Ruský prezident Vladimir Putin poprvé oficiálně přiznal, že severokorejští vojáci se přímo zapojili do bojů při znovudobývání území v ruské Kurské oblasti po ukrajinském útoku z minulého roku. Ve svém pondělním prohlášení Putin ocenil severokorejské bojovníky za „soudržnost, spravedlnost a opravdové kamarádství“.
„Skláníme se před hrdinstvím, vysokou úrovní speciálního výcviku a obětavostí korejských vojáků, kteří bok po boku s ruskými silami bránili naši vlast, jako by byla jejich vlastní,“ uvedl Putin.
Putinovo uznání přichází dva dny poté, co Moskva oznámila, že kompletně ovládla Kurskou oblast, kde Ukrajina v minulém roce zahájila nečekanou ofenzivu. Kyjev však trvá na tom, že jeho jednotky v oblasti stále vedou těžké boje.
Mezitím pokračují složitá jednání mezi Ruskem, Ukrajinou, Spojenými státy a evropskými státy o podmínkách příměří a případné trvalé mírové dohodě. Spor ale rozvířila kritika německého ministra obrany Borise Pistoriuse vůči americkému návrhu, který označil za „kapitulaci“.
„Ukrajina věděla, že pro trvalé příměří bude muset obětovat nějaké území, ale určitě by neměla jít tak daleko, jak navrhuje americký prezident,“ řekl Pistorius v rozhovoru pro veřejnoprávní stanici ARD. Podle něj by Ukrajina mohla před rokem získat podobnou nabídku bez nutnosti výraznějších ústupků.
Účast severokorejských vojáků na straně Ruska není novinkou. Již dříve ukrajinské a západní zpravodajské služby odhadly, že Rusku přišlo na pomoc kolem 12 tisíc severokorejských vojáků. V březnu jihokorejská armáda uvedla, že Severní Korea vyslala dalších 3 000 vojáků spolu s velkým množstvím zbraní včetně krátkodosahových balistických raket.
Severní Korea poprvé veřejně potvrdila svou účast právě v pondělí. Státní agentura KCNA uvedla, že „operace na osvobození Kurské oblasti a odražení dobrodružné invaze Ukrajiny byly vítězně ukončeny“.
Posilování vazeb mezi Moskvou a Pchjongjangem pokračuje. Loni podepsali Putin a Kim Čong-un historickou obrannou dohodu, která slibuje vzájemnou vojenskou pomoc v případě napadení kterékoliv strany.
Spojené státy podle CNN připravují mírový plán, který by mimo jiné zahrnoval uznání ruské suverenity nad Krymem a dalších částí ukrajinského území, okupovaných od roku 2022. Tento návrh však v Evropě i na Ukrajině vyvolává silnou kritiku.
Americký prezident Donald Trump je frustrován pomalým postupem mírových jednání a podle ministra zahraničí Marca Rubia se nadcházející týden ukáže jako klíčový pro jejich výsledek. Trump podle Rubia dal oběma stranám jasný termín pro dosažení dohody.
Trump se přitom minulý týden osobně setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu během smutečního obřadu za papeže Františka. Podle Trumpa Zelenskyj naznačil ochotu uzavřít mírovou dohodu.
Zatímco Trump veřejně kritizoval Putina ostřejšími slovy než dosud a vyzval ho k okamžitému ukončení bojů, ruská strana tvrdí, že je připravena jednat bez jakýchkoli předběžných podmínek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že „mírový proces“ nyní závisí na krocích Ukrajiny.
Ukrajina však stále trvá na tom, že jakékoli uznání Krymu jako ruského je nepřijatelné a odporovalo by její ústavě. Zelenskyj zároveň přiznal, že jeho země v tuto chvíli postrádá dostatečné vojenské kapacity na dobytí Krymu zpět silou.
V závěru Peskov zopakoval, že Rusko nemá aktuálně naplánovaný žádný přímý kontakt mezi Putinem a Trumpem. Přímá jednání mezi Moskvou a Kyjevem se tak od jara 2022 stále neobnovila.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.