Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krvavého roku, bojiště přináší stále sofistikovanější a zákeřnější zranění. Jedním z nejčastějších je poranění střepinami – úlomky kovu z dělostřelectva či dronů dnes tvoří až 80 % všech válečných traumat. V těchto případech často rozhoduje o životě a smrti rychlost a dostupnost péče. A právě zde přichází ke slovu revoluční ukrajinský vynález – magnetický extraktor.
Ukrajinský voják Serhij Melnyk ví přesně, o čem mluví. Z kapsy vytahuje malý, zrezlý úlomek zabalený v papíře. Je to kousek střepiny, který mu při útoku ruského dronu pronikl tělem – zasáhl ledvinu, plíci a nakonec se zastavil v srdci. „Nejdřív jsem si myslel, že se jen nemohu nadechnout kvůli neprůstřelné vestě,“ vzpomíná. „Ale pak mi řekli, že musí vytáhnout střepinu ze srdce.“
Zranění, které by ještě před několika lety téměř jistě znamenalo smrt, dnes ukrajinští lékaři dokáží vyřešit díky tenkému přístroji – miniaturnímu magnetu na konci flexibilní sondy. Kardiochirurg Serhij Maksymenko, který vedl tým lékařů zachraňujících Melnykův život, ukazuje záznam z operace. „Nemusíme dělat žádné velké řezy do srdce. Udělám malý řez, vsunu magnet a ten střepinu vytáhne,“ vysvětluje.
Za celým projektem stojí civilista, bývalý právník Oleh Bykov. Od roku 2014 pomáhá ukrajinské armádě jako dobrovolník. Při rozhovorech s lékaři v zákopech pochopil, že je nutné vytvořit rychlý, bezpečný a šetrný způsob odstranění kovových fragmentů. Jeho tým vymyslel řadu moderních magnetických nástrojů – ohebné pro břišní operace, mikroextraktory pro jemnou práci, a také silné nástroje schopné vytáhnout úlomky z kostí.
Magnetické extraktory dnes běžně používají frontoví lékaři, jako je například Andrij Alban, který ošetřuje raněné v zákopech, často pod palbou a bez anestezie. „Mou prací je zachraňovat životy. Obvazuji rány a evakuuji vojáky,“ říká.
Jednoduchá, ale účinná technologie vyvolává pozornost i v zahraničí. Respektovaný válečný chirurg David Nott, který působil ve válečných zónách po celém světě, říká, že právě ve válce vznikají inovace, které by v mírovém životě nikdo nevymyslel. „Hledat střepinu v těle je jako hledat jehlu v kupce sena. Magnetické nástroje to mohou zcela změnit.“
Extraktory zatím nemají oficiální certifikaci od ukrajinského ministerstva zdravotnictví. Podle zákona je však možné v časech válečného stavu používat i necertifikované přístroje, pokud pomáhají armádě a bezpečnostním složkám. Bykov k tomu říká: „Když si někdo myslí, že porušuji zákon, klidně půjdu do vězení. Ale se mnou by pak museli zatknout i všechny doktory, kteří ty přístroje používají,“ dodává s úsměvem.
Dnes už byly po celé Ukrajině distribuovány tři tisíce těchto zařízení a počet zachráněných životů roste. Chirurgické zákroky jsou díky nim rychlejší, přesnější a méně invazivní.
Serhij Melnyk mezitím zůstává živoucím důkazem toho, že i v pekle války může lidská vynalézavost znamenat zázrak. Jeho manželka Julija vděčně říká: „Chtěla bych poděkovat těm, kdo ten extraktor vymysleli. Díky nim můj manžel žije.“
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?