Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Vítězem voleb se stala opoziční strana Tisza vedená Péterem Magyarem, která v 199členném parlamentu získala ústavní většinu 138 křesel. Fidesz naproti tomu obsadí pouze 55 mandátů. Orbán neskrýval, že ho rozsah neúspěchu šokoval, a popsal pocity prázdnoty a bolesti, které po zveřejnění výsledků prožíval. Přiznal také, že on sám do poslední chvíle věřil ve vítězství své strany.
Odcházející premiér na sebe vzal za výsledek plnou odpovědnost a uvedl, že jako předseda nese vinu za to, že se Fideszu nepodařilo oslovit voliče. Podle jeho slov byl vzkaz opozice silnější než kampaň vládní strany. Magyarova slibovaná změna, postavená na boji proti korupci a rozbití dosavadního politického systému, u maďarské veřejnosti jednoznačně zvítězila.
Přestože Orbán mluvil o nutnosti kompletní obnovy maďarské pravice, neplánuje z vedení Fideszu odejít. Prohlásil, že pokud ho jeho spolustraníci požádají, aby vedl tým dál, udělá to, stejně jako je ochoten se stáhnout do ústraní, pokud to bude vůle strany. O dalším směřování Fideszu by mělo rozhodnout stranické shromáždění, které je naplánováno na 28. dubna.
Péter Magyar již mezitím začal podnikat kroky k odstranění symbolů Orbánovy éry. Jedním z prvních oznámených plánů je přesun úřadu předsedy vlády z budapešťského Karmelitánského kláštera. Rychlost, s jakou končí dlouholeté Orbánovo panování, potvrzuje i fakt, že se dosavadní lídr nezúčastní příštího neformálního summitu Evropské rady na Kypru.
Volební porážka znamená pro Maďarsko zásadní obrat v domácí i zahraniční politice. Zatímco se nová vláda připravuje na převzetí moci, Fidesz čeká zásadní restrukturalizace vedení i parlamentního zastoupení. Podle politických analytiků bude pro Orbánovu stranu přechod do opoziční role po tolika letech u moci velmi náročný.
Orbán v rozhovoru opakovaně zdůraznil, že momentálně využívá práci jako formu terapie, aby se vyrovnal s volebním šokem. Uznal, že Maďarsko nyní potřebuje nový začátek a jeho strana musí projít hlubokou sebereflexí. Budoucnost kdysi neotřesitelného lídra tak nyní závisí na tom, jak se k jeho dalšímu působení postaví členská základna Fideszu.
Změna v Budapešti přichází v době, kdy Evropa čelí mnoha krizím, od energetické nejistoty až po válečné konflikty v sousedství. Nová maďarská administrativa pod vedením Pétera Magyara již deklarovala ochotu k užší spolupráci s evropskými institucemi. Maďarsko tak pravděpodobně čeká období výrazných reforem a návrat k odlišnému stylu vládnutí.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.