Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Rubio zdůraznil, že ačkoliv se podařilo zúžit okruh sporných témat na tento jediný centrální bod, stále jde o překážku, kterou se nepodařilo překonat. Propast mezi požadavky Moskvy a Kyjeva zůstává hluboká a ministr očekává, že řešení bude mimořádně složité. Právě Doněck je nyní vnímán jako poslední velká položka na seznamu, bez jejíhož vyřešení se diplomatický proces nepohne kupředu.
Ukrajinský Donbas, který zahrnuje na uhlí bohaté regiony Doněck a Luhansk, je dějištěm ozbrojeného konfliktu již od roku 2014. Současná situace na bojišti naznačuje, že ruské síly v tuto chvíli kontrolují přibližně 80 procent celého regionu. Tato územní realita hraje významnou roli v postojích obou válčících stran i v návrzích mezinárodních zprostředkovatelů.
Anexe Donbasu patří mezi maximalistické válečné cíle ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten se v prosinci nechal slyšet, že Rusko se této oblasti zmocní „tak či onak“, pokud ji Ukrajina neodevzdá dobrovolně. Moskva dává jasně najevo, že bez plné kontroly nad tímto východním územím pro ni žádná mírová dohoda nepřichází v úvahu.
Téma postoupení Donbasu se objevilo také v osmadvacetibodovém mírovém plánu, který vypracoval tým amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tento návrh se však setkal s ostrou kritikou ze strany ukrajinských i evropských představitelů, kteří jej považovali za příliš nakloněný zájmům Ruska. Následně byl sice plán částečně upraven a některé kontroverzní body zmírněny, podstata sporu o východní území však zůstala.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně a důrazně deklaroval, že Ukrajina se Donbasu v rámci žádné dohody o příměří nevzdá. Kyjev zastává postoj, že jakékoli územní ústupky v tomto regionu by pouze poskytly Putinovi odrazový můstek pro budoucí invazi. Podle ukrajinského vedení by uznání ruských nároků na Doněck znamenalo ohrožení dlouhodobé bezpečnosti celé země.
Rubio poznamenal, že se sice podařilo identifikovat jádro problému, ale k jeho vyřešení vede ještě velmi dlouhá cesta. Mezinárodní společenství nyní upírá pozornost k dalším kolům vyjednávání, která by mohla přinést více světla do tohoto patového stavu. Kromě otázky Donbasu se v diplomatických kruzích řeší i další citlivá témata, jako je budoucí vztah Ukrajiny k NATO nebo otázka poválečné obnovy. Nicméně z vyjádření americké strany vyplývá, že právě Doněck je tím pomyslným mostem, který obě strany odmítají přejít.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.