Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Rubio zdůraznil, že ačkoliv se podařilo zúžit okruh sporných témat na tento jediný centrální bod, stále jde o překážku, kterou se nepodařilo překonat. Propast mezi požadavky Moskvy a Kyjeva zůstává hluboká a ministr očekává, že řešení bude mimořádně složité. Právě Doněck je nyní vnímán jako poslední velká položka na seznamu, bez jejíhož vyřešení se diplomatický proces nepohne kupředu.
Ukrajinský Donbas, který zahrnuje na uhlí bohaté regiony Doněck a Luhansk, je dějištěm ozbrojeného konfliktu již od roku 2014. Současná situace na bojišti naznačuje, že ruské síly v tuto chvíli kontrolují přibližně 80 procent celého regionu. Tato územní realita hraje významnou roli v postojích obou válčících stran i v návrzích mezinárodních zprostředkovatelů.
Anexe Donbasu patří mezi maximalistické válečné cíle ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten se v prosinci nechal slyšet, že Rusko se této oblasti zmocní „tak či onak“, pokud ji Ukrajina neodevzdá dobrovolně. Moskva dává jasně najevo, že bez plné kontroly nad tímto východním územím pro ni žádná mírová dohoda nepřichází v úvahu.
Téma postoupení Donbasu se objevilo také v osmadvacetibodovém mírovém plánu, který vypracoval tým amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tento návrh se však setkal s ostrou kritikou ze strany ukrajinských i evropských představitelů, kteří jej považovali za příliš nakloněný zájmům Ruska. Následně byl sice plán částečně upraven a některé kontroverzní body zmírněny, podstata sporu o východní území však zůstala.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně a důrazně deklaroval, že Ukrajina se Donbasu v rámci žádné dohody o příměří nevzdá. Kyjev zastává postoj, že jakékoli územní ústupky v tomto regionu by pouze poskytly Putinovi odrazový můstek pro budoucí invazi. Podle ukrajinského vedení by uznání ruských nároků na Doněck znamenalo ohrožení dlouhodobé bezpečnosti celé země.
Rubio poznamenal, že se sice podařilo identifikovat jádro problému, ale k jeho vyřešení vede ještě velmi dlouhá cesta. Mezinárodní společenství nyní upírá pozornost k dalším kolům vyjednávání, která by mohla přinést více světla do tohoto patového stavu. Kromě otázky Donbasu se v diplomatických kruzích řeší i další citlivá témata, jako je budoucí vztah Ukrajiny k NATO nebo otázka poválečné obnovy. Nicméně z vyjádření americké strany vyplývá, že právě Doněck je tím pomyslným mostem, který obě strany odmítají přejít.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?