Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Rubio zdůraznil, že ačkoliv se podařilo zúžit okruh sporných témat na tento jediný centrální bod, stále jde o překážku, kterou se nepodařilo překonat. Propast mezi požadavky Moskvy a Kyjeva zůstává hluboká a ministr očekává, že řešení bude mimořádně složité. Právě Doněck je nyní vnímán jako poslední velká položka na seznamu, bez jejíhož vyřešení se diplomatický proces nepohne kupředu.
Ukrajinský Donbas, který zahrnuje na uhlí bohaté regiony Doněck a Luhansk, je dějištěm ozbrojeného konfliktu již od roku 2014. Současná situace na bojišti naznačuje, že ruské síly v tuto chvíli kontrolují přibližně 80 procent celého regionu. Tato územní realita hraje významnou roli v postojích obou válčících stran i v návrzích mezinárodních zprostředkovatelů.
Anexe Donbasu patří mezi maximalistické válečné cíle ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten se v prosinci nechal slyšet, že Rusko se této oblasti zmocní „tak či onak“, pokud ji Ukrajina neodevzdá dobrovolně. Moskva dává jasně najevo, že bez plné kontroly nad tímto východním územím pro ni žádná mírová dohoda nepřichází v úvahu.
Téma postoupení Donbasu se objevilo také v osmadvacetibodovém mírovém plánu, který vypracoval tým amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tento návrh se však setkal s ostrou kritikou ze strany ukrajinských i evropských představitelů, kteří jej považovali za příliš nakloněný zájmům Ruska. Následně byl sice plán částečně upraven a některé kontroverzní body zmírněny, podstata sporu o východní území však zůstala.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně a důrazně deklaroval, že Ukrajina se Donbasu v rámci žádné dohody o příměří nevzdá. Kyjev zastává postoj, že jakékoli územní ústupky v tomto regionu by pouze poskytly Putinovi odrazový můstek pro budoucí invazi. Podle ukrajinského vedení by uznání ruských nároků na Doněck znamenalo ohrožení dlouhodobé bezpečnosti celé země.
Rubio poznamenal, že se sice podařilo identifikovat jádro problému, ale k jeho vyřešení vede ještě velmi dlouhá cesta. Mezinárodní společenství nyní upírá pozornost k dalším kolům vyjednávání, která by mohla přinést více světla do tohoto patového stavu. Kromě otázky Donbasu se v diplomatických kruzích řeší i další citlivá témata, jako je budoucí vztah Ukrajiny k NATO nebo otázka poválečné obnovy. Nicméně z vyjádření americké strany vyplývá, že právě Doněck je tím pomyslným mostem, který obě strany odmítají přejít.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.