Ruský prezident souhlasí se zastavením bojů, ale s podstatnými výhradami. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek stanovil přísné podmínky pro americké návrhy na ukončení ruské války na Ukrajině, čímž hrozí zablokování jakéhokoliv pokroku v jednáních.
Moskva je ochotna jednat o zastavení bojů na Ukrajině, ale pouze za podmínek, které by podle odborníků mohly výrazně zkomplikovat dosažení dohody. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že souhlasí s návrhem na ukončení vojenských operací, ale zdůraznil, že příměří musí vést k dlouhodobému míru a zároveň odstranit „kořenové příčiny krize“.
Tento postoj Kremlu může podle analytiků znamenat zásadní překážku pro dosažení jakékoliv dohody, protože mezi zmíněné „kořenové příčiny“ patří například snaha Ukrajiny o vstup do NATO nebo její prozápadní směřování – tedy otázky, které Kyjev ani jeho spojenci nejsou ochotni obětovat.
Putinovy výroky zazněly jen několik hodin před plánovaným setkáním s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který má v Kremlu jednat o podmínkách příměří. Trumpova administrativa v posledních dnech vyvíjí intenzivní diplomatické úsilí k ukončení války a její představitelé se už tento týden setkali s ukrajinskými lídry v Saúdské Arábii, kde se pokoušeli zformulovat návrh dohody přijatelný pro obě strany.
Putin nicméně zdůraznil, že příměří nelze uzavřít bez důkladného zvážení možných dopadů na situaci na bojišti. „Jak Ukrajina využije těch 30 dnů? Na dodávky zbraní? Na nucenou mobilizaci? Na výcvik? Kdo zajistí, že se to nestane? Kdo a jak bude příměří kontrolovat? A kdo ponese odpovědnost za jeho případné porušení?“ vyjmenoval ruský prezident sérii otázek, které podle něj musí být nejprve vyřešeny.
Ruské síly stále nesplnily své hlavní strategické cíle, pro které už utrpěly odhadované ztráty přes 170 000 vojáků. Putin původně plánoval krátkou válku s cílem svrhnout ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ovládnout Kyjev a zabránit Ukrajině v její integraci do evropských a transatlantických struktur. Místo toho se konflikt přetavil do vyčerpávající války, která oslabila ruskou armádu a zvýšila závislost Moskvy na Číně a Íránu.
Bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, který v roce 2022 opustil ruské diplomatické služby na protest proti válce, označil Putinovy výroky za očekávané a pochyboval o jeho skutečné ochotě jednat o míru. „Putin nemá o příměří žádný zájem. Myslí si, že může dosáhnout svých cílů pokračováním bojů. Cítí se poměrně sebevědomě a ví, že Trump je mnohem více zaujatý dohodou než Ukrajinou,“ uvedl Bondarev v rozhovoru pro Politico.
Mírové rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem tak pokračují, avšak za podmínek, které dávají Kremlu značnou vyjednávací převahu. Zda Trump dokáže Putina přesvědčit k ústupkům, nebo zda ruský prezident využije situace k dalšímu upevnění své pozice, zůstává otázkou příštích dnů.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.