Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krvavého roku, bojiště přináší stále sofistikovanější a zákeřnější zranění. Jedním z nejčastějších je poranění střepinami – úlomky kovu z dělostřelectva či dronů dnes tvoří až 80 % všech válečných traumat. V těchto případech často rozhoduje o životě a smrti rychlost a dostupnost péče. A právě zde přichází ke slovu revoluční ukrajinský vynález – magnetický extraktor.
Ukrajinský voják Serhij Melnyk ví přesně, o čem mluví. Z kapsy vytahuje malý, zrezlý úlomek zabalený v papíře. Je to kousek střepiny, který mu při útoku ruského dronu pronikl tělem – zasáhl ledvinu, plíci a nakonec se zastavil v srdci. „Nejdřív jsem si myslel, že se jen nemohu nadechnout kvůli neprůstřelné vestě,“ vzpomíná. „Ale pak mi řekli, že musí vytáhnout střepinu ze srdce.“
Zranění, které by ještě před několika lety téměř jistě znamenalo smrt, dnes ukrajinští lékaři dokáží vyřešit díky tenkému přístroji – miniaturnímu magnetu na konci flexibilní sondy. Kardiochirurg Serhij Maksymenko, který vedl tým lékařů zachraňujících Melnykův život, ukazuje záznam z operace. „Nemusíme dělat žádné velké řezy do srdce. Udělám malý řez, vsunu magnet a ten střepinu vytáhne,“ vysvětluje.
Za celým projektem stojí civilista, bývalý právník Oleh Bykov. Od roku 2014 pomáhá ukrajinské armádě jako dobrovolník. Při rozhovorech s lékaři v zákopech pochopil, že je nutné vytvořit rychlý, bezpečný a šetrný způsob odstranění kovových fragmentů. Jeho tým vymyslel řadu moderních magnetických nástrojů – ohebné pro břišní operace, mikroextraktory pro jemnou práci, a také silné nástroje schopné vytáhnout úlomky z kostí.
Magnetické extraktory dnes běžně používají frontoví lékaři, jako je například Andrij Alban, který ošetřuje raněné v zákopech, často pod palbou a bez anestezie. „Mou prací je zachraňovat životy. Obvazuji rány a evakuuji vojáky,“ říká.
Jednoduchá, ale účinná technologie vyvolává pozornost i v zahraničí. Respektovaný válečný chirurg David Nott, který působil ve válečných zónách po celém světě, říká, že právě ve válce vznikají inovace, které by v mírovém životě nikdo nevymyslel. „Hledat střepinu v těle je jako hledat jehlu v kupce sena. Magnetické nástroje to mohou zcela změnit.“
Extraktory zatím nemají oficiální certifikaci od ukrajinského ministerstva zdravotnictví. Podle zákona je však možné v časech válečného stavu používat i necertifikované přístroje, pokud pomáhají armádě a bezpečnostním složkám. Bykov k tomu říká: „Když si někdo myslí, že porušuji zákon, klidně půjdu do vězení. Ale se mnou by pak museli zatknout i všechny doktory, kteří ty přístroje používají,“ dodává s úsměvem.
Dnes už byly po celé Ukrajině distribuovány tři tisíce těchto zařízení a počet zachráněných životů roste. Chirurgické zákroky jsou díky nim rychlejší, přesnější a méně invazivní.
Serhij Melnyk mezitím zůstává živoucím důkazem toho, že i v pekle války může lidská vynalézavost znamenat zázrak. Jeho manželka Julija vděčně říká: „Chtěla bych poděkovat těm, kdo ten extraktor vymysleli. Díky nim můj manžel žije.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.