Ruský prezident Vladimir Putin poprvé oficiálně přiznal, že severokorejští vojáci se přímo zapojili do bojů při znovudobývání území v ruské Kurské oblasti po ukrajinském útoku z minulého roku. Ve svém pondělním prohlášení Putin ocenil severokorejské bojovníky za „soudržnost, spravedlnost a opravdové kamarádství“.
„Skláníme se před hrdinstvím, vysokou úrovní speciálního výcviku a obětavostí korejských vojáků, kteří bok po boku s ruskými silami bránili naši vlast, jako by byla jejich vlastní,“ uvedl Putin.
Putinovo uznání přichází dva dny poté, co Moskva oznámila, že kompletně ovládla Kurskou oblast, kde Ukrajina v minulém roce zahájila nečekanou ofenzivu. Kyjev však trvá na tom, že jeho jednotky v oblasti stále vedou těžké boje.
Mezitím pokračují složitá jednání mezi Ruskem, Ukrajinou, Spojenými státy a evropskými státy o podmínkách příměří a případné trvalé mírové dohodě. Spor ale rozvířila kritika německého ministra obrany Borise Pistoriuse vůči americkému návrhu, který označil za „kapitulaci“.
„Ukrajina věděla, že pro trvalé příměří bude muset obětovat nějaké území, ale určitě by neměla jít tak daleko, jak navrhuje americký prezident,“ řekl Pistorius v rozhovoru pro veřejnoprávní stanici ARD. Podle něj by Ukrajina mohla před rokem získat podobnou nabídku bez nutnosti výraznějších ústupků.
Účast severokorejských vojáků na straně Ruska není novinkou. Již dříve ukrajinské a západní zpravodajské služby odhadly, že Rusku přišlo na pomoc kolem 12 tisíc severokorejských vojáků. V březnu jihokorejská armáda uvedla, že Severní Korea vyslala dalších 3 000 vojáků spolu s velkým množstvím zbraní včetně krátkodosahových balistických raket.
Severní Korea poprvé veřejně potvrdila svou účast právě v pondělí. Státní agentura KCNA uvedla, že „operace na osvobození Kurské oblasti a odražení dobrodružné invaze Ukrajiny byly vítězně ukončeny“.
Posilování vazeb mezi Moskvou a Pchjongjangem pokračuje. Loni podepsali Putin a Kim Čong-un historickou obrannou dohodu, která slibuje vzájemnou vojenskou pomoc v případě napadení kterékoliv strany.
Spojené státy podle CNN připravují mírový plán, který by mimo jiné zahrnoval uznání ruské suverenity nad Krymem a dalších částí ukrajinského území, okupovaných od roku 2022. Tento návrh však v Evropě i na Ukrajině vyvolává silnou kritiku.
Americký prezident Donald Trump je frustrován pomalým postupem mírových jednání a podle ministra zahraničí Marca Rubia se nadcházející týden ukáže jako klíčový pro jejich výsledek. Trump podle Rubia dal oběma stranám jasný termín pro dosažení dohody.
Trump se přitom minulý týden osobně setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu během smutečního obřadu za papeže Františka. Podle Trumpa Zelenskyj naznačil ochotu uzavřít mírovou dohodu.
Zatímco Trump veřejně kritizoval Putina ostřejšími slovy než dosud a vyzval ho k okamžitému ukončení bojů, ruská strana tvrdí, že je připravena jednat bez jakýchkoli předběžných podmínek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že „mírový proces“ nyní závisí na krocích Ukrajiny.
Ukrajina však stále trvá na tom, že jakékoli uznání Krymu jako ruského je nepřijatelné a odporovalo by její ústavě. Zelenskyj zároveň přiznal, že jeho země v tuto chvíli postrádá dostatečné vojenské kapacity na dobytí Krymu zpět silou.
V závěru Peskov zopakoval, že Rusko nemá aktuálně naplánovaný žádný přímý kontakt mezi Putinem a Trumpem. Přímá jednání mezi Moskvou a Kyjevem se tak od jara 2022 stále neobnovila.
Kritika ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze strany Donalda Trumpa kvůli oděvu při návštěvě Bílého domu se ukázala jako zcela účelová a obsahově prázdná. Skutečným cílem bylo vyvolat inscenovaný konflikt. Ironií je, že právě Trump při pohřbu papeže Františka hrubě porušil základní protokol, když dorazil v modrém saku namísto předepsaného černého smutečního oděvu.
Začátek května slibuje velké teplotní rozdíly. Podle aktualizované předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) čekají Česko nejprve letní teploty, následované prudkým ochlazením.
Ukrajinská armáda nadále čelí tvrdým útokům ruských sil na východě země. Na linii fronty poblíž města Dvorichna v Charkovské oblasti připravoval ukrajinský dělostřelecký tým další útok. Dělostřelec Jurij nabil sovětskou houfnici ráží 152 mm a po povelu velitele se ozvala ohlušující rána, která zanechala v prostoru zákopu hustý bílý dým.
Ruský prezident Vladimir Putin poprvé oficiálně přiznal, že severokorejští vojáci se přímo zapojili do bojů při znovudobývání území v ruské Kurské oblasti po ukrajinském útoku z minulého roku. Ve svém pondělním prohlášení Putin ocenil severokorejské bojovníky za „soudržnost, spravedlnost a opravdové kamarádství“.
David Rush, známý svými četnými zápisy v Guinnessově knize rekordů, opět posunul hranice lidských schopností. Tentokrát se zaměřil na zdánlivě neobvyklou disciplínu – nejrychlejší postavení deseti roliček toaletního papíru jednou rukou.
Velká část Španělska a Portugalska zažila v pondělí rozsáhlý výpadek elektřiny, který ochromil dopravu, narušil provoz letišť a přerušil vlakové spoje. Přestože se objevily spekulace o možných příčinách kolapsu, evropské úřady a národní správci sítí odmítli teorie, že by šlo o kybernetický útok. Podle portugalské společnosti REN způsobil masivní výpadek proudu vzácný meteorologický jev ve španělském vnitrozemí způsobený extrémními teplotními výkyvy.
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil jednostranné třídenní příměří na Ukrajině. Přerušení bojových operací má platit od půlnoci 8. května do půlnoci 11. května a souvisí s připomínkou Dne vítězství nad nacistickým Německem, který Rusko tradičně slaví 9. května. Informoval o tom v pondělí Kreml.
Masivní výpadek elektřiny, který v pondělí ochromil Španělsko a Portugalsko, dál způsobuje vážné komplikace. Nejenže zkolabovala doprava a provoz v metropolích jako je Madrid a Lisabon, ale chaos zasáhl i letiště, železnice a sportovní akce.
Ve Španělsku panuje napětí poté, co celou zemi zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny. Podle vysokého představitele španělského provozovatele přenosové soustavy Red Eléctrica, Eduarda Prieta, může úplná obnova dodávek energie trvat mezi šesti až deseti hodinami. Dodal, že jde o incident bezprecedentního rozsahu.
V Belému, městě na ústí Amazonky, kde se letos v listopadu uskuteční klimatický summit COP30, vrcholí přípravy – a zároveň roste kritika. Aby se mohlo konat největší diplomatické setkání v historii deštného pralesa, byla část městské zeleně vykácena a nahrazena betonem a ocelovými "eko-stromy".
Vatikán dnes oficiálně potvrdil, že konkláve za účelem volby nástupce papeže Františka bude zahájeno 7. května. Tato událost nastane po skončení oficiálního období smutku za zesnulého Svatého otce.
Toaleta, náš každodenní společník z porcelánu, je podle odborníků nejen zastaralá, ale i plýtvající. A jak tvrdí architekti, inženýři i specialisté na sanitaci, právě teď je na čase změnit náš přístup k tomu, jak nakládáme s lidským odpadem.