Ruský prezident Vladimir Putin poprvé oficiálně přiznal, že severokorejští vojáci se přímo zapojili do bojů při znovudobývání území v ruské Kurské oblasti po ukrajinském útoku z minulého roku. Ve svém pondělním prohlášení Putin ocenil severokorejské bojovníky za „soudržnost, spravedlnost a opravdové kamarádství“.
„Skláníme se před hrdinstvím, vysokou úrovní speciálního výcviku a obětavostí korejských vojáků, kteří bok po boku s ruskými silami bránili naši vlast, jako by byla jejich vlastní,“ uvedl Putin.
Putinovo uznání přichází dva dny poté, co Moskva oznámila, že kompletně ovládla Kurskou oblast, kde Ukrajina v minulém roce zahájila nečekanou ofenzivu. Kyjev však trvá na tom, že jeho jednotky v oblasti stále vedou těžké boje.
Mezitím pokračují složitá jednání mezi Ruskem, Ukrajinou, Spojenými státy a evropskými státy o podmínkách příměří a případné trvalé mírové dohodě. Spor ale rozvířila kritika německého ministra obrany Borise Pistoriuse vůči americkému návrhu, který označil za „kapitulaci“.
„Ukrajina věděla, že pro trvalé příměří bude muset obětovat nějaké území, ale určitě by neměla jít tak daleko, jak navrhuje americký prezident,“ řekl Pistorius v rozhovoru pro veřejnoprávní stanici ARD. Podle něj by Ukrajina mohla před rokem získat podobnou nabídku bez nutnosti výraznějších ústupků.
Účast severokorejských vojáků na straně Ruska není novinkou. Již dříve ukrajinské a západní zpravodajské služby odhadly, že Rusku přišlo na pomoc kolem 12 tisíc severokorejských vojáků. V březnu jihokorejská armáda uvedla, že Severní Korea vyslala dalších 3 000 vojáků spolu s velkým množstvím zbraní včetně krátkodosahových balistických raket.
Severní Korea poprvé veřejně potvrdila svou účast právě v pondělí. Státní agentura KCNA uvedla, že „operace na osvobození Kurské oblasti a odražení dobrodružné invaze Ukrajiny byly vítězně ukončeny“.
Posilování vazeb mezi Moskvou a Pchjongjangem pokračuje. Loni podepsali Putin a Kim Čong-un historickou obrannou dohodu, která slibuje vzájemnou vojenskou pomoc v případě napadení kterékoliv strany.
Spojené státy podle CNN připravují mírový plán, který by mimo jiné zahrnoval uznání ruské suverenity nad Krymem a dalších částí ukrajinského území, okupovaných od roku 2022. Tento návrh však v Evropě i na Ukrajině vyvolává silnou kritiku.
Americký prezident Donald Trump je frustrován pomalým postupem mírových jednání a podle ministra zahraničí Marca Rubia se nadcházející týden ukáže jako klíčový pro jejich výsledek. Trump podle Rubia dal oběma stranám jasný termín pro dosažení dohody.
Trump se přitom minulý týden osobně setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu během smutečního obřadu za papeže Františka. Podle Trumpa Zelenskyj naznačil ochotu uzavřít mírovou dohodu.
Zatímco Trump veřejně kritizoval Putina ostřejšími slovy než dosud a vyzval ho k okamžitému ukončení bojů, ruská strana tvrdí, že je připravena jednat bez jakýchkoli předběžných podmínek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že „mírový proces“ nyní závisí na krocích Ukrajiny.
Ukrajina však stále trvá na tom, že jakékoli uznání Krymu jako ruského je nepřijatelné a odporovalo by její ústavě. Zelenskyj zároveň přiznal, že jeho země v tuto chvíli postrádá dostatečné vojenské kapacity na dobytí Krymu zpět silou.
V závěru Peskov zopakoval, že Rusko nemá aktuálně naplánovaný žádný přímý kontakt mezi Putinem a Trumpem. Přímá jednání mezi Moskvou a Kyjevem se tak od jara 2022 stále neobnovila.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.