Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Podle Zelenského je rychlý proces zásadní, protože pokud se tak nestane, Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do unie zablokovat, jelikož nechce vidět zemi úspěšnou. Zdůraznil, že Kyjev požaduje plnohodnotné členství za stejných podmínek jako ostatní státy, tedy ne lepší, ale ani horší. Na sociálních sítích pak doplnil, že s německým kancléřem diskutoval také o obranné podpoře, se zvláštním zaměřením na protivzdušnou obranu.
Během vystoupení čelil ukrajinský lídr dotazu na dřívější Trumpovy výroky, podle kterých Ukrajina nemá v rukou žádné dobré karty. Zelenskyj reagoval slovy, že situace na bojišti se neustále mění a Moskva na frontě čelí rostoucím potížím. Navzdory odmítavým reakcím z Kremlu zopakoval svůj návrh pozvat Vladimira Putina k jednacímu stolu ještě před nadcházející zimou.
Rozhovory by podle něj měly proběhnout na neutrální půdě ve třetí zemi, přičemž jako příklady jmenoval Švýcarsko, Turecko, Spojené státy nebo některý ze států Blízkého východu. Připomněl uplynulou kritickou zimu na Ukrajině a dodal, že ta letošní bude velmi komplikovaná i pro samotné Rusko. Potvrdil také, že své mírové návrhy nedávno osobně konzultoval s ruským oligarchou Romanem Abramovičem.
Zelenskyj zároveň zdůraznil, že potřebuje, aby americký prezident Donald Trump vyvinul na Rusko mnohem silnější tlak, protože je možná jediným lídrem, který je schopen toho dosáhnout. Trump se podle něj staví velmi pozitivně k raketové pomoci, přičemž Ukrajina usiluje zejména o získání licence na lokální výrobu střel Patriot přímo na svém území.
V oblasti bezpečnosti ukrajinský prezident vyzval Evropskou unii k vybudování společného protiraketového systému, bez něhož podle něj nebudou mít evropské státy dostatek obranných kapacit. V souvislosti s poválečnou obnovou země a rozvojem podnikání pak podtrhl zásadní význam mezinárodních bezpečnostních záruk. Na závěr, při dotazu ohledně Číny, vyjádřil připravenost jednat přímo s prezidentem Si Ťin-pchingem i s jakýmkoli jiným světovým představitelem, který může reálně pomoci ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
