Ruský prezident Vladimir Putin poprvé oficiálně přiznal, že severokorejští vojáci se přímo zapojili do bojů při znovudobývání území v ruské Kurské oblasti po ukrajinském útoku z minulého roku. Ve svém pondělním prohlášení Putin ocenil severokorejské bojovníky za „soudržnost, spravedlnost a opravdové kamarádství“.
„Skláníme se před hrdinstvím, vysokou úrovní speciálního výcviku a obětavostí korejských vojáků, kteří bok po boku s ruskými silami bránili naši vlast, jako by byla jejich vlastní,“ uvedl Putin.
Putinovo uznání přichází dva dny poté, co Moskva oznámila, že kompletně ovládla Kurskou oblast, kde Ukrajina v minulém roce zahájila nečekanou ofenzivu. Kyjev však trvá na tom, že jeho jednotky v oblasti stále vedou těžké boje.
Mezitím pokračují složitá jednání mezi Ruskem, Ukrajinou, Spojenými státy a evropskými státy o podmínkách příměří a případné trvalé mírové dohodě. Spor ale rozvířila kritika německého ministra obrany Borise Pistoriuse vůči americkému návrhu, který označil za „kapitulaci“.
„Ukrajina věděla, že pro trvalé příměří bude muset obětovat nějaké území, ale určitě by neměla jít tak daleko, jak navrhuje americký prezident,“ řekl Pistorius v rozhovoru pro veřejnoprávní stanici ARD. Podle něj by Ukrajina mohla před rokem získat podobnou nabídku bez nutnosti výraznějších ústupků.
Účast severokorejských vojáků na straně Ruska není novinkou. Již dříve ukrajinské a západní zpravodajské služby odhadly, že Rusku přišlo na pomoc kolem 12 tisíc severokorejských vojáků. V březnu jihokorejská armáda uvedla, že Severní Korea vyslala dalších 3 000 vojáků spolu s velkým množstvím zbraní včetně krátkodosahových balistických raket.
Severní Korea poprvé veřejně potvrdila svou účast právě v pondělí. Státní agentura KCNA uvedla, že „operace na osvobození Kurské oblasti a odražení dobrodružné invaze Ukrajiny byly vítězně ukončeny“.
Posilování vazeb mezi Moskvou a Pchjongjangem pokračuje. Loni podepsali Putin a Kim Čong-un historickou obrannou dohodu, která slibuje vzájemnou vojenskou pomoc v případě napadení kterékoliv strany.
Spojené státy podle CNN připravují mírový plán, který by mimo jiné zahrnoval uznání ruské suverenity nad Krymem a dalších částí ukrajinského území, okupovaných od roku 2022. Tento návrh však v Evropě i na Ukrajině vyvolává silnou kritiku.
Americký prezident Donald Trump je frustrován pomalým postupem mírových jednání a podle ministra zahraničí Marca Rubia se nadcházející týden ukáže jako klíčový pro jejich výsledek. Trump podle Rubia dal oběma stranám jasný termín pro dosažení dohody.
Trump se přitom minulý týden osobně setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu během smutečního obřadu za papeže Františka. Podle Trumpa Zelenskyj naznačil ochotu uzavřít mírovou dohodu.
Zatímco Trump veřejně kritizoval Putina ostřejšími slovy než dosud a vyzval ho k okamžitému ukončení bojů, ruská strana tvrdí, že je připravena jednat bez jakýchkoli předběžných podmínek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že „mírový proces“ nyní závisí na krocích Ukrajiny.
Ukrajina však stále trvá na tom, že jakékoli uznání Krymu jako ruského je nepřijatelné a odporovalo by její ústavě. Zelenskyj zároveň přiznal, že jeho země v tuto chvíli postrádá dostatečné vojenské kapacity na dobytí Krymu zpět silou.
V závěru Peskov zopakoval, že Rusko nemá aktuálně naplánovaný žádný přímý kontakt mezi Putinem a Trumpem. Přímá jednání mezi Moskvou a Kyjevem se tak od jara 2022 stále neobnovila.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.