Ruský prezident souhlasí se zastavením bojů, ale s podstatnými výhradami. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek stanovil přísné podmínky pro americké návrhy na ukončení ruské války na Ukrajině, čímž hrozí zablokování jakéhokoliv pokroku v jednáních.
Moskva je ochotna jednat o zastavení bojů na Ukrajině, ale pouze za podmínek, které by podle odborníků mohly výrazně zkomplikovat dosažení dohody. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že souhlasí s návrhem na ukončení vojenských operací, ale zdůraznil, že příměří musí vést k dlouhodobému míru a zároveň odstranit „kořenové příčiny krize“.
Tento postoj Kremlu může podle analytiků znamenat zásadní překážku pro dosažení jakékoliv dohody, protože mezi zmíněné „kořenové příčiny“ patří například snaha Ukrajiny o vstup do NATO nebo její prozápadní směřování – tedy otázky, které Kyjev ani jeho spojenci nejsou ochotni obětovat.
Putinovy výroky zazněly jen několik hodin před plánovaným setkáním s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který má v Kremlu jednat o podmínkách příměří. Trumpova administrativa v posledních dnech vyvíjí intenzivní diplomatické úsilí k ukončení války a její představitelé se už tento týden setkali s ukrajinskými lídry v Saúdské Arábii, kde se pokoušeli zformulovat návrh dohody přijatelný pro obě strany.
Putin nicméně zdůraznil, že příměří nelze uzavřít bez důkladného zvážení možných dopadů na situaci na bojišti. „Jak Ukrajina využije těch 30 dnů? Na dodávky zbraní? Na nucenou mobilizaci? Na výcvik? Kdo zajistí, že se to nestane? Kdo a jak bude příměří kontrolovat? A kdo ponese odpovědnost za jeho případné porušení?“ vyjmenoval ruský prezident sérii otázek, které podle něj musí být nejprve vyřešeny.
Ruské síly stále nesplnily své hlavní strategické cíle, pro které už utrpěly odhadované ztráty přes 170 000 vojáků. Putin původně plánoval krátkou válku s cílem svrhnout ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ovládnout Kyjev a zabránit Ukrajině v její integraci do evropských a transatlantických struktur. Místo toho se konflikt přetavil do vyčerpávající války, která oslabila ruskou armádu a zvýšila závislost Moskvy na Číně a Íránu.
Bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, který v roce 2022 opustil ruské diplomatické služby na protest proti válce, označil Putinovy výroky za očekávané a pochyboval o jeho skutečné ochotě jednat o míru. „Putin nemá o příměří žádný zájem. Myslí si, že může dosáhnout svých cílů pokračováním bojů. Cítí se poměrně sebevědomě a ví, že Trump je mnohem více zaujatý dohodou než Ukrajinou,“ uvedl Bondarev v rozhovoru pro Politico.
Mírové rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem tak pokračují, avšak za podmínek, které dávají Kremlu značnou vyjednávací převahu. Zda Trump dokáže Putina přesvědčit k ústupkům, nebo zda ruský prezident využije situace k dalšímu upevnění své pozice, zůstává otázkou příštích dnů.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.