Ruský prezident souhlasí se zastavením bojů, ale s podstatnými výhradami. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek stanovil přísné podmínky pro americké návrhy na ukončení ruské války na Ukrajině, čímž hrozí zablokování jakéhokoliv pokroku v jednáních.
Moskva je ochotna jednat o zastavení bojů na Ukrajině, ale pouze za podmínek, které by podle odborníků mohly výrazně zkomplikovat dosažení dohody. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že souhlasí s návrhem na ukončení vojenských operací, ale zdůraznil, že příměří musí vést k dlouhodobému míru a zároveň odstranit „kořenové příčiny krize“.
Tento postoj Kremlu může podle analytiků znamenat zásadní překážku pro dosažení jakékoliv dohody, protože mezi zmíněné „kořenové příčiny“ patří například snaha Ukrajiny o vstup do NATO nebo její prozápadní směřování – tedy otázky, které Kyjev ani jeho spojenci nejsou ochotni obětovat.
Putinovy výroky zazněly jen několik hodin před plánovaným setkáním s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který má v Kremlu jednat o podmínkách příměří. Trumpova administrativa v posledních dnech vyvíjí intenzivní diplomatické úsilí k ukončení války a její představitelé se už tento týden setkali s ukrajinskými lídry v Saúdské Arábii, kde se pokoušeli zformulovat návrh dohody přijatelný pro obě strany.
Putin nicméně zdůraznil, že příměří nelze uzavřít bez důkladného zvážení možných dopadů na situaci na bojišti. „Jak Ukrajina využije těch 30 dnů? Na dodávky zbraní? Na nucenou mobilizaci? Na výcvik? Kdo zajistí, že se to nestane? Kdo a jak bude příměří kontrolovat? A kdo ponese odpovědnost za jeho případné porušení?“ vyjmenoval ruský prezident sérii otázek, které podle něj musí být nejprve vyřešeny.
Ruské síly stále nesplnily své hlavní strategické cíle, pro které už utrpěly odhadované ztráty přes 170 000 vojáků. Putin původně plánoval krátkou válku s cílem svrhnout ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ovládnout Kyjev a zabránit Ukrajině v její integraci do evropských a transatlantických struktur. Místo toho se konflikt přetavil do vyčerpávající války, která oslabila ruskou armádu a zvýšila závislost Moskvy na Číně a Íránu.
Bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, který v roce 2022 opustil ruské diplomatické služby na protest proti válce, označil Putinovy výroky za očekávané a pochyboval o jeho skutečné ochotě jednat o míru. „Putin nemá o příměří žádný zájem. Myslí si, že může dosáhnout svých cílů pokračováním bojů. Cítí se poměrně sebevědomě a ví, že Trump je mnohem více zaujatý dohodou než Ukrajinou,“ uvedl Bondarev v rozhovoru pro Politico.
Mírové rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem tak pokračují, avšak za podmínek, které dávají Kremlu značnou vyjednávací převahu. Zda Trump dokáže Putina přesvědčit k ústupkům, nebo zda ruský prezident využije situace k dalšímu upevnění své pozice, zůstává otázkou příštích dnů.
Prezident Spojených států Donald Trump nařídil v sobotu večer nasazení dvou tisíc příslušníků národní gardy do Los Angeles. Důvodem jsou rozsáhlé demonstrace, které vypukly v reakci na imigrační zásahy ve městě a které během víkendu přerostly v ostré střety s policií. Ta proti protestujícím použila slzný plyn a zadržela několik osob.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.