Administrativa prezidenta Donalda Trumpa pozastavila financování nových dodávek zbraní pro Ukrajinu a zvažuje i zmrazení přeprav vojenského materiálu ze skladů americké armády. Tento krok by mohl výrazně ovlivnit obranyschopnost Kyjeva v klíčové fázi jeho boje proti ruským silám, uvedli podle Wall Street Journal současní i bývalí američtí představitelé.
Podle dostupných informací bylo financování pozastaveno v posledních týdnech v rámci širšího zmrazení zahraniční pomoci, které Trumpova administrativa prosazuje. Nejnovější rozhodnutí, jež by mohlo vést k úplnému zastavení hlavního kanálu pro dodávky zbraní na Ukrajinu, přichází jen několik dní po napjatém setkání mezi prezidentem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Páteční schůzka v Oválné pracovně vyvolala obavy napříč Evropou, že Spojené státy se mohou začít distancovat od širší západní aliance. Zástupci Ukrajiny i NATO nyní s napětím sledují další kroky Washingtonu, který se dlouhodobě podílí na vojenské podpoře Kyjeva.
Rozhodnutí americké administrativy přichází v době, kdy se ukrajinská armáda snaží čelit zintenzivněným ruským útokům a zároveň zajistit plynulé zásobování jednotek moderním vybavením. Pokud by došlo k úplnému přerušení dodávek, mohla by se Ukrajina dostat do složité situace, zejména pokud se Evropa nedokáže rychle přizpůsobit a zvýšit vlastní vojenskou podporu.
Podle zdrojů obeznámených s jednáními se v nejbližších dnech očekávají klíčové schůzky mezi představiteli Trumpovy administrativy, které mají rozhodnout o dalším postupu. Mezi hlavními tématy diskuse bude otázka, zda by USA měly i nadále podporovat Ukrajinu vojenským materiálem, nebo zda by se měly soustředit na diplomatické řešení konfliktu.
Zatímco oficiální reakce Bílého domu na nejnovější kroky administrativy zatím chybí, ukrajinské vedení již dalo najevo své znepokojení. Prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém posledním vyjádření zdůraznil, že Ukrajina si přeje mír, ale potřebuje také zbraně, aby mohla bránit svou suverenitu a územní celistvost.
Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Fosilní paliva a cement, které produkují velké společnosti, přispívají k nárůstu počtu i intenzity vln veder způsobených klimatickou změnou. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu zveřejnil časopis Nature. Mezinárodní tým vědců analyzoval více než 200 vln veder po celém světě v letech 2000 až 2023.
Elon Musk ztratil titul nejbohatšího člověka světa. Na první místo se posunul spoluzakladatel společnosti Oracle, Larry Ellison. Hodnota jeho majetku vzrostla o 101 miliard dolarů na 393 miliard. Elon Musk má podle agentury Bloomberg majetek v hodnotě 385 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.