Rusko nikdy nedokáže udržet okupovaná území. Odejděte z Ukrajiny, než bude pozdě, vzkázal Moskvě Kyjev

Zasedání Rady bezpečnosti se kvůli ruské agresi sešlo již pošesté během jediného měsíce, což podle Melnyka není rozmarem Ukrajiny, ale přímým důsledkem stupňujícího se raketového teroru. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj opakovaně posouvá hranice brutality. Velvyslanec poukázal na masivní útok z poloviny června, kdy Rusko nasadilo 70 raket a přes 600 dronů. Hlavním terčem se stalo hlavní město Kyjev, kde útoky zanechaly pět mrtvých a desítky zraněných, včetně dětí a těhotné ženy.

Velká část diplomatického projevu byla věnována škodám na Kyjevskopečerské lávře, pravoslavném klášterním komplexu z 11. století, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Ruské síly při útoku vážně poškodily Katedrálu Nanebevzetí panny Marie, přičemž požár zasáhl zejména její horní část. Vážně ohroženy byly i historické nástěnné malby, fresky a ikonostas v dolních patrech. Tento krok označil ukrajinský diplomat za facku celému civilizovanému světu.

Útok na lávru podle Melnyka zcela vyvrací moskevský imperiální mýtus o tom, že Rusko je duchovním dědicem Kyjevské Rusi. Tím, že Putin nechal zasáhnout samotné srdce ukrajinské pravoslavné církve, zasadil podle něj ránu své vlastní historické narativě. Melnyk dodal, že ruský prezident se tímto činem definitivně zařadil mezi nejtemnější postavy moderních dějin a jeho jméno bude už navždy spojeno s ničením kulturního dědictví lidstva.

Ruské nálety navíc do základů zničily filmová studia Oleksandra Dovženka, která byla založena v roce 1926 a jsou považována za symbol ukrajinského kinematografického dědictví. Požár v Kyjevě kompletně zlikvidoval největší a nejstarší ukrajinskou sbírku filmových kostýmů. Velvyslanec zdůraznil, že na rozdíl od infrastruktury jsou zničené kulturní artefakty pro lidstvo ztraceny navždy, a Rusko za toto barbarství musí nést odpovědnost.

Systematické útoky v uplynulých dnech zasáhly civilní infrastrukturu také v Charkově, Dnipru, Sumách či Záporoží, kde si úder naváděnou bombou vyžádal pět lidských životů. Melnyk uvedl, že ruské drony cíleně útočí na civilisty a zasáhly i tři obchodní lodě plující pod vlajkami Panamy, Palau a Belize do ukrajinských přístavů, což vedlo k úmrtí egyptského člena posádky. Tyto činy označil za vážné porušení mezinárodního humanitárního práva, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Ukrajinský zástupce zároveň obhajoval ukrajinské údery na ruské ropné rafinérie. Podle mezinárodního humanitárního práva, konkrétně podle Ženevských úmluv, jde o legitimní vojenské cíle, protože tato zařízení produkují palivo pro ruské tanky, bojová letadla a raketové nosiče. Odmítl argumenty Ruska, že jde o civilní objekty, a zdůraznil, že ukrajinská armáda na rozdíl od té ruské striktně rozlišuje mezi vojenskými a civilními cíli a na civilisty nikdy neútočí.

Melnyk dále připomněl zprávu generálního tajemníka OSN o dětech v ozbrojených konfliktech, ve které figuruje ruská armáda na takzvaném seznamu hanby po boku teroristických organizací jako ISIS, al-Káida, Tálibán či Hamás. Počet dětí zabitých nebo zmrzačených ruskými silami vzrostl od roku 2023 o 78 procent, přičemž útoky na školy a nemocnice se téměř zdvojnásobily. Vzhledem k těmto ověřeným válečným zločinům a sexuálnímu násilí vyzval k tomu, aby byl ruský vojenský personál kompletně vyloučen z mírových operací OSN.

V závěru Melnyk konstatoval, že se dynamika konfliktu zásadně změnila a válka se vrátila na samotné území Ruska. Podle jeho slov je v současnosti poškozeno téměř 40 procent ruských ropných rafinérií, což oslabuje moskevské vojenské tažení. Poslední události navíc ukázaly, že ani posílený systém protivzdušné obrany kolem Moskvy nedokáže ochránit ruské vojenské objekty, přičemž ukrajinský velvyslanec varoval, že toto je teprve začátek.