Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Celkové lidské ztráty ruských sil od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 přesáhly podle kyjevských úřadů hranici 1,4 milionu osob. Vedle vysokých ztrát na životech zaznamenala ruská strana také rekordní škody na transportní a logistické technice. Během jediného měsíce přišla o téměř 14 tisíc nákladních i osobních automobilů a motocyklů, které sloužily k zásobování jednotek v první linii.
I když oficiální čísla ukrajinského velení nelze nezávisle ověřit, sledování nezávislých vojenských platforem podle webu Kyiv Post potvrzuje masivní nasazení ukrajinských bezpilotních prostředků. Dronové jednotky se zaměřovaly především na narušování logistických tras a konvojů na okupovaném území v jižní části země. Narušení dodávek zásob a munice významně oslabilo schopnost ruských jednotek čelit následným útokům.
Červenec se zároveň zapsal jako nejtragičtější měsíc pro ukrajinské civilisty za dlouhou dobu. Monitorovací mise Organizace spojených národů potvrdila, že v důsledku ruských útoků zahynulo 437 civilistů, což představuje třicetiprocentní nárůst oproti předchozímu měsíci. Mezi oběťmi bylo také sedmnáct dětí, přičemž největší zkázu způsobovaly křídlaté bomby a útoky na obytné domy.
Eskalace ruských vzdušných úderů na ukrajinská města probíhala v době, kdy ukrajinská armáda dokončovala úspěšnou protiofenzívu na jižní frontě. Ukrajinským jednotkám se podařilo zatlačit ruská vojska o více než deset kilometrů nazpět na širokém úseku hranic mezi Dnipropetrovskou, Doněckou a Záporožskou oblastí. Během operace bylo plně osvobozeno přes 700 kilometrů čtverečních území a více než dvacet obcí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním proslovu potvrdil, že armáda navíc vyčistila dalších 300 kilometrů čtverečních v takzvané šedé zóně. Klíčovou roli v operaci odehrály útočné a výsadkové jednotky, které postupovaly systematicky s cílem minimalizovat vlastní ztráty. Úspěšný postup ukrajinských sil v této oblasti potvrdili i nezávislí zahraniční analytici.
Na rozdíl od předchozích velkých operací, jako byl průnik do ruské Kurské oblasti nebo protiúder u Dobropillji, zvolilo ukrajinské velení odlišnou taktickou strategii. Místo rychlých a hlubokých průniků vsadilo na sérii menších, každodenních útoků. Tato metoda umožnila koncentrovat dělostřeleckou i dronovou převahu na konkrétní cíle a postupně decimovat obranné pozice protivníka.
Zásadní podíl na úspěchu jižní operace mělo masivní nasazení kamikadze dronů vyhotovených z lehkých materiálů a uhlíkových vláken. Tyto bezpilotní prostředky dokázaly likvidovat i těžce obrněnou techniku a palivové cisterny desítky kilometrů za frontovou linií. Útočná kampaň zničila stovky zásobovacích vozidel, což vedlo ke kritickému nedostatku munice u některých ruských předsunutých praporů.
Rozsáhlé ukrajinské útoky přinutily ruské generální velení k neplánovanému přeskupení sil. Ruská strana byla nucena odvelet zálohy ze dvou vševojskových armád, aby stabilizovala ohrožený úsek fronty. Tento krok sice postup ukrajinských jednotek postupně zpomalil, zároveň však narušil přípravy plánované ruské ofenzívy v severnějších sektorech.
Podle analytiků i ukrajinských zpravodajských služeb se na selhání ruské obrany podílela také neochota nižších velitelů podávat pravdivé zprávy o ztrátě pozic. Velitelé na místě často tajili postupy ukrajinských sil před vyšším velením v obavách z postihů. Výsledkem byly fiktivní hlášení o úspěších a kontrole nad územími, která již ve skutečnosti ovládala ukrajinská armáda.
Divergence mezi realitou na bojišti a oficiálními prohlášeními byla patrná při veřejných vystoupeních ruského vedení. Šéf generálního štábu Valerij Gerasimov hlásil prezidentu Vladimiru Putinovi významné územní zisky v sektorech, kde ve skutečnosti ruské jednotky pod tlakem ustupovaly. Ruské ministerstvo obrany dokonce oficiálně oznámilo dobytí obcí, ke kterým se přitom ruské síly ani nepřiblížily.
Analytici z amerického Institutu pro studium války poukázali na to, že v době, kdy Moskva deklarovala neustálý postup na všech frontách, ruské síly ve skutečnosti přicházely o území. Zkreslování informací a nepravdivá hlášení o vývoji bojů jsou podle odborníků dlouhodobým problémem ruského velení, což komplikuje schopnost Moskvy adekvátně reagovat na vývoj na bojišti.
Komunikační aplikace WhatsApp zavádí nové volitelné prvky rodičovské kontroly zaměřené na dospívající uživatele. Tento krok přichází v době, kdy technologické společnosti čelí rostoucímu tlaku úřadů i veřejnosti na zajištění bezpečnějšího prostředí pro děti. Nové funkce mají rodičům poskytnout lepší přehled o aktivitách jejich dětí a umožnit správu soukromí. Zástupci platformy zdůrazňují, že cílem je podpořit otevřenou debatu v rodinách o bezpečném využívání technologií.
První údaje z předčasného hlasování před nadcházejícími průběžnými volbami ve Spojených státech ukazují na počáteční převahu v motivaci voličů Demokratické strany. Ve téměř třiceti amerických státech již své hlasy odevzdalo nebo o korespondenční lístky požádalo přes šest set devadesát tisíc lidí. Zvýšený zájem ze strany příznivců demokratů odpovídá trendům, které naznačovaly již letní průzkumy veřejného mínění.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle webu Kyiv Post prohlásil, že je zatím předčasné hovořit o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami. Ruská strana tak mírní své předchozí prohlášení, v němž americkou pozvánku původně přivítala. Podle Peskova zatím nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí a Moskva nabídku nejprve důkladně prostuduje prostřednictvím diplomatických kanálů. Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální odpověď ruské strany bude formulována až po vyhodnocení všech okolností.
Evropská unie odmítá nové požadavky Ukrajiny na poskytnutí dodatečné finanční pomoci a vyzývá Kyjev ke splnění odkládaných reforem. Brusel zdůrazňuje, že hlavní prioritou je v současné době uvolnění miliard eur z již schváleného úvěrového balíku. Bez zavedení požadovaných reforem ze strany ukrajinských orgánů totiž nelze další finanční prostředky vyplácet. Unijní představitelé dělají vše pro to, aby se pomoc dostala k cíli řádným způsobem.
Švýcarské ledovce ztratily během pouhých pěti let téměř pětinu svého celkového objemu ledu. Místní alpská krajina se v důsledku extrémního tání proměňuje v kamenitou měsíční krajinu bez souvislé sněhové pokrývky. Vědci upozorňují, že takto prudký úbytek ledové hmoty představuje dramatickou proměnu celého horského ekosystému. Podle výzkumníků si přitom mnoho lidí plně neuvědomuje, jak rychlým tempem ledovce z povrchu mizí.
Ruská armáda podnikla rozsáhlý letecký útok na ukrajinskou energetickou síť a zasáhla zařízení v okolí Kyjeva i v dalších regionech. Podle ukrajinských představitelů si údery zaměřené na energetickou infrastrukturu vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Jednalo se o nejmasivnější kombinovaný útok na energetické objekty za poslední měsíce. Útoky následovaly po několika dnech intenzivních dronových náletů zaměřených především na ukrajinskou metropoli.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se prvním přidruženým členem Evropské unie. Návrh zazněl během jejího projevu o stavu Unie ve Štrasburku jako reakce na rostoucí napětí v globální politice a sílící vliv Číny. Cílem této iniciativy je prohloubit vazby mezi demokratickými spojenci v časech nestabilních mezinárodních vztahů. Projev sklidil v Evropském parlamentu potlesk ve stoje a vyvolal debatu o dalším směřování unijní zahraniční politiky.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.