Ruský prezident souhlasí se zastavením bojů, ale s podstatnými výhradami. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek stanovil přísné podmínky pro americké návrhy na ukončení ruské války na Ukrajině, čímž hrozí zablokování jakéhokoliv pokroku v jednáních.
Moskva je ochotna jednat o zastavení bojů na Ukrajině, ale pouze za podmínek, které by podle odborníků mohly výrazně zkomplikovat dosažení dohody. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že souhlasí s návrhem na ukončení vojenských operací, ale zdůraznil, že příměří musí vést k dlouhodobému míru a zároveň odstranit „kořenové příčiny krize“.
Tento postoj Kremlu může podle analytiků znamenat zásadní překážku pro dosažení jakékoliv dohody, protože mezi zmíněné „kořenové příčiny“ patří například snaha Ukrajiny o vstup do NATO nebo její prozápadní směřování – tedy otázky, které Kyjev ani jeho spojenci nejsou ochotni obětovat.
Putinovy výroky zazněly jen několik hodin před plánovaným setkáním s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který má v Kremlu jednat o podmínkách příměří. Trumpova administrativa v posledních dnech vyvíjí intenzivní diplomatické úsilí k ukončení války a její představitelé se už tento týden setkali s ukrajinskými lídry v Saúdské Arábii, kde se pokoušeli zformulovat návrh dohody přijatelný pro obě strany.
Putin nicméně zdůraznil, že příměří nelze uzavřít bez důkladného zvážení možných dopadů na situaci na bojišti. „Jak Ukrajina využije těch 30 dnů? Na dodávky zbraní? Na nucenou mobilizaci? Na výcvik? Kdo zajistí, že se to nestane? Kdo a jak bude příměří kontrolovat? A kdo ponese odpovědnost za jeho případné porušení?“ vyjmenoval ruský prezident sérii otázek, které podle něj musí být nejprve vyřešeny.
Ruské síly stále nesplnily své hlavní strategické cíle, pro které už utrpěly odhadované ztráty přes 170 000 vojáků. Putin původně plánoval krátkou válku s cílem svrhnout ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ovládnout Kyjev a zabránit Ukrajině v její integraci do evropských a transatlantických struktur. Místo toho se konflikt přetavil do vyčerpávající války, která oslabila ruskou armádu a zvýšila závislost Moskvy na Číně a Íránu.
Bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, který v roce 2022 opustil ruské diplomatické služby na protest proti válce, označil Putinovy výroky za očekávané a pochyboval o jeho skutečné ochotě jednat o míru. „Putin nemá o příměří žádný zájem. Myslí si, že může dosáhnout svých cílů pokračováním bojů. Cítí se poměrně sebevědomě a ví, že Trump je mnohem více zaujatý dohodou než Ukrajinou,“ uvedl Bondarev v rozhovoru pro Politico.
Mírové rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem tak pokračují, avšak za podmínek, které dávají Kremlu značnou vyjednávací převahu. Zda Trump dokáže Putina přesvědčit k ústupkům, nebo zda ruský prezident využije situace k dalšímu upevnění své pozice, zůstává otázkou příštích dnů.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.