Ruský prezident Vladimir Putin poprvé oficiálně přiznal, že severokorejští vojáci se přímo zapojili do bojů při znovudobývání území v ruské Kurské oblasti po ukrajinském útoku z minulého roku. Ve svém pondělním prohlášení Putin ocenil severokorejské bojovníky za „soudržnost, spravedlnost a opravdové kamarádství“.
„Skláníme se před hrdinstvím, vysokou úrovní speciálního výcviku a obětavostí korejských vojáků, kteří bok po boku s ruskými silami bránili naši vlast, jako by byla jejich vlastní,“ uvedl Putin.
Putinovo uznání přichází dva dny poté, co Moskva oznámila, že kompletně ovládla Kurskou oblast, kde Ukrajina v minulém roce zahájila nečekanou ofenzivu. Kyjev však trvá na tom, že jeho jednotky v oblasti stále vedou těžké boje.
Mezitím pokračují složitá jednání mezi Ruskem, Ukrajinou, Spojenými státy a evropskými státy o podmínkách příměří a případné trvalé mírové dohodě. Spor ale rozvířila kritika německého ministra obrany Borise Pistoriuse vůči americkému návrhu, který označil za „kapitulaci“.
„Ukrajina věděla, že pro trvalé příměří bude muset obětovat nějaké území, ale určitě by neměla jít tak daleko, jak navrhuje americký prezident,“ řekl Pistorius v rozhovoru pro veřejnoprávní stanici ARD. Podle něj by Ukrajina mohla před rokem získat podobnou nabídku bez nutnosti výraznějších ústupků.
Účast severokorejských vojáků na straně Ruska není novinkou. Již dříve ukrajinské a západní zpravodajské služby odhadly, že Rusku přišlo na pomoc kolem 12 tisíc severokorejských vojáků. V březnu jihokorejská armáda uvedla, že Severní Korea vyslala dalších 3 000 vojáků spolu s velkým množstvím zbraní včetně krátkodosahových balistických raket.
Severní Korea poprvé veřejně potvrdila svou účast právě v pondělí. Státní agentura KCNA uvedla, že „operace na osvobození Kurské oblasti a odražení dobrodružné invaze Ukrajiny byly vítězně ukončeny“.
Posilování vazeb mezi Moskvou a Pchjongjangem pokračuje. Loni podepsali Putin a Kim Čong-un historickou obrannou dohodu, která slibuje vzájemnou vojenskou pomoc v případě napadení kterékoliv strany.
Spojené státy podle CNN připravují mírový plán, který by mimo jiné zahrnoval uznání ruské suverenity nad Krymem a dalších částí ukrajinského území, okupovaných od roku 2022. Tento návrh však v Evropě i na Ukrajině vyvolává silnou kritiku.
Americký prezident Donald Trump je frustrován pomalým postupem mírových jednání a podle ministra zahraničí Marca Rubia se nadcházející týden ukáže jako klíčový pro jejich výsledek. Trump podle Rubia dal oběma stranám jasný termín pro dosažení dohody.
Trump se přitom minulý týden osobně setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu během smutečního obřadu za papeže Františka. Podle Trumpa Zelenskyj naznačil ochotu uzavřít mírovou dohodu.
Zatímco Trump veřejně kritizoval Putina ostřejšími slovy než dosud a vyzval ho k okamžitému ukončení bojů, ruská strana tvrdí, že je připravena jednat bez jakýchkoli předběžných podmínek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že „mírový proces“ nyní závisí na krocích Ukrajiny.
Ukrajina však stále trvá na tom, že jakékoli uznání Krymu jako ruského je nepřijatelné a odporovalo by její ústavě. Zelenskyj zároveň přiznal, že jeho země v tuto chvíli postrádá dostatečné vojenské kapacity na dobytí Krymu zpět silou.
V závěru Peskov zopakoval, že Rusko nemá aktuálně naplánovaný žádný přímý kontakt mezi Putinem a Trumpem. Přímá jednání mezi Moskvou a Kyjevem se tak od jara 2022 stále neobnovila.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.