřeb exministra Romana Starovojta, který údajně spáchal sebevraždu krátce poté, co jej prezident Vladimir Putin odvolal z funkce. Šéf Kremlu na smutečním obřadu chyběl a neposlal ani věnec.
Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman.
Je to dnes týden, kdy Česko postihl rozsáhlý blackout. Společnost ČEPS ve čtvrtek odhalila, jaké jsou dosavadní závěry vyšetřování události, které nadále pokračuje. Podle předsedy představenstva Martina Durčáka došlo k násobení poruch. Soustava pak nápor nevydržela.
Letošní ročník karlovarského filmového festivalu, který je prvním po květnové smrti prezidenta Jiřího Bartošky, se chýlí ke konci. Vyvrcholí předáním cen v sobotu večer. Na poslední chvíli dorazil do Varů i nejvyšší představitel české vlády.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) naznačil, že se neplánuje osobně účastnit soudního procesu ve věci atentátu na svou osobu. Prohlásil také, že střelci odpustil. Zaútočil naopak na opoziční politiky a média.
Přání pevného zdraví je tentokrát opravdu namístě. Jiří Krampol slaví právě dnes 87. narozeniny, ale podle nejnovějších informací rozhodně nemá náladu se bavit. Údajně ho totiž opět zradilo zdraví.
Americký prezident Donald Trumpa opět vyjádřil zklamání z přístupu Ruska vedeného šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump se na začátku příštího týdne chystá vyrukovat se zásadním prohlášením k Moskvě. Vysvětlil také, jak nyní fungují dodávky amerických zbraní na Ukrajinu.
Vtipně se postava Karla Gotta objevila po jeho smrti v českotelevizním seriálu Volha. Nyní ožije nejslavnější český zpěvák ve slovenském filmu Duchoň, který pojednává o jeho rivalovi z dob minulého režimu. Gott tak v příběhu nemůže chybět. Zvlášť když se jeho rodiny ani nikdo neptal.
I v lednu 2026 se jako každý rok zvýší průměrný důchod v rámci pravidelné valorizace. Podle aktuálních odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vzroste jeho výše o 656 až 672 korun. Dosáhne tak více než 21 800 korun. Informoval o tom web novinky.cz.
Do Karlových Varů již ve čtvrtek dorazila poslední z velkých festivalových hvězd, která okoření závěr letošního 59. ročníku filmové přehlídky. Dnes a zítra se mohou přítomní fanoušci kinematografie setkat se Stellanem Skarsgårdem.
V Česku se proslýchalo o tom, že Rusové plánují teroristický útok. Bezpečnostní složky státu nicméně možnou bezpečnostní hrozbu prověřily a vyvrátily. Byla také přijata nespecifikovaná preventivní opatření. Nikdo nebyl zatčen ani umístěn do vazby, informovalo Vojenské zpravodajství.