Administrativa prezidenta Donalda Trumpa pozastavila financování nových dodávek zbraní pro Ukrajinu a zvažuje i zmrazení přeprav vojenského materiálu ze skladů americké armády. Tento krok by mohl výrazně ovlivnit obranyschopnost Kyjeva v klíčové fázi jeho boje proti ruským silám, uvedli podle Wall Street Journal současní i bývalí američtí představitelé.
Podle dostupných informací bylo financování pozastaveno v posledních týdnech v rámci širšího zmrazení zahraniční pomoci, které Trumpova administrativa prosazuje. Nejnovější rozhodnutí, jež by mohlo vést k úplnému zastavení hlavního kanálu pro dodávky zbraní na Ukrajinu, přichází jen několik dní po napjatém setkání mezi prezidentem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Páteční schůzka v Oválné pracovně vyvolala obavy napříč Evropou, že Spojené státy se mohou začít distancovat od širší západní aliance. Zástupci Ukrajiny i NATO nyní s napětím sledují další kroky Washingtonu, který se dlouhodobě podílí na vojenské podpoře Kyjeva.
Rozhodnutí americké administrativy přichází v době, kdy se ukrajinská armáda snaží čelit zintenzivněným ruským útokům a zároveň zajistit plynulé zásobování jednotek moderním vybavením. Pokud by došlo k úplnému přerušení dodávek, mohla by se Ukrajina dostat do složité situace, zejména pokud se Evropa nedokáže rychle přizpůsobit a zvýšit vlastní vojenskou podporu.
Podle zdrojů obeznámených s jednáními se v nejbližších dnech očekávají klíčové schůzky mezi představiteli Trumpovy administrativy, které mají rozhodnout o dalším postupu. Mezi hlavními tématy diskuse bude otázka, zda by USA měly i nadále podporovat Ukrajinu vojenským materiálem, nebo zda by se měly soustředit na diplomatické řešení konfliktu.
Zatímco oficiální reakce Bílého domu na nejnovější kroky administrativy zatím chybí, ukrajinské vedení již dalo najevo své znepokojení. Prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém posledním vyjádření zdůraznil, že Ukrajina si přeje mír, ale potřebuje také zbraně, aby mohla bránit svou suverenitu a územní celistvost.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.