S přijetím návrhu USA na 30denní příměří Ukrajinou se nyní pozornost upírá na Kreml, který musí rozhodnout, zda přijme plán prezidenta Donalda Trumpa na dočasné zastavení války. Ruští představitelé naznačují možné kontakty s americkými zástupci „v následujících dnech“, avšak zatím nesdělili, zda budou podmínky příměří, stanovené na jednáních v Saúdské Arábii, pro Moskvu přijatelné.
Pro Kreml jde podle CNN o zlomový okamžik, který může vyžadovat nepříjemné kompromisy, pokud to s mírovým řešením konfliktu myslí vážně. Ačkoliv Moskva dlouhodobě tvrdí, že je otevřená jednáním, stále trvá na dosažení svých válečných cílů, včetně kontroly nad anektovanými územími Ukrajiny.
Pouhý týden předtím ruský prezident Vladimir Putin, který tuto brutální válku rozpoutal před třemi lety, slíbil skupině vdov a matek padlých vojáků, že Moskva „nikdy neustoupí“. Prokremelští váleční jestřábi by tak příměří mohli vnímat jako zradu. Přesto se zdá, že ústupek bude nevyhnutelný.
I kdyby ruští vyjednavači prosadili vlastní podmínky příměří – například stažení Ukrajiny z Kurské oblasti, malé části ruského území obsazené ukrajinskými silami – je nepravděpodobné, že by Západ přijal širší ruské požadavky, jako je úplné ovládnutí ukrajinského území či oslabení NATO na východní hranici.
Tento moment by mohl být také klíčovým bodem ve zvláštním vztahu mezi Trumpem a Putinem. Trump, který ruskému prezidentovi v poslední době učinil několik vstřícných gest, by nyní mohl očekávat reciprocitu.
„Míč je nyní na jejich straně hřiště,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po jednání s ukrajinskými představiteli v Džiddě.
Ještě před pár dny Trump tvrdil, že „Rusko má všechny trumfy v rukou“. Teď se zdá, že – ať už úmyslně, nebo ne – odhalil Putinův blaf.
Příměří, které má zahrnovat celou frontovou linii bojů s Ruskem, by mělo začít platit okamžitě poté, co s ním Moskva vysloví souhlas.
„Ukrajina přijímá tento návrh, považujeme ho za pozitivní, jsme připraveni na tento krok a nyní je na Spojených státech, aby přesvědčily Rusko,“ uvedl Zelenskyj po více než osmihodinovém jednání v Džiddě.
Trump označil zprávu o možném příměří mezi Ukrajinou a Ruskem za „velmi významnou“ a oznámil, že plánuje jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech dohody. K rozhovorům by mohlo dojít už v průběhu tohoto týdne.
Vývoj přinesl výraznou úlevu Kyjevu, zejména po nedávném veřejném střetu mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který vyvolal pochybnosti o budoucnosti americké podpory Ukrajině.
Jednání v Saúdské Arábii probíhala v klíčovém okamžiku války, kdy ruské síly pokračují v ofenzivě v Kurské oblasti – části ruského území, kterou Ukrajina překvapivě dobyla v srpnu. Ztráta tohoto území by mohla oslabit ukrajinskou pozici při dalších vyjednáváních.
Podle společného americko-ukrajinského prohlášení Kyjev přijal návrh USA na „okamžité a dočasné třicetidenní příměří, které může být prodlouženo po vzájemné dohodě a jehož podmínkou je současné přijetí a dodržování ze strany Ruské federace.“
„Spojené státy dají Rusku jasně najevo, že vzájemnost je klíčem k dosažení míru,“ uvádí prohlášení.
Prezident Zelenskyj upřesnil, že ukrajinské podmínky příměří zahrnují „ticho na nebi i na moři“, propuštění ukrajinských zajatců „pro vytvoření důvěry v celý proces“ a návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska.
Obě strany se rovněž dohodly na urychleném uzavření dohody o vzácných surovinách, která má podpořit ukrajinskou ekonomiku a zajistit dlouhodobou bezpečnost země.
Ukrajinská delegace, v níž chyběl Zelenskyj, jednala s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem. Oba američtí představitelé se minulý měsíc zúčastnili přímých rozhovorů s Ruskem.
Jednání v Saúdské Arábii probíhala jen několik hodin poté, co Rusko oznámilo, že čelilo „masivnímu“ ukrajinskému útoku drony. Moskva tvrdí, že její obrana sestřelila 337 dronů, z toho 91 nad Moskevskou oblastí. Podle místních úřadů si útoky vyžádaly tři mrtvé a nejméně šest zraněných.
Pokud se tato čísla potvrdí, půjde o jeden z největších vzdušných útoků na Rusko od začátku války. Ukrajina by tím mohla chtít posílit svou vyjednávací pozici před dohodou.
Ruské síly aktuálně ovládají téměř 20 % ukrajinského území, což je výrazný nárůst oproti 7 % před únorovou invazí v roce 2022. Prezident Putin opakovaně zdůraznil, že jeho cílem je plná kontrola nad východními oblastmi Ukrajiny, zejména Doněckem, Luhanskem, Chersonem a Záporožím.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.