Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krvavého roku, bojiště přináší stále sofistikovanější a zákeřnější zranění. Jedním z nejčastějších je poranění střepinami – úlomky kovu z dělostřelectva či dronů dnes tvoří až 80 % všech válečných traumat. V těchto případech často rozhoduje o životě a smrti rychlost a dostupnost péče. A právě zde přichází ke slovu revoluční ukrajinský vynález – magnetický extraktor.
Ukrajinský voják Serhij Melnyk ví přesně, o čem mluví. Z kapsy vytahuje malý, zrezlý úlomek zabalený v papíře. Je to kousek střepiny, který mu při útoku ruského dronu pronikl tělem – zasáhl ledvinu, plíci a nakonec se zastavil v srdci. „Nejdřív jsem si myslel, že se jen nemohu nadechnout kvůli neprůstřelné vestě,“ vzpomíná. „Ale pak mi řekli, že musí vytáhnout střepinu ze srdce.“
Zranění, které by ještě před několika lety téměř jistě znamenalo smrt, dnes ukrajinští lékaři dokáží vyřešit díky tenkému přístroji – miniaturnímu magnetu na konci flexibilní sondy. Kardiochirurg Serhij Maksymenko, který vedl tým lékařů zachraňujících Melnykův život, ukazuje záznam z operace. „Nemusíme dělat žádné velké řezy do srdce. Udělám malý řez, vsunu magnet a ten střepinu vytáhne,“ vysvětluje.
Za celým projektem stojí civilista, bývalý právník Oleh Bykov. Od roku 2014 pomáhá ukrajinské armádě jako dobrovolník. Při rozhovorech s lékaři v zákopech pochopil, že je nutné vytvořit rychlý, bezpečný a šetrný způsob odstranění kovových fragmentů. Jeho tým vymyslel řadu moderních magnetických nástrojů – ohebné pro břišní operace, mikroextraktory pro jemnou práci, a také silné nástroje schopné vytáhnout úlomky z kostí.
Magnetické extraktory dnes běžně používají frontoví lékaři, jako je například Andrij Alban, který ošetřuje raněné v zákopech, často pod palbou a bez anestezie. „Mou prací je zachraňovat životy. Obvazuji rány a evakuuji vojáky,“ říká.
Jednoduchá, ale účinná technologie vyvolává pozornost i v zahraničí. Respektovaný válečný chirurg David Nott, který působil ve válečných zónách po celém světě, říká, že právě ve válce vznikají inovace, které by v mírovém životě nikdo nevymyslel. „Hledat střepinu v těle je jako hledat jehlu v kupce sena. Magnetické nástroje to mohou zcela změnit.“
Extraktory zatím nemají oficiální certifikaci od ukrajinského ministerstva zdravotnictví. Podle zákona je však možné v časech válečného stavu používat i necertifikované přístroje, pokud pomáhají armádě a bezpečnostním složkám. Bykov k tomu říká: „Když si někdo myslí, že porušuji zákon, klidně půjdu do vězení. Ale se mnou by pak museli zatknout i všechny doktory, kteří ty přístroje používají,“ dodává s úsměvem.
Dnes už byly po celé Ukrajině distribuovány tři tisíce těchto zařízení a počet zachráněných životů roste. Chirurgické zákroky jsou díky nim rychlejší, přesnější a méně invazivní.
Serhij Melnyk mezitím zůstává živoucím důkazem toho, že i v pekle války může lidská vynalézavost znamenat zázrak. Jeho manželka Julija vděčně říká: „Chtěla bych poděkovat těm, kdo ten extraktor vymysleli. Díky nim můj manžel žije.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.