Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krvavého roku, bojiště přináší stále sofistikovanější a zákeřnější zranění. Jedním z nejčastějších je poranění střepinami – úlomky kovu z dělostřelectva či dronů dnes tvoří až 80 % všech válečných traumat. V těchto případech často rozhoduje o životě a smrti rychlost a dostupnost péče. A právě zde přichází ke slovu revoluční ukrajinský vynález – magnetický extraktor.
Ukrajinský voják Serhij Melnyk ví přesně, o čem mluví. Z kapsy vytahuje malý, zrezlý úlomek zabalený v papíře. Je to kousek střepiny, který mu při útoku ruského dronu pronikl tělem – zasáhl ledvinu, plíci a nakonec se zastavil v srdci. „Nejdřív jsem si myslel, že se jen nemohu nadechnout kvůli neprůstřelné vestě,“ vzpomíná. „Ale pak mi řekli, že musí vytáhnout střepinu ze srdce.“
Zranění, které by ještě před několika lety téměř jistě znamenalo smrt, dnes ukrajinští lékaři dokáží vyřešit díky tenkému přístroji – miniaturnímu magnetu na konci flexibilní sondy. Kardiochirurg Serhij Maksymenko, který vedl tým lékařů zachraňujících Melnykův život, ukazuje záznam z operace. „Nemusíme dělat žádné velké řezy do srdce. Udělám malý řez, vsunu magnet a ten střepinu vytáhne,“ vysvětluje.
Za celým projektem stojí civilista, bývalý právník Oleh Bykov. Od roku 2014 pomáhá ukrajinské armádě jako dobrovolník. Při rozhovorech s lékaři v zákopech pochopil, že je nutné vytvořit rychlý, bezpečný a šetrný způsob odstranění kovových fragmentů. Jeho tým vymyslel řadu moderních magnetických nástrojů – ohebné pro břišní operace, mikroextraktory pro jemnou práci, a také silné nástroje schopné vytáhnout úlomky z kostí.
Magnetické extraktory dnes běžně používají frontoví lékaři, jako je například Andrij Alban, který ošetřuje raněné v zákopech, často pod palbou a bez anestezie. „Mou prací je zachraňovat životy. Obvazuji rány a evakuuji vojáky,“ říká.
Jednoduchá, ale účinná technologie vyvolává pozornost i v zahraničí. Respektovaný válečný chirurg David Nott, který působil ve válečných zónách po celém světě, říká, že právě ve válce vznikají inovace, které by v mírovém životě nikdo nevymyslel. „Hledat střepinu v těle je jako hledat jehlu v kupce sena. Magnetické nástroje to mohou zcela změnit.“
Extraktory zatím nemají oficiální certifikaci od ukrajinského ministerstva zdravotnictví. Podle zákona je však možné v časech válečného stavu používat i necertifikované přístroje, pokud pomáhají armádě a bezpečnostním složkám. Bykov k tomu říká: „Když si někdo myslí, že porušuji zákon, klidně půjdu do vězení. Ale se mnou by pak museli zatknout i všechny doktory, kteří ty přístroje používají,“ dodává s úsměvem.
Dnes už byly po celé Ukrajině distribuovány tři tisíce těchto zařízení a počet zachráněných životů roste. Chirurgické zákroky jsou díky nim rychlejší, přesnější a méně invazivní.
Serhij Melnyk mezitím zůstává živoucím důkazem toho, že i v pekle války může lidská vynalézavost znamenat zázrak. Jeho manželka Julija vděčně říká: „Chtěla bych poděkovat těm, kdo ten extraktor vymysleli. Díky nim můj manžel žije.“
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.