Ruský prezident souhlasí se zastavením bojů, ale s podstatnými výhradami. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek stanovil přísné podmínky pro americké návrhy na ukončení ruské války na Ukrajině, čímž hrozí zablokování jakéhokoliv pokroku v jednáních.
Moskva je ochotna jednat o zastavení bojů na Ukrajině, ale pouze za podmínek, které by podle odborníků mohly výrazně zkomplikovat dosažení dohody. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že souhlasí s návrhem na ukončení vojenských operací, ale zdůraznil, že příměří musí vést k dlouhodobému míru a zároveň odstranit „kořenové příčiny krize“.
Tento postoj Kremlu může podle analytiků znamenat zásadní překážku pro dosažení jakékoliv dohody, protože mezi zmíněné „kořenové příčiny“ patří například snaha Ukrajiny o vstup do NATO nebo její prozápadní směřování – tedy otázky, které Kyjev ani jeho spojenci nejsou ochotni obětovat.
Putinovy výroky zazněly jen několik hodin před plánovaným setkáním s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který má v Kremlu jednat o podmínkách příměří. Trumpova administrativa v posledních dnech vyvíjí intenzivní diplomatické úsilí k ukončení války a její představitelé se už tento týden setkali s ukrajinskými lídry v Saúdské Arábii, kde se pokoušeli zformulovat návrh dohody přijatelný pro obě strany.
Putin nicméně zdůraznil, že příměří nelze uzavřít bez důkladného zvážení možných dopadů na situaci na bojišti. „Jak Ukrajina využije těch 30 dnů? Na dodávky zbraní? Na nucenou mobilizaci? Na výcvik? Kdo zajistí, že se to nestane? Kdo a jak bude příměří kontrolovat? A kdo ponese odpovědnost za jeho případné porušení?“ vyjmenoval ruský prezident sérii otázek, které podle něj musí být nejprve vyřešeny.
Ruské síly stále nesplnily své hlavní strategické cíle, pro které už utrpěly odhadované ztráty přes 170 000 vojáků. Putin původně plánoval krátkou válku s cílem svrhnout ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ovládnout Kyjev a zabránit Ukrajině v její integraci do evropských a transatlantických struktur. Místo toho se konflikt přetavil do vyčerpávající války, která oslabila ruskou armádu a zvýšila závislost Moskvy na Číně a Íránu.
Bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, který v roce 2022 opustil ruské diplomatické služby na protest proti válce, označil Putinovy výroky za očekávané a pochyboval o jeho skutečné ochotě jednat o míru. „Putin nemá o příměří žádný zájem. Myslí si, že může dosáhnout svých cílů pokračováním bojů. Cítí se poměrně sebevědomě a ví, že Trump je mnohem více zaujatý dohodou než Ukrajinou,“ uvedl Bondarev v rozhovoru pro Politico.
Mírové rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem tak pokračují, avšak za podmínek, které dávají Kremlu značnou vyjednávací převahu. Zda Trump dokáže Putina přesvědčit k ústupkům, nebo zda ruský prezident využije situace k dalšímu upevnění své pozice, zůstává otázkou příštích dnů.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.