Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krvavého roku, bojiště přináší stále sofistikovanější a zákeřnější zranění. Jedním z nejčastějších je poranění střepinami – úlomky kovu z dělostřelectva či dronů dnes tvoří až 80 % všech válečných traumat. V těchto případech často rozhoduje o životě a smrti rychlost a dostupnost péče. A právě zde přichází ke slovu revoluční ukrajinský vynález – magnetický extraktor.
Ukrajinský voják Serhij Melnyk ví přesně, o čem mluví. Z kapsy vytahuje malý, zrezlý úlomek zabalený v papíře. Je to kousek střepiny, který mu při útoku ruského dronu pronikl tělem – zasáhl ledvinu, plíci a nakonec se zastavil v srdci. „Nejdřív jsem si myslel, že se jen nemohu nadechnout kvůli neprůstřelné vestě,“ vzpomíná. „Ale pak mi řekli, že musí vytáhnout střepinu ze srdce.“
Zranění, které by ještě před několika lety téměř jistě znamenalo smrt, dnes ukrajinští lékaři dokáží vyřešit díky tenkému přístroji – miniaturnímu magnetu na konci flexibilní sondy. Kardiochirurg Serhij Maksymenko, který vedl tým lékařů zachraňujících Melnykův život, ukazuje záznam z operace. „Nemusíme dělat žádné velké řezy do srdce. Udělám malý řez, vsunu magnet a ten střepinu vytáhne,“ vysvětluje.
Za celým projektem stojí civilista, bývalý právník Oleh Bykov. Od roku 2014 pomáhá ukrajinské armádě jako dobrovolník. Při rozhovorech s lékaři v zákopech pochopil, že je nutné vytvořit rychlý, bezpečný a šetrný způsob odstranění kovových fragmentů. Jeho tým vymyslel řadu moderních magnetických nástrojů – ohebné pro břišní operace, mikroextraktory pro jemnou práci, a také silné nástroje schopné vytáhnout úlomky z kostí.
Magnetické extraktory dnes běžně používají frontoví lékaři, jako je například Andrij Alban, který ošetřuje raněné v zákopech, často pod palbou a bez anestezie. „Mou prací je zachraňovat životy. Obvazuji rány a evakuuji vojáky,“ říká.
Jednoduchá, ale účinná technologie vyvolává pozornost i v zahraničí. Respektovaný válečný chirurg David Nott, který působil ve válečných zónách po celém světě, říká, že právě ve válce vznikají inovace, které by v mírovém životě nikdo nevymyslel. „Hledat střepinu v těle je jako hledat jehlu v kupce sena. Magnetické nástroje to mohou zcela změnit.“
Extraktory zatím nemají oficiální certifikaci od ukrajinského ministerstva zdravotnictví. Podle zákona je však možné v časech válečného stavu používat i necertifikované přístroje, pokud pomáhají armádě a bezpečnostním složkám. Bykov k tomu říká: „Když si někdo myslí, že porušuji zákon, klidně půjdu do vězení. Ale se mnou by pak museli zatknout i všechny doktory, kteří ty přístroje používají,“ dodává s úsměvem.
Dnes už byly po celé Ukrajině distribuovány tři tisíce těchto zařízení a počet zachráněných životů roste. Chirurgické zákroky jsou díky nim rychlejší, přesnější a méně invazivní.
Serhij Melnyk mezitím zůstává živoucím důkazem toho, že i v pekle války může lidská vynalézavost znamenat zázrak. Jeho manželka Julija vděčně říká: „Chtěla bych poděkovat těm, kdo ten extraktor vymysleli. Díky nim můj manžel žije.“
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.