S přijetím návrhu USA na 30denní příměří Ukrajinou se nyní pozornost upírá na Kreml, který musí rozhodnout, zda přijme plán prezidenta Donalda Trumpa na dočasné zastavení války. Ruští představitelé naznačují možné kontakty s americkými zástupci „v následujících dnech“, avšak zatím nesdělili, zda budou podmínky příměří, stanovené na jednáních v Saúdské Arábii, pro Moskvu přijatelné.
Pro Kreml jde podle CNN o zlomový okamžik, který může vyžadovat nepříjemné kompromisy, pokud to s mírovým řešením konfliktu myslí vážně. Ačkoliv Moskva dlouhodobě tvrdí, že je otevřená jednáním, stále trvá na dosažení svých válečných cílů, včetně kontroly nad anektovanými územími Ukrajiny.
Pouhý týden předtím ruský prezident Vladimir Putin, který tuto brutální válku rozpoutal před třemi lety, slíbil skupině vdov a matek padlých vojáků, že Moskva „nikdy neustoupí“. Prokremelští váleční jestřábi by tak příměří mohli vnímat jako zradu. Přesto se zdá, že ústupek bude nevyhnutelný.
I kdyby ruští vyjednavači prosadili vlastní podmínky příměří – například stažení Ukrajiny z Kurské oblasti, malé části ruského území obsazené ukrajinskými silami – je nepravděpodobné, že by Západ přijal širší ruské požadavky, jako je úplné ovládnutí ukrajinského území či oslabení NATO na východní hranici.
Tento moment by mohl být také klíčovým bodem ve zvláštním vztahu mezi Trumpem a Putinem. Trump, který ruskému prezidentovi v poslední době učinil několik vstřícných gest, by nyní mohl očekávat reciprocitu.
„Míč je nyní na jejich straně hřiště,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po jednání s ukrajinskými představiteli v Džiddě.
Ještě před pár dny Trump tvrdil, že „Rusko má všechny trumfy v rukou“. Teď se zdá, že – ať už úmyslně, nebo ne – odhalil Putinův blaf.
Příměří, které má zahrnovat celou frontovou linii bojů s Ruskem, by mělo začít platit okamžitě poté, co s ním Moskva vysloví souhlas.
„Ukrajina přijímá tento návrh, považujeme ho za pozitivní, jsme připraveni na tento krok a nyní je na Spojených státech, aby přesvědčily Rusko,“ uvedl Zelenskyj po více než osmihodinovém jednání v Džiddě.
Trump označil zprávu o možném příměří mezi Ukrajinou a Ruskem za „velmi významnou“ a oznámil, že plánuje jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech dohody. K rozhovorům by mohlo dojít už v průběhu tohoto týdne.
Vývoj přinesl výraznou úlevu Kyjevu, zejména po nedávném veřejném střetu mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který vyvolal pochybnosti o budoucnosti americké podpory Ukrajině.
Jednání v Saúdské Arábii probíhala v klíčovém okamžiku války, kdy ruské síly pokračují v ofenzivě v Kurské oblasti – části ruského území, kterou Ukrajina překvapivě dobyla v srpnu. Ztráta tohoto území by mohla oslabit ukrajinskou pozici při dalších vyjednáváních.
Podle společného americko-ukrajinského prohlášení Kyjev přijal návrh USA na „okamžité a dočasné třicetidenní příměří, které může být prodlouženo po vzájemné dohodě a jehož podmínkou je současné přijetí a dodržování ze strany Ruské federace.“
„Spojené státy dají Rusku jasně najevo, že vzájemnost je klíčem k dosažení míru,“ uvádí prohlášení.
Prezident Zelenskyj upřesnil, že ukrajinské podmínky příměří zahrnují „ticho na nebi i na moři“, propuštění ukrajinských zajatců „pro vytvoření důvěry v celý proces“ a návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska.
Obě strany se rovněž dohodly na urychleném uzavření dohody o vzácných surovinách, která má podpořit ukrajinskou ekonomiku a zajistit dlouhodobou bezpečnost země.
Ukrajinská delegace, v níž chyběl Zelenskyj, jednala s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem. Oba američtí představitelé se minulý měsíc zúčastnili přímých rozhovorů s Ruskem.
Jednání v Saúdské Arábii probíhala jen několik hodin poté, co Rusko oznámilo, že čelilo „masivnímu“ ukrajinskému útoku drony. Moskva tvrdí, že její obrana sestřelila 337 dronů, z toho 91 nad Moskevskou oblastí. Podle místních úřadů si útoky vyžádaly tři mrtvé a nejméně šest zraněných.
Pokud se tato čísla potvrdí, půjde o jeden z největších vzdušných útoků na Rusko od začátku války. Ukrajina by tím mohla chtít posílit svou vyjednávací pozici před dohodou.
Ruské síly aktuálně ovládají téměř 20 % ukrajinského území, což je výrazný nárůst oproti 7 % před únorovou invazí v roce 2022. Prezident Putin opakovaně zdůraznil, že jeho cílem je plná kontrola nad východními oblastmi Ukrajiny, zejména Doněckem, Luhanskem, Chersonem a Záporožím.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.