S přijetím návrhu USA na 30denní příměří Ukrajinou se nyní pozornost upírá na Kreml, který musí rozhodnout, zda přijme plán prezidenta Donalda Trumpa na dočasné zastavení války. Ruští představitelé naznačují možné kontakty s americkými zástupci „v následujících dnech“, avšak zatím nesdělili, zda budou podmínky příměří, stanovené na jednáních v Saúdské Arábii, pro Moskvu přijatelné.
Pro Kreml jde podle CNN o zlomový okamžik, který může vyžadovat nepříjemné kompromisy, pokud to s mírovým řešením konfliktu myslí vážně. Ačkoliv Moskva dlouhodobě tvrdí, že je otevřená jednáním, stále trvá na dosažení svých válečných cílů, včetně kontroly nad anektovanými územími Ukrajiny.
Pouhý týden předtím ruský prezident Vladimir Putin, který tuto brutální válku rozpoutal před třemi lety, slíbil skupině vdov a matek padlých vojáků, že Moskva „nikdy neustoupí“. Prokremelští váleční jestřábi by tak příměří mohli vnímat jako zradu. Přesto se zdá, že ústupek bude nevyhnutelný.
I kdyby ruští vyjednavači prosadili vlastní podmínky příměří – například stažení Ukrajiny z Kurské oblasti, malé části ruského území obsazené ukrajinskými silami – je nepravděpodobné, že by Západ přijal širší ruské požadavky, jako je úplné ovládnutí ukrajinského území či oslabení NATO na východní hranici.
Tento moment by mohl být také klíčovým bodem ve zvláštním vztahu mezi Trumpem a Putinem. Trump, který ruskému prezidentovi v poslední době učinil několik vstřícných gest, by nyní mohl očekávat reciprocitu.
„Míč je nyní na jejich straně hřiště,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po jednání s ukrajinskými představiteli v Džiddě.
Ještě před pár dny Trump tvrdil, že „Rusko má všechny trumfy v rukou“. Teď se zdá, že – ať už úmyslně, nebo ne – odhalil Putinův blaf.
Příměří, které má zahrnovat celou frontovou linii bojů s Ruskem, by mělo začít platit okamžitě poté, co s ním Moskva vysloví souhlas.
„Ukrajina přijímá tento návrh, považujeme ho za pozitivní, jsme připraveni na tento krok a nyní je na Spojených státech, aby přesvědčily Rusko,“ uvedl Zelenskyj po více než osmihodinovém jednání v Džiddě.
Trump označil zprávu o možném příměří mezi Ukrajinou a Ruskem za „velmi významnou“ a oznámil, že plánuje jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech dohody. K rozhovorům by mohlo dojít už v průběhu tohoto týdne.
Vývoj přinesl výraznou úlevu Kyjevu, zejména po nedávném veřejném střetu mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který vyvolal pochybnosti o budoucnosti americké podpory Ukrajině.
Jednání v Saúdské Arábii probíhala v klíčovém okamžiku války, kdy ruské síly pokračují v ofenzivě v Kurské oblasti – části ruského území, kterou Ukrajina překvapivě dobyla v srpnu. Ztráta tohoto území by mohla oslabit ukrajinskou pozici při dalších vyjednáváních.
Podle společného americko-ukrajinského prohlášení Kyjev přijal návrh USA na „okamžité a dočasné třicetidenní příměří, které může být prodlouženo po vzájemné dohodě a jehož podmínkou je současné přijetí a dodržování ze strany Ruské federace.“
„Spojené státy dají Rusku jasně najevo, že vzájemnost je klíčem k dosažení míru,“ uvádí prohlášení.
Prezident Zelenskyj upřesnil, že ukrajinské podmínky příměří zahrnují „ticho na nebi i na moři“, propuštění ukrajinských zajatců „pro vytvoření důvěry v celý proces“ a návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska.
Obě strany se rovněž dohodly na urychleném uzavření dohody o vzácných surovinách, která má podpořit ukrajinskou ekonomiku a zajistit dlouhodobou bezpečnost země.
Ukrajinská delegace, v níž chyběl Zelenskyj, jednala s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem. Oba američtí představitelé se minulý měsíc zúčastnili přímých rozhovorů s Ruskem.
Jednání v Saúdské Arábii probíhala jen několik hodin poté, co Rusko oznámilo, že čelilo „masivnímu“ ukrajinskému útoku drony. Moskva tvrdí, že její obrana sestřelila 337 dronů, z toho 91 nad Moskevskou oblastí. Podle místních úřadů si útoky vyžádaly tři mrtvé a nejméně šest zraněných.
Pokud se tato čísla potvrdí, půjde o jeden z největších vzdušných útoků na Rusko od začátku války. Ukrajina by tím mohla chtít posílit svou vyjednávací pozici před dohodou.
Ruské síly aktuálně ovládají téměř 20 % ukrajinského území, což je výrazný nárůst oproti 7 % před únorovou invazí v roce 2022. Prezident Putin opakovaně zdůraznil, že jeho cílem je plná kontrola nad východními oblastmi Ukrajiny, zejména Doněckem, Luhanskem, Chersonem a Záporožím.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.