Rusko má všechny trumfy v rukou, tvrdil Trump. Teď odhalil, že Putin blafuje

Pro Kreml jde podle CNN o zlomový okamžik, který může vyžadovat nepříjemné kompromisy, pokud to s mírovým řešením konfliktu myslí vážně. Ačkoliv Moskva dlouhodobě tvrdí, že je otevřená jednáním, stále trvá na dosažení svých válečných cílů, včetně kontroly nad anektovanými územími Ukrajiny.

Pouhý týden předtím ruský prezident Vladimir Putin, který tuto brutální válku rozpoutal před třemi lety, slíbil skupině vdov a matek padlých vojáků, že Moskva „nikdy neustoupí“. Prokremelští váleční jestřábi by tak příměří mohli vnímat jako zradu. Přesto se zdá, že ústupek bude nevyhnutelný.

I kdyby ruští vyjednavači prosadili vlastní podmínky příměří – například stažení Ukrajiny z Kurské oblasti, malé části ruského území obsazené ukrajinskými silami – je nepravděpodobné, že by Západ přijal širší ruské požadavky, jako je úplné ovládnutí ukrajinského území či oslabení NATO na východní hranici.

Tento moment by mohl být také klíčovým bodem ve zvláštním vztahu mezi Trumpem a Putinem. Trump, který ruskému prezidentovi v poslední době učinil několik vstřícných gest, by nyní mohl očekávat reciprocitu.

„Míč je nyní na jejich straně hřiště,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po jednání s ukrajinskými představiteli v Džiddě.

Ještě před pár dny Trump tvrdil, že „Rusko má všechny trumfy v rukou“. Teď se zdá, že – ať už úmyslně, nebo ne – odhalil Putinův blaf.

Příměří, které má zahrnovat celou frontovou linii bojů s Ruskem, by mělo začít platit okamžitě poté, co s ním Moskva vysloví souhlas. 

„Ukrajina přijímá tento návrh, považujeme ho za pozitivní, jsme připraveni na tento krok a nyní je na Spojených státech, aby přesvědčily Rusko,“ uvedl Zelenskyj po více než osmihodinovém jednání v Džiddě.

Trump označil zprávu o možném příměří mezi Ukrajinou a Ruskem za „velmi významnou“ a oznámil, že plánuje jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech dohody. K rozhovorům by mohlo dojít už v průběhu tohoto týdne.

Vývoj přinesl výraznou úlevu Kyjevu, zejména po nedávném veřejném střetu mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který vyvolal pochybnosti o budoucnosti americké podpory Ukrajině.

Jednání v Saúdské Arábii probíhala v klíčovém okamžiku války, kdy ruské síly pokračují v ofenzivě v Kurské oblasti – části ruského území, kterou Ukrajina překvapivě dobyla v srpnu. Ztráta tohoto území by mohla oslabit ukrajinskou pozici při dalších vyjednáváních.

Podle společného americko-ukrajinského prohlášení Kyjev přijal návrh USA na „okamžité a dočasné třicetidenní příměří, které může být prodlouženo po vzájemné dohodě a jehož podmínkou je současné přijetí a dodržování ze strany Ruské federace.“

„Spojené státy dají Rusku jasně najevo, že vzájemnost je klíčem k dosažení míru,“ uvádí prohlášení.

Prezident Zelenskyj upřesnil, že ukrajinské podmínky příměří zahrnují „ticho na nebi i na moři“, propuštění ukrajinských zajatců „pro vytvoření důvěry v celý proces“ a návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska.

Obě strany se rovněž dohodly na urychleném uzavření dohody o vzácných surovinách, která má podpořit ukrajinskou ekonomiku a zajistit dlouhodobou bezpečnost země.

Ukrajinská delegace, v níž chyběl Zelenskyj, jednala s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem. Oba američtí představitelé se minulý měsíc zúčastnili přímých rozhovorů s Ruskem.

Jednání v Saúdské Arábii probíhala jen několik hodin poté, co Rusko oznámilo, že čelilo „masivnímu“ ukrajinskému útoku drony. Moskva tvrdí, že její obrana sestřelila 337 dronů, z toho 91 nad Moskevskou oblastí. Podle místních úřadů si útoky vyžádaly tři mrtvé a nejméně šest zraněných.

Pokud se tato čísla potvrdí, půjde o jeden z největších vzdušných útoků na Rusko od začátku války. Ukrajina by tím mohla chtít posílit svou vyjednávací pozici před dohodou.

Ruské síly aktuálně ovládají téměř 20 % ukrajinského území, což je výrazný nárůst oproti 7 % před únorovou invazí v roce 2022. Prezident Putin opakovaně zdůraznil, že jeho cílem je plná kontrola nad východními oblastmi Ukrajiny, zejména Doněckem, Luhanskem, Chersonem a Záporožím.