Administrativa prezidenta Donalda Trumpa pozastavila financování nových dodávek zbraní pro Ukrajinu a zvažuje i zmrazení přeprav vojenského materiálu ze skladů americké armády. Tento krok by mohl výrazně ovlivnit obranyschopnost Kyjeva v klíčové fázi jeho boje proti ruským silám, uvedli podle Wall Street Journal současní i bývalí američtí představitelé.
Podle dostupných informací bylo financování pozastaveno v posledních týdnech v rámci širšího zmrazení zahraniční pomoci, které Trumpova administrativa prosazuje. Nejnovější rozhodnutí, jež by mohlo vést k úplnému zastavení hlavního kanálu pro dodávky zbraní na Ukrajinu, přichází jen několik dní po napjatém setkání mezi prezidentem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Páteční schůzka v Oválné pracovně vyvolala obavy napříč Evropou, že Spojené státy se mohou začít distancovat od širší západní aliance. Zástupci Ukrajiny i NATO nyní s napětím sledují další kroky Washingtonu, který se dlouhodobě podílí na vojenské podpoře Kyjeva.
Rozhodnutí americké administrativy přichází v době, kdy se ukrajinská armáda snaží čelit zintenzivněným ruským útokům a zároveň zajistit plynulé zásobování jednotek moderním vybavením. Pokud by došlo k úplnému přerušení dodávek, mohla by se Ukrajina dostat do složité situace, zejména pokud se Evropa nedokáže rychle přizpůsobit a zvýšit vlastní vojenskou podporu.
Podle zdrojů obeznámených s jednáními se v nejbližších dnech očekávají klíčové schůzky mezi představiteli Trumpovy administrativy, které mají rozhodnout o dalším postupu. Mezi hlavními tématy diskuse bude otázka, zda by USA měly i nadále podporovat Ukrajinu vojenským materiálem, nebo zda by se měly soustředit na diplomatické řešení konfliktu.
Zatímco oficiální reakce Bílého domu na nejnovější kroky administrativy zatím chybí, ukrajinské vedení již dalo najevo své znepokojení. Prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém posledním vyjádření zdůraznil, že Ukrajina si přeje mír, ale potřebuje také zbraně, aby mohla bránit svou suverenitu a územní celistvost.
Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.
Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.
Válka na Ukrajině stále výrazněji proniká do vesmírného prostoru, který se stal klíčovou boční frontou probíhajícího konfliktu. Vzhledem k vysoké závislosti moderních vojsk na dronech a sledovacích senzorech se přístup k satelitním systémům ukázal jako zcela zásadní pro vedení operací. Schopnost narušit protivníkovu orbitální infrastrukturu navíc v této fázi přímo ovlivňuje celkovou rovnováhu sil na bojišti, píše The Guardian.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.