Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Vítězem voleb se stala opoziční strana Tisza vedená Péterem Magyarem, která v 199členném parlamentu získala ústavní většinu 138 křesel. Fidesz naproti tomu obsadí pouze 55 mandátů. Orbán neskrýval, že ho rozsah neúspěchu šokoval, a popsal pocity prázdnoty a bolesti, které po zveřejnění výsledků prožíval. Přiznal také, že on sám do poslední chvíle věřil ve vítězství své strany.
Odcházející premiér na sebe vzal za výsledek plnou odpovědnost a uvedl, že jako předseda nese vinu za to, že se Fideszu nepodařilo oslovit voliče. Podle jeho slov byl vzkaz opozice silnější než kampaň vládní strany. Magyarova slibovaná změna, postavená na boji proti korupci a rozbití dosavadního politického systému, u maďarské veřejnosti jednoznačně zvítězila.
Přestože Orbán mluvil o nutnosti kompletní obnovy maďarské pravice, neplánuje z vedení Fideszu odejít. Prohlásil, že pokud ho jeho spolustraníci požádají, aby vedl tým dál, udělá to, stejně jako je ochoten se stáhnout do ústraní, pokud to bude vůle strany. O dalším směřování Fideszu by mělo rozhodnout stranické shromáždění, které je naplánováno na 28. dubna.
Péter Magyar již mezitím začal podnikat kroky k odstranění symbolů Orbánovy éry. Jedním z prvních oznámených plánů je přesun úřadu předsedy vlády z budapešťského Karmelitánského kláštera. Rychlost, s jakou končí dlouholeté Orbánovo panování, potvrzuje i fakt, že se dosavadní lídr nezúčastní příštího neformálního summitu Evropské rady na Kypru.
Volební porážka znamená pro Maďarsko zásadní obrat v domácí i zahraniční politice. Zatímco se nová vláda připravuje na převzetí moci, Fidesz čeká zásadní restrukturalizace vedení i parlamentního zastoupení. Podle politických analytiků bude pro Orbánovu stranu přechod do opoziční role po tolika letech u moci velmi náročný.
Orbán v rozhovoru opakovaně zdůraznil, že momentálně využívá práci jako formu terapie, aby se vyrovnal s volebním šokem. Uznal, že Maďarsko nyní potřebuje nový začátek a jeho strana musí projít hlubokou sebereflexí. Budoucnost kdysi neotřesitelného lídra tak nyní závisí na tom, jak se k jeho dalšímu působení postaví členská základna Fideszu.
Změna v Budapešti přichází v době, kdy Evropa čelí mnoha krizím, od energetické nejistoty až po válečné konflikty v sousedství. Nová maďarská administrativa pod vedením Pétera Magyara již deklarovala ochotu k užší spolupráci s evropskými institucemi. Maďarsko tak pravděpodobně čeká období výrazných reforem a návrat k odlišnému stylu vládnutí.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.